Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Aglája75 @Lucie_Sx Holky, tady vubec nejde o nejake schovavani se za nekoho, ze by manzel musel delat mluvciho nebo tak neco. Rozumni lide se spolu domluvi vzdy, at je vztah mezi nimi na jakekoli bazi, ale do teto kategorie vetsina opravdu problemovych tchyni bohuzel nezapada. A z psychologickeho hlediska je proste vhodnejsi, aby takove lidi krotil primarne jejich vlastni potomek. To neni nic, o cem by tady melo smysl se hadat ![]()
@Magda26 píše:
A tohle prave neni pravda, protoze nezijes v tom vzduchoprazdnuTvoje vztahy s tchyni maji velky vliv jak na tveho manzela, tak na tvoje deti. Ale pokud si toto neuvedomujes, nema asi smysl uz nic vysvetlovat…
Takže, když budeš mít problém s kolegou v práci, tak za sebe necháš ten problém řešit šéfa…, protože ten kolegu zná déle??? ![]()
Ano je to matka mého manžela / partnera a babička mých dětí no a co není to papež snad? To se jí nesmí říct pravda a slušně svůj názor…to se na vše co řekneš tchýni ptáš svého manžela, aby se dovolil se vyjádřit? Tak někdy mi tady přijdou takové fňukny co si bez manžela ani neprdnou, ale pochybuji, že je jich v reálném životě tolik…Tchýně je člověk a já jsme člověk…pokud je mezi námi nějaký problém toho rázu, že mi vadí jak se ke mě chová, řeším ho s respektem k ní jako člověku a slušně a konstruktivně sama…Nechávat něco vyhnít, diskutovat s manželem, řešit jak on jí to podá a vysvětlí, že to pochopí zcela jinak než jsem já myslela…protože ani nechápe jako chlap o co jde…je jen cesta do pekla vztahových nedorozumění všech účastněných:-(. Samozřejmě, mluvím o věcech takovéhoto rázu co se tady popisují…když tchánové budou chtít dát mladým barák a bydlet s nima v něm…tak vysvětlit jim, že s nima žít nechtějí je spíše na dítěti tchánů…
@Magda26 píše:
@Aglája75 @Lucie_Sx Holky, tady vubec nejde o nejake schovavani se za nekoho, ze by manzel musel delat mluvciho nebo tak neco. Rozumni lide se spolu domluvi vzdy, at je vztah mezi nimi na jakekoli bazi, ale do teto kategorie vetsina opravdu problemovych tchyni bohuzel nezapada. A z psychologickeho hlediska je proste vhodnejsi, aby takove lidi krotil primarne jejich vlastni potomek. To neni nic, o cem by tady melo smysl se hadat
Ale my se nehádáme, píšeme svůj názor…a prostě si myslíme, že je to jinak, protože ty z z toho děláš víc než to je…Ano samozřejmě pokud normální slušné vymezení nepomůže a tchýně bude dělat zle o to víc a bude to hrotit abude komplikovat vztahy, tak ano…pak už je to na delší popovídání a ysvětlení jejím synem…ale běžné vymezení hranic je na každém…
@Capelucia píše:
@Magda26 áno i ne. Když mám problém, můžu ho řešit s kýmkoliv. Jasně, že takové věci primárně řeší dítě, tudíž chlap, ale to mi vůbec zároveň nebere právo si držet hranice za sebe. Nestanu se nesvéprávná jenom proto, že osoba, se kterou něco potřebuji vyřešit, je matkou mého muže.A se kterou stranou to jde snáz - nejspíš záleží víc od povahy člověka a je jedno jestli to je matka nebo tchyně. Když má někdy některá babička pocit, že může pořád něco vynucovat a nedá pokoj, tak je jedno s čí strany je. S takovou osobou bude mít problém udržet hranice kdokoliv.
