Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Mám dvě dcery, první má 4 roky a druhá 2 měsíce a sice neporadím, ale mám to teď stejně. Dřív pro mě první dcera byla úplně nejvíc na světě a bála jsem se, že díky tomu, jak blízko k ní mám, pak nedokážu milovat miminko stejně. Ale po porodu mi přeplo a mám pocit, že mi najednou starší leze často na nervy a miminko miluju více… Strašně se za ty pocity stydím a nenávidím, ale prostě to tak teď mám. Snad se to časem srovná…
Přijde mi to běžné, je toho na tebe hodně. Možná bych se pokusila slevit a ubrat aktivity, které tě časově omezují, nebo zapojila i někoho dalšího- babička, tatínek, tetička, paní na hlídání… Každý má podvědomě jedno dítko raději než druhé, myslím, že tohle je běžné.
Co zkusit ty situace eliminovat a predat diteti? Vylez uz z vany - nastavit budika a kdyz zazvoni, dite ma vylezt, vany a vypnout ho. Ty nemusis delat policajta, dite je samostatne a uci se, ze za nej nebude nekdo myslet. Vlastni svet muze mit jindy, kdyz zrovna nema povinnosti.
@Anonymní píše:
Máme dva syny 6 let a 1 rok. Poslední dobou velmi často vyletím na staršího. I kvůli maličkostem, které by mě dříve nechaly úplně klidnou. Většinou je to kvůli tomu, že ihned neposlechne pokyny typu, ať si jde vyčistit zuby, vyleze už z vany atd. Dělal to tak vždycky, má trochu „vlastní svět“. Dřív jsme spolu měli velké pouto, které doufám máme pořád, ales příchodem miminka jsem se asi nějak přirozeně více přepla na miminkoa starší syn mě často vytočí. Je pravda, že jsem asi trochu přetažená, z každodenního ježdění mezi vesnicí a městem (školka, kroužky). Často musím malého budit, abych stihla vyzvednout ze školky, odvézt na kroužek. Starší je úžasný brácha, malého má opravdu rád a mě moc mrzí, že jsem na něho protivná. Neměla jste to některá také? Zlepšilo se to, když jste začaly lépe spát, když mladší trochu povyrostl? Děkuju
V tomhle vidím trochu chybu. Máš někdy čas jen na staršího? Miminko tátovi a běžte s klukem na hodinku ven, zajděte na dortík, popovídat. Moc vám to prospěje.
Nicméně že dítě na první dobrou neposlechne, že si má jít čistit zuby/uklidit pokoj/připravit tašku do školy atd. je úplně normální u drtivé většiny (není to povahou) a taky to drtivou většinu rodičů točí do vrtule. U nás pomáhá neúkolovat teď hned, ale nechat to víc na dětech, samozřejmě to ne vždycky jde a taky kolikrát zařvu. Ráda bych napsala „zbytečně“, ale když školákům jede za 5 minut bus a oni stojí v chodbě a šťourají se v nose, tak to těžko podám kolkovanou žádostí ![]()
U nás je situace stejná. Prý je to přirozené, že se přepneme víc na miminko. Samozřejmě starší má teď období vzdoru a do toho ten její svět, kdy často ani nevnímá a miminko zatím nic nedělá, jen spinká nebo se sladce usmívá. Starší mě vytáčí, ono koho ne, nikdo nemá náladu neustále čekat, až tohle nebo tamto, navíc stres, že se věci musí stihnout než…( U nás většinou než se Mimi vzbudí). Ty odchody, kdy musím i miminko vytáhnout z postele, všechny někam přepravit, no opruz.
Já doufám, že se to srovná. Se starší si povídáme hodně v autě, taky jí nikdy neodstrkuju, když jde ke mně se chovat nebo tak. A máme jednou týdně spolu kroužek, kdy miminko zůstává doma. Bohužel víc to zatím nejde, než jen ty 2 hodiny týdně. Přijde mi malá někdy jako chudáček kvůli tomu, jak jsem teď napojená spíš na miminko. Taky jsem starší sourozenec a moc dobře si vzpomínám i z dětství, jak to bylo, když se narodila ségra. Tak jsem chtěla to dělat jinak, líp, než mí rodiče, ale nejde mi to ![]()
Chce to opravdu vědomě s tím starším trávit čas, mluvit, mazlit se. A co jsem jednoh vyčetla, že když tě dítě vytočí, máš chytit jeho malou ručičku do svojí, a fakt to funguje. Já to dělám vědomě třeba u pohádky, prohlížím si ty prstíky a snažím se vzpomenout si na chvíle, kdy byla taky maličká, prohlížím si fotky a tak. A je to lepší ![]()
Příští rok už bude školák, tak mu hlavně dejte aktivity tak, ať to, třeba od pololetí, zvládá sám, žádné mamataxi
s malým ho půjdete vyzvednout, když se budete chtít projít, procházka, výlet, hřiště, ne povinně.
