Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak já myslím, že se nechová jako pán světa, ale spíš jako blbec, s prominutím. A blbce dělá před druhými hlavně ze sebe!
Chápu, že ti to vadí, taky by mi to vadilo a zkusila bych mu to teda říct mezi čtyřma očima: „Hele, proč se před návštěvou chováš jako blb? Ti si musí myslet!“ Třeba mu to dojde… ![]()
Mě právě přijde, že si něco před ostatníma dokazuje, ale jen před tebou si to nedovolí a je beránek. Můj ex mě taky docela shazoval před ostatníma, ale jak byl jen se mnou, tak byl ok. Ale ukončila jsem to, protože mě neshazoval jen když jsem u toho byla já a „diváci“, ale i za mýma zádama. Ale třeba si tvůj manžel vážně přijde jen vtipnej ![]()
Už jsme to probírali. Nesčetněkrát. Strašně se divil, že mi to vadí. Vžyť to je neškodná legrace (vtípky o tom, že mám vykojený mozek), ten koš by vynesl později (zrovna jeli popeláři)…
Vždycky ho to na pár dní přejde, ale za čas se jede zase nanovo. Je to dost únavný. Navíc si to většinou ani neuvědomuje.
1miss1 píše:
Mě právě přijde, že si něco před ostatníma dokazuje, ale jen před tebou si to nedovolí a je beránek. Můj ex mě taky docela shazoval před ostatníma, ale jak byl jen se mnou, tak byl ok. Ale ukončila jsem to, protože mě neshazoval jen když jsem u toho byla já a „diváci“, ale i za mýma zádama. Ale třeba si tvůj manžel vážně přijde jen vtipnej
Za mými zády si to nedovolí. Navíc on to bere jako legraci a když mu řeknu, že mi to vadí, tak se mi omlouvá a je vidět, že ho to fakt mrzí.
KPKristy píše:
Tak já myslím, že se nechová jako pán světa, ale spíš jako blbec, s prominutím. A blbce dělá před druhými hlavně ze sebe!
Chápu, že ti to vadí, taky by mi to vadilo a zkusila bych mu to teda říct mezi čtyřma očima: „Hele, proč se před návštěvou chováš jako blb? Ti si musí myslet!“ Třeba mu to dojde…
A to já bych mu to řekla právě před tou návštěvou - popř. mu oplatit stejnou mincí
Chová se jak malé děcko, co se potřebuje před návštěvou předvádět. Asi má nějakou nenaplněnou potřebu uznání a chce, aby si ho okolí bralo jako velkého frajera - tak se chová takto…
zkus ho nahrát a potom mu to pusť, tohle hraní si na mistra světa ukazuje na malé sebevědomí ![]()
Souhlasila bych s Anguou, oplatila bych mu stejně. U nás se to osvědčilo. Dokud jsem se jenom usmívala a byla hrozně asertivní, vysvětlovala, tak nic. A když jsem se zdravě nakrkla a obořila jsem se na něj, tak to zabralo. Kupodivu se ani neurazil, jenom se zarazil a byl klid. Na lidi bych se neohlížela, jestli je normální, nebudeš to muset opakovat.
Ahoj, pokud nepomůže rozhovor mezi čtyřma očima, kdy mu jasně řekneš, že Ti to vadí, jako srandu to Ty nevidíš a nepřeješ si aby to dělal, tak pak nezbývá nic jiného, než začít oplácet stejnou mincí, jak psala Angua. Nebo si postav hlavu a když by k Vám měl někdo přijít, řekni mu, že ne, že nechceš aby k Vám někdo chodil, když se před ostatníma neumí chovat.
Buď mu to dojde anebo má fakt nějaký problém, který ale nevím jestli půjde vyřešit tím, že si budete vzájemneě dělat naschvály.. ![]()
A co kdyby mu to řekl někdo jinej? Vybavil se mi jeden moment, kdy jsme loni s manželem a tchánem jeli na kole, zastavili jsme u hospody na osvěžení a mně se začala dělat skvrna na triku od mléka. Už nevím, kdo na to upozornil a manžel mi v tu chvíli podal prázdný kelímek od limči, který držel v ruce a řekl něco v tom smyslu, ať to odstříkám (nebo možná nadojím?) do toho, že to můžeme prodávat kolemjdoucím. Řekl to jako fór a mně to také v ten moment přišlo celkem vtipné, ale tchán mu v tu chvíli řekl, že kdyby řekl něco takového své partnerce on, tak by měl doma peklo a ať se trochu zamyslí nad svým chováním k ženě.
Mělo to celkem nečekaně sukces, protože manžel se pak opravdu zamýšlel a ještě pak asi 2× na to zavedl řeč a vyptával se jak jsem to vnímala, apod.
Možná by to pomohlo i u vás…
A nebo mě ještě napadlo, když dočítám holky nade mnou, že byste si mohli domluvit nějaké znamení- prostě pokud nepozná sám, že je za hranicí, tak nějaký signál, kterým mu dáš najevo, ať přibrzdí.
Protože třeba já sama bych nešla do toho, abych mu oplácela stejnou mincí, aby naše návštěvy musely koukat nejen na to, jak on se chová hnusně ke mně, ale ještě navíc na to, jak já se chovám hnusně k němu. To by k nám za chvíli nikdo nechodil, protože většině lidem je krajně nepříjemné, když se u něčeho takového vyskytnou.
Já jsem to asi blbě napsala, já bych nebyla hnusná, pouze vtipnější - aby se návštěva nakonec smála mému vtipu
Teda jestli by mě něco napadlo, to chce na to mít i povahu. Taky, vzhledem k tomu, že mu jde jasně o pozornost, by mohlo být řešením přecházení - když postaví vodu na kafe, tak na to nic neříct (a nevěřím, že se návštěva tomuhle podesáté směje). Když to nebude mít ohlas, tak si myslím, že to nebude dělat - a že mu snad bude blbé návštěvě to kafe nedat
Kdyby ne, tak bych to po chvíli nadhodila, jestli už se mu ta voda uvařila… Nebo když by nevzal koš, tak bych směrem k návštěvě prohodila „on ho normálně vynáší, ale asi se před váma stydí“ (aby to bylo jako vtip, ne jízlivě, ale vesele). Upřímně, já jsem taková, že kdyby mě to hodně štvalo a došlo na legraci typu dojení do kelímku, tak bych mu tam byla schopná u stánku s úsměvem nadojit a ještě ho pochválit, jaký měl výborný nápad.
Ale pokud to fakt nevidí, je to těžko… Ten signál by nemusel být špatný, stejně jao nahrávka - ale to nevím, jak udělat v praxi, aby to návštěvě nepřišlo divné ![]()
Před návštěvou bych to hned komentovala. Šla bych na něho stejně.
Mrazivý dech píše:
zkus ho nahrát a potom mu to pusť, tohle hraní si na mistra světa ukazuje na malé sebevědomí
On malé sebevědomí má. To víme oba. Navíc jsme oba dost velcí introverti. On se vtípkama uklidňuje.
On bude velký problém i to, že stejně se chová i tchán. Ten se prostě předvádí a manžel to po něm převzal. Proto to právě njhorší bude před tchánem. Na rozdíl od tchána má aspoň určité meze a hranice, za které nejde.
me2dova píše:
A co kdyby mu to řekl někdo jinej? Vybavil se mi jeden moment, kdy jsme loni s manželem a tchánem jeli na kole, zastavili jsme u hospody na osvěžení a mně se začala dělat skvrna na triku od mléka. Už nevím, kdo na to upozornil a manžel mi v tu chvíli podal prázdný kelímek od limči, který držel v ruce a řekl něco v tom smyslu, ať to odstříkám (nebo možná nadojím?) do toho, že to můžeme prodávat kolemjdoucím. Řekl to jako fór a mně to také v ten moment přišlo celkem vtipné, ale tchán mu v tu chvíli řekl, že kdyby řekl něco takového své partnerce on, tak by měl doma peklo a ať se trochu zamyslí nad svým chováním k ženě.
Mělo to celkem nečekaně sukces, protože manžel se pak opravdu zamýšlel a ještě pak asi 2× na to zavedl řeč a vyptával se jak jsem to vnímala, apod.
Možná by to pomohlo i u vás…
Jelikož to dělá nejvíc před tchánem a ten je stejný, tak to mi nevyjde. Tchán si většinou ještě hodně přisadí. Zvlášť u vtípků na mou osobu. Naposledy jsem to nevydržela a šla jsem se vedle vybrečet. Tchán se pak ještě urazil, že jsem se tomu nesmála…
Manžel se mi omlouval a dost ho brzdil.
Krásné odpoledne všem.
S manžlem jsme spolu už více jak šest let. Jsem s ním moc spokojená, ale vadí mi jedna věc. Když přijde nějaká návštěva, tak se změní jeho chování. Když jsme spolu sami, tak je to citlivý, vnímavý a pozorný partner, jak se ale dostane do společnosti, tak se z něj stává chlap typu: „Ženo, jídlo.“ Naprosto mě ignoruje, neustále mě schazuje a dělá vtípky na můj účet.
Nejvíc to dělá, když přijede jeho otec. To ho nemůžu o nic poprosit, hned to otočí v žert (stál v kuchyni u linky, poprosila jsem ho, aby postavil vodu na kafe, tak vzal konvici a postavil ji na plechovku s kávou. Prvně to bylo i vtipné, ale po desáté už mě to fakt nebaví…), nebo mě rovnou pošle do háje s tím, že nemá čas. Přitom to jsou věci, které běžně dělá (např. jsem po něm chtěla vynést koš, když šel ven, nic nenesl a absolutně by ho to nezdrželo, já se musela obléct, dát dítě do ohrádky…) Když jsme sami, tak se mi zdekuje, když vytírám, když tu byl jeho otec, tak jsem dostala ještě vyhubováno, že vytírám v nevhodnou dobu (dítě poblilo podlahu a nedalo se to oddálit).
Nejhorší na tom je, že to dělá ať je tu na návštěvě kdokoliv (z mé i jeho strany). Případně se tak chová i když jsme spolu mezi lidmi.
Už jsem s ním o tom mluvila, nevidí to. Naprosto si nic neuvědomuje a mě to mrzí. Chápu, že před lidmi nebude „ťuťuňuňu“, ale nemusel by se chovat jako totální „pán světa“. Dělá vám to někomu manžel taky? Povedlo se vám ho to odnaučit?