Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Mojí mámě je 70 roků. na jedné straně je mi jí líto, ale na druhé straně mám pocit, že se tu už zblázním! Mám přece taky nárok na svůj život, doteď jsem vše podřizovala jí, ale už nemůžu dál… k psychologovi už chodím
Situace zadne prijemne a elegantni reseni nema. Je to smutny a nebudes z toho mit dobry pocit. Ale pokud mas dve deti, jsi v peci psychologa a nemuzes to tam vydrzet, tak bych se odstehovala. Budes volit mensi zlo. Vztahy se pak paradoxne mohou zlepsit.
Zakladatelko, pokud jsou měřáky to jediné, co není oddělené, tak to zkus nějak vyřešit. Jak to tak čtu, nejedná se o nějaký tvůj momentální rozmar, ale o dlouhodobě neúnosnou situaci a ty potřebuješ být v pohodě a fit pro své děti.
Pronajmout ano, ale kdo půjde do dlouhodobého pronájmu, kde žije „břemeno“. To bude taky asi problém. Pokud máš něco do základu, tak bych sháněla byt na hypotéku a postupně se snažila ten barák teda pronajmout, stejně ho budeš muset dát ještě do zástavy bance kvůli hypotéce…No a hlavně už bych se stěhovala pryč. U nás taky sedí „důchodci“ na majetku, sami ve velkých domech a my děti máme hypotéky a jsme zadlužený až do vlastního důchodu…
Zakladatelce rozumim, a nazory typu co by za vlastni bydleni jina dala jsou uplne mimo.tj jakkdybyste matce s ditetem s horeckami rekla-no ale jsou na tom jiny deti hur.asi tak, to ji taky nepomuze. rypat to by kazdymu slo a pomoc zadny, tady obzvlast
nainstalovat meraky vzit najemce, nebo zkusit umluvit maminku na pronajem bytu Vami placeny sice ale zustat s detmi v dome coz si myslim je vzdy lepsi nez byt. ![]()
Ještě bych dodala (pokud to finančně aspoň trochu vychází): byt pro sebe si kup, nepronajímej. Hypotéku splácej nájmem z bytu ve společném domě, pokud to jen trochu vyjde. Aspoň ve výsledku skončíš se dvěma nemovitostmi.
A ví o tom máma? Že už to je tak zlé, že uvažuješ, že se odstěhuješ? Normálně bych jí řekla, bude to tady tak a tak, jinak odcházím a barák prodám/pronajmu. Nemovitosti se běžně pronajímají či prodávají s věcným břemenem…
@Anonymní píše:
Mojí mámě je 70 roků. na jedné straně je mi jí líto, ale na druhé straně mám pocit, že se tu už zblázním! Mám přece taky nárok na svůj život, doteď jsem vše podřizovala jí, ale už nemůžu dál… k psychologovi už chodím
Dům ti darovala? Mohla by ho také chtít zpátky. Ale to předbíhám. Nenapsala jsi, jakým způsobem jsi ho nabyla.
Půlku domu jsem dostala od ní, půlku od táty. Kdybych jí půlku přepsala zpět, tak se nic nezmění. Možná plus pro mě - platily bysme napůl dań z nemovitosti a pojištění domu. To dělá skoro šest tisíc.
@Anonymní píše:
Pravidla jsem zkoušela nastavit tisíckrát, vůbec je nedodržuje. nemáme tu vůbec žádné soukromí, moje děti hlídá, ale zároveň po nich pořád řve, protože se jí nelíbí jak se chovají a tisíc dalších věcí.. jsme klasický případ toho, jak nefunguje dvougenerační bydlení, a já už tu toho mám fakt po šesti letech plné zuby..
Píšeš, že na tebe kašle a zároveň, že ti hlídá děti. Nemůžeš žít tak, abys ji nepotřebovala? Ubyly by třecí plochy. Kolik je matce let? Nemohla by se spíše odstěhovat ona?
Ona se odstěhovat nechce. Snažím se využívat hlídání jen v nejnutnějších případech. Hlídá ale ne proto že by mi chtěla pomoct, ale proto že moje děti jsou její téměř jediná společnost. Snažím se omezit náš kontakt na minimum ale ona ho pořád vyhledává, pořád musí kontrolovat co děláme, kde jsme a neustále prudí blbýma řečma.
@Anonymní píše:
Ona se odstěhovat nechce. Snažím se využívat hlídání jen v nejnutnějších případech. Hlídá ale ne proto že by mi chtěla pomoct, ale proto že moje děti jsou její téměř jediná společnost. Snažím se omezit náš kontakt na minimum ale ona ho pořád vyhledává, pořád musí kontrolovat co děláme, kde jsme a neustále prudí blbýma řečma.
Jsi na ni alergická. Už ti vadí všechno. Vždyť s ní nemusíš nic probírat, nebo jo?
Když jí nic neřeknu, vyptává se dětí. Ty jí řekou všechno. A pak to komentuje. Nastavení pravidel nefunguje. Jo, mám na ní ponorku a proto se chci odstěhovat.
Zili jsme v uplne stejnem typu 2gener. domu u mych tchanu. Souziti bylo pricinou rozpadu manzelstvi. Nakonec jsem odesla ja a detmi, manzel za nami do bytu, ale uz to bylo prilis pozde. Tchyne si tam po nas vzala najemniky a je spokojena, ma penize navic a jezdi na zajezdy
Takze pro ni zadna tragedie, spis tragedie pro najemniky, kterym lustruje byt, kdyz nejsou doma a chova se k nim jako revizor…a tak se ji najemnici porad stridaji, ze… ![]()
Mojí mámě je 70 roků. na jedné straně je mi jí líto, ale na druhé straně mám pocit, že se tu už zblázním! Mám přece taky nárok na svůj život, doteď jsem vše podřizovala jí, ale už nemůžu dál… k psychologovi už chodím