Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak zvládáte návštěvy kamarádek?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.2.18 20:57
To znám. Jak já ti rozumím.
Je mi trapné mnohdy říct ne, ale návštěvu protrpím. Cizí děti tu nadělají bordel, já jen kmitám a obsluhuju (kafíčko, občerstvení), vlastní děti řvou že jim ty cizí poničily hračky…
Vždycky si říkám : „Nebuď BLBÁ!“ a učím se říkat ne. Vyhýbám se věcem co jsou mi nepříjemné. Protřídily se mi kamarádky. Ale mě je s mýma dětma dobře i o samotě, a pokud potřebujeme společnost, pořád mám dost přátel, kterým nevadí, že se sejdeme venku…Musíme se to naučit říkat Ne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 20:58
Tak k té první choď ty - vy se projdete a kámoška bude doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 20:59
Já nemám stovky přátel, ale opravdu jen pár kamarádek „držáků“ a těm bych to mohla normálně na rovinu říct jak to zrovna mám, v jaké jsem životní, osobní situaci a pochopily by to. Takže moje rada zní, kamarádkám, které ti za to stojí, říct na rovinu jak to máš a co zrovna potřebuješ, ale že je nechceš ztratit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.18 21:00
@Paní Kropenatá píše:
To znám. Jak já ti rozumím.
Je mi trapné mnohdy říct ne, ale návštěvu protrpím. Cizí děti tu nadělají bordel, já jen kmitám a obsluhuju (kafíčko, občerstvení), vlastní děti řvou že jim ty cizí poničily hračky…
Vždycky si říkám : „Nebuď BLBÁ!“ a učím se říkat ne. Vyhýbám se věcem co jsou mi nepříjemné. Protřídily se mi kamarádky. Ale mě je s mýma dětma dobře i o samotě, a pokud potřebujeme společnost, pořád mám dost přátel, kterým nevadí, že se sejdeme venku…Musíme se to naučit říkat Ne
Když už se chci s někým vidět, tak si chci popovídat nebo postěžovat, ale hlavně být v klidu a ne se stresovat. Největší strach mám, že se malý něco stane nebo že to prostě propláče. V poslední době se netěším ani na jednu návštěvu. Ach jo, jsem hrozná
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.18 21:01
@lalaláček píše:
Tak k té první choď ty - vy se projdete a kámoška bude doma.
Ona nechce chodit na procházky, chce sedět doma. Ale ne u sebe, u druhých, aby ona mohla vypadnout z baráku
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.18 21:02
@Mirka Dušínová píše:
Já nemám stovky přátel, ale opravdu jen pár kamarádek „držáků“ a těm bych to mohla normálně na rovinu říct jak to zrovna mám, v jaké jsem životní, osobní situaci a pochopily by to. Takže moje rada zní, kamarádkám, které ti za to stojí, říct na rovinu jak to máš a co zrovna potřebuješ, ale že je nechceš ztratit
A co jim mám říct? Že jsem hysterka a bojí se s malou někam jet autem?
- Citovat
- Upravit
16.2.18 21:04
Ahoj, radu nemám, ale úplně ti rozumím. Také jsem před porodem syna (je mu 13 měsíců) každou chvíli zvala někoho k nám domů na návštěvu. Teď jsem s ním nejradši sama doma, máme svůj režim a syn je tak spokojený a v klidu. Nemá moc rád změny režimu, je pak uplakaný a poznám na něm, že není ve své kůži. Když za mnou chce někdo přijít, nejradši jsem, když souhlasí s procházkou a ještě radši, když přijde o víkendu poo, kdy je syn po spaní. Úplně jsem zrušila návštěvy pracujících bezdětných kamarádek ve věední dny, protože k večeru už si syn většinou v klidu hraje, v šest koupeme a pak spát. Vůbec nemám náladu na to, ještě s někym klábosit (jsem po celém dnu unavená) a pak přemýšlet, jak ho taktně „vyhodit“, že už jdeme koupat. Pořád doufám, že se to časem změní, snažím se udržovat aspoň telefonický kontakt, ale moc se mi to nedaří a spíš se do toho musím nutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 21:04
Já tomu říkám, předcházení stresovym situacím. Pokud jsou to opravdové kámošky tak pochopí, když jim řekneš, že teď nějakou dobu prostě praktikujes tohle a tak a ať se nezlobí. Já to tak vždycky řekla, a pravda, kámošky se procedily ale ty co zůstaly to chápou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 21:07
@Anonymní píše:
A co jim mám říct? Že jsem hysterka a bojí se s malou někam jet autem?