@Annonymní_007 Dovolím si nesouhlasit s bodem 1. U některých dětí se nic nestane, když půjdou o půlhodiny později spát, u nás v tomto věku a při vstávání ráno do školky/školy by to způsobilo ultraprotivné nedospalé dítě. A především, jeden den zjistí, že může jít spát až v devět, když protáhne vanu, další den se tam bude lachtanit do půl desáté
Podej prst a sežerou celou ruku
![]()
A ty jsi sama? Kde je otec děti? Co si to rozdělit, alespoň večer. Ty se věnuj staršímu, on mladšímu. A nebude takový stres.
Uvědom si, že i to šestileté dítě je malé, potřebuje milující mámu a ne nasupenou, nerudnou ženskou, která na něj celý den štěká jen proto, že má ještě malé mimino. Já mám děti rok a půl od sebe, byl to masakr, ale věnovala jsem oběma dětem s důrazem na to, aby starší pocítilo příchod miminka co nejméně. Zvládnout se to dá, jen je to pro rodiče náročné. Věnuj se s láskou taky staršímu, roční mimino/batole taky nepotřebuje tvoji pozornost 24/7 a už by se mělo pomalu učit, že není “pupek světa”.
@unuděná píše:
@Annonymní_007 Dovolím si nesouhlasit s bodem 1. U některých dětí se nic nestane, když půjdou o půlhodiny později spát, u nás v tomto věku a při vstávání ráno do školky/školy by to způsobilo ultraprotivné nedospalé dítě. A především, jeden den zjistí, že může jít spát až v devět, když protáhne vanu, další den se tam bude lachtanit do půl desátéPodej prst a sežerou celou ruku
![]()
Tak ještě mu může říct, že si ukrajuje čas z večerní pohádky, o co bude dýl ve vaně, o to kratší dobu budeme číst, ať si vybere. To máš 30 minut navíc pro sebe ![]()
Pořídit si další dítě bylo vaše rozhodnutí, tak za to netrestej staršího syna. Že ty jsi unavená z mimina z něj robota neudělá, aby poslouchal na slovo. A ne, není to normální, jak se ti tu některé snaží namluvit.
@terien píše:
Pořídit si další dítě bylo vaše rozhodnutí, tak za to netrestej staršího syna. Že ty jsi unavená z mimina z něj robota neudělá, aby poslouchal na slovo. A ne, není to normální, jak se ti tu některé snaží namluvit.
Co není normální? Že děti obvykle neposlechnou na první dobrou s příkazem od mamky?
Spíš by bylo divné, kdyby některé v tomto věku fungovalo jako cvičená opička ![]()
@unuděná píše:
Co není normální? Že děti obvykle neposlechnou na první dobrou s příkazem od mamky?Spíš by bylo divné, kdyby některé v tomto věku fungovalo jako cvičená opička
Vždyť o tom píšu. Normální není to, aby začala odstrkovat a být protivná na starší dítě proto, že si pořídila mimino.
Moc děkuji za všechny odpovědi. Za ty, které mě trochu pohladily, že nejsem až tak hrozná máma a i za ty, které mě profackovaly, taky si to zasloužím.
Máme dva syny 6 let a 1 rok. Poslední dobou velmi často vyletím na staršího. I kvůli maličkostem, které by mě dříve nechaly úplně klidnou. Většinou je to kvůli tomu, že ihned neposlechne pokyny typu, ať si jde vyčistit zuby, vyleze už z vany atd. Dělal to tak vždycky, má trochu „vlastní svět“. Dřív jsme spolu měli velké pouto, které doufám máme pořád, ale s příchodem miminka jsem se asi nějak přirozeně více přepla na miminko a starší syn mě často vytočí. Je pravda, že jsem asi trochu přetažená, z každodenního ježdění mezi vesnicí a městem (školka, kroužky). Často musím malého budit, abych stihla vyzvednout ze školky, odvézt na kroužek. Starší je úžasný brácha, malého má opravdu rád a mě moc mrzí, že jsem na něho protivná. Neměla jste to některá také? Zlepšilo se to, když jste začaly lépe spát, když mladší trochu povyrostl? Děkuju