Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@jankajj píše:
Ty seš ale hádavej typ.
Je v pohodě mít svoje požadavky, každý nějaké má.
Ale ptát se potenciálního partnera, jestli mi vůbec má co nabídnout a co konkrétně, to je… mimo.
Asi tak.
To je jak na pohovoru, br ![]()
@jankajj píše:
Malá_holka: můžu se tě zeptat na kraj, odkud pocházíš, prosím?
to tvoje „mladýho“ ve smyslu partnera - to mě zabíjí, sorry
mně to přijde až pedofilní!
Mladej je, když se nevzali. Po svatbě je „starej“. A je jedno, kolik jim je ![]()
@jankajj píše:
Emoční vzorce? ten termín jsem neznala, díky.
Je pravda, že něco podobného jsem musela se sebou udělat taky, abych partnera do života našla. přitom jsem se chlapům vesměs líbila i předtím, ale nikdo pro společný život.
No ono to funguje i všude jinde. Prostě jak člověk na lidi působí, tak takové i přitahuje. Poku se člověk třeba vždycky chová a tváří jako nejlepší kamarádka, tak těžko bude přitahovat chlapa na sex a společný život.
@jankajj píše:
Malá_holka: můžu se tě zeptat na kraj, odkud pocházíš, prosím?
to tvoje „mladýho“ ve smyslu partnera - to mě zabíjí, sorry
mně to přijde až pedofilní!
@Černá vdova píše:
Každý to má jinak. Každému stačí něco jiného. Když se dva sejdou a sednou si, tak řadu věcí neřeší, protože to všechno tak nějak vyplyne samo.Podle mě je dobře, že máš požadavky. Je ale otázka, jestli máš taky co nabídnout. A zTebe teda cítím, že máš akorát ty požadavky. Otázka „má mi žena co nabídnout“ mi přijde divná. Já to mám jinak. Já jsem taková, nabízím toto, očekávám toto, ber nebo nech být.
přesně ![]()
ptát se na něco takového.. mně to přijde takové podivné, narcistické posuzování. z takové otázky cítím óbr ego.
@jankajj Asi jo. V některých případech to tak bylo a ty varovné signály jsem buď neviděla (mladá a naivní, nedostatek zkušeností), anebo je podcenila (byly zastíněny jinými pozitivy). Ale v některých případech tady o tento problém nešlo, spíš to bylo o vývoji toho člověka v čase, kdy byl z počátku nějaký, pak se stalo pár věcí a on se transformoval v někoho jiného.
@Hroznej puberťák Je i není. Asi takhle… Chápu, že si z toho už člověk nic moc nevezme. To hezké je pryč a dovedu si představit i ten vztek nad tím, že takhle někdo chodí krákat nad mršinu. Ale pořád je lepší, když ten člověk projeví nějakou lítost, než když Ti dotyčný vpálí do očí, jak vedle mě x let trpěl, nebo se nějakou jobovku dozvíš od svého okolí (ono úplně stačí, když Ti třeba lidi řeknou něco jako „oni se k sobě tak bááááječně hodí, on ji tak miluje“… což třeba i sama vidím a nepotřebuju, aby mi to každý na potkání cpal… anebo to se sebevědomím Freudova lejna zhodnotí jako „no jo, tebe štve, že sis ho neudržela“ nebo něco v tomto smyslu).
@Hroznej puberťák píše:
Mladej je, když se nevzali. Po svatbě je „starej“. A je jedno, kolik jim je
Fuj, nestraš se svatbou, chudák chlap
Bych mu neudělala, jsem empatická ![]()
@jankajj píše:
Něco na tom může být.
Ale zas - já mám v práci sympatickou kolegyňku, 31 let, o chlapa nemůže zavadit. přitom je hodná, spíše extrovert, vždy v dobré náladě, máme ji moc rádi. Je i pěkná, navíc od pohledu sympatická. Jako její jediné mínus vidím skutečnost, že má nadváhu - ale nic hrozného. oblíká se pěkně, snaží se, i se maluje, má i kamarády - ale pro vztah nikdo, už roky.
Tak ona i ta nadváha může hrát roli
,ale záleží..spíš má jen smůlu. Já mam hezkou a chytrou kamarádku, ale tý se zas chlapi bojí a ani ji neosloví-já když ji neznala tka na mě taky tak působila-přísně.
Ale některé fatk mají „problém“ který kolegyně nepozná…těžko říct.
Já třeba nikdy nějak větší problém najít chlapa neměla. Ale DOBREHO chlapa to problém byl. Tka je otázka jestli to i třeba nevzdávají po prvním „neúspěchu“ nebo hádce…nevím ![]()
@Černá vdova Ano, musí to být vyvážené. Obr ego, nadutost a jistou formu samožeru bych v tom také viděla, pokud by to bylo prezentováno stylem „a co mi jako můžeš nabídnout“ a „jsi ty vůbec pro mě dost dobrá?“.
