Jsme u konce?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
13955
12.9.18 21:44
@Anonymní píše:
@Šarlota4
No ja ty caje chystala, voda byla uvarena, chtela jsem ho zastavit, at tam nelije dalsi, kdyz jen zbyva nalit ji do hrnku. Nic lepsiho, co rict, me v rychlosti proste nenapadlo. Urazil ho ten ton :/
A on si na 100% mysli, ze bych mela pridat. Jenze ten uvazek, co mam, je maximum, co zvladnu kvuli dojizdeni a skolce. Pak doktori, krouzky, nakupy, vecere je malokdy studena..
Jako samozrejme asi nejake rezervy mam, ale je povinnost byt taky uplne vysata?

Neni. Naopak! Jen vam asi chybi pochopeni toho druheho. I ty si myslis, ze by mel
pridat v domacich cinnostech a venovani se rodine. Mate OBA narocne role.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14723
12.9.18 21:48

Jo, to je běžný projev, jak píše @Malina7 . Chlap, kterému se na vlastní ženě nelíbí nic, bývá obvykle ovlivněn sněním o dokonalosti jiné ženy - viz ten tlak na Tvoji pracovní výkonnost - to není normální, chlap co vydělává, je rád, že žena nemusí dřít jak mezek a obslouží děti, jejich kroužky, nákupy … že on toto nemusí.
Když to nechce vidět a vidí jen schopnost ženy podávat pracovní výkon v zaměstnání - tak si vzpomeň, jaký byl před dětmi. Pokud změna, je v tom srovnávání s jinou ženskou od něho z práce, která je dokonalá a zvládne všechno. On třeba neví, že má manžela, který to dělá doma místo ní, protože ona je kariéristka. Všechno s něčím souvisí. To se mi vždy osvědčilo - každá intuitivní myšlenka měla podklad, který jsem později rozklíčovala - nejen ve vztahu v manželství, ale i v práci… atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14723
12.9.18 21:51

Pokud máte teplé obědy - konec teplým večeřím. Ať mu je dělá budoucí metresa. Proč se tak honíš? Leda zbytky od obědů z víkendu, jinak … nic nebo rychlovka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.9.18 21:56
@LaPaloma píše:
Když manžel říká, že mu čas trávený s Vámi kur.ví život, tak si ho zas tak moc necení a měl by okusit více samostatnosti.
Neměla bys mu být kdykoliv k dispozici, měla bys mít aktivity večer typu vinárna s kámoškama, cvičení.
I manžel potřebuje vidět, že nejsi inventář, ale živý člověk, který se chce bavit něčím jiným než posluhou a péčí o jeho uklizený byt a výchovu JEHO dětí, kterým by měl vyhovět a plnit sliby, které jim dal.

K psycholožce bych být Tebou šla. Tam se dozvíš přesně to, čeho se bojíš, ale možná poradí taktiku, jak se chovat při jeho výbuchu - viz konev.
Udělat toto mně, seřvala bych ho, že mi zkazil výrobu čaje a ještě s tím vztekle mlátí, že na to nejsem zvědavá, nikdy jsem zvědavá nebyla a zcela jistě do budoucna nebudu.
Nějaký standart chování by měl mít, jste jeho nejbližší, nejste jeho zaměstnanci.

Kdyby se to nezlepšilo, tak si myslím, že by se hodilo rozdělit Vaše rodinu do dvou bytů, aby se chodil bavit jenom s dětmi a s Tebou, o čem musí a ušetřil si scény, když se bavit nechce.

Tento návrh bych mu dala, protože jestli vydělává, tak na alimenty má, na hospodyni na úklid a žehlení taky bude mít, na novou ženu, která na něho bude zvědavá bude mít taky díky finanční jistotě. Potřebuje nějakou chuděru, určitě ne ženu s názorem — anebo potřebuje srovnat do snesitelného stavu. To je na dlouho, ale mohlo by to aspoň trochu jít.

Musí vědět, že Ty jsi jeho ŽENA, ne podřízená z práce. Pokud se chce chovat nadřízeně, tak ať Ti dá výpověď, když je tak nespokojený.

