Jak se mít lépe?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
Kolik ti je, že máš pocit, že je pozdě na studium? Já na vysokou nastoupila ve 28 se dvěma malými dětmi na krku a při zaměstnání. Věděla jsem, že v mém oboru mi to otevře dveře pro daleko lépe placenou práci. Bylo to o hubu, ale dalo se to zvládnout. A znám takových více.
Takže řeči typu: na studium je pozdě - jsou čitě tvá výmluva a pohodlnost. Pokud chceš něco ve svém životě změnit, musíš pro to něco udělat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Poustevnice dobre ale uz je to dost daleko od revoluce je vice nez 25let..to je dost blba vymluva..moje mamka si taky doplnila vzdelani az s dětma..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Šárka91 píše:
Tak buď něco podniknes, nebo ti zbývá to smíření. A víš, nikdo nemůže mít vše, ale to, co jde, tak můžeš jistě zlepšit, jen chtít. Jinak bych to ale zas tak úplně neřešila. Jsi šťastná v manželství? Jste zdraví? To je důležitější přeci než nějaká např dovolená. A šťastný může být i člověk tehdy, když je třeba smrtelně nemocný, jde jen o to, jak to máš nastavené v hlavě. Uč se pokoře, závist není hezká vlastnost
.
Máš naprostou pravdu… Můj rozum to ví! Vím, že nemám právo si stěžovat, ale přesto to tak sem tam cítím, nedá se říct, že se tím trápím denně. Člověk si vždycky rozumem neporučí, to určitě zná každý a kdo říká že ne, tak kecá…
- Citovat
- Upravit
@medunka23 píše:
Holka, ty budeš vždycky závidět, ty hledáš důvody proč to nejde, nehleáš důvod jak by se to dalo, krásně to shrnula @Nimie
Mám úplně stejný pocit a ten další příspěvek to jen potvrdil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Máš naprostou pravdu… Můj rozum to ví! Vím, že nemám právo si stěžovat, ale přesto to tak sem tam cítím, nedá se říct, že se tím trápím denně. Člověk si vždycky rozumem neporučí, to určitě zná každý a kdo říká že ne, tak kecá…
i na dovolenou se dá ušetřit, to přece není nesplnitelný sen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Víkendy bohužel obětovat nemohu, to je to…
Proto se ptám JAK, protože co mě napadá, tak vždycky kvůli něčemu nejde. Obzvlášť teď se dvěma malým dětma ne. Asi se na to ptám fakt pozdě.
A myslíš, že všichni ostatní středoškoláci, co dělají v administrativě za malý peníz, jsou taky tak nešťastní? A co prodavačky v supermarketech, uklízečky a tak. Je plno lidí, co nevydělává horentní sumy, ale žijí úměrně svému platu šťastně.
Klidně si pořídí starší domek na vesnici, koupí ojeté auto a na dovolenou jezdí třeba pod stan.
Píšeš, že manžel má plat průměrný, já nevidím důvod naříkat. Každý nemůže vydělávat nadprůměrně. Spíš jde o to, jak si ten život zařídíš, jak s tím co máš umíš hospodařit. Každý ze svého okolí známe rodiny, kde mají lidé obdobné příjmy a jedni nemají nic a fňukají a druzí mají a užívají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kirbisek píše:
Kolik ti je, že máš pocit, že je pozdě na studium? Já na vysokou nastoupila ve 28 se dvěma malými dětmi na krku a při zaměstnání. Věděla jsem, že v mém oboru mi to otevře dveře pro daleko lépe placenou práci. Bylo to o hubu, ale dalo se to zvládnout. A znám takových více.
Takže řeči typu: na studium je pozdě - jsou čitě tvá výmluva a pohodlnost. Pokud chceš něco ve svém životě změnit, musíš pro to něco udělat.
A můžu se zeptat, jak si to udělala? To mě vážně zajímá! Já bych musela docela daleko dojíždět, navíc o víkendech by se to musela skloubit s manželovým sportem, je to i jediný čas, kdy jsme spolu, navíc to učení, jasně, jsem na mateřské, ale dítě taky potřebuje nějakou pozornost, starší půjde za chvíli do školy… 
Zase samé ALE.
- Citovat
- Upravit
Tak zkus podnikat, trochu si přivydělat. Většinou nepotřebuješ nic moc do začátku. Stačí mít nápad. Znám několik takových, co rozjely podnikání právě při mateřské. Můžeš šít, plést svetry, vyrábět korálky, péct dorty, pěstovat salát nebo třeba hlídat děti. Každý něco najde, když chce. Vstupní náklady mohou být klidně nulové a uvidíš, třeba to půjde a chytne se to. A když ne, tak si třeba něco přivyděláš nebo třeba potkáš jiné lidi a to tě někam posune. Zkrátka ztratit nemůšeš nic, jen trochu svého času.
