Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Máme vážnou krizi. Ve vztahu. Partner si mě neváží, pohrdá mnou. Dává mi najevo, že mě vlastně k životu nepotřebuje. Mám pocit, že mě už nic hezkého s ním nečeká. Dítě máme jedno. Jsem nešťastná, nechci rozdělit rodinu, ukončit to.Už nevím, kde bych ustoupila více. Nedělám doma scény, nekřičím, vlastně ani moc nemluvím. Chyba je na mé straně, nepochybně.
Po poslední hádce se mnou chtěl mít sex. Vyspal se se mnou i přes to, že já nechtěla. Brečela jsem a přišla jsem si zneužitá. On uspokojený se odvalil a spal. Najednou jsem měla pocit, že už pro něj nic neznamenám. Už pár měsíců nemůžu spát, v noci žiji hrozný život. V mých snech je má realita ještě horší než ve dne. Proč se cítím tak hrozně? Proč mám pocit, že nemám šanci? Opravdu mu na mě nezáleží, nebo mě nebere vážně?Mám ho moc ráda, ale ta slova, která mi sděluje, jsou jak dýky.
Přijdu si jak v bludném kruhu. Chvíli mám pocit, že to bude lepší a pak narazím.. tvrdě.
Ano, nezáleží mu na tobě. Vždyť tě znasilnil. Ukonči to. Za čas ti bude líp samotné.
@Anonymní píše:
Po poslední hádce se mnou chtěl mít sex. Vyspal se se mnou i přes to, že já nechtěla. Brečela jsem a přišla jsem si zneužitá.
Znásilnění?? Probůh, okamžitě rozchod!
No jako za mě nepochybně tvá chyba to není. Vždy jsou na to dva…Taky mám občas bludný myšlenky… Ale ve směs jsem spokojená…Ale v životě by po mě starej nevyžadoval sex, když ho nechci… Já tě nechci rozsekávat nebo tak, ale co znamená že tebou pohrdá? Tak v první řadě bys asi měla myslet na tvé děcko. A v druhé řadě na sebe
Žít v martýriu asi nebude to pravé pro tebe ![]()
@stepi28
@JancaS84Znásilnění? To jsou silné slova. Za léta, co jsme spolu, fungoval sex především na základě jeho touhy. Tentokrát mě to vzalo.
Už v minulosti se mnou spal i přes můj nesouhlas. Mám pocit, že to bral jako trucování po hádce. Když nejsem suchá, tak si myslí, že si to vymýšlím a jinak si to užívám. V tu chvíli už jsem ani nebojovala. Stejně spolu spíme jako partneři, ne? Tak proč by měl mít pokaždé svolení?
@Anonymní píše:@stepi28
@JancaS84Znásilnění? To jsou silné slova. Za léta, co jsme spolu, fungoval sex především na základě jeho touhy. Tentokrát mě to vzalo.Už v minulosti se mnou spal i přes můj nesouhlas. Mám pocit, že to bral jako trucování po hádce. Když nejsem suchá, tak si myslí, že si to vymýšlím a jinak si to užívám. V tu chvíli už jsem ani nebojovala. Stejně spolu spíme jako partneři, ne? Tak proč by měl mít pokaždé svolení?
Hele, devatenácté století už skončilo a ano, dnes už náš právní řád zná i znásilnění v manželství. Donutit někoho k sexu přes jeho nesouhlas je znásilnění i když jste partneři. Máš hodně vymytý mozek, pokud to považuješ za normální, bez urážky.
@Anonymní píše:Znásilnění? To jsou silné slova. Za léta, co jsme spolu, fungoval sex především na základě jeho touhy. Tentokrát mě to vzalo.Už v minulosti se mnou spal i přes můj nesouhlas. Mám pocit, že to bral jako trucování po hádce. Když nejsem suchá, tak si myslí, že si to vymýšlím a jinak si to užívám. V tu chvíli už jsem ani nebojovala. Stejně spolu spíme jako partneři, ne? Tak proč by měl mít pokaždé svolení?
Ani když jste partneři si nemůže dovolit spát s tebou bez tvého souhlasu
tohle se ve vtahu nedělá! Není divu, že se pak cítíš zneužitá, když tě doopravdy zneužívá. Ale ty si to nesmíš nechat líbit, čím víc mu budeš ustupovat, tím víc si bude dovolovat. Také jsem prošla vztahem kde bylo psychické týrání, ale nikdy si nedovolil se mnou mít sex proti mé vůli.
V tomto přeci nechceš vychovávat dítě, to pozná, že na tom nejsi psychicky dobře a pro všechny bude nejlepší, když to ukončíte, hlavně pro to dítě. Máš kam jít?
Mě to nikdy divné nepřišlo. Vždyť s ním spím i za normálních okolností, dobrovolně. Moc spolu nespíme, kvůli neshodám v poslední době. Máme rozličné představy o životě. Já stojím o to mít úplnou rodinu. Přijde mi, že jsem přecitlivělá. Vadí mi, že se mnou málo spí, a jen když chce on. A pak mi udělá tohle
@Ardilera Vždy je kam jít. Nechci odcházet. Chci abychom byli rodina. Syn vidí vyjímečně, že se trápím. Říkám si, co vlastně řeším. Nikdo mě už nebije, neprohledavá mi soukromí, ani nepodvadí. Moje mamka si ho oblíbila. Okolí si myslí, že k sobě patříme. A já brečím jak husa a přemýšlím, co ve mě je tak špatně!
@Anonymní píše:Mě to nikdy divné nepřišlo. Vždyť s ním spím i za normálních okolností, dobrovolně. Moc spolu nespíme, kvůli neshodám v poslední době. Máme rozličné představy o životě. Já stojím o to mít úplnou rodinu. Přijde mi, že jsem přecitlivělá. Vadí mi, že se mnou málo spí, a jen když chce on. A pak mi udělá tohle
Na jednu stranu tě chápu, já si to tehdy taky nechtěla připustit i když všichni ostatní to viděli. Ale pokud máte oba jiné představy o životě a on s tebou zachází takto, tak přeci nemá smysl s někým takovým ve vztahu pokračovat ani kvůli dítěti. Jak se choval před tím než jsi otěhotněla? Byl takový vždy nebo má třeba problém v práci, něco se změnilo u vás?
@Anonymní píše:
@Ardilera Vždy je kam jít. Nechci odcházet. Chci abychom byli rodina. Syn vidí vyjímečně, že se trápím. Říkám si, co vlastně řeším. Nikdo mě už nebije, neprohledavá mi soukromí, ani nepodvadí.Moje mamka si ho oblíbila. Okolí si myslí, že k sobě patříme. A já brečím jak husa a přemýšlím, co ve mě je tak špatně!
Už nebije, neprohledává soukromí, nepodvádí… to mluvíš o tom stejném partnerovi? ![]()
Nebyl takový. První roky byly super. Bavíme se spolu i normálně, fungujeme v provozu jako rodiče i správci financí a domácnosti. Došel k tomu až teď, po mnoha konfliktech zjistil, že by nebylo špatné být od sebe a syna si půjčovat. Pokud to myslí vážně, když to říká.. Hádky se snaží mezi námi uklidnit, občas hodiny mluvíme. Poslední dobou jde spokojený spát jak to vyřešil, že je klid, vše jsme si vyříkali. V další hádce to zas hodí na stůl. Já si přijdu jak blbec. Nevím, chce být se mnou nebo na mě nezáleží a klidně bude sám?
@Ardilera píše:
Už nebije, neprohledává soukromí, nepodvádí… to mluvíš o tom stejném partnerovi?
Nemluvím, to mluvím o životě před ním..
Možná tě syn nevidí brečet, ale dítě dokáže vnímat napětí v rodině i stres matky, usměvavá šťastná mamimka se určitě nechová stejně jako ta co se uvnitř trápí.
Máme vážnou krizi. Ve vztahu. Partner si mě neváží, pohrdá mnou. Dává mi najevo, že mě vlastně k životu nepotřebuje. Mám pocit, že mě už nic hezkého s ním nečeká. Dítě máme jedno. Jsem nešťastná, nechci rozdělit rodinu, ukončit to.
Už nevím, kde bych ustoupila více. Nedělám doma scény, nekřičím, vlastně ani moc nemluvím. Chyba je na mé straně, nepochybně.
Po poslední hádce se mnou chtěl mít sex. Vyspal se se mnou i přes to, že já nechtěla. Brečela jsem a přišla jsem si zneužitá. On uspokojený se odvalil a spal. Najednou jsem měla pocit, že už pro něj nic neznamenám. Už pár měsíců nemůžu spát, v noci žiji hrozný život. V mých snech je má realita ještě horší než ve dne. Proč se cítím tak hrozně? Proč mám pocit, že nemám šanci? Opravdu mu na mě nezáleží, nebo mě nebere vážně?
Mám ho moc ráda, ale ta slova, která mi sděluje, jsou jak dýky.
Přijdu si jak v bludném kruhu. Chvíli mám pocit, že to bude lepší a pak narazím.. tvrdě.