Poohlédla bych se o náhradní možnosti bydlení - a žádala střídavou péči - děti můžou bydlet v domě jako nyní, Ty budeš na své dny odcházet a necháš mu je. Pak by mohl odejít on kam chce nebo můžete sdílet ten druhý byt. Já bych při jeho nevůli to vyřešit šla do extrému, aby viděl, že na soužití s ním nemáš takový jednoznačný zájem a stojíš o svůj klid. Vysvětlila bych mu, že mi z něj není dobře a že mi poškozuje zdraví a spokojenost se životem, tak to chci nějak řešit. Že ho nebudu omezovat, pokud se nechce zkorigovat, ale musí se se mnou dohodnout na rozumném kompromisu.
Může žít prací, ale je na světě omezený počet let a děti bude mít pravděpodobně jen ty, co má anebo si je může zařídit jinde, když mu tyto kur.ví život, které mu ho budou více zpříjemňovat. Přece nechceš, aby ho děti činily nešťastným … to nemáte zapotřebí.

To je dost radikalni reseni a nejsem na to dost silna. Urcite ne na to, dohnat to do krajnosti. Ale urcite mas dobry postrehy a zkusim to trochu vyuzit.

Co se jeho tyka, tak vim, ze nas ma rad, deti urcite. Vuci me ale sam nema zadnou sebereflexi. To s tim cajem se stalo u jeho rodicu, byl tam pak jeste jeden podobny vystup, babicka ho sepsula a pak se mi doma i omluvil.
S tou praci je tu urcita rozpolcenost. Na jednu stranu vidi penize, na druhou chce byt s nami. Ja bych chtela, at si najde klasickou praci od osmi do peti a je s nami. On chce stridat cca pulrocni bloky, kdy bude temer nonstop pryc, s dlouhymi prazdninami. Samozrejme kdyz bude pryc, ja automaticky vsechno zastanu, na co se me vubec ptat. Na to volno ma spoustu planu co ON chce stihnout, kdyz nadhodim co MY, je ohen na strese. Pry to je automatika, ze bude s detma.. zase ale ta komunikace. Museli jsme se zhadat jako kone, aby aspon rekl, ze pocita ze bude vic s detmi.

  • Citovat
  • Upravit
14723
12.9.18 22:07
@Anonymní píše:
To je dost radikalni reseni a nejsem na to dost silna. Urcite ne na to, dohnat to do krajnosti. Ale urcite mas dobry postrehy a zkusim to trochu vyuzit.Co se jeho tyka, tak vim, ze nas ma rad, deti urcite. Vuci me ale sam nema zadnou sebereflexi. To s tim cajem se stalo u jeho rodicu, byl tam pak jeste jeden podobny vystup, babicka ho sepsula a pak se mi doma i omluvil.
S tou praci je tu urcita rozpolcenost. Na jednu stranu vidi penize, na druhou chce byt s nami. Ja bych chtela, at si najde klasickou praci od osmi do peti a je s nami. On chce stridat cca pulrocni bloky, kdy bude temer nonstop pryc, s dlouhymi prazdninami. Samozrejme kdyz bude pryc, ja automaticky vsechno zastanu, na co se me vubec ptat. Na to volno ma spoustu planu co ON chce stihnout, kdyz nadhodim co MY, je ohen na strese. Pry to je automatika, ze bude s detma.. zase ale ta komunikace. Museli jsme se zhadat jako kone, aby aspon rekl, ze pocita ze bude vic s detmi.

