Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krize kvůli sexu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.1.11 17:13
to samé je u nás, my jsme spolu jen 2 roky ale, na začátku skoro každý den a te´D FREKVENCE JAK U NÁS, TAKY PO NĚM TOUŽÍM, MILUJU HO A VZRUŠUJE MĚ…včera jsem se pokusila něco zkusit a nic 
ty buď ráda že jsi při té frekvenci otěhotněla, já si přeji miminko ale to by byla mooooc veliká náhoda…myšlenky mám někdy podobné jako ty… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 17:34
mluvení nemá cenu jak je vidět,tak pokud s ním chceš být,tak si najdi milence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 17:40
Já si vždycky myslela, že tenhle problém mají akorát chlapi s žema,a. Teda jako že jsou to ženy, kdo odmítají, nemají chuť. Chlapi to řeší jednoduše - buď, a nebo. A málokterý chlap to „buď“ fakt vydrží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 17:41
zeptej se ho, jestli mu nebude vadit, kdyz si koupis vibrator, kup si ho a on ti s nim muze pomahat… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 18:00
Nemá nějaký problém, komplex? Horší varianta je, že mu to fakt nechybí, je mu to jedno. Ale musí si to aspoň přece dělat sám, jednou za měsíc, to by mu praskl rozkrok, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 18:17
Teda to je hruza.
Ot viky a ty chceš s takovim chlapem dítě??Není to blbost?Když už ted s nim nic není tak nečekej že pak se to změní.Pelášila bych pryč
Zakladatelko a co zkusit nějakou sex. poradnu nebo nějaké vyšetření?Nezkoušela si nějaké preparáty -španělské mušky na zlepšení sexuxtivosti,Poprs(nevim zda se ještě prodává),viagru na stopoření a výdrž atd..??Koupila bych si 10 vibroušu a ruzných pomucek(mám je teda i když mám sexuálního dábla 
) a vyžadovala bych aby když nemuže aspon uspokojil ještě mě.
Pokud to nepomuže milenec je už asi jedinou možností,ale myslím si že pokud je ve vztahu takovej problém tak těžko bude vše fungovat.Nejde o to že nemuže nebo se mu nechce,ale to že je sobeckej a udělá sebe a jde spát tak to by u mě se se zlou potázal 
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 18:21
já bych spíš viděla, že je takový od přírody. Dali jste se dohromady jako dva k sobě nevhodní lidé - a to jsi mohla vidět už od začátku, v období zamilovanosti po sobě obyčejně lidi lezou co chvíli… a touží.
Vy jste tenhle problém přehlíželi, či spíše jsi ho tolerovala a doufala. Podle mě jste stále spíš kamarádi a on to i tak bere, i když máte děti, jste manželé… já ho chápu. V našem případě jsem na tom takhle spíš já… Považuješ-li někoho spíš za bratra, kamaráda a moc v něm muže jako tu čirou mužskou energii nevidíš, pak nemůže vzplanout ani ta pravá touha - nemluvím o fyzické touze, která je tak nějak omezena jen na tělo, ale na psychiku a duši - takový ty stavy, kdy ti milování vysype hlavu, dostane tě do ráje… je to prostě jen „sexuální život“…
Vy se máte rádi, jste dobří partneři pro výchovu dětí, ale to je všechno - muž a žena pro sebe patrně nejste ti „praví“… co s tím, nevím..
Kdybycho to věděla, řeším to i já…
Takže já tě chápu, asi spolu máte žít něco jinýho, než jen erotiku - třeba hru na tatínka a maminku… nebo já nevím…
Tohle je můj pohled, ale třeba je to úplně špatně…
Podle mě se opravdu milující páry schází jen zřídka, většinou je to o kompromisech.
Začít si ho „nevážit“?
No, to můžeš zkusit, to docela slušně zabíjí sexuální touhu… ale nedoporučuju. To totiž blbě ovlivní i denní soužití vedle sebe…
Je to kříž..já vím.
