Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak se dát dohromady po prožitém domácím násilí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.15 17:35
@Anonymní píše:
Potřebuji radu. Ve své podstatě i klidně. Čekala jsem že bude hádka ale vzal to v klidu. Ze všeho obvinil mého otce který mě celé roky s ním finančně podporoval protože on si neudržel práci.
Můj problém začal po rozchodu. Začala jsem mít noční můry, panický strach když se ke mě jakýkoli muž přiblíží moc blízko nebo když jsem s mužem sama v místnosti. Bezdůvodný strach z toho že mi někdo ublíží. To že mi dělal ex peklo na zemi mi došlo až několik týdnů po rozchodu. Najednou jsem zjistila že můžu chodit ven. Tak moc semnou manipuloval a jeho výlevy si stupňovali opravdu nenápadně. Po rozchodu se pokusil o sebevraždu a ted bydlí hodně daleko u své matky. A já mám pocit že mu nedochází co mě provedl.
Nevím teď jak se s tím vypořádat, že semnou někdo takhle vytíral podlahu a mě to ani nedošlo. Nikdy mě nenapadlo to pojmenovat psychickým týráním.
Nedokáži si fyzicky pustit muže k tělu o emociální stránce nemluvě.
Prosím poraďte
Psycholog a cas… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.15 18:52
@RoseK píše:
Psycholog a cas…
Souhlas. Jiných léků na to moc není. Pokud jsi dokázala odejít, jsi silná ženská.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.15 19:20
Našla bych si psychologa a nějaký fajn koníček 
Obdivuji tě! Je spousta žen, které jsou, pardon, hloupé a neodejdou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.1.15 22:40
Ja neodesla. Vyhodila jsem ho. A nelituju toho. Uhodil me jen parkrat, ale co bylo nejhorsi bylo, kdyz jsem s nim nechtela spat. To byl schopny „prerovnat“ pokoj. Hazels vecmi a jednou i vylomil dvere z pantu a celou dobu opakoval ze jsem jeho zena. Ze mam povinnosti vuci nemu. Bylo to sileny. Ale jsem rada ze jsem se ho zbavila.
- Citovat
- Upravit
28.10.15 19:21
Ahoj,
právě jsem si prošla něčím podobným. Je mi 28 let a jemu je 37. Má dvě děti, každé s jinou ženou, prý mu byly nevěrné…
Začalo to nadávkami, bála jsem se už cokoliv říct, abych mu „nezkazila“ náladu a nepohádali jsme se a nezačal mi nadávat…
Vždycky jsme to potom probrali a vzájemně si říkali, jak to zvládnem, jak se navzájem podržíme, aby se ten druhý neotočil… Hmmm.
Před třemi týdny jsme si dali víno, trochu se opili a z ničeho nic mi začal nadávat, začal rozbíjet věci, tak jsem utekla k ségře a zamkly jsme se..
Druhý den jak na kolotoči, brečel, omlouval se, zase jsme si „dali šanci“ protože se přece milujeme a zvládneme všechno…
Dnes sedím u počítače s monoklem na oku…
Nikdy jsem nečekala, že se mi tohle může stát.. Celou dobu jsem si říkala, že je to moje chyba, že to já muže uvádím do takových situací, nikdy jsem neměla klidné vztahy, ale nikdy mě nikdo takto neuhodil..
Vlastně jsem ani nevěděla, že může jít o nějaké násilí, tak mi prostě jen v hádce řekl že jsem x věcí…
Ale teď zpětně? Uvědomuju si, jak strašně moc jsem byla omezená, nesvobodná, závislá..
Ale nejhorší je ten pocit, kdy bez něj prostě nemůžu bejt.. Kdy bych mu to nejraději všechno odpustila a začala znova, někde, kde nás nikdo nezná, kde o tom nikdo neví..
I když to nechápu, tak to tak chvilkama cítím..
A také vím, že to není možné, že by se to opakovalo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.8.18 12:32
Jak?
@Anetqua
@Anetqua píše:
Ahoj,
právě jsem si prošla něčím podobným. Je mi 28 let a jemu je 37. Má dvě děti, každé s jinou ženou, prý mu byly nevěrné…
Začalo to nadávkami, bála jsem se už cokoliv říct, abych mu „nezkazila“ náladu a nepohádali jsme se a nezačal mi nadávat…
Vždycky jsme to potom probrali a vzájemně si říkali, jak to zvládnem, jak se navzájem podržíme, aby se ten druhý neotočil… Hmmm.
Před třemi týdny jsme si dali víno, trochu se opili a z ničeho nic mi začal nadávat, začal rozbíjet věci, tak jsem utekla k ségře a zamkly jsme se..
Druhý den jak na kolotoči, brečel, omlouval se, zase jsme si „dali šanci“ protože se přece milujeme a zvládneme všechno…
Dnes sedím u počítače s monoklem na oku…
Nikdy jsem nečekala, že se mi tohle může stát.. Celou dobu jsem si říkala, že je to moje chyba, že to já muže uvádím do takových situací, nikdy jsem neměla klidné vztahy, ale nikdy mě nikdo takto neuhodil..