Když nemá žádnou sebereflexi vůči Tobě, tak to taky něco znamená o lhostejnosti a přezírání. Je zahleděný do svých pocitů jedinečnosti a důležitosti a ty stavy, kdy je tak dlouho pryč poškozují vztahy. Přeci nebudeš věřit tomu, že nemá jinou na těch půl roku. Když je pracovně pryč, tak jen pracuje a relaxuje, vy ho nerušíte. Když je doma, má povinnosti, které mu nejsou přirostlé k tělu díky těm pauzám a když je dokáže nazývat kurv.ním jeho času, .. byl by můj EX.
Když nebudeš radikální, on práci nezmění.
Když budeš radikální, tak ji možná taky nezmění, ale dozvíš se dříve pravdu o Vašem manželství. A tu je lepší zjistit, dokud jsi mladá a dokud on má peníze. Aby pak nemohl před soud předkládat nulové daňové přiznání a neplatit skoro nic na děti, když Ty můžeš jít na plný úvazek do práce. Je evidentně přehnaně na peníze, a to je další minus.
Plus - že má rád děti - to bohužel obvykle nestačí, musí mít rád i Tebe a život s Tebou.
Zní to spíš, že ho to všechno irituje, když je doma a že není doma rád. Pokud s Tebou nemá chuť ani pořádně klábosit u kafíčka, tak nevím, proč ho chceš mít za manžela.
Navíc, když nevíš, co všechno ho dokáže urazit, že dokonce ani netušíš, proč zas vyletěl. Takovej chlap stačí jen v dosahu dětí ale mimo dosah na Tvoje tělo. To může být někdo milejší. Stejně si opravdu myslím, že existuje žena, která je mu milejší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.9.18 22:08
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jdu se vypovidat a vlastne mozna doufam i v povzbuzeni ci radu.
Jsme spolu s manzelem 8 let, mame 2 deti skolkoveho veku a to stesti ze nemusime (tuky tuk) resit zadne financni ci jine problemy. Ale vazne nam komunikace. A ja myslim, ze hodne. Ja jsem emocionalni, kolikrat mam i slzy na krajicku, rada o vsem mluvim, ale ne proto, ze potrebuju, aby bylo po mem, ale proto, ze si myslim, ze jsme partneri a kdyz nejsou nase nazory stejne, tak prece muzeme diskuzi zkusit dojit ke konsensu.
Manzel je naopak velky pragmatik, silna osobnost, v praci sefuje mnoha lidem. Praci ma ted hodne casove narocnou a stresujici. A je to ten typ, co vi vsechno nejlip, diskuze je zbytecna. A navic ma porad pocit, ze ho ukoluju, manipuluju a vselijak se mu snazim skodit. Je impulzivni (varim caj, mam horkou vodu, do hrnku chystam sacky a on prijde a zacne do uvarene konvice poustet vodu. Na mou otazku co dela praskne dvirky od kuchynske skrinky a hodinu do me huci, ze nic nechapu a ze co by se stalo, kdyby tam tu vodu napustil. No nic by se nestalo, ja se jen zeptala co dela a byl z toho vystup na cele dopoledne.. zeptala jsem se totiz spatnym tonem)
Nebo ted.. domluvil si hospodu bez konkretniho casu, mezitim prisla dcerka at ji precte pohadku. Rekl, ze jasne, ale nez tam dosel, domluvil si odchod do hospody za 5 minut. Prislo mi to blbe vuci detem, tak rikam, ze mohl jit az za ctvrt hodiny (v hospode je za 3 minuty pesky) No a on se ohradi, ze tu pohadku on cist nemusi a ze se mam taky zapojit.. ze cte casteji nez ja. A zase protivna utocna reakce. A ja blahova myslela, ze je tad za cas, ktery u cteni travi s detmi.. a nejhorsi je, ze ja bych tu pohadku rada precetla hned, jen se preci muzeme normalne domluvit..
Takovych veci je milion a jedna. I hodne horsi nez toto (ma nazor, ze mu ku.vim zivot svymi naroky na jeho cas, kdyz chci obcas jet na vylet, predhazuje mi, ze delam jen na 80% uvazek a on je v praci 10 hodin denne. Ale ja mam na starosti deti i domacnost, kdyz on objektivne nemuze pomoct, tak ja to pri celem uvazku casove nedam.atd atd)
Na cokoliv co reknu reaguje podrazdene, pokud to neni bezvyhradny souhlas s tim, co rika.. asi jsem driv byla vic submisivni, asi jsme byli oba mene unaveni nebo ja nevim.. takhle uz to bude? Co delat, aby se to zlepsilo? Sla bych i do poradny, ale kam, aby bral toho terapeuta vazne, musel by to byt fakt machr. Premyslim i nad psychoterapii pro sebe, ale brzdi me obava, ze pokud si zacnu vic verit, uz nebudu chtit zit s nekym kdo me nerespektuje…
Mate radu?
ahoj hele mám pociz že mam doma neco podobneho.. akorat tedy muj pritel nečte pohadky a o deti se nestara ale občas když opravdu potrebuji tak pomuže to zas jo…ale npochopila jsem že on chce aby chod domacnosti a starost o deti byl kompletně na mě-nechce tim byt zatežovaný. Za odměnu on zas po mě necche abych vařila, bylo naklizeno a neorganizuje mi život. hádali jsme se vlastně jen prvni 2 roky než jsem pochopila co on chce nechce a než jsme se spolu naučili žit a ted musím rict že to celkem funguje..neotravuju ho kravinama ale když fakt neco potřebuju (cca 3× týdně aby vyzvedl ze školky nebo koupil chleba) tak mi vždy
vyjde vstříc. mě osobně samostatnost vyhovuje a to že si mohu rozhodovat o svem zivote a o životě deti sama… nažývám to tak že máme „externiho tatinka“ :-D uznávám že jsem asi vyjímka a že vetsine ženským asi náš model soužití nebude vyhovovat
  • Citovat
  • Upravit
5425
12.9.18 22:27

