Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem na dně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.10.10 16:29
Myslím, že Lemaz není „jednoduchá“, podle toho, jak ji znám z diskuzí, … a snad si to přečte…spousta lidí…spousta názorů … myslím, že od všeho je tu něco a dá se z toho v hlavě udělat celkem přehled… pokud si to přečte…přečte si náhledy z různých stran…
LEMAZ: jak to vidíš ty? Co tu psal TAŤKA ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 16:31
Děkuji za vaše názory. Za všechny.
Prosím, přečtěte si vše, co jsem psala ještě jednou. On nepodvádí fyzicky - to by jel hned. Prostě chce jen zčistajasna chodit na kávičky (a bohužel ta baba to chce brát vážněji). Tohle nebylo vůbec lehké období, ale jelikož jsme spolu už dost dlouho a krom posledního týdne je ten nejlepší chlap pod sluncem, tak jsem ochotná tomu dát ještě šanci. Na miminko se těší a věřím tomu, že to bude perfektní táta. Pokud se potom nějak zjančí a bude chtít odejít, bude to jeho rozhodnotí. Nijak mu bránit ve styku s miminem nebudu. Vím, že jeho rodiče by mne maximálně podpořili - už jen proto, že to bude asi jejich jediné vnouče.
A teď k tomu - vybrat si někoho jiného. Lidi, je mi 33, dělohu a čípek mám pouze na dobu určitou (vzhledem k trvajícím nálezům), máme rozjeté IVF. To mám chodit po městě a hledat chlapa se slovy - pojď honem, potřebuju otěhotnět maximálně do dvou let? Znáte někoho takového? Já ne.
Proto jsem se rozhodla to řešit takhle.
Kdyby mi bylo o deset let méně, byla zdravá, tak už jsem 100km daleko. Jenomže já tu možnost nemám.
Prosím, neodsuzujte. Když jsem psala toto téma diskuse, potřebovala jsem se někde vypovídat. Emimino je taková moje spása. Vůbec jsem nečekala, že se strhne takováto debata. I když děkuji za ni. Moooc.
Prosím, držte nám palce. Ať už to dopadne jakkoli. Za měsíc jdeme na první pokus. Musím být psychicky v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 16:39
No, k tomu, co psal TAŤKA. S něčím souhlasím, ale s něčím ne. Co se týče té adopce - nesouhlas. Je fakt, že geny udělají hodně, ale věřím tomu, že správná výchova a způsob života rodičů je ten základ. Děti se učí tím, co okolo sebe vidí. Pokud uvidí harmonický vztah, lásku a toleranci, tak to přijmou za své. A spokojeně to přebije geny.
Pokud mi nevyjde IVF, tak další možnost je adopce. A vůbec nepřemýšlím nad tím, že když si vezmu děťátko feťáka, že si ve 14ti letech začne píchat herák. Bože, to dítě je v tom tak strašně nevinně. Bylo by pak na mě, abych mu to vysvětlila - co je špatné a co ne. Kdybych počítala s tím, že to nezvládnu - tak nemá cenu do toho chodit, ne? A omlouvám se za silnější výraz - pokud by takhle přemýšleli všichni, tak ty děti můžou rovnou střílet, ne? (hodně silně řečeno, ale chci aby byla vidět ta absurdita).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 16:44
Anonymní píše:
Taťko F a ostatní dobré duše. Nejhorší na tom je,že Lemaz je PŘESNĚ ten tip ženské,které TOHLE číst něchtějí.Celkem už po jejich příspěvcích bohužel smysl založení této diskuse ztrácím.
Omlouvám se za AN,je to z mých osobních důvodů.
Tak to je omyl. Já velice ráda diskutuji a čím více názorů se sejde, tím líp. Neurázím se pro žádný. A anonyme - ty mě znáš osobně, že do toho pleteš osobní důvody?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 16:49
Taťka F.: V podstatě souhlasím se vším, co jste řekl, až na jednu věc. Ono to lemaz sama dost objasnila. To, že někdo rodí ve 40, není pravidlem. Největší problém jsou právě problémy s čípkem. A jestli je lemaz má na vážné úrovni, tak to opravdu je dost možná její poslední šance. Ono ani hormonální léčba spojená s IVF není pro tělo zrovna zdravá.