Vlastně jsem ani nevěděla, že může jít o nějaké násilí, tak mi prostě jen v hádce řekl že jsem x věcí…Ale teď zpětně? Uvědomuju si, jak strašně moc jsem byla omezená, nesvobodná, závislá..
Ale nejhorší je ten pocit, kdy bez něj prostě nemůžu bejt.. Kdy bych mu to nejraději všechno odpustila a začala znova, někde, kde nás nikdo nezná, kde o tom nikdo neví..
I když to nechápu, tak to tak chvilkama cítím..
A také vím, že to není možné, že by se to opakovalo..
Mám to stejně a nevím jak z toho ven. Máme 2deti a nedokázala jsem odejít protože ho i přes to miluji. Myslím, že bez něj nedokážu žít. 
- Citovat
- Upravit
Kobliha51
29.8.18 13:08
@Anonymní píše:
@AnetquaMám to stejně a nevím jak z toho ven. Máme 2deti a nedokázala jsem odejít protože ho i přes to miluji. Myslím, že bez něj nedokážu žít.
Jednou si budeš rvát vlasy z hlavy, jak jsi to mohla sobě a dětem udělat. Škoda každého týdne.
Jinak se vždycky podívej na datum předchozího příspěvku. Tahle diskuse je 3 roky stará. 
- Citovat
- Upravit
29.8.18 13:17
Byla jsem v takovém vztahu, také trval osm dlouhých let…vzpamatovávala jsem se z toho dva roky, pamatuji si, že po roce a půl jsem ještě brečela v autě, že mi ten člověk chybí..a víš co dnes? Je to už tři roky zpět a na něj si ani nevzpomenu, viděla jsem ho v centru města, dokázala jsem se s ním bavit úplně bez emocí, naráz jsem ho viděla jinýma očima…a to jsem byla tak hrozně zamilovaná do něj, že jsem si říkala, že ta bolest v životě nepřejde. Přejde, a jednou ti bude úplně ukradený taky, uvidíš. Kdybys chtěla, klidně mi napiš zprávu, vím, jak těžké to je. Já dokonce navštívila Bílý kruh bezpečí, protože on se chtěl pořád vracet a já nevěděla, jak z toho ven a jak mu definitivně utéct. To mi dokonce mimo facky a kopance rozbil hlavu o schody a byla jsem v nemocnici a stejně jsem s ním dál byla, a cesta dostat se z tohoto byla hrozne složitá. Sebevědomí žádné, pocity, že umřu…je to vše pryč
Příspěvek upraven 29.08.18 v 13:20
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.18 13:20
@padandy píše:
Byla jsem v takovém vztahu, také trval osm dlouhých let…vzpamatovávala jsem se z toho dva roky, pamatuji si, že po roce a půl jsem ještě brečela v autě, že mi ten člověk chybí..a víš co dnes? Je to už tři roky zpět a na něj si ani nevzpomenu, viděla jsem ho v centru města, dokázala jsem se s ním bavit úplně bez emocí, naráz jsem ho viděla jinýma očima…a to jsem byla tak hrozně zamilovaná do něj, že jsem si říkala, že ta bolest v životě nepřejde. Přejde, a jednou ti bude úplně ukradený taky, uvidíš. Kdybys chtěla, klidně mi napiš zprávu, vím, jak těžké to je. Já dokonce navštívila Bílý kruh bezpečí, protože on se chtěl pořád vracet a já nevěděla, jak z toho ven a jak mu definitivně utéct. To mi dokonce mimo facky a kopance rozbil hlavu o schody a byla jsem v nemocnici a stejně jsem s ním dál byla, a cesta dostat se z tohoto byla hrozne složitá. Sebevědomí žádné, pocity, že umřu…je to vše pryč
Tak teď taky koukám na to datum, no tak to nic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.18 18:42
Zdravím všechny,
Obracím se tady na Vás s velkou prosbou. Zároveň chci říct, že chápu, že téma domácího násilí je velmi citlivé a rozhodně tím nechci nikoho vyvést z míry nebo cokoliv jiného.
Svoji bakalářskou práci směřuji na téma: Podpora rodiny oběti domácího násilí při odchodu od agresora. Přesněji chci zkoumat zda rodina je schopna podpořit oběť domácího násilí při odchodu.
A momentálně prosba, chtěla bych zjistit zda by se zde mezi Vámi našel někdo kdo by mi byl ochotný poskytnout rozhovor popřípadě vyplnil pár otázek pokud by chtěl zůstat v naprosté anonymitě bez jakéhokoliv osobního styku - což naprosto respektuji.:)
Velmi by mi to pomohlo v mé práci, protože mám k tomuto tématu velmi osobní vztah, chtěla bych tuto práci vážně dobře zpracovat. A zároveň vzdát poklonu všem lidem, kteří si tímto museli projít a zvládli.:)
Díky moc všem, kdo by byl ochotný pomocí mému výzkumu.:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
