Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Jak vysvětlit 3,5letému dítěti že babička umřela?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.6.14 13:49
@Natálka26 píše:
@ReaskillerJá jsem byla na pohřbu poprvé v 5-6 nejsem si jistá kolik mi bylo, ale nezanechalo to ve mě nějaký hluboky rány po psych. stránce. Myslím si, že tohle by děti vidět/zažít měli aby to pak brali jako součást života a ne je chovat jako v bavlnce, že nic ošklivého, smutného není. Ale nikde nepíšu ani to, že by měla vidět babičku v rakvi to ne, to nechodím ani já, ale pohřeb jako takový si myslím není špatná průprava. Ale je to věc názoru samozřejmě.
Ja som rozhodne v bavlnke nebola vychovavana 
to si neplet..moja maminka nas zobrala na pohreb dedka.. jej ocka.. ja som bola velmi citlive az precitlivele dieta.. takze je dost mozne ze som sa fixovala na mamku a jej bolest zo straty..ludia hovoria, ze dieta tolko nevnima..blbost..dieta toho vnima viac ako dospely clovek..ale hovorim..to je moj nazor cisto nikto sa s tym stotoznovat nemusi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:51
@obrazek píše:
Byla jsem na pohrbu pred 14 dny a rozhodne si nemyslim, ze by tam melo byt male dite.
jejich 3,5 leta vnucka tak nebyla a neumim si predstavit svoje deti tam.
pohreb ma byt dustojnym rozloucenim, trval pomerne dlouhou dobu, neumim si predstavit, ze by to takhle male dite vydrzelo v klidu,
navic se tam i docela brecelo… urcite by se ptalo a ptalo - proc proc… nee, takhle maly dite urcite ne!
Souhlasím! Mám to ještě živě v hlavě, i když to bylo před třemi měsíci…Dovedu si představit, jak by se syn vyptával a já bych nebyla schopná mu odpovědět…A jak chceš odcházet (navíc co nejtišeji) z první řady? Když je síň zaplněná ostatními lidmi co se přišli rozloučit? Ne, to fakt nejde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:52
Ukazovat v rakvi asi ne, myslím, že to není potřeba, ale proč by dítě nemělo jít na pohřeb své babičky? Nemluvě o tom, že pohřby jsou často příležitost setkání celé rodiny… Smrt je součástí života a dítě nebude mít z pohřbu žádné trauma, maximálně bude nepříjemné, že musí být chvíli zticha. Řekla bych, že babička už byla moc unavená životem, tak usnula a bude spát už napořád.
Upřímnou soustrast.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:54
Upřímnou soustrast.
Na pohřeb bych nebrala, syn byl tedy dvouletý, když zemřela moje babička (ne jeho), loni zemřel můj strýc, byla jsem jen já, ve vysokém stupni těhotenství a bylo to dost náročné i pro mě.
Syna vždy hlídá chlap, on je cíťa, stačí jak rozebírá návštěvu hřbitova 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:57
@zuzkasim umim si predstavit, ze tam pujde dite vekem myho mladsiho synovce, tj. 7-8let. ale mladsi ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:58
@Fally123 Moje děti mě často vidí se radovat, někdy ale vidí i se zlobit, i mě viděly už brečet. Když nechápaly proč, vysvětlila jsem jim to… Jsem normální člověk… a každý rodič jde svým dětem příkladem… nejen tím, že je za všech okolností skvělý a s úsměvem, ale i tím, že dá průchod smutku, někdy i bezmocné zlosti… tím, jak se vyrovná s těžkou situací, protože i děti někdy zažívají zlost a někdy smutek a taky se to učí nějak ovládat, tak to prostě je a já dětem říkám, že i to patří k životu, stejně jako třeba moje omluva, když udělám něco špatně… K loučení se s někým smutek patří, ostatně bez toho smutku, pláče se asi ani pořádně rozloučit nejde… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 13:59
Navpohreb bych vzala, otevrenou rakev s babickou bych neukazovala.To uz by bylo moc.Ale smrt patri k zivotu a nemela by se tak tabuizovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:00
A co je těžké na tom říct pravdu - brečím protože mi je smutno za babičkou 
. Já myslím, že tohle pobere dítě bez problémů, taky prožívá emoce. Prostě je to další životní zkušenost jako se na svatbách směje tak se na pohřbu pláče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:01
Takového prcka bych s sebou určitě nebrala. Smrt k životu neodmyslitelně patří, to ano, ale všichni se s ní setkají ještě mnohokrát, tak nevím, proč pohledu na uplakané příbuzné, nedej bože „spící“ babičku, vystavovat už tak malé dítě. Nic by jí to nepřineslo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:04
@Mišela1 píše:
A co je těžké na tom říct pravdu - brečím protože mi je smutno za babičkou
Co je na tom těžké? Doma nic, tam je to v pohodě. Ale na pohřbu je ticho, atmosféra pohřbu. Do toho hudba, kterou měl dotyčný rád. Emoce cloumají všemi kolem. Měla jsem plný nos, knedlík v krku, oči červené od pláče a do toho říkat a popisovat co se děje? Ne díky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:08
Já na pohřby chodila už jako malinká a žádný trauma z toho nemám snad bych řekla, že naopak nějak beru smrt jako součást života. Naopak mám kamarádku, kterou na pohřby rodiče nikdy nebrali ani, když už byla větší a dneska jí trápí, že se nemohla rozloučit s dědou, kterýho milovala. Byla teda už starší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:13
Ale jak nad tim víc přemýšlím tak 3 roky je vážně asi moc brzy 
asi by tam dítě ani nevydrželo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:14
Podle mě je to vždycky o tom jaký kdo je, nejde říct že 3 leté dítě na pohřeb nesmí a 6 leté už může či dokonce musí!! já v 6 letech nebyla na pohřeb dědy připravená mentálně, moje malá by to taky nepobrala nějaký pohřeb v kostele, a vůbec vše kolem. říct ale o smrti v každém případě, když našim umřelo dítě tak staršímu bráchovi to neřekli a ten to dlouho nechápal co se stalo, jaktož e naši brečí, kde je ségra nic.to nebylo dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:14
@Zuzz presne tak. ono se neco rika v teoreticky rovine, co vypada logicky a prijatelne, jako vetsina holek tady, a neco jineho je potom si to prozit.
my jsme si to bohuzel obe prozily nedavno, tak vime, o cem je rec.
sice to nebyl muj pribuzny, takze jsem svoje deti neresila, ale neumim si predstavit je tam mit s sebou.
trval skoro pul hodiny, poustely snad 8 pisnicek, to by proste ty MALY deti nevydrzely nesit tam sebou a byt zticha.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.6.14 14:16
@Zuzz - samozřejmě každého volba. Já mám k tomu asi jiný přístup i proto že mi v 11 letech umřela maminka a jsem vděčná svému otci, že se mnou jednal na rovinu ( dle rady psychologa), citlivě, ale na rovinu, tak se i já chovám ke svým dětem. Takže syn byl na pohřbu dědy, já ve vysokém stádiu těhotenství jsem se taky byla rozloučit s dobrým kamarádem ( i když jsem byla „poučena“ že těhotné nemají na pohřbu co dělat) - nedovedu si představit, že bych tam nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
