Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak nadhodit téma svatby?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.1.11 19:24
Normálně se ho zeptej: „co kdybychom se vzali“ nechápu, co řešíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.11 19:25
Já svému příteli vtloukám do hlavy, ať nikdy za mnou neukouší přijít s kytkou růží, ať nezkouší klekat na kolena a strkat mi pod nos krabičku a prstýnkem.. Ví, že o romantiku nestojím a řekla jsem mu, že až to na mě přijde a budu se chtít vdávat, požádám o ruku já jeho.. Myslím si, že už to není zas tak netradiční.. a protože my jsme dva vtipálci, věřím, že by to pochopil.. ale u nás tohle zatím nechci..
Mluvím opravdu za sebe, jen dávám návrh: Zkrátka se ho zeptej sama, jestli by si te nechtěl vzít.. 
Vždyt to není nijak vtíravé.. 
- Citovat
- Upravit
17.1.11 19:27
Nadruhou stranku pokud prochazite krizi tak envim jestli tema svatba je vhodne.Ale zalezi ceho se ta krize tyka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 19:28
Taky jsem tvrdila, že se nikdy nevdám. A najednou tu byla otázka rodiny a já dostala ten „hnízdí pocit“ se vším všudy …
Takže asi takhle:
„Přemýšlela jsem o nás, a změnila jsem svůj jeden názor. Ráda bych, aby až se to malé narodí, abychom měli všichni jedno jméno. Abysme byli jedna rodina. Chci říct, co kdybychom se vzali?“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 19:28
Něco podobného jsem řešila a vyřešila to tím,že jsem se zeptala,jestli si mne chce vzít!není nic jednoduššího,než se zeptat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 19:45
já se kdysi začala zcela okatě dívat u výloh zlatnictví na snubní prsteny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 19:49
B.T. píše:
já se kdysi začala zcela okatě dívat u výloh zlatnictví na snubní prsteny
A to pochopil??? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 19:55
Hehehe, aby to nedopadlo jako u Mr. Beana - že by dostala plakát ze zlatnictví a v krabičce háček na zeď. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.11 20:14
díky za vaše názory, taky mě napadlo mu to prostě říct, ale bojím se právě kvůli té „krizi“ že si třeba bude myslet, že to dělám jen proto, že mám strach o náš vztah, i když jak jsem psala, svatba spokojený život nezajistí......................ale dát mu to přečíst taky není špatný nápad 
- Citovat
- Upravit
17.1.11 20:16
Taky nechápu, co tady řešíš. On prostě akceptoval tvoje přání nebrat se a teď je na čase, abys mu ty řekla, že bys už svatbu chtěla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 20:20
Mě jednou přišla SMSka co dělám 24.7. Tak jsem se nechápavě ptala a on, že bysme se mohli vzít tak co to zkusit tímto stylem. Termín jsme pak trošku poupravili, ale svatba byla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.11 20:28
Tak já toto taky řeším, ale máme vyřešeno, na svatbu prostě nikdy nebudou peníze. Jediný co mě štve je to, že moje dítě nemá moje příjmení, jinak bych svatbu ani nechtěla. O svatbě jsme se bavili když jsme spolu začínali, bylo to takový nezávazný jak píšeš ty, řekli jsme si představy, chtěli bychom ne velkou svatbu, ale někde na zámku, aby to bylo krásný. Nechtěla jsem dítě před svatbou, už ho mám rok a vdaná nejsem a tudíž ani nikdy nebudu. Zeptej se ho a uvidíš, jinak mě ty dotěrný dotazy všech ostatních taky deptaj a když řeknu, že se brát nebudem, tak to nikdo nechápe a ten muj taky, že se určitě vezmem, je ale divný to, že všechno přepočítává na peníze a žije v realitě, ale tohle jde jaksi mimo něj. A já se v důchodu fakt vdávat nechci, navíc už jsme spolu přes 9 let, tak nechci začínat znovu od 0. Přeju hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Holky mám dotaz. Máme s přítelem dlouholetý vztah a teď čekáme mimčo. Občas jsme se už dřív bavili o svatbě, ale já jsem vždycky říkala, že je to zbytečné, že pokud nemáme děti, tak to podle mě není nutností. Teď čekáme mimčo a já si s tou myšlenkou svatby dost často pohrávám, ale přítel je nyní přesvědčenej, že o to nestojím a já se mu nedivím. je pravda, že dříve, když se nás rodina a známí ptali na svatbu, bývala jsem výbušná, jelikož mě ty otázky rozčilovaly, no a přítel se toho asi teď drží. Nutno podotknout, že jsme to nikdy přímo neplánovali, vždy jsme se o tom jen bavili, ale ne nijak konkrétně. Momentálně máme ve vztahu trochu krizi (není to důvod, proč bych změnila názor) ta krize by pravděpodobně nastala i kdyby už jsme manželé byli, takže tím to není, taky vím, že svatba mi nezajistí spokojený život, ten mi nezajistí ani narození mimča, ale prostě jsem o tom začala přemýšlet. Kvůli té naší krizi jsme už jednou navštívili i psychologa a ten se ptal, proč po takové době ještě nejsme manželé a přítel hned automaticky odpověděl, že já nechci. Tak jsem to uvedla na pravou míru, že jsem sice o to nějak nestála, ale že to bylo tím, že jsme zkrátka neměli děti a přišlo mi to zbytečný. V poslední době jsem ale nějak změnila názor, netvrdím, že bych ho chětěla nějak uhnat, a na té svatbě přímo netrvám, není to pro mě smysl života, jen prostě čekáme dítě a tak nějak jsem o tom začala víc přemýšlet. Jak mu to ale nadhodit, aby ho to trklo, jelikož je pořád přesvědčen, že o to nestojím