Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Těžko radit
Mně pomáhá, když se zaměřím na něco co mě baví a zbytek nechápu ať se nějak vyřeší sám.
Ve tvém případě bych si zkusila užít zbytek RD. Výlety, věnování se svému koníčku…
Určitě bych v takovém rozpoložení a období nešla do dalšího dítěte. To vám akorát zamezí možnost se pohnout a zůstanete další roky na místě. Já se stěhovala za život x-krát a vždy to nějak tak dopadlo, že jsem si nové přátele a známé našla, i když byly děti, nebylo moc hlídání. Není v práci někdo, nějaká žena, kterou byste občas někam vytáhla? Přestěhovat se není lehké, nicméně jestli v té lokalitě není uplatnění, asi bych si to dala do plánu. Kterej nemusí být hned - teď asi bude v popředí vyřešit to zdraví. Možná by nebyl od věci psycholog, rodičák není vždy procházka růžovou zahradou - určitá sociální izolace, omezenější prostředky a hlavně čas na sebe - navíc to trvá dlouho, určitá stagnace - to s psychikou může zamávat.
@Netopirek já vlastně už ani nemám nic, co by mě nějak bavilo
@Tofifea
Děkuji za obsáhlou odpověď. Na brigádu teprve nastoupím - potřebuji zaplácnout výpadek příjmu po dočerpání rodičáku. Na bytě máme hypotéku, určitě to budeme řešit, ale bojím se, že to nebude tak jednoduché byt prodat či pronajmout. Mám výčitky vůči holčičce, že nejsem stále někde zakotvená, a opět se budeme někam stěhovat. a asi ne naposledy. K terapeutce už jsem objednaná, jen mám strach, jestli pomůže. Už jsem jich navštívila několik a co když jsem jen nechutný negativista odsouzený k tomu žít nešťastně. Pracovat na sobě ale připravená jsem, jen se mi nedaří rozbít ten kruh už hrozně dlouho
@Anonymní píše:
@Netopirek já vlastně už ani nemám nic, co by mě nějak bavilo@Tofifea
Děkuji za obsáhlou odpověď. Na brigádu teprve nastoupím - potřebuji zaplácnout výpadek příjmu po dočerpání rodičáku. Na bytě máme hypotéku, určitě to budeme řešit, ale bojím se, že to nebude tak jednoduché byt prodat či pronajmout. Mám výčitky vůči holčičce, že nejsem stále někde zakotvená, a opět se budeme někam stěhovat. a asi ne naposledy. K terapeutce už jsem objednaná, jen mám strach, jestli pomůže. Už jsem jich navštívila několik a co když jsem jen nechutný negativista odsouzený k tomu žít nešťastně. Pracovat na sobě ale připravená jsem, jen se mi nedaří rozbít ten kruh už hrozně dlouho
No a nemůžete mít třeba depresi?
V posledních měsících jsem se cítíla podobně, když jsem nad tím dlouho přemýšlela tak jsem si uvědomila několik věcí. Pokud budu se jen litovat a stěžovat si a jen říkat jak je všechno špatně, nic se nezmění a takto to zůstane. Pokud se opravdu budu cítít strašně špatně, že už to nejde vydržet musím s tím něco dělat. Co určitě do začátku pomůže, sepsat ci co mě konkrétně trápí a nějaké cíle a řešení jak se pokusit problémy zlepšit anebo vyřešit. Dále pravidelně se hýbat a jíst zdravě, bylo dokázané spousty studíí že pohyb a strava mají obrovský vliv na naši psychiku, takže když se nehýbeme a jíme špatně, budeme mít sklony cítít se depresivně a budeme psychicky labilnejší. Dále určite najít si aktivitu, které se budu věnovat, která mě baví a stýkat se lidmi, které mám ráda, komunikace také pomáhá.
Zaměřit se na něco co Tě baví, těžko ti tady někdo konkrétně poradí. A pokud žádný koníček nemáš, pak se Ti ani nedivím. Najdi si něco i pro sebe a nežij jen pro dítě.