A upřímně, kdyby si měla hledat nového partnera, tak je to na měsíce a při dnešním zvyku, že každý na pořízení dětí chce ten vztah dost prověřit (nejlépe roky), tak by se asi lemaz mohla s dítětem rozloučit.
Já jsem ráda, že mám v dnešním době spoustu možností, jak cestovat, užívat života, ale občas i ekonomická nutnost a dost často i plán pořizovat si děti po třicítce považuju za riskantní. Obzvlášť pro ženy. Spermiogram u chlapů se taky s věkem zhoršuje, ale obvykle se něco dá vydolovat. U žen je to většinou při zdravotních komplikacích složitější.
Ale to jsem se dostala někam jinam.
Ne že bych to, co chce lemaz udělat schvalovala a považovala to za správné, ale chápu, že v dané situaci je to dost možná jediné možné. Navíc jsou chlapi, kteří jsou mizerní partneři, ale skvělí otcové…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 17:02
lemaz píše:
No, k tomu, co psal TAŤKA. S něčím souhlasím, ale s něčím ne. Co se týče té adopce - nesouhlas. Je fakt, že geny udělají hodně, ale věřím tomu, že správná výchova a způsob života rodičů je ten základ. Děti se učí tím, co okolo sebe vidí. Pokud uvidí harmonický vztah, lásku a toleranci, tak to přijmou za své. A spokojeně to přebije geny.
Pokud mi nevyjde IVF, tak další možnost je adopce. A vůbec nepřemýšlím nad tím, že když si vezmu děťátko feťáka, že si ve 14ti letech začne píchat herák. Bože, to dítě je v tom tak strašně nevinně. Bylo by pak na mě, abych mu to vysvětlila - co je špatné a co ne. Kdybych počítala s tím, že to nezvládnu - tak nemá cenu do toho chodit, ne? A omlouvám se za silnější výraz - pokud by takhle přemýšleli všichni, tak ty děti můžou rovnou střílet, ne? (hodně silně řečeno, ale chci aby byla vidět ta absurdita).
Já si dřív myslela, že ten vliv okolí je nejdůležitejší. S tím, že někteří lidé mají prostě zkrat v hlavě-od mala. Ale znám dvě rodiny s adoptovanými dětmi a přijde mi, že ty děti mají v genetice opravdu něco špatně. Že prostě jejich vlastnosti jsou namixované tak, že ti lidé budou mít při jakékoli výchově menší nebo větší problémy. Zatím jsou to puberťáci a problémy jsou hlavně psychické a výchovné-obojí vážné. A dost možná to neskončí dobře 
. Takže dneska bych řekla, že geny x výchovat minimálně 50:50.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:10
Lemazko,
o těch genech si promluv s odborníkem. My jsme se o těhotenství, které teď máme, snažili 5 let, takže už jsme byli i ve fázi, kdy jsme se zajímali i o adopci a hodně jsem o tom žjišťoval a věř mi, že představa, že si dítě vychováš k obrazu svému je naivní. Ty geny tam prostě jsou a neovlivníš je žádnou výchovou. Ano mohla bys mít štěstí a mohlo by dítě být víc po Tobě a z táty by nemuselo mít skoro nic, ale také to může být obráceně a můžeš doma mít povahovou kopii táty. Jen pro příklad, mám známé z jižních Čech a ti mají holčičku cca 4 roky a ta je po tátovi šílený vztekloun. Táta je totiž moc hodný, ale strašně výbušný člověk a totálně ho vytočí až rozlítí i kdejaká blbost. A holčička? Jsou z ní nešťastní, běhají s ní po všech možnejch doktorech, psycholozích, psychyatrech, poradnách a nemůžou s tím dělat vůbec nic. Je to velká porucha a má jí prostě po tátovi a shoduje se jim na to řada odborníků. Když jí nevyhoví v prakticky všem, co chce, tak dostane takový záchvat vzteku, že jí to až ohrožuje, jak se zalyká, dusí brekem a podobně a každý takový záchvat na ní zanechává další následky. Malá kvůli tomu nemůže ani do školky a ze školy už teď mají hrůzu. Toto je Lemazko jen