Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Musíš určit hranice. Za důležitými věcmi si stát. To prostě v mateřství tak je.
Ty sociální sítě bych jí vysvětlila. Tu první fotku třeba poslala a rovnou dala na fb, když to vnímáš takto, ale chápu tě.
Jinak s kočárkem. To poprvé si musíš vykomunikovat. A pak uvidíš jak to bude. U nás byly všichni natěšení z prvního vnoučete. Mám taky mladé babičky. Moje mamka má taky ještě dítě. No to víš, šli jednou na procházku. Zjistili, že to není panenka a už hlídat nechtěli. Pouze si dát kávu, pochovat a domů. Takže se snaž být v klidu. Po porodu to může být úplně jinak. Rady budou. Dudlík je jen začátek. Chce to velkou trpělivost.
Uz ted ji to takto vysvetli.
A pak si musis proste drzet svoje hranice, neda se nic delat.
Kdyz vis, jak dopadne fotka, tak ji ji proste neposilej.
Musis ji to rict, na tom neni nic spatneho, ze chces delat veci prvni a podle sebe.
Ale zarazi me, jak ji beres. To zanedbani vychovy, protoze musela pracovat a ty hlidat jeji
mimino. Jasne, je to blbe, hlavne v puberte, ale co mela delat? Asi nepracovala kvuli sve hvezdne kariere, ale aby vas vsechny uzivila. ![]()
To byla jinak tak hrozna matka?
S tou fotkou mi tvoje obava přijde tak moc logická, že mám problémy porozumět, jaktože to mamka nechápe. Kdybys jí to řekla přesně tak, jak nám (“Hele mami, pošlem fotku, ale ještě ji prosím nesdílej a neposílej, chceme to říct lidem sami postupně. Za pár dní ti dáme vědět a klidně ji pak nasdílej.”), pořád by to udělala po svém?
Jen bych jí to teda napsala smskou nebo po whatsappu. Prostě písemně, aby nemohla říct, žes jí to neříkala. Je hrozný hrát tyhle tanečky s vlastní matkou, ale zní to, že si to situace žádá.
Někdo tu psal o nastavení soukromí FB, to je dobrý postřeh. Mohly byste to zkontrolovat a nastavit společně. Třeba o možnostech nastavení ani neví, snad ani ona nechce sdílet fotky úplně veřejně.
Já tě chápu. Ono s přesvědčením „buď ráda, že se zajímá a je ochotná se starat“ člověk nemůže překousnout všecko. To jsou tady pak ty babičky, co cpou půlroční dítě čokoládou, nerespektují jeho alergie „jenom kousek, kdyžtak se jenom trochu osype“, nepoužívají autosedačku „za nás to taky nebylo a vždyť jedeme jenom do sousední vesnice“… a kdo ví, třeba to začalo tím, že mi vadilo, že nacpala dudlík dítěti, co se bez něj obešlo, a postovala přes můj nesouhlas fotky na FB. Pamatuju i případy, kdy babička pícha mimču přes vysloven nesouhlas rodičů naušnice, dala ho ostříhat… Je potřeba se (slušně, ale důrazně!) vymezit už na začátku, ujasnit si pravidla hry a je-li to aspoň trochu příčetná žena, můžou být všichni spokojení.
Naši se asi ze začátku trochu divili, ale ve výsledku mají mé děti skvělé prarodiče.
Vědí, že kousek čokolády mé děti nezabije, ale pokud chtějí dovézt tašku dobrot, mnohem víc uvítám tu ze sekce ovoce. Že na internet nedávám fotky svých dětí ani sama. Atd. Možná si o tom myslí svoje, ale jde o ten respekt.
Zároveň je ale potřeba si stanovit priority, na některých věcech zas až tak nesejde a kdybych je tepala kvůli každé kravině, taky by to nedělalo dobrotu. A když hlídají, ať si, pro mě za mě, u nich platí jejich pravidla, pokud se zachovává základní bezpečnost (přes autosedačku vlak nejede a zuby se čistí, ale jestli si nechají děti skákat po hlavě ještě v deset večer… jejich boj, to mi neškodí a doma je zas srovnám).