@malá_holka píše:Pardon, olomouckej
Mě to zas přijde sexy
.
hej, já taky! ![]()
Já to „mladej“ znám od holky od Prostějova:)
ale jo, beru to, zvyk je zvyk:)
někdo zas říká jen „můj“. Já říkám můj chlap/když bych chtěla být důležitá, řeknu můj snoubenec ![]()
@jankajj píše:
hej, já taky!
Já to „mladej“ znám od holky od Prostějova:)
ale jo, beru to, zvyk je zvyk:)
někdo zas říká jen „můj“. Já říkám můj chlap/když bych chtěla být důležitá, řeknu můj snoubenec
@ametyst píše:
Tak ona i ta nadváha může hrát roli![]()
,ale záleží..spíš má jen smůlu. Já mam hezkou a chytrou kamarádku, ale tý se zas chlapi bojí a ani ji neosloví-já když ji neznala tka na mě taky tak působila-přísně.
Ale některé fatk mají „problém“ který kolegyně nepozná…těžko říct.
Já třeba nikdy nějak větší problém najít chlapa neměla. Ale DOBREHO chlapa to problém byl. Tka je otázka jestli to i třeba nevzdávají po prvním „neúspěchu“ nebo hádce…nevím
ano, v té nadváze může chlap vidět problém, každému se to nelíbí, to chápu.
třeba na seznamce hledá většina chlapů štíhlou, mi připadlo. Chlapi jsou hodně vizuálně zaměření.
na druhou stranu - je hezká, moc sympatická a vážně není extra obézní, a hlavně znám chlapy, kteří mají přítelkyni/ženu s takovou váhou, a v pohodě, líbí se jim, přitahuje je, klape jim to.
@malá_holka píše:já jsem původem moravskoslezskej. Jé snoubenec, pro někoho na závist, někdo si řekne chudák holka
![]()
nic ve zlým. Jsi na něho hodná?
To víš že jsem. Musím: mám doma totiž Lva! ![]()
Na začátek úplně stačí, že je jeden druhému sympatický. Postupně se poznávají a samozřejmě zvažují, jestli jim tato konkrétní věc/vlastnost vadí nebo se jim líbí či ji jsou schopni tolerovat nebo přes to pro ně nejede vlak. A nejvíce to bude vždy o té toleranci. Jinak je to o tom, že člověk hledá nějakou svou ideální představu a tu může hledat a nikdy nenalézt.
Zakladatelko, šla bych příležitosti vstříc a našla si kolektivy se silně mužským zastoupením - zájmy různého druhu. Seznámení se je vždy otázkou štěstí, ale dá se tomu dost pomoct. Pokud jsi nepotkala nikoho už na škole, v zaměstnání je to těžší. V okruhu svých přátel evidentně taky nic, tak je potřeba zkoušet to jinde. Podle mě je to příjemnější cesta než přes seznamky (ale přiznávám, že se seznamkama nemám osobní zkušenost).
Hodně štěstí! ![]()
@Černá vdova píše:
Každý to má jinak. Každému stačí něco jiného. Když se dva sejdou a sednou si, tak řadu věcí neřeší, protože to všechno tak nějak vyplyne samo.Podle mě je dobře, že máš požadavky. Je ale otázka, jestli máš taky co nabídnout. A z Tebe teda cítím, že máš akorát ty požadavky. Otázka „má mi žena co nabídnout“ mi přijde divná. Já to mám jinak. Já jsem taková, nabízím toto, očekávám toto, ber nebo nech být.
No jasně, ale vy to prostě nechapete. Je to hodně v téhle větě: Já jsem taková, nabízím toto, očekávám toto, ber nebo nech být
.
Prostě jsem se ptal na jedinou věc: nabízím toto - to sama píšete. Mě prostě zajímá, co to je - neptám se na to na rande, ptám se na to v diskuzi na internetu. tvrdím, že člověk by měl mít jasno v tom, co sám nabízí a co očekává, a když o tom diskutuje, tak by to měl umět formulovat. Nic víc. Jenže na to mi tu nikdo nedokáže odpovědět a přitom to každý bere jako fakt. Já jsem psal, co nabízím a co očekávám, nemyslím, že to je moc. Proč to alespoň v teoretické rovině nikdo není schopen napsat? Bavíme se teoreticky, v diskuzi, manželka by mě hnala, kdybych někoho hledal.
Vy to pořád berete tak, že já chci něco od ženy - já to měl opačně, koukal jsem, co můžu já nabidnout! Ale to samé jsem čekal od ostatních - když si hledám partnera, tak se zamyslin nad tím, co mu mohu dát. A na to jsem se ptal! ![]()
Edit, překlepy.
Příspěvek upraven 07.02.18 v 10:31