@Anonymní píše:
@Netopirek já vlastně už ani nemám nic, co by mě nějak bavilo@Tofifea
Děkuji za obsáhlou odpověď. Na brigádu teprve nastoupím - potřebuji zaplácnout výpadek příjmu po dočerpání rodičáku. Na bytě máme hypotéku, určitě to budeme řešit, ale bojím se, že to nebude tak jednoduché byt prodat či pronajmout. Mám výčitky vůči holčičce, že nejsem stále někde zakotvená, a opět se budeme někam stěhovat. a asi ne naposledy. K terapeutce už jsem objednaná, jen mám strach, jestli pomůže. Už jsem jich navštívila několik a co když jsem jen nechutný negativista odsouzený k tomu žít nešťastně. Pracovat na sobě ale připravená jsem, jen se mi nedaří rozbít ten kruh už hrozně dlouho
Jako vůbec nic? A co tě bavilo dřív?
@Anonymní píše:
Nevím, zda jsem zvolila správně kategorii, ale.. Už asi 3 roky se nedokážu vyhrabat z pocitu, že je všechno špatně. Místo, abych si užívala RD, tak prožívám snad nejhorší období v životě. Jasně, měla bych být vděčná, ale.. Žiji v místě, které nemám ráda, dovedla mě sem souhra okolností a není jednoduché se přestěhovat. Přátelé zůstali daleko. Zde žádné nemám.
Jsem na RD, která mi končí (chtěla jsem další dítě, ale potrat a následné gynekologické a psychické obtíže mě nutí minimálně několik měsíců vyčkat, navíc mám kvůli obtížím trochu strach - vždy jsem toužila po velké rodině).
Našla jsem jen nekvalifikovanou brigádu, uplatnění v oboru v tomto místě nehrozí a po RD si na něj už ani netroufám, mám pocit, že nic neumím, jsem k ničemu a úplně zbytečná. Práce, která mi nedává smysl, mě ničí.
Partner má zdravotní obtíže, mám strach, že je to vážné. Já mám zdravotní obtíže.
Problémy v rodině, zjistila jsem, že můj otec, kterého jsem měla za poloboha, je psychopat a zlý člověk. Rozchod rodičů po 40 letech manželství.
Jediné co mě drží, je zdravá, krásná holčička, ale vše ostatní je v háji.Jak mám rozbít to kolo nezdarů, jak se mám odrazit ode dna? Já už fakt nevím.
Ahoj, ber to tak, že všechno je dočasné.
Udělej si test na depresi https://www.opatruj.se/…epresi-phq-9. pak případně řešit s psychiatrem/praktickým.
Nevím, zda jsem zvolila správně kategorii, ale.. Už asi 3 roky se nedokážu vyhrabat z pocitu, že je všechno špatně. Místo, abych si užívala RD, tak prožívám snad nejhorší období v životě. Jasně, měla bych být vděčná, ale.. Žiji v místě, které nemám ráda, dovedla mě sem souhra okolností a není jednoduché se přestěhovat. Přátelé zůstali daleko. Zde žádné nemám.
Jsem na RD, která mi končí (chtěla jsem další dítě, ale potrat a následné gynekologické a psychické obtíže mě nutí minimálně několik měsíců vyčkat, navíc mám kvůli obtížím trochu strach - vždy jsem toužila po velké rodině).
Našla jsem jen nekvalifikovanou brigádu, uplatnění v oboru v tomto místě nehrozí a po RD si na něj už ani netroufám, mám pocit, že nic neumím, jsem k ničemu a úplně zbytečná. Práce, která mi nedává smysl, mě ničí.
Partner má zdravotní obtíže, mám strach, že je to vážné. Já mám zdravotní obtíže.
Problémy v rodině, zjistila jsem, že můj otec, kterého jsem měla za poloboha, je psychopat a zlý člověk. Rozchod rodičů po 40 letech manželství.
Jediné co mě drží, je zdravá, krásná holčička, ale vše ostatní je v háji.
Jak mám rozbít to kolo nezdarů, jak se mám odrazit ode dna? Já už fakt nevím.