Ahoj, mám to podobně. Manžel taky v poslední době (cca rok) reaguje nepřiměřeně na některé situace, a omlouvá to pracovním stresem. Jenže já už se nehádám, zachovávám chladnou hlavu, řeknu názor a tečka. Prostě jako s dítětem, žádné ,,nikamnevedoucí" diskuze. To se většinou osvědčuje. Pokud vidím že chce začít štěkat, ihned to utnu. Povahou není cholerik, ani nevím jak bych ho definovala. Má jednu nepříjemnou stránku, která nám dusí manželství (některé z vás ví), ale to není teď podstatné. Důležité je, že si nenechám nic líbit a kdyby to bylo neúnosné, prostě bych to celé ukončila. Terapeut pouze pro Tebe je dobrá věc, alespoň Ti pomůže dát se vnitřně do pořádku a trochu si ujasnit co je vlastně špatně. Držím palce a přeji pevné nervy :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36554
12.9.18 22:32
@Anonymní píše:
domluvil si hospodu bez konkretniho casu, mezitim prisla dcerka at ji precte pohadku. Rekl, ze jasne, ale nez tam dosel, domluvil si odchod do hospody za 5 minut. Prislo mi to blbe vuci detem, tak rikam, ze mohl jit az za ctvrt hodiny (v hospode je za 3 minuty pesky) No a on se ohradi, ze tu pohadku on cist nemusi a ze se mam taky zapojit.. ze cte casteji nez ja. A zase protivna utocna reakce. A ja blahova myslela, ze je tad za cas, ktery u cteni travi s detmi.. a nejhorsi je, ze ja bych tu pohadku rada precetla hned, jen se preci muzeme normalne domluvit..Mate radu?
´
Když se na to podíváš z jeho pohledu, ty do něj taky docela jdeš…

„Říkám klukům, že budu v hospodě "za pět minut“ a jdu číst tu pohádku a manželka hned hádavě „taky jsi mohl říct, že tam budeš za 15“, jak kdyby si myslela, že mi tam kluci fakt budou stopovat těch pět minut 8o , tak jsem se pochopitelně naštval a řekl, že na rozdíl od ní, já uspávám pořád…"

„Nebo jdu, přemýšlím si o svých věcech, chci si udělat kafe, naleju si vodu do konvice a manželka hned jedovatě "co to děláš?“ Co bych asi dělal, prostě jsem si nevšiml toho, že si tam dělá čaj. Ty její řeči mě pochopitelně vytočily…"

Neříkám, že to děláš špatně a on dobře, to určitě ne. Ale, že takové to „a já jsem mu klidně řekla“ je většinou „klidné“ jen pro toho, kdo to říká.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.9.18 22:37
@Bábrdl píše: ´
Když se na to podíváš z jeho pohledu, ty do něj taky docela jdeš…

„Říkám klukům, že budu v hospodě "za pět minut“ a jdu číst tu pohádku a manželka hned hádavě „taky jsi mohl říct, že tam budeš za 15“, jak kdyby si myslela, že mi tam kluci fakt budou stopovat těch pět minut 8o , tak jsem se pochopitelně naštval a řekl, že na rozdíl od ní, já uspávám pořád…"

„Nebo jdu, přemýšlím si o svých věcech, chci si udělat kafe, naleju si vodu do konvice a manželka hned jedovatě "co to děláš?“ Co bych asi dělal, prostě jsem si nevšiml toho, že si tam dělá čaj. Ty její řeči mě pochopitelně vytočily…"

Neříkám, že to děláš špatně a on dobře, to určitě ne. Ale, že takové to „a já jsem mu klidně řekla“ je většinou „klidné“ jen pro toho, kdo to říká.

Diky. Tak ted mi spadla brada. Takhle jsem nad tim nepremyslela.
Nemas taky radu, co s tim?