Ano, samozrejme. Proto rikam, ze nejde o nejake nesvepravne jednani. Jde hlavne o to, ze manzele musi byt ve svych nazorech jednotni a musi se vzajemne podrzet. Urcite to neznamena, ze snacha vuci tchyni nemuze rict sama vubec nic.
@Aglája75 píše:
Ale my se nehádáme, píšeme svůj názor…a prostě si myslíme, že je to jinak, protože ty z z toho děláš víc než to je…Ano samozřejmě pokud normální slušné vymezení nepomůže a tchýně bude dělat zle o to víc a bude to hrotit abude komplikovat vztahy, tak ano…pak už je to na delší popovídání a ysvětlení jejím synem…ale běžné vymezení hranic je na každém…
No tak se vlastne nakonec shodneme ![]()
@Aglája75 píše:
Takže, když budeš mít problém s kolegou v práci, tak za sebe necháš ten problém řešit šéfa…, protože ten kolegu zná déle???
Ano je to matka mého manžela / partnera a babička mých dětí no a co není to papež snad? To se jí nesmí říct pravda a slušně svůj názor…to se na vše co řekneš tchýni ptáš svého manžela, aby se dovolil se vyjádřit? Tak někdy mi tady přijdou takové fňukny co si bez manžela ani neprdnou, ale pochybuji, že je jich v reálném životě tolik…Tchýně je člověk a já jsme člověk…pokud je mezi námi nějaký problém toho rázu, že mi vadí jak se ke mě chová, řeším ho s respektem k ní jako člověku a slušně a konstruktivně sama…Nechávat něco vyhnít, diskutovat s manželem, řešit jak on jí to podá a vysvětlí, že to pochopí zcela jinak než jsem já myslela…protože ani nechápe jako chlap o co jde…je jen cesta do pekla vztahových nedorozumění všech účastněných:-(. Samozřejmě, mluvím o věcech takovéhoto rázu co se tady popisují…když tchánové budou chtít dát mladým barák a bydlet s nima v něm…tak vysvětlit jim, že s nima žít nechtějí je spíše na dítěti tchánů…
Na moji tchyni by si vetsina snach bojujicich neohrozene za sva pravda vylamala zuby. Na ni plati v podstate jen velmi hrube podana temer hola veta oznamovaci, a to ja neumim. Nikdy se to pravdepodobne uz nenaucim, protoze jsem vyrostla ve zdravem prostredi. Jsem zvykla z rodiny vest dialog. Moje tchyne ma poruchu osobnosti a byla by orisek i pro zkuseneho vztahoveho psychologa. Asertivita na ni neplati, jen autorita meho muze a obcas tchana. Pritom po prvnich par setkani byste mozna rekly jaka je skvela. Myslim, ze peklo s tchyni muze vypadat uplne jinak, než si představujete. Nekdy proste bezne vymezovani hranic nefunguje. Samozrejme podobne desiva muze byt povaha kohokoliv, i snachy treba.
@Anonymní píše:
@Aglája75Na moji tchyni by si vetsina snach bojujicich neohrozene za sva pravda vylamala zuby. Na ni plati v podstate jen velmi hrube podana temer hola veta oznamovaci, a to ja neumim. Nikdy se to pravdepodobne uz nenaucim, protoze jsem vyrostla ve zdravem prostredi. Jsem zvykla z rodiny vest dialog. Moje tchyne ma poruchu osobnosti a byla by orisek i pro zkuseneho vztahoveho psychologa. Asertivita na ni neplati, jen autorita meho muze a obcas tchana. Pritom po prvnich par setkani byste mozna rekly jaka je skvela. Myslim, ze peklo s tchyni muze vypadat uplne jinak, než si představujete. Nekdy proste bezne vymezovani hranic nefunguje. Samozrejme podobne desiva muze byt povaha kohokoliv, i snachy treba.
