Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
AHoj holky. Jak to děláte když jste nemocné? Jak zvlátáte domácnost a hlavně jak nanekazit mimčo? El je 5 měsíců a ještě nebyla nemocná. Teď jsme nějaká nachcípáná, nosím sice roužku a snažím se do sebe cpát vše možné i nemožné abych aspoň trochu fungovala… No prostě si připadám jak Lazar:-/
tomu se nevyhnes, proste bud to chyti nebo ne, u nas jak je nemocny jeden, tak vsichni
Neřeším, domácnost omezuju na minimum a zapojuje se manžel, snažím se nedávat prckům pusinky a tak, ale jinak kontakt neomezuju, roušku nenosím… ![]()
Podobně. Domácnost jde stranou a zajímá mě jen jídlo, hygiena, pohodlí - moje a prckovo. Nepusinkuju, ale tulím se normálně. častější mytí rukou a pod je normální a mám po ruce i malou dezinfekci na ruce
Minule mi pratchýně říkala- Ježiš, ať ho nenakazíš
no jako co mám dělat, snažím se, ale já jsem ten kdo je s ním týden doma když jsem nemocná a přece se od něj nebudu držet v izolaci ![]()
Tak pokud jsem nemocná já, tak jsem tedy roušku nikdy neměla, jasně jsem na ně neprskala, ani nepusinkovala, no snažila jsem se omezit nějaký přímý kontakt, dle zdravého rozumu. A jsem si jista, že děti odemě nic nechytily. Nebívám díkybohu moc nemocná. Spíš když, byly menší, já po třech těhu, během nějakých 7-mi let a kojení, vysátá, tak jsem byla schopná něco lapit od nich. No a fungovala jsem, jak to šlo, manžel, ač si na něj nestěžuji, tak tedy extra nepomohl, dlouho v práci, trochu mamka, ale též pracující. no někdy na palici. Ale děti nespí spolu v pokojíčku, mají každý svůj. To se hodně bacily přenášejí v tom spaní.
Tak vetsinou se snazim s prckem nemazlit,nepusinkovat ho.Jako kdyz pritel odjizdi do prace v 7 rano a vraci se v 17,tak ten kontakt s ditetem omezit fakt nejde.
Me prijde divne nosit rousku,ale co,kazdyho vec ![]()
Ale nastesti jsem tohle jeste nejak resit nemusela,u nas se moc nemarodi,maximalne parkrat do roka ryma…
tak já ted od 23 marodila se zánětem prudusek, takže jsem se zavřela v loznici a vylejzala jen v nezbytných pripadech, nastesti pritel mel ted tyden dovcu takze se o prcka postaral vlastne i o domácnost, já dnes dobrala antibiotika. kdyby nebyl doma tak prcek by musel k babicce, já mela skoro 39horecku cely tyden takze bych to asi nezvládla, byla jsem ráda ze si dojdu na wc ![]()
Nainuva píše:
Podobně. Domácnost jde stranou a zajímá mě jen jídlo, hygiena, pohodlí - moje a prckovo. Nepusinkuju, ale tulím se normálně. častější mytí rukou a pod je normální a mám po ruce i malou dezinfekci na ruceMinule mi pratchýně říkala- Ježiš, ať ho nenakazíš
no jako co mám dělat, snažím se, ale já jsem ten kdo je s ním týden doma když jsem nemocná a přece se od něj nebudu držet v izolaci
No tak domásnost šla stranou a zapojil se přítel, ten mi naštěstí pomáhá i s malou, takže většinou jen ležím s noťasem v postely. Malou nepusinkuju, ale pochovat musím:-)
Pobavila mě tchýně:-)
Muj jí říká že jsme nemocná tak že dneska vaří on. A ona ,,No proboha, to určitě nakazí malou, měl by jsi jí přivést na pár dní, ať není chudák taky nemocná,,
Tchánovci bydlí barák pod náma, ale představa že bych pětiměsíční dítko měla dát na pár dní do izolace ![]()
ALe asi chtěla pomoct ![]()
jak píšou holky, nepusinkovat, kýchat někde jinde a přežít.
U nás také platí. Přijde jeden s nemocí, mají to hned všichni 3
Při zánětu horních cest dýchacích a antibiotiky jsem se snažila malou nepusinkovat a taky aby mi ona nedávala „pusu“ na nos, či jinde po obličeji (což je její oblíbená činost ráno po probuzení). Jinak mi hodně pomohl manžel, který si na první 3 dny vzal alespoň na půl dne homeoffice a pracoval z domu. Domácnost šla stranou, jídlo jen to nejnutnější.
Jinak po uzdravení mi manžel řekl, že jsem si taky mohla povolat rodiče (jsme 200 km daleko). Myslela jsem si, že ho praštím, ale byl naočkovaný od tchyně ![]()
Při lehčím nachlazení, o kterém vím, že ho zvládnu sama, nosím roušku, po hodině si dávám echinaceu v kapkách (+ po vymizení příznaků nachlazení aspoň týden 3× denně, zvýším dávky vitamínu, hlavně C, hodně ovoce, vývary, hodně pít (čaje s medem, silný zázvorový), kloktám jox a solný roztok (i do nosu). Když je mi fakt hodně zle, trpívám na záněty nosohltanu, naklušu ke kamarádovi doktorovi ORL pro něco silnějšího. Za dobu, co máme malého, jsem byla hodně nemocná vlastně jen jednou, dost silný zánět nosohltanu a následně střevní infekce, synovi byl tehdy ani ne půlrok, cca pět dní se o něj staral manžel střídavě s prarodiči, pak už já s manželem. Jinak roušku doporučuje nosit, když je doma malé dítě, i kamarád MUDr. Ať jste brzy zdravá a malá neonemocní
R7mu užř nepovažuji za nemoc. Já proti nakažení nedělám vůbec nic. Klidně i tu pusu dám.
Co se týká fungování - když je nejhůř, tak staršímu pustím DVD a mladší se vezmu do postele a jen ležím, dokud nezabere Ibuprofen.
nedělám nic, snažím se odpočívat, domácnost odsunuji, snažím se neprskat na prcka, roušku nenosím. Když je hůř (nedávno zánět průdušek), povolávám babičky.
Smrkat a kýchat pouze do kapesníku by mělo být samozřejmostí všude ne jen v přítomnosti dítěte. Dále často větrat. No a snažit se odpočívat, zvýšit přísun vitamínů.
Ať jsi brzo fit, je to nepříjemné.
Maximálně hygienická opatření jako nepoužívat stejné nádobí, kapesníky, atd., popř. pokud možno nespat pohromadě … což prostě občas nejde, takže my byli na střídačku teď přes měsíc nemocní všichni. Což znamenalo, že manžel se nám snažil pomoci tak, že zařizoval VŠE venku, takže ikdyž jsem měla zánět dutin a hlavu jak střep a antibiotika a potřebovala jsem do postele, byli tu další dvě nemocné děti, o které jsem se prostě starat musela - prarodiče byli nachcípaní taky … ![]()