příklad, ale pravdivý a důkazů pro to, že geny ovlivní povahu dítěte jsou, jen si je najít. Tím, Tě samo nechci nějak děsit, jak říkám, může být i z většiny po Tobě, ale také nemusí. Já pro nejbližší příklad nemusím daleko, stačí, když se podívám na svého otce, tak Ti garantuji, že jsem jeho povahová kopie prakticky od narození a to jak s dobrými vlastnostmi, které má, tak i s těmi, které mi na mém otci vadí a už jsem si po létech připustil, že je také mám a někdy mě to dost štve. Dalším příkladem je moje žena po svém otci, jediný rozdíl je snad jen to pohlaví, jinak opět vejce vejci. Hodně lidí je po obou rodičích cca půl napůl, ale prostě to tak fakt být nemusí a můžeš se s výchovou třeba zbláznit a neuděláš s tím naprosto nic. Ano dá se výchovou hodně ovlivnit, ale i to je závislé na tom, jak moc je potomek genetická kopie svých obou, nebo jednoho z rodičů. Prostě těch příkladů je spousta a nemá cenu je tady jmenovat, jen tím chci říct, že to je vždy sázka do loterie.
Dále k tomu podvádění, nejde o to jestli je to fyzicky. Ba dokonce já osobně nefyzické zahýbání považuji za mnohem mnohem horší, než to zahýbání fyzické. V tom fyzickém jde chlapovi většinou „jen“ o to tělo milenky a jak už tu také padlo, i tak to může být velmi milující otec a manžel, ale jak jde o zahýbání nefyzické, tak je to mnohem horší, protože si uvědom, co ten chlap u té ženy hledá, když né sex 
Jestli jí začne mít rád, tak jsi uplně v háji a též s tím nic neuděláš. Když s ní bude „jenom“ spát, tak se dá leccost na Všem vztahu opravit, ale jestli hledá něco jiného, než sex, tak hledá jiný vztah a to je prostě konec, nebo začátek konce. No a v neposlední řadě nejsi doufám tak naivní, že by sis myslela, že když píšeš o těch jeho kafíčkách, tak že to dělá proto, že by jeho cílem byla jen ta kafíčka a pokecík s holkama. Toho svého cíle buď už dosáhl a Ty o tom jen nevíš, nebo ho dřív či později dosáhne, ale ať už mu jde o sex, nebo o lásku či porozumění od jiné ženy, tak obojí je špatně a o kafíčko a pokecíky tam rozhodně nejde. No a to, že to dělá v době, kdy Ty trpíš pro Vaše společné dítě, snad ani radši nebudu rozebírat, to je hnůj nejhrubšího kalibru a je jedno, jestli dělá pro postel, nebo pro něco jiného
Jinak i zde platí, to jsem psal i v jiném tématu. On Tě tím nijak neponíží, on Tím poníži jen sebe a je na Tobě, jestli si ho pak dokážeš vážit, … ale horší je, že Ty z toho neponížená také nevyjdeš, jen ten kdo poníží Tebe, budeš Ty sama a to je mnohem horší, než kdyby Te ponižoval někdo jiný. Promysli, jestli je i vlastní sebeúcta, cena, kterou s těmi všemi ostatními obrovskými riziky, za to dítě, které Ti ještě k tomu jednou táta může odvést, chceš dát. Podle mě je to cesta do pekla a né k dítěti.
Ale jsem rád a vážím si toho, že i názory, které pro Tebe nejsou úplně přívětivé, bereš věcně a konstruktivně. Tím podle mě máš dobře našlápnuto na to, získat co největší množství podkladů pro správné rozhodnutí. Rozhodně Ti nic nepíši ve zlém, naopak, jen se bojím toho, že touhle cestou, kterou tady plánuješ, budeš, ač Ti to teď zní nelogicky, jednou mnohem nešťastnejší, než jsi teď. Prostě se bojím, že o to malé poměrně né až zas tak těžce můžeš i přijít a to si nedovedu představit, co by to s Tebou udělalo. Jinak řečeno by to byla neúplná rodina a ještě postavená na tak strašně křehkých základech a s takovými riziky, že se pak celý život budeš klepat, jak drahej pes, kdy se Ti to všechno sesype. O psychickém prostředí pro dítě ani nemluvím.