  • Citovat
  • Upravit
7923
12.9.18 22:43
@LaPaloma píše:
Jo, to je běžný projev, jak píše @Malina7 . Chlap, kterému se na vlastní ženě nelíbí nic, bývá obvykle ovlivněn sněním o dokonalosti jiné ženy - viz ten tlak na Tvoji pracovní výkonnost - to není normální, chlap co vydělává, je rád, že žena nemusí dřít jak mezek a obslouží děti, jejich kroužky, nákupy … že on toto nemusí.
Když to nechce vidět a vidí jen schopnost ženy podávat pracovní výkon v zaměstnání - tak si vzpomeň, jaký byl před dětmi. Pokud změna, je v tom srovnávání s jinou ženskou od něho z práce, která je dokonalá a zvládne všechno. On třeba neví, že má manžela, který to dělá doma místo ní, protože ona je kariéristka. Všechno s něčím souvisí. To se mi vždy osvědčilo - každá intuitivní myšlenka měla podklad, který jsem později rozklíčovala - nejen ve vztahu v manželství, ale i v práci… atd.

jo jo, je to trapný, nikdo to nechce slyšet…ale skoro vždycky je to tak. A když to tak není, tak jen proto, že to dělal tak dobře, že se to nikdy nikde neprovalilo…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3265
12.9.18 22:55

Přečti si knihu Pět jazyků lásky. Dá se stáhnout i na ulozto.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7333
12.9.18 22:58
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
jdu se vypovidat a vlastne mozna doufam i v povzbuzeni ci radu.
Jsme spolu s manzelem 8 let, mame 2 deti skolkoveho veku a to stesti ze nemusime (tuky tuk) resit zadne financni ci jine problemy. Ale vazne nam komunikace. A ja myslim, ze hodne. Ja jsem emocionalni, kolikrat mam i slzy na krajicku, rada o vsem mluvim, ale ne proto, ze potrebuju, aby bylo po mem, ale proto, ze si myslim, ze jsme partneri a kdyz nejsou nase nazory stejne, tak prece muzeme diskuzi zkusit dojit ke konsensu.
Manzel je naopak velky pragmatik, silna osobnost, v praci sefuje mnoha lidem. Praci ma ted hodne casove narocnou a stresujici. A je to ten typ, co vi vsechno nejlip, diskuze je zbytecna. A navic ma porad pocit, ze ho ukoluju, manipuluju a vselijak se mu snazim skodit. Je impulzivni (varim caj, mam horkou vodu, do hrnku chystam sacky a on prijde a zacne do uvarene konvice poustet vodu. Na mou otazku co dela praskne dvirky od kuchynske skrinky a hodinu do me huci, ze nic nechapu a ze co by se stalo, kdyby tam tu vodu napustil. No nic by se nestalo, ja se jen zeptala co dela a byl z toho vystup na cele dopoledne.. zeptala jsem se totiz spatnym tonem)
Nebo ted.. domluvil si hospodu bez konkretniho casu, mezitim prisla dcerka at ji precte pohadku. Rekl, ze jasne, ale nez tam dosel, domluvil si odchod do hospody za 5 minut. Prislo mi to blbe vuci detem, tak rikam, ze mohl jit az za ctvrt hodiny (v hospode je za 3 minuty pesky) No a on se ohradi, ze tu pohadku on cist nemusi a ze se mam taky zapojit.. ze cte casteji nez ja. A zase protivna utocna reakce. A ja blahova myslela, ze je tad za cas, ktery u cteni travi s detmi.. a nejhorsi je, ze ja bych tu pohadku rada precetla hned, jen se preci muzeme normalne domluvit..
Takovych veci je milion a jedna. I hodne horsi nez toto (ma nazor, ze mu ku.vim zivot svymi naroky na jeho cas, kdyz chci obcas jet na vylet, predhazuje mi, ze delam jen na 80% uvazek a on je v praci 10 hodin denne. Ale ja mam na starosti deti i domacnost, kdyz on objektivne nemuze pomoct, tak ja to pri celem uvazku casove nedam.atd atd)
Na cokoliv co reknu reaguje podrazdene, pokud to neni bezvyhradny souhlas s tim, co rika.. asi jsem driv byla vic submisivni, asi jsme byli oba mene unaveni nebo ja nevim.. takhle uz to bude? Co delat, aby se to zlepsilo? Sla bych i do poradny, ale kam, aby bral toho terapeