Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj, teď jsem zjistila, že mě čeká císařák a mam docela nahnano. Vůbec nevím co mě čeká a zda se na to dá připravit.? Co myslíte, měla by jste některá zájem podělit se o zkušenosti? Budu moc vděčná
Na hlavní straně je teď deníček - předčasný porod dvojčat - a tam autorka velice podrobně popisuje cř s narkózou částečnou - ve spinálu - přečti si…
Za sebe doporučuji tuhle narkózu, jinak neboj. Pro mne byl nejhorší den předem v nemocnici (není to tak všude) a ráno před císařem, ten strach a nervozita… po porodu už se všechno dalo zvládnout, uteče to hrozně rychle.
A pak počítej s tím, že nejhorší je první den po operaci… zjistíš, kolik svalů potřebuješ třeba na obyčejné odkašlání. Ale díky tomu, že tě bude čekat miminko, tak to uteče hodně rychle. Některé chodí tak dva dny v předklonu kvůli řezu, ale každým dnem to je lepší.
@dvanavi ahoj, loni jsem měla spinál s tím, źe jsem stále něco cítila, tak mě mírně přispali úplně, protože se pospíchalo, ale probudila jsem se už při odvozu, kdy mi manžel ukazoval, jak úžasného máme syna a pak až na JIPce, kdy mi pak přivezli mimíska a koněčně jsem si ho mohla prohlédnout (koukat na něj jak vyvoraná myš), druhý den jsem byla fit a poté šla na pokoj. Byla jsem naprosto v pohodé, až mě štvalo, jak byla semnou sestra ve sprše apod., když jsem se cítila naprosto v poho. Bolest byla trochu při zvedání se, ale nic tragického. Domů jsem šla na vyžádání jako po normálním porodu. Cítila jsem se naprosto v pohodě a přes občasné píchnutí tam někde to bylo ok… Dnes mě píchne v jizvě jedině, když můj roční syn se ručičkou nebo něčím opře zrovna do jizvy.
Ale mám toho ‚operačně‘ dost za sebou… Záleží, jak to přijmeš, zda si to budeš připouštět a ‚simulovat‘ a jaký máš práh bolesti ![]()
Tak mne to tedy bolelo docela hodne. Prvni dva dny hrůza, chození v předklonu, bolest pri vstávani hrozna… Bylo to každým dnem lepší ale treba to vstávani mi dělalo problem jeste min další dva tydny. A dodneška nemam břicho to co bývalo, je částečně necitlivé kolem te jizvy. Jizva teda uz skoro neviditelná ale pocit z břicha jinej.
Takze je to dost individuální, připravit se na to asi neda, ale zas přežít jo:)
Ahoj já jsem posera ale dá se to je to raz dva já měla celkovou no je sice trochu obtížne vstanout a nebo vubec i někam dojít ale 4 den jsem už po nemocnici lítala, myslím si že ten strach je zbytečný já už to mám za sebou a panika je zbytečná akorát to je tak vždy když člověk neví do čeho jde já byla uplně pos… ubrečená, ale ted nechápu z čeho
hodně štěstí… ![]()
Ufff ja jsem spis deprimovana tou nevedomosti no…vubec nevim co me ceka, k cemu to prirovnat, jak to probiha a tak podobne ![]()
Já jsem měla celkovou anestezii, protože bych to asi jinak psychicky nedala. Mám panickou hrůzu z kanyl, hadiček, přístrojů, krve a celkově nemocniční prostředí je mojí noční můrou. –první CS mi to bylo jedno, protože po 12hodinách porodních bolestí ti je všechno šumák. Nohy jsem nebyla schopná ani zvednout, když mi dávali ty punčocháče a celkově mám vše tak trochu zkreslené. – po druhé jsem tam šla za plného vědomí a i když jsem tam vtipkovala něco o panácích na kuráž a měla hysterický záchvat smíchu tak jsem se třásla jako osika a bála jako nikdy v životě. Hrozně jsem se bála toho, že mi nezabere narkóza, ale zabrala a já jsem se probrala až na JIP. Přinesli mi mého miminko ukázat a já byla šťastná, že je ok. Těch prvních pár dnů je nejhorších, ale protože to jinak nejde tak to zvládneš. — u přirozeného porodu nejvíce trpíš při něm a u císaře až po něm ![]()
Není jiné východisko a mimi musí ven. Nic jiného ti nezbude než to dát a myslím si že se bojí snad každá.
