Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem na dně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.10.10 20:53
Lemaz…neprosto chápu tvou touhu po miminku…sama jsem rodila poprvé ve 34 letech a po IVF-ICSI… žrala bych kvuli miminku žížaly… 
nebudu psát k tomu,jak to máš doma,ale chci ti popřát,at je tvé rozhodnutí to nejlepší,at máš to svoje vytoužené miminko…at jsi v klid a pohodě co nejvíc a at jsi štasná jak to jen jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
etatinek
4.10.10 13:41
Souhlasím s Taťkou F ve všem, je to úplný spisovatel… 
Jen co já vím a tipuju, tak genetika je nejdůležitější, výchova a prostředí pak už jen „dotvořují“ člověka… Když se narodí dítě jako cholerik, introvert a pesimista (já), tak z něj ani sebelepší výchovou neuděláte melancholika, extroverta a optimistu… 
Pokud se někdo narodí se sklonem k závislostem, k neschopnosti se učení, či pamatování, tak z něj žádnýho vysokoškoláka taky nevychováte a co je nejhorší, děti mnohdy ovlivňuje okolí víc než rodiče (školka, škola, kamarádi, autority, parta)… 
Jinak ti taky Lemaz přeji, ať se ti to vytoužený miminko podaří přivést na tento do záhuby se řítící svět, ať je hlavně zdravé, co nejvíc po mamince, ať jsi z něho šťastná a dělá ti jen a jen radost… No a taky ti přeji, ať se ten tvůj chlap vzpamatuje, neblbne a uvědomí si co má doma za poklad a o co by mohl taky hodně rychle přijít… 
- Citovat
- Upravit
rukapane
Anonymní
16.8.13 19:13
Jsem na dně
Zdravím, omlouvám se za anonym, ale opravdu se mi nechce psát přihlášená. Mám pocit, že už nemůžu dál…abych to zkrátila, mám přítele, jsem s ním od 17ti let, ve 20ti letech se mi neplánovaně narodila dcera, nyní jsme spolu skoro 12let, za těch 12 let mě stihl podvádět pět a půl roku s pětima ženskýma, ale já ho tolik milovala, že jsem mu to pokaždé odpustila a čekala, až si najde čas na mě a na dceru, mezitím dcera vyrostla, až do svých čtyř let s ním nechtěla být bez mamky, ani na chvíli s ním sama nejela, nejhorší na tom je, že tehdy už pětiletá dcera vnímala, že si tatínek k nám vodí babu, které říká kamarádka, vždy mi to řekla a on myslel, že to utají, skončilo to samo sexem a pak jsem na něho uhodila a konečně mi přiznal celých pět let, tak prosil, tak sliboval…skutek utek. Ano už mě pár let nepodvádí, už nemám podezření, mám ho ráda, ale je vše jinak, nepřitahuje mě, je hrozný bordelář, jakoby mi to dělal schválně, prostě přijdu z práce a uklízím 30min, než se sednu a uvařím kafe, pořád chce, atˇ s ním někam jedem, atˇ jedem na kole, ale mě nějak přešel zájem, sex máme tak jednou za tři měsíce, dvakrát jsem už i potratila, to byl při mě, byl hodný, ale pak nanovo stejný koloběh, on podniká v pár odvětvích, má dost práce, peníze vydělá, máme se dobře, ale za těch dvanáct let mi ani jednou nedal příspěvěk na malou nebo na jídlo, když nemám, tak si prostě vemu z peněženky, on ví, že si beru, nepočítá peníze, ale sám od sebe nedá, prej si vydělávám, ale mě to tak hrozně mrzí, nejvíc mě mrzí, že si mě nechce vzít a já bych se tolik chtěla vdávat, budu mít 28let a biologické hodiny, už tikají, chtěla bych mít miminko, ale on ne, prostě až to přijde, tak to přijde, ale se sexem za čtvrt roku z toho nebude nic, prostě to neřeší, mu je to jedno, ale mě to poslední dobou bolí čím dál víc…ano ani já nejsem bez chyby, třeba přijdu z práce, uklidím a ráda si sednu k tv, když zrovna nevařím na další den nebo nejsme někde s dcerou, tohle mu vadí, sedim pořád u tv. Pořád mě do nečeho tlačí, já taky po něm chci, aby se choval trochu slušně, ne jako prase, přece nejsem otrok…umyju podlahu a on si klidně projde v botech a těch příkladů je víc, ale nechce se mi to rozepisovat…myslíte si, že jsem zoufalka? Navíc nemám, ani kam jít, kdyby jsme se rozešli, platím půjčku, kdybych zaplatila ještě nájem a inkaso, tak mi zůstaně z výplaty 2-3tis a to on by mi se určitě nepředal, kdyby měl platit na malou a dcera se nechce stěhovat z vesnice, chce chodit do stejné školy, jako chodí, půjde do druhé třídy. My rozchod v našem vztahu řešíme, už minimálně po páté, naposledy z usmiřování vzešlo mimi o které jsem přišla 
a tak moc mi to mimi chybí a dceři taky, tak moc by chtěla sestřičku, ale už bude mít 8 let, tak by od sebe byli věkově, už hodně, tak moc mě mrzí, že jsem ji nedala sourozence, že musí vyrůstat sama, je to rok, co je pryč mimi asi nehledám radu, ale potřebuju se vypsat, já vím, můžu si za to sama.
- Citovat
- Upravit
rachel55
16.8.13 19:25
Anonymni je mi to lito 
ale opravdu sis odpovedela posledni vetou sama, nevim co poradit, pokud bch nemusela tak bych s takovym clovekem nebyla
- Citovat
- Upravit
16.8.13 19:47
To je smutne, nevim co poradit, ja bych s takovym chlapem byt nemohla…asi jsi od nej mela odejit uz davno a ted jsi mohla byt stastna s nekym jinym a mit treba to dalsi dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.13 19:57
To si taky právě říkám, že nemůžu už ztrácet čas přežíváním ve vztahu, chci aby mě někdo miloval, pochválil mě a já jeho, prostě takový klasický vztah, ale to u nás není, chci mít ještě dvě děti a svatbu do 30ti bych to chtěla stihnout 
mám poslední dobou takové deprese, že prostě začnu brečet, zavřu se a přemýšlím…dcera mě objímá, to je jedinný moje štěstí milovaný. Mohla bych se vártit k rodičům, mají velký dům, ale nechci dceři komplikovat život tím, že ji odtrhnu od kamarádek a dojíždet nemůže, jedou dva autobusy za den a navíc ani nemám tu odvahu se odstěhovat, tedˇ jezdí pryč přítel třeba na týden jednou za měsíc, je mi po něm smutno, ale jakmile přijede je to to stejné.
- Citovat
- Upravit
16.8.13 20:12
Anonymni, jasne, jste spolu dlouho a jsi na nej zvykla…ale jak pises, ztracis s nim cas. Je ti teprve 28, zivot mas pred sebou, tak s tim zacni neco delat. Dcera je jeste mala, zvykne si i jinde, vsak to muzes probrat i s ni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 20:13
@Anonymní píše:
Zdravím, omlouvám se za anonym, ale opravdu se mi nechce psát přihlášená. Mám pocit, že už nemůžu dál…abych to zkrátila, mám přítele, jsem s ním od 17ti let, ve 20ti letech se mi neplánovaně narodila dcera, nyní jsme spolu skoro 12let, za těch 12 let mě stihl podvádět pět a půl roku s pětima ženskýma, ale já ho tolik milovala, že jsem mu to pokaždé odpustila a čekala, až si najde čas na mě a na dceru, mezitím dcera vyrostla, až do svých čtyř let s ním nechtěla být bez mamky, ani na chvíli s ním sama nejela, nejhorší na tom je, že tehdy už pětiletá dcera vnímala, že si tatínek k nám vodí babu, které říká kamarádka, vždy mi to řekla a on myslel, že to utají, skončilo to samo sexem a pak jsem na něho uhodila a konečně mi přiznal celých pět let, tak prosil, tak sliboval…skutek utek. Ano už mě pár let nepodvádí, už nemám podezření, mám ho ráda, ale je vše jinak, nepřitahuje mě, je hrozný bordelář, jakoby mi to dělal schválně, prostě přijdu z práce a uklízím 30min, než se sednu a uvařím kafe, pořád chce, atˇ s ním někam jedem, atˇ jedem na kole, ale mě nějak přešel zájem, sex máme tak jednou za tři měsíce, dvakrát jsem už i potratila, to byl při mě, byl hodný, ale pak nanovo stejný koloběh, on podniká v pár odvětvích, má dost práce, peníze vydělá, máme se dobře, ale za těch dvanáct let mi ani jednou nedal příspěvěk na malou nebo na jídlo, když nemám, tak si prostě vemu z peněženky, on ví, že si beru, nepočítá peníze, ale sám od sebe nedá, prej si vydělávám, ale mě to tak hrozně mrzí, nejvíc mě mrzí, že si mě nechce vzít a já bych se tolik chtěla vdávat, budu mít 28let a biologické hodiny, už tikají, chtěla bych mít miminko, ale on ne, prostě až to přijde, tak to přijde, ale se sexem za čtvrt roku z toho nebude nic, prostě to neřeší, mu je to jedno, ale mě to poslední dobou bolí čím dál víc…ano ani já nejsem bez chyby, třeba přijdu z práce, uklidím a ráda si sednu k tv, když zrovna nevařím na další den nebo nejsme někde s dcerou, tohle mu