Jinak představa, že všichni bohatší jsou šťastnější, je scestná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Pleteš se, hledám jak, ale fakt mě nic nenapadá.
Zkus pohledat ty školy, nemusíš na prezenční, stačilo by nějaké dálkové (za celou dobu tam půjdeš třeba 6×, to i kdybys dojížděla dál přeci až tolik nevadí - mimo to, co je to „dál“?). Že se neuvidíte, chápu, ale bylo to třeba na rok a půl, 2 roky, je to holt něco za něco. Uvidíte se v neděli, o svátcích, v pracovní dny večer, o dovolených a spousta škol nevyžaduje jezdit tam KAŽDOU sobotu (nebo jakýkoliv jiný den, kdy je distanční/kombinovaná výuka). Případně se jde přihlásit i jenom na nějaký kratší kurz, záleží co chceš, co od toho očekáváš, co si ochotna tomu obětovat.
Nevím v jakém oboru teď pracuješ a jaké vyhlídky tě čekají, některé firmy nabízí i dodatečná školení pro své zaměstnance. Případně se poohlédnout po jiné práci, třeba tam budou podmínky lepší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
A můžu se zeptat, jak si to udělala? To mě vážně zajímá! Já bych musela docela daleko dojíždět, navíc o víkendech by se to musela skloubit s manželovým sportem, je to i jediný čas, kdy jsme spolu, navíc to učení, jasně, jsem na mateřské, ale dítě taky potřebuje nějakou pozornost, starší půjde za chvíli do školy…
Ano, zase samé ALE. 
Udělala jsem to jediným způsobem, který šel - učila se po nocích. Holt mi muselo pár týdnů v roce (zkouškové období není celý semestr) stačit spát 3 - 4 hodiny denně. A manžel během mého zkouškového spolupracoval - omezil své aktivity a více doma pomáhal. V rámci studia jsem dokonce musela absolvovat i několikadenní stáž. Oba jsme si museli vzít dovolenou - já odjela a manžel hlídal děti. Prostě se v tu chvíli muselo něco obětovat, ale následně z toho těžíme už roky. (Mimochodem naše děti dodnes rády vzpomínají, jak bylo úžasně na chatě jen s tátou! Nikdo je nenutil večeřet a umývat si pořád dokola ruce 
.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Máš naprostou pravdu… Můj rozum to ví! Vím, že nemám právo si stěžovat, ale přesto to tak sem tam cítím, nedá se říct, že se tím trápím denně. Člověk si vždycky rozumem neporučí, to určitě zná každý a kdo říká že ne, tak kecá…
Jasně, že i mě občas takové myšlenky napadnou. Ale nesmíš jim jít naproti. Ono není vše tak černé, jak vypadá. Raduj se i z úplných maličkostí, sama si i udělej něčím radost. Tady na zemi nebudeme věčně a je zbytečné si život takto sama zatěžovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lena74
Však já jsem nikde nenapsala, že to materiálno přináší štěstí a že všichni bohatší jsou šťastnější…
Bohužel nejsem manuálně zručná, ale nějakému přivýdělku bych se nebránila, jen něco najít, musí to být ale z domu no, pryč bych mohla ve všední dny jen večer a na max 3 hodiny, to je na nic no, to leda jít k tyči. 
VTIP
- Citovat
- Upravit
@Lena74 píše:
Tak zkus podnikat, trochu si přivydělat. Většinou nepotřebuješ nic moc do začátku. Stačí mít nápad. Znám několik takových, co rozjely podnikání právě při mateřské. Můžeš šít, plést svetry, vyrábět korálky, péct dorty, pěstovat salát nebo třeba hlídat děti. Každý něco najde, když chce. Vstupní náklady mohou být klidně nulové a uvidíš, třeba to půjde a chytne se to. A když ne, tak si třeba něco přivyděláš nebo třeba potkáš jiné lidi a to tě někam posune. Zkrátka ztratit nemůšeš nic, jen trochu svého času.
Jinak představa, že všichni bohatší jsou šťastnější, je scestná.
Souhlas. A hlavně to se nemusí omezovat jen na tohle, lze dělat grafické práce, založit zahradnickou firmu, firmu na péči o vozy, zvířata, jakákoliv díra na trhu se hodí k tomuto účelu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přestaň hledat výmluvy proč něco nejde a začni hledat cesty jak to zařídit. Ano - každé změně budeš muset obětovat něco ze současného pohodlí.
A nebo se uč dobrovolné skromnosti. Obě dvě cesty (aktivita vs. změna postoje) jsou dobrý nápad.
Nejhorší co můžeš udělat je nedělat nic, remcat a hořknout, protože nic nejde, svět je nespravedlivej a vostatní se maj líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pleteš se, hledám jak, ale fakt mě nic nenapadá.