Řešíte blbosti, mimino ještě není na světě a už máte problémy. Já už se dle diskuzí desim, až budu za mnoho let bába. To aby se člověk náhodou nezajímal moc, nezajímal málo, moc nebreptal, moc nedržel hubu, moc neradil, málo neradil, moc nechtěl hlídat, málo nechtěl hlídat
. Vaše mamka má o své budoucí vnouče zájem, počkejte, jak budete ráda, až Vám pohlídá, s něčím poradí…Trochu nadhledu by to chtělo. Vaše máma má zkušeností víc, svoje děti si vychovala. A to, že se dnes dělá spoustu věcí jinak neznamená, že líp ![]()
Já tě docela chápu a taky by mi tahle „opičí láska“ vadila.. i když dokážu dobře pochopit i babiččino nadšení.. (ovšem ty řeči o bublince - kdyby řekla opatrujte se mi, holky moje, bylo by to asi víc na místě..)
hele, ono každý extrém je špatný.. mrzí, když se babička nezajímá.. ale štve, když má „pořád něco“, je těžké najít kompromis, prostě si budeš muset stát za svým, o fotkách to řešit důrazně, soukromí fakt jen pro přátele a s výchovou - poradit OK, ale ona se musí naučit akceptovat, že dítě je vaše, ne její… a vy jste ti, kdo bude určovat pravidla…
drž se
a pomoc se ti bude fakt hodit, tak hlavně žádné prudké hádky a práskání dveřma.. což se ti pod vlivem hormonů klidně může stát ![]()
Příspěvek upraven 02.01.23 v 08:10
@Anonymní píše:
@Takco Bohuzel není😃 je ji 48 a kromě mě a o skoro dva roky starší sestry má ještě 10leteho syna a 5 letou dceru😃 takze ze by si,,děti neuzila,, se říct nedá
jejda, však mamka určitě chodí do práce a když má ještě malé děti, tak myslíš, že kolik tak bude mít času si přivlastňovat tvoje dítě?
@ugluk píše:
Já tě chápu. Ono s přesvědčením „buď ráda, že se zajímá a je ochotná se starat“ člověk nemůže překousnout všecko. To jsou tady pak ty babičky, co cpou půlroční dítě čokoládou, nerespektují jeho alergie „jenom kousek, kdyžtak se jenom trochu osype“, nepoužívají autosedačku „za nás to taky nebylo a vždyť jedeme jenom do sousední vesnice“… a kdo ví, třeba to začalo tím, že mi vadilo, že nacpala dudlík dítěti, co se bez něj obešlo, a postovala přes můj nesouhlas fotky na FB. Pamatuju i případy, kdy babička pícha mimču přes vysloven nesouhlas rodičů naušnice, dala ho ostříhat… Je potřeba se (slušně, ale důrazně!) vymezit už na začátku, ujasnit si pravidla hry a je-li to aspoň trochu příčetná žena, můžou být všichni spokojení.
Naši se asi ze začátku trochu divili, ale ve výsledku mají mé děti skvělé prarodiče.
Vědí, že kousek čokolády mé děti nezabije, ale pokud chtějí dovézt tašku dobrot, mnohem víc uvítám tu ze sekce ovoce. Že na internet nedávám fotky svých dětí ani sama. Atd. Možná si o tom myslí svoje, ale jde o ten respekt.
Zároveň je ale potřeba si stanovit priority, na některých věcech zas až tak nesejde a kdybych je tepala kvůli každé kravině, taky by to nedělalo dobrotu. A když hlídají, ať si, pro mě za mě, u nich platí jejich pravidla, pokud se zachovává základní bezpečnost (přes autosedačku vlak nejede a zuby se čistí, ale jestli si nechají děti skákat po hlavě ještě v deset večer… jejich boj, to mi neškodí a doma je zas srovnám).
tahle babička má sama 5leté dítě, myslíš, že ho vozí bez autosedačky a cpala ho čokoládou od narození? vždyť je to mladá ženská, je jí 48, ne 80
Budeš si muset určit hranice, které budou vyhovovat tobě. Ale počítej s tím, že to může být za cenu toho, že se mamka urazí.