Třeba tě láska ještě potká, to těžko soudit… ale milence jen za účelem soulože bych ti nedoporučovala… To je pak strašně málo…
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 18:26
Kamčo: jo jo chci právě proto mě to tíží že věčně nemá chuť spíš jen z toho důvodu, že jen tak neotěhotním, je jinak skvělej, lepšího chlapa neznám, nekouří, nepije všude jde radši se mnou jak sám. Moc mě podržel když jsem přišla o práci, nikdy mě něnechá ve štychu, neoblbuje jiný ženský, uklízí a pere si své věci sám…prostě jinak je skoro dokonalej bych řekla. Ale hodně se mazlíme a povídáme si…dokud se nedostane řeč na sex, to pak chytnu nerva a prudím 
jiného zatím neplánuji, nevím co přinese čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.1.11 18:36
viky23 píše:
Kamčo: jo jo chci
tak najít ty samé vlastnosti + nadrženého nemuže být zase takovej problém,ale chápu že ho asi miluješ .Já bych s takovim nevydržela,ale pokud ti to vadí zkus nějaké ty podpurné léky .Pokud chce dítě tak obden přivázat k posteli at neuteče a to by bylo aby nebylo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.1.11 18:39
Naprosto ve všem ti rozumím.
Jsme spolu 5 let, z toho jeden rok v manželství. Jedno dítě, druhé na cestě.
Velice dobře nám to klapalo v sexu na začátku, bohužel jen prvního půl roku. Pak to bylo postupně čím dál horší - jak kvalitou, tak kvantitou. Ale vždycky bylo na co to svést, tak jako u vás. Promluvy, vibrátory, dělání erotické atmosféry - všechno k ničemu. Teď už se ani nesnažím, nač, když se stejně dozvím pokaždé stejnou odpověď - jsem unavený anebo cosi proběhne a po pěti minutách se stejně bavíme o křečkovi. Ponižuje mě to neustále se mu vnucovat. Teď jsem uvázaná doma skrz děti, takže na nevěru nemám příležitost, ale pokud se to nezlepší, vidím to jako jediné řešení. Rozvádět se kvůli sexu a ničit domov dětem nechci.
Napadlo mě, jestli on někoho nemá. Myslím že ne, spíš to fakt vidím, že má prostě nízké libido.
Irena
- Citovat
- Upravit
sepi
16.1.11 18:43
Me to pripada jakoby zakladatelky manzel mel sexualni libustky, o kterych ji nerekl a proto ho beznej sex proste nebere a udela to jednou za cas s nechuti, aby se nereklo. Myslim, ze vibratory a podobny veci asi nezaberou a bylo by potreba pokusit se z nej vytahnout, co ho doopravdy vzrusuje.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.1.11 18:47
Díky všem…
taky jsem si naivně myslela, že se tenhle problém týká jen chlapů.
Vibrátor - zatím nemám, ale přiznám se, že to řeším sama i tak, prostě mi stejně nic jiného nezbývá.
sex.poradna - uvažuju nad ní, tento týden jsme objednanána gyndu, tak se Dr. zeptám, jestli nemá nějaké reference nebo něco. jen nevím, ejstli to taději rozebírat s chlapem nebo s ženskou.
Nikino - dík, tvůj příspěvek je mi asi tak nejbližší… vidím to podbně. to nevážení jsem nemyslela jako úmyslně, jen že se to prostě stane, pokud to tak půjde dál. problém je, že já v něm toho bratra prostě nevidím, pořád je to pro mě nejhezčí chlap co znám, nedokážu si představit, že bych byla s někým jiným.
Strašně me ponižuje být v podstatě 9 let odmítaná. Já mu i věřím, že mě miluje, ale… nechápu to prostě, přece když někoho miluju, tak k tomu patří i tohle, ne?