Pokud nezafunguje vymezeni hranic, tak nevidim duvod, proc bych se s takovym clovekem mela stykat ![]()
@Anonymní píše:
@Aglája75Na moji tchyni by si vetsina snach bojujicich neohrozene za sva pravda vylamala zuby. Na ni plati v podstate jen velmi hrube podana temer hola veta oznamovaci, a to ja neumim. Nikdy se to pravdepodobne uz nenaucim, protoze jsem vyrostla ve zdravem prostredi. Jsem zvykla z rodiny vest dialog. Moje tchyne ma poruchu osobnosti a byla by orisek i pro zkuseneho vztahoveho psychologa. Asertivita na ni neplati, jen autorita meho muze a obcas tchana. Pritom po prvnich par setkani byste mozna rekly jaka je skvela. Myslim, ze peklo s tchyni muze vypadat uplne jinak, než si představujete. Nekdy proste bezne vymezovani hranic nefunguje. Samozrejme podobne desiva muze byt povaha kohokoliv, i snachy treba.
Tak pak omezeni styku
.
@j.a.n.i1 píše:
Pokud nezafunguje vymezeni hranic, tak nevidim duvod, proc bych se s takovym clovekem mela stykat
Ja se s ni temer nestykam. Muj muz ano, uz kvuli vnouceti. Navic s ni vyrostl, umi ty problemy mnohem snaz hodit za hlavu. Ja se ji vyhybam. A to opravdu nejsem clovek, co si neumi zjednat nejaka pravidla v praci I jinde. Tady to je jiny problem, proto se o to ani nesnazim uz. Pisu to proto, jako jiny pohled na vec. Ne vzdy je stanoveni hranic a dialog o nich ze strany snachy mozny. Nekdy to opravdu musi redit syn.
@Anonymní píše:
Ja se s ni temer nestykam. Muj muz ano, uz kvuli vnouceti. Navic s ni vyrostl, umi ty problemy mnohem snaz hodit za hlavu. Ja se ji vyhybam. A to opravdu nejsem clovek, co si neumi zjednat nejaka pravidla v praci I jinde. Tady to je jiny problem, proto se o to ani nesnazim uz. Pisu to proto, jako jiny pohled na vec. Ne vzdy je stanoveni hranic a dialog o nich ze strany snachy mozny. Nekdy to opravdu musi redit syn.
Tak ale tohle taky někdy nejde i vůči vlastním rodičům. Prostě, když má někdo někoho v rodině mimo, je to problém. A souhlasím, že ne vždy jde všechno s každým vyřešit - bohužel
.
@Anonymní píše:
@Aglája75Na moji tchyni by si vetsina snach bojujicich neohrozene za sva pravda vylamala zuby. Na ni plati v podstate jen velmi hrube podana temer hola veta oznamovaci, a to ja neumim. Nikdy se to pravdepodobne uz nenaucim, protoze jsem vyrostla ve zdravem prostredi. Jsem zvykla z rodiny vest dialog. Moje tchyne ma poruchu osobnosti a byla by orisek i pro zkuseneho vztahoveho psychologa. Asertivita na ni neplati, jen autorita meho muze a obcas tchana. Pritom po prvnich par setkani byste mozna rekly jaka je skvela. Myslim, ze peklo s tchyni muze vypadat uplne jinak, než si představujete. Nekdy proste bezne vymezovani hranic nefunguje. Samozrejme podobne desiva muze byt povaha kohokoliv, i snachy treba.
Ano i vlastní matky…a zrovna takovou tchýni, co vypadá jako milá paní, ale je jednoduchá manipulátorka, co lže i když říká dobrý den, bohužel velmi dobře znám…a znám i druhou variantu matku, která si myslí, že jste pořád dítě a ona rozhoduje co bude dělat a jak…
@stinga Jasne ze chodila 😃 mamka delala za barem tudíž jen odpolední, noční. Takze jsem přišla ze školy a,,střídaly,, jsme se ve dveřích. Když jsem chtela jit s kamoskama ven, musela jsem brachu vzít s sebou a nebo sedět doma..Ted už se na to divam jinak, ale jsko 14leteho pubertaka mě to hodně stvalo. Vím, ze to není to samé ale říkám si, jestli jsem se jako 14leta dokázala postarat o novorozence, tak u vlastního dítěte a o 10 let později to nebude žádný problém..Mamka svou příležitost mela. Nic ji nevycitam, neměla na vyber, musela pracovat ale nechci, at si to ted vše nahrazuje vnučkou.