Taky máme v rodině členy, co dávají na facebook snad i když jdou na WC… Jasně jsem řekla, že přidávání všech možných fotek našich dětí si nepřeji. Ale já jsem celkem rázný člověk. ![]()
Teď tady naříká, že ji máma bere dítě, které se ještě nenarodilo. A pak si bude stěžovat, že ji máma nehlídá. Protože jestli je tě nastávající babičce 48, má pětileté dítě, tak toho má tak akorát. Do práce, domů, a padnout. Takže jestli občas jednou za měsíc povozí, tak bude zakladatelka ráda. Zbytečná hysterie.
@Zita Aussig píše: Řešíte blbosti, mimino ještě není na světě a už máte problémy. Já už se dle diskuzí desim, až budu za mnoho let bába. To aby se člověk náhodou nezajímal moc, nezajímal málo, moc nebreptal, moc nedržel hubu, moc neradil, málo neradil, moc nechtěl hlídat, málo nechtěl hlídat. Vaše mamka má o své budoucí vnouče zájem, počkejte, jak budete ráda, až Vám pohlídá, s něčím poradí…Trochu nadhledu by to chtělo. Vaše máma má zkušeností víc, svoje děti si vychovala. A to, že se dnes dělá spoustu věcí jinak neznamená, že líp
No, jelikož o jedno jeji male dite se starala zakladazelka a svoje nejmladší ma 5 lete, tak zrovna moc nesplňuje to, ze si svoje deti vychovala. Chodi do práce a ma doma svoje vlastni dost malé dite, takze by se mela venovat zejmena tomu.
@stinga věk je fuk. Mám takto mladou tchýni. Ještě zdravotní sestra. A klidně by dala synovi alergen, pač přece lžu
to není o věku, ale o povaze člověka.
Bude fajn, když se uklidníte obě. Ty vyšiluješ předem. Ale občas se pomoc mamky hodit bude.
Tohle je hrozně těžké vybalancovat. Naši pomáhají a zároveň si nepřivlastňují a nevymáhají nějaká práva, o věcech spíš diskutujem a já se radím. Nic mi necpou. Tudíž jim o to víc vnuka dopřávám a je to přístup, kterého si hrozně vážím. Mockrát mi vytrhli trn z paty. Pomoc budeš potřebovat. Člověk si to maluje na růžovo před prvním dítětem. Takže je důležité mámu neotrávit a nevyvolávat konflikty pro blbosti (typu „máš už koupený dudlík“).
Na druhou stranu moje tchýně třeba má poruchu osobnosti (jako vážně) a její přístup je vždy jen o ní. Je chorobně egocentrická. Celá rodina je z toho prakticky rozvrácená a lidé se stýkají raději sami tak nějak bez ní, všichni ji obchází po špičkách.
A podle toho to vypadá i s jejím prvním vnukem. „JÁ jsem tady babička, JÁ chci, JÁ nechci.“ Přibližně dva roky jsem se snažila vycházet vstříc a snášela jsem fakt teror, pouze ze slušnosti. Právě proto, že racionální a slušně vychovaný člověk si říká: „Nemůžu ji poslat do prd… je to babička atd atd.“ Po dvou letech už to nešlo, odstřihla jsem můj a její kontakt na nutné minimum. Vnuka má každý týden, tam nemůže najít problém. Ale mě už nic nedonutí k nějaké velké ohleduplnosti, protože nakonec to bylo tak, že mě její „pomoc a hlídání“ komplikovalo život, nedalo se na nic spolehnout a bylo to víc řečí a skutek utek. Kdyby jí slyšel někdo cizí, myslí si, že milionovější ženskou a víc milující babičku to dítě ani nemůže mít. Přitom vždy jde jen o ní, její sebeprezentaci. S láskou k sobě sama. Moji rodiče nemají plnou pusu řečí, a pomáhají o 1000% víc. Takže tím chci říct, že ano je sice pravda, že budeš potřebovat pomoct, ale vše má nějaké mantinely a neboj se je případně nastavit.
anonym - info k rodině