Strašně se to ve mě mele. Nemám na to vzít těm dvěma skvělého tátu, ani jemu nechci ublížit, ale to mám takhle žít už pořád?? Obětovat se?
A pokud se budu přetvařovat, že mi to nevadí, že je to v pohodě, tak to stejně jednou praskne… Co jim mám potom říct - no víte, vám vašeho tátu ráda, ale chybí mi sex?
Já fakt nevím…
Inko zaklad.
- Citovat
- Upravit
16.1.11 18:50
kami: to on nemá problém že by mu nestál 
to jako jóó se stačí přitulit, trošku se k němu přitisknout a už to je ale asi nemá nervy propojené mezi mozkem a penisem ten dole chce, ale on nemá chuť…neboj já vyhrožuju že mu uteču, ale zatím to je jen tak ze srandy, ze začátku skoro každý den…je podle mě jen línej…vybrouša mám(nepoužívám) tak to by taky asi nepomohlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.1.11 18:51
Ireno, někoho jiného určitě nemá, z práce chodí rovnou domů, pořád je s náma…
S tím ponižováním je to přesné, úplně tě chápu.
Sepi, nějakou libůstku taky celkem vylučuju, jen občas se dívá na netu na nahotinky, to už ani neřeším a tvářím se, že o tom nevím. Poprvé jsme na to přišla, když jsem byla poprvé těhotná a to byla fakt hrůza…
Inko zaklad.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Potřebuju se asi jen vypovídat, v radu nedoufám, moc se omlouvám, ale asi to bude dlouhé…
S mým mužem se známe 9 let, 2 roky jsme byli kamarádi, pak jsme se dali dohromady, 5 let jsme manželé. Všechno v pohodě, až na sex. Problém je, že chci víc sexu než on a myslím si, že on o mě nestojí, že mě nechce.
Poprvé mělo dojít k sexu týden potom, co jsme se dali dohromady. Ale nedošlo. Všechno vypadalo dobře, ale v poslední chcíli couvl. Byla jsem uz toho strašně zklamaná, nechápala jsem, co se stalo, co jsem udělala špatně. Až za dlouho jsem se dozvěděla, že prý měl strach, že mě zklame, bál se, tak toho nechal… Jenže tenkrát to bylo poprvé, co mě napadlo, že mě nechce.
Pak jsme neměli moc příležitosstí být spolu sami, on byl na kolejích, já na privátě (oba se spolubydlícíma), málokdy jsme byli sami. Takže k něčemu došlo tak 1× za 2-3 týdny, na mě to bylo málo, vždyť jsme spolu sotva začali chodit, proboha… Muž nevypadal, že by mu to vadilo, ani nic neříkal.
Pak muž dodělal školu a dostal práci mimo Brno, vídali jsme se jen o víkendu na mojem privátě, kde zůstávaly na víkend i holky. Takže to bylo ještě horší – prý to bude lepší, až budeme bydlet spolu. Pak jsem já byla v Ostravě, muž v Mikulově – opět nám zůstaly jen víkendy, aspoň jsem už bydlela na podnájmu sama. Lepší to nebylo, nejčatěji byl strašně unavený po cestě.
Pak jsem se ještě párkrát stěhovala, konečně jsme koupili byt a začali bydlet spolu. Ale muž dojížděl dennně přes 100km do práce. Byl utahaný (což jsem chápala), prý to bude lepší, až nebude dojíždět. Dobře, pořád jsem čekala…
Pak přestal dojíždět, ale já jsem byla těhotná – takže zase žádná změna, připadala jsem si tlustá, hnusná, odpudivá a těšila se na porod. Po porodu jel na 4 měsíce na služební cestu. Pak se vrátil, a já doufala, že to konečně bude dobré. O něco málo ano, ale netrvalo dlouho a dostali jsme se zpět na frekvenci cca 1× za tři týdny, občas byla pauza i měsíc a půl. Otěhotněla jsem (kupodivu) podruhé. Doufala jsem, že mě dvě děti tak zaměstnají, že nebudu mít už na nic chuť. Šílenost… Připadala jsem si děsně, začínala jsem sama sebe nesnášet za to, že se chci milovat se svům mužem. On nechtěl, nepotřeboval to tak často, nechtěla jsem ho nutit a zároveň cítila, že mi to chybí, byla jsem (zdánlivě) bez příčiny podrážděná a protivná.