No a co je za problém, říct kamarádce, že se bojíš s malou jezdit autem nebo že jsi nervózní pokud ti nebude spát?…tvůj problém bude, že chceš vypadat hrozně v pohodě, nic nepřiznat, ale přitom se zbytečně trápíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 21:09
Taky ti rozumim, obe deti hodne rezimove a kdyz jsem chtela mit aspon trochu klidu a spanku, bylo dobre jejich rezim nenarusovat.To ti clovek, ktery to tak nema,nepochopi.Ja mela problemy i s rodinou. Hrozne byli prekvapeni, ze dcera musi v urcity cas jist a spat a ze ji jako nevzbudim, kdyz prijeli neohlasene a ona spala sotva 15min.Je to boj.Ja toho ale nelituju, deti to potrebovaly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.18 21:09
@Mirka Dušínová píše:
No a co je za problém, říct kamarádce, že se bojíš s malou jezdit autem nebo že jsi nervózní pokud ti nebude spát?…tvůj problém bude, že chceš vypadat hrozně v pohodě, nic nepřiznat, ale přitom se zbytečně trápíš…
To ne, ale když jsem tohle řekla, byla jsem za hysterku
- Citovat
- Upravit
16.2.18 21:14
@tini píše:
Taky ti rozumim, obe deti hodne rezimove a kdyz jsem chtela mit aspon trochu klidu a spanku, bylo dobre jejich rezim nenarusovat.To ti clovek, ktery to tak nema,nepochopi.Ja mela problemy i s rodinou. Hrozne byli prekvapeni, ze dcera musi v urcity cas jist a spat a ze ji jako nevzbudim, kdyz prijeli neohlasene a ona spala sotva 15min.Je to boj.Ja toho ale nelituju, deti to potrebovaly
Přesně. Rodina furt kecy a kamarádky kyselé ksichty.
@Anonymní píše:
To ne, ale když jsem tohle řekla, byla jsem za hysterku
Kašli na takové lidi, jeď si svoje. Sice je to těžší mít svoji hlavu ale měj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 21:14
@Anonymní píše:
To ne, ale když jsem tohle řekla, byla jsem za hysterku
Hm, tak to mě mrzí…vážně…ale obávám, se že tohle není přátelství…přítelkyně by to pochopila…jenže ono mezi ženskými je kvalitní přátelství dost výjímečná záležitost. Musíš si srovnat priority, jestli ti je přednější někdo, kdo se tě ani nesnaží pochopit nebo jestli ti je přednější tvůj klid a pohoda s dcerou. A neboj ono se to časem všechno srovná do normálu…ani jsi nenapsala jak máš starou holčičku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.18 21:16
Načítám citovaný příspěvek, čekejte prosím…chapu co myslíš - protože muj syn byl taky uřvanej. Tak prostě nemusí být navsteva každej den. jednou za týden stačí. a pozvi ji tak aby to časově vyhovovalo Tobě ne? anebo jsme se potkávaly v kavárně s detskym koutkem-aby nám deti nedělaly bordel doma 
Den má 12 hodin…to stihnes i prochajdu i hodku pokecat ne? ale jak říkám proč to hrotit…jednou za týden stačí myslím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj holky,
nechci, aby kámošky tady zjistili na co si tu stěžuji, proto anonym.
Chchi se vás zeptat, jak zvládáte návštěvy kamarádek bezdětných nebo s dětmi? Jde mi o to, že dříve (než jsem měla malou) jsem byla hrozně společenský typ a od porodu snáším blbě návštěvy. Malá totiž byla v prvních měsících dost uplakaná, teď už je to lepší. Ale nejlepší dny jsou, když chodíme na procházky, to je pak odpočinutá a veselá, v noci pak dobře spí. Takže když mi pak napíše kamarádka, že se staví na kafe, tak jí poprosím ať jde se mnou na prochajdu, že můžeme pokecat tam, no a ona že ne, že je špatný počasí nebo že to její malá neujde a tak. Jenže já zase chci jít ven. Pak to dopadá tak, že ona se svou malou přijede a moje malá řve a její malá mi dělá v domě bordel, kamarádka v klidu sedí a pije kafe a já si v duchu přeju, aby už vypadli. Nebo další kamarádka zase chce, abych za ní přijela (nemá auto) a já se stresuju tím, že co když tam malá bude řvát nebo co když se nám nedejbože něco na cestě stane a tak. Přijdu si jak blázen, ale nejlíp mi je s malou samotný a někde na procházce. Ale zase nechci o kámošky přijít…
Někdo nějakou radu?