@dvanavi připravit asi moc ne
, první sekce byla domluvená a pro mě docela peklo, poslední noc jsme nespala prostě to nešlo a ač částečná narkoza tak jsem prostě usnula
probudila jsme se až u výtahu
, druhý a třetí císař byl akutní a než jsem se stihla začít bát tak už jsme jen podepisovala x souhlasů, u druhé sekce byly problémy takže to trvalo, měla jsem i dreny ale třetí sekce šla docela rychle a už na jip mě bylo fajn, až na zvracení ale extra bolest nebyla prostě fajn a druhý den jsem vstala asi nejlépe ze všech sekcích a ještě ten den šla za malou, jiné patro u kluků jsem byla schopná až třetí den
. Bolí to to je jasný ale je tam jedno velké plus, každý den to bude lepší, 5 den už jsem byla oka klidně bych šla domů
Tak hrozný to neni, já jsem fakt posera z bolesti a brala jsem to ok, za 24h vstaneš, nejhorší pro mě bylo zavedení moč cévky ![]()
Tak to probíhalo u mě byl normální den navečeřeli jsme se měli jsme tu návštěvu dali si kafe ja kakao a najednou jsem zčervenala (MĚLA JSEM UŽ ŠPATNÉ VÝSLEDKY BÍLKOVINU V MOČI A OTOKY NOHOU A RUKOU) chlap mi říkal at si změřím tlak no ten byl 160/120
no okamžitě jedeš do nemocnice, ale já se cítila ok. no šla jsem si zabalit tašku už mi něco říkalo že tam asi zůstanu pořad mě doktoři strašily bylo po 7 večer kolem 8 mi v nemocnici řekli že to je preklamsie a že jdeme na to že dětí musí ven ja brečela dali mi na výběr jakou narkozu chci odvedli mě na pokoj u vyšetření mi doktorka udělala ten hemiltnuv chmat či co to bylo a začla jsem silně krvácet odvedli mě na pokoj napíchli na kapačku za chvíli přišla sestra mě zacevkovat to je takové nepříjemné nic bolestivého, museli jsme počkat až trochu stravim jídlo v 11 v noci si pro mě přišli já neměla bolesti pomaličku se začli rozvíjet jen takové menstruační no jak mě odvedli na sál já byla vysmáta jak lečo jako že se nic neděje, ale tak jsem se klepala jak osika, že se se mnou třasl i stul na narkozu se mě nikdo neptal jakovou chci nemohli mě vůbec uklidnit z toho třepáni takže jsem dostala celkovou pamatuji si jen jak dali přede mě plachtu natřeli břicho dezinfekci a usla jak malé dítě…děti se narodily 23:12 23:13 jak mě vezli ze sálu matně si pamatuji že jsem zahlédla manželovi rodiče a chlapa a třásla jsem se bolest jsem necítila žádnou. do rána jsem se vyspala a poté ještě i celý den byla jsem na pokoji kde mě monitorovali nic jsem nejedla jen trochu pít na ruce jsem měla celou dobu tlakoměr tn mi co chvílí měřil tlak. kolem 5 večer mi donesli ukázat děti a zkusit přisání. k večeru mi řekli že se mám pomalu přetáčet na strany a o půl noci jsem se musela zvednou dali mi polévku a šla jsem se okoupat za dohledu sestry. odvedla mě na pokoj a nechala vyspat. vstávaní bylo dost bolestivé takové nečekané píchnutí v sešití, každý pohyb byl bolestivý. další den mi dali děti na pokoj no a já musela začít fungovat no a jak jsem psal už 4 den jsem lítala po nemocnici jak splašená ale pořád to bolelo, ale nic strašného kvůli dětem vše
sorry za dlouhý deníček
jinak dětem je 22 měsíců a místo kolem jizvi je takové mrtvé tupe na dotek
a tobě budou dělat jakový císař
Pokud mas planovany cisar, tak je to v pohode…Priznam se, ze celou dobu jsem mela strach pouze ze zavedenim cevky…Samozrejme, ze se to dalo vsechno prezit. Mela jsem take spinalni anestezii.To nabodnuti do patere take neni zadna hruza. Snad jen, co bylo neprijemne, behem operace mi hodne klesl tlak ( 75/40)…To mi bylo zle. Jak pisou holky, dva dny je clovek nepouzitelny, ale co den, tak je to lepsi a lepsi. Mimco Ti pak nedovoli myslet na nejakou bolest… Jen takova mala perla, jeden den jsem nemohla nic jist a druhy den pouze tekutou a kasovitou stravu… Sestricka mi davala dukladne skoleni, ze opravdu musim jist jen kasovite jidla, nic vic… No a ve finale mi za dve hodiny donesla na veceri parky… Ty jsem teda nakonec jist mohla…
![]()
@dvanavi ..ahoj,mě čeká samé. Taky plánovaný cs. Snad ten plánovaný probíha jinak. Preci jenom mají dost času na přípravu. na kdy ho máš?.
Já jsem chodící reklama na sekci, za mě úúúplně v pohodě i po operaci. Připravit se můžeš jen na to, abys měla na pooperáku vše nutné po ruce. Já jako hodně potřebné viděla ucpávky do uší (pokaždé tam v noci někdo chrápal), krém na ruce, lůj na rty, mobil s nabíječkou, pouzdro na brýle s brýlema, pouzdro na čočky…). To bylo všechno, co jsem potřebovala hned po sekci do dalšího dopoledne, kdy jsem vstávala a sestřička mi věci na mytí vylovila v batůžku, kde jsem je měla už pěkně nachystané ještě s bačkorama. Jinak jsem ten den sekce prospala, ať to bylo v celkovce nebo ve spinálu.
Příspěvek upraven 23.06.15 v 20:32
@dvanavi Nijak se toho neboj, já měla plánovaně cs druhý porod a naprostá pohoda. Připrav se, že to první vstávání bolí, možná ti bude připadat, že se to břicho nikdy nespraví, ale neboj, je to každý den lepší. Já nevěděla o jizvě už po 14 dnech. Teda zatím jsem nijak moc necvičila, ale při normálních činnostech o tom už dávno nevím.
A neboj si nechat dát něco na bolest, doma klidně Paralen.
Asi záleží, kde rodíš, mně dali den před operací podepsat papíry, kde bylo podrobně popsaný, jak to probíhá a vybrat anestezii. Já měla spinál, to byla naprostá pohoda, nejhorší na tom bylo to 12h ležení potom, kdy jsem nesměla mít ani zvedlou hlavu, blbě se mi dýchalo a oteklejma sliznicema. Jo a zavádění cévky, to je pro mě taky nejhorší.
Hrozně jsem se před tím bála, ale nakonec u mě CS byl mnohem víc v pohodě než můj první porod, kterej byl normální, vyvolávanej
.