vadí, sedim pořád u tv. Pořád mě do nečeho tlačí, já taky po něm chci, aby se choval trochu slušně, ne jako prase, přece nejsem otrok…umyju podlahu a on si klidně projde v botech a těch příkladů je víc, ale nechce se mi to rozepisovat…myslíte si, že jsem zoufalka? Navíc nemám, ani kam jít, kdyby jsme se rozešli, platím půjčku, kdybych zaplatila ještě nájem a inkaso, tak mi zůstaně z výplaty 2-3tis a to on by mi se určitě nepředal, kdyby měl platit na malou a dcera se nechce stěhovat z vesnice, chce chodit do stejné školy, jako chodí, půjde do druhé třídy. My rozchod v našem vztahu řešíme, už minimálně po páté, naposledy z usmiřování vzešlo mimi o které jsem přišla
A ty s timto individuem chces jeste jedno dite? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 20:27
Jestli chceš být v životě štastná, tak se vzchop a běž za novým životem. Nehledej jen co by, kdyby, jestli slušně vydělává, tak soud mu taky určí slušné alimenty na dceru. Toho se neboj.
Stala se z tebe troska -duševně, snažís se lepit menší záplaty většími, žiješ v bludném kruhu.
Jde to. Začátky jsou možná těžké, ale chce s to vzchopit, postavit se sama sobě a problémům, najít ten správný směr. Na holku nehledˇ. Děti jsou mnohdy sobci. Zařid´si život a bydlení tak, aby jsi zpřetrhala pouta, minulost a začni hledět dopředu.
Za čas si oddechneš, nabereš tu správnou sílu, odporstíte se-obě od toho starého a život bude lepší. Mnohem leší! Jen tomu musíš jít sama naproti! Nikdy není pozdě. NIKDY.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 20:32
Víš co nechápu? Na jednu stranu píšeš jak je hroznej a pak že chceš mít další dítě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 20:35
@jeesika píše:
Víš co nechápu? Na jednu stranu píšeš jak je hroznej a pak že chceš mít další dítě
já tohle chápu, chce dítě, on je dostupný a logický dárce spermatu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
jdukolem
16.8.13 20:43
@Gladys píše:
já tohle chápu, chce dítě, on je dostupný a logický dárce spermatu.
ale až se on bude chovat ještě hůř protože druhé dítě a další starosti mu nálady nepřidají tak ne třeba hned ale za nějakých 5 let bude zakladatelka řešit že nemůže odejít protože dvě děti sama neuživí…
já tohle nechápu
- Citovat
- Upravit
16.8.13 20:45
Mě spíš překvapuje, že chlap si vodí domů před poměrně malým dítětem babu na šukec téměř za přítomnosti dítěte a ty s ním zůstaneš? A teď sis teprve přišla postěžovat, že tě nepřitahuje a nemáš chuť s ním být?
Jak se říká, že je vztah přechozený, tak tohle mi přijde jako přechozený rozchod, zkrátka tam byla situace, která měla zcela logicky vyústit v rozchod, jenže ten jaksi nenastal. A teď je z toho pěkná vztahová kocovinka, kdy se on zřejmě vybouřil, snaží se žít jako normální partner a ty mu to podvědomě dáváš sežrat, jak ty jsi x let trpěla, tak mu teď děláš peklo ty.
Už se tu bude vypočítávat, kdo co dělá a co kdo po kom chce a co je víc…
Podle mě buď odborná pomoc v manželské poradně nebo rozchod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.13 20:47
@jdukolem píše:
ale až se on bude chovat ještě hůř protože druhé dítě a další starosti mu nálady nepřidají tak ne třeba hned ale za nějakých 5 let bude zakladatelka řešit že nemůže odejít protože dvě děti sama neuživí…
já tohle nechápu
já jsem neřekla, že s tím souhlasím, pouze že to chápu. Že je to zcela sobecké, neprozíravé a nekonstruktivní je snad jasný 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