@Aglája75 No to s tou matkou jsem mela prave taky, a jeste posilene o babicku. Ja jsem navic klasicke komunisticke dite, mama me mela ve 20ti, tata byl v prvaku na vejsce, kdyz jsem se narodila, a po vejsce ho cekala jeste vojna, takze nasi nemeli ani vindru v tech prvnich letech a byli v podstate absolutne financne zavisli na svych rodicich, coz bylo vykoupene tim, ze jim stari kecali uplne do vseho. A tak vsichni tak nejak zrejme automaticky ocekavali, ze az budu mit to dite ja, bude to fungovat stejne… Akorat jim jaksi nedoslo, ze ja mela syna (jejich prvni vnouce) az ve 30ti, kdyz uz jsem mela davno po vejsce a 6 let vydelavala
Hranice jsem vymezila, ale byl to boj, i kdyz vsichni v rodine davno vedeli, ze jsem tvrdohlava a nikdy jsem si do niceho nenechala mluvit. Stejne to proste zkouseli. Cele jsem to pochopila az ve chvili, kdy muj tata jednou rekl, ze vlastne pocital, ze az se syn narodi, budeme k nim jezdit kazdy vikend na navstevu, abychom usetrili za jidlo, protoze oni to taky tak delali
No jak to rekl a zamyslel se nad tim, tak sam uznal, co to je za blbost, ale to jsou proste ta podvedoma očekávání… Jo, a babicka mi jednou rekla, ze za dospelou nepovazuje ani moji mamu, natoz me, kdyz jsem az jeji vnucka, takze tam nema vubec smysl vest nejaky dialog, zkratka jen utnout, kdyz je to pres unosnou mez, a dal to neresit…
@Anonymní píše:
@stinga Jasne ze chodila 😃 mamka delala za barem tudíž jen odpolední, noční. Takze jsem přišla ze školy a,,střídaly,, jsme se ve dveřích. Když jsem chtela jit s kamoskama ven, musela jsem brachu vzít s sebou a nebo sedět doma..Ted už se na to divam jinak, ale jsko 14leteho pubertaka mě to hodně stvalo. Vím, ze to není to samé ale říkám si, jestli jsem se jako 14leta dokázala postarat o novorozence, tak u vlastního dítěte a o 10 let později to nebude žádný problém..Mamka svou příležitost mela. Nic ji nevycitam, neměla na vyber, musela pracovat ale nechci, at si to ted vše nahrazuje vnučkou.
Nevyšiluj, situace ještě nenastala, to jsou jen Tvé hororové scénáře, nic víc. Důležité je, že víš, co chceš (a jsi s partnerem za jedno), tak si to prostě důrazně, ale s citem a slušně prosadíte. Fakt jsi teď trochu mimo..
@veria píše:tak to ja někdy mozna budu i pro dvě holky
Ja se taky desim, nastesti to neni u mne zatim vubec aktualniA nastesti nikdy nebudu tchyne pro zadnou holku
![]()
@Liberalissima píše:
Skoro jako by neexistoval jeden univerzální návod, ale bylo by potřeba se dcery/snachy zeptat co chtějí a potřebují a skutečně je i poslouchat a respektovat, aby ta mladá měla v těžkých začátcích s dítětem oporu…ale to je pro některé babičky osud horší smrti
ja jsem to tak poučena ze zdejších diskuzi udělala. Řekla jsem jim, ze se nikam cpat nebudu, pokud budou něco potřebovat, at si řeknou.