Jinak ať už máš nějaké zdravotní indispozice ohledně otěhotnění, nebo ne, tak tohle bych lépe chápal od ženy po 40tce, ale Tobě je něco přes třicet, tak to božínku nebal a najdi malýmu pořádnýho taťku. To Ti nevnucuji, jen to je můj názor, tak to tak ber a samo se rozhodni sama, ale dej si na to asi ještě čas, protože teď podle mě bezesporu nejednáš s čistou hlavou, ale v alespoň cástečném afektu z neštěstí, které teď cítís z absence dítěte a chování přítele.
Jsem hodně přesvědčený, že kdybys prostě začala na neposaném listě a s čistou hlavou, tak i šance na otěhotnění se Ti výrazně zvedne, oproti tomuhle stresu, ve kterém s tím bojuješ teď 
Fakt Ti upřímně držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:22
Já netvrdím, že geny nejsou nic. Jen ze svého okolí a i ze své zkušenosti vím, že se to dá potlačit. Já mám také geneticky zděděno hodně špatných věcí, ale právě proto, že o nich vím, je pro mne snažší s tím bojovat. Adoptivní rodiče také zhruba vědí, čím si dítě prošlo a kdo jsou biologičtí rodiče. A musí s tím počítat.
A s tím ostatním. Netvrdím, že to ,co udělal, je správné. To rozhodně není. Nejsem žádná citlivka, ale zamávalo to se mnou. A nechci se ho zastávat. Ono to je hrozně těžké to napsat a popsat, když tady teď nejste a nevidíte, a neznáte nás. V psaní nejde použít intonace, cit a ten pravý projev, proto hodně věcí může vyznít jinak, než to doopravdy je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:33
Jasné, já vycházím jen z toho co jsem si tady od Tebe přečetl a jak říkáš bez intonace. Samo je to na Tobě, ale udělej aspoň jednu věc. Nespěchej a ještě hodně přemýšlej
Jinak s tou genetikou je to v podtatě jak říkáš, tedy nejde o změnu povahy, té v pravém slova smyslu nikdy nedosáhneš, takže půjde jen o potlačování pravé povahy dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:36
lemaz já 1000% nevěřím tomu že pokud se s ní domlouval na celej víkend a tedy i na noc nešlo o sex.Nevěřim jen na kamarádství takže já bych mu nevěřila že o sex nejde.Nebude mu posílat fotky erotické dotky kdyby už něco neproběhlo 
,ale jinak schvaluju si to dítě udělat a nečekala bych na nic.Čas opravdu rychle utíká a mohlo by být pozdě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:43
Kamča.dalmatinka píše:
lemaz já 1000% nevěřím tomu že pokud se s ní domlouval na celej víkend a tedy i na noc nešlo o sex.Nevěřim jen na kamarádství takže já bych mu nevěřila že o sex nejde.Nebude mu posílat fotky erotické dotky kdyby už něco neproběhlo
On se s ní domlouval jen na dnešek. A nikam nejel. Mluvili jsme o tom. Řekla jsem mu, že klidně jet může. (je jasný, že by si tím podepsal rozsudek smrti 
). Odpověděl mi na to, že to byla chyba a že samozřejmě nikam nepojede. Nejsem blbá, abych si myslela, že se s ní nemůže setkat jindy. Ale tohle je už fakt jen na něm. Je dospělý, má svůj rozum a musí si ujasnit, co vlastně chce.
Uvidíme, jestli ho dostal nebo ne. Ukáže čas.
A co se týče miminka. neustoupím ani o píď. Teď mám šanci a budu se jí držet. Jinak bych musela na jiný server - třeba ekrematorium.cz 
. Copak to jde, se dívat na ty vaše bříška a prcky a nechtít to také? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 18:44
Taťka F (-: píše:
Jasné, já vycházím jen z toho co jsem si tady od Tebe přečetl a jak říkáš bez intonace. Samo je to na Tobě, ale udělej aspoň jednu věc. Nespěchej a ještě hodně přemýšlej
Neřekla bych „potlačování pravé povahy dítěte“, ale vysvětlování, co je dobře a co ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 20:12
Oproti první straně této diskuse je vidět velký pokrok ve tvém vyjadřování. Zprvu jsi byla asi skutečně na dně, proto tolik reakci a snahy pomoci přispět svým názorem. Nyní, zdá se dle tvých posledních příspěvků, jsi už celkem v pohodě, nepletu-li se 
Je dobře, že si to v sobě pomalinku srovnáváš.
Chci ti jen říct…k těm genům…já mám děti z DD…původně 4, dnes 3. Z vlastní zkušenosti… geny neovlivníš sebelepší výchovou. A věř mi, že se snažíme ze všech sil. Od adopce očekáváš hodně, ale skutečnost je mnohem horší. Rodiče těch dětí nebývají vzdělaní vysokoškoláci, s rodinnými tradicemi, apod. V 99% případů to jsou asociálové, alkoholici, narkomani, prostitutky, lidé s trestním záznamem, apod. Ani jeden z rodičů našich dětí se těmto skupinám nevymyká. Bohužel. To je ale už mimo toto téma. Pokud by tě k tomu cokoliv zajímalo, ráda napíšu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 20:14
lemaz píše:Taťka F (-: píše:Neřekla bych „potlačování pravé povahy dítěte“, ale vysvětlování, co je dobře a co ne.
Jasné, já vycházím jen z toho co jsem si tady od Tebe přečetl a jak říkáš bez intonace. Samo je to na Tobě, ale udělej aspoň jednu věc. Nespěchej a ještě hodně přemýšlej
Já Ti rozumím, ale pokud to bude mít v genech, tak se uvysvětluješ a to bez většího výsledku Ty si to nedáš vysvětlit, ale jak Ti říkám, obrať se na odborníky, oni Ti to také vysvětlí Ale já myslím, že pokud jsi na 100% rozhodnutá do toho jít, tak je genetika a nějaké dědění povahy úplně jedno a nemá cenu se s tím zabývat, pak se soustřeď na to otěhotnění a hlavně ať jsi co nejvíc v klidu
Jinak když mluvíš o těch serverech, tak já bych Ti nedoporučoval ani emimino.cz, ani krematorium.cz, ale seznamka.cz, ale to už se opakuji. Jak říkám, jestli jsi rozhodnutá, tak se soustřeď na to těhotenství a přeji Ti ať ti to klapne. Třeba mimčo trochu srovná i taťku a nebude to tak zlé
Jediné na co jsem chtěl upozornit a vyzdvihnout z probíhající diskuze, bylo to jak jste tady plánovaly, jak když se taťka nesrovná, tak ho použiješ jenom na oplodnění a pak ho pošleš k šípku, … tak při cestě přes IVF, i Taťka dává jasně najevo, že dítě chce, tak bych byl opatrný na ten termín „moje dítě“ a „taťku pošlem do háje“, protože by si jednoho dne mohl s sebou vzít i to „tvoje“, správně řečeno „vaše“ dítě. Ty ostatní věci, jak jsem zmínil, také považuji za důležité, ale tohle je podle mě na tom to nejdůležitejší
Jinak nediv se, že se strhla takováhle debata. Nadpis „jsem na dně“ a to co jsi popsala v prvním příspěvku, vyvolává spoustu emocí i v lidech, kteří věc vidí jen zvenku, protože Tvůj příběh emotivní opravdu je, takže na takovéhle téma se živá debata dá předpokládat
Tak jak říkám držím Ti palce, ať už se rozhodneš jakkoli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.10 20:51
Tak popravdě, teď na konci jsem úplně mimo a nechápu, kde je tedy vlastně problém, pokud se jedná o kávu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