Od druhého porodu uběhl rok a půl… za poslední asi 3 měsíce jsme se o tom bavili 3×, nikam to nevedlo. Hned poprvé jsme se zařekla, že už se o tom nikdy bavit nebudu, ale nezdvládla jsem to a ještě 2× to zkusila. Naposledy včera v noci.
Už se na něj nemůžu ani podívat, pořád se mi líbí, pořád ho chci a nevím, co mám dělat, když on mě nechce. On tvrdí že chce, že se se mnou chce milovat, ale nejde to, proč to nejde neví.
Už v pátek večer říkal, že zítra uložíme brzo děti a budem spolu. Těšila jsem se, v sobotu dopoledne vzal děti ven, já provedla tam dole holení, protože vím, že se mu to líbí, mělo to být překvapení. Večer jsme uložili děti, otevřeli si víno, pohoda… Začali jsme se hladit, zaregistroval změnu, smála jsem se, že je to překvapení, on prý, že se musí kouknout. Tak jo, sice jsem se trochu styděla, ale nechala jsem ho… no nebudu zabíhat do detialů, v podstatě se mě ani nedotkl a pět minut poté, co jsme vlezli do postele bylo po všem. Byla jsem hrozně zklamaná, on prý, že pokračování bude zítra. Co??? Jak zítra?? Takže on si užil a já mám dělat jako co? Tak jsem se teda zeptala, jestli jsou nějaké důvody, proč to nechávat na zítra. Prý ne… take mě ještě chvíli hladil a pak konec.
Prostě přestal, sedl si a začal se bavit o křečkovi. Nevěřila jse vlastním uším. Věděl, co bych chtěla, ale bylo mu to fuk. Jemu to prostě stačilo (to mi sám řekl) a nevěděl, že mi to bude vadit. Tak já nevím, asi jsem se ptala jen aby řeč nestála nebo co…
Ví to, všechno ví, že bych se s ním chtěla milovat častěji, že to trvá už dlouho… Už to prostě nikdy nebude lepší a já nevím, co s tím. Mám ho podvádět nebo se rozvést nebo co? Jinak je všechno v pohodě, on je fakt skvělý, k dětem se chová parádně, hraje si s nima, fakt nemám na co bych si ji nak stěžovala. Jenom mě nechce. Ale údajně mě pořád miluje a záleží mu na mě. Ale já už nemám sílu tomu věřit, už to nedokážu, zase mu uvěřit, že je to dobrý, uvolnit se, užívat si… prostě už to nejde. Už to sama sobě nedovolím.
Cítím, že jsem jen malý krůček od toho, abych si ho přestala vážit. A pak už bude konec, nemůžu být s někým, koho si nevážím. A nemůžu si vážit ani sama sebe, když budu s někým, o kom vím, že o mě nestojí. Momentálně nevidím žádnou cestu, jak to změnit, dneska spolu vůbec nemluvíme, furt sezašívám do ložnice a brečím. Uvažuju, že si schválně nechám od Dr. Napsat HA, po které nebudu mít chuť na sex. Pro spoustu holek to byl problém, pro mě by to byla pomoc. Nechci ho chtít, nechci, aby se mi líbil, nechci ho do ničeho nutit, nechci se cítit takhle… Nikdy by mě nenapadlo, že největším problémem mojeho manželství bude nedostatek sexu – a to ještě z mojí strany. Opravdu si nevím rady…
Díky všem, co to dočetli až do konce, je to zmatené a patrně jsme zlomila rekord v délce příspěvku, ale já jsem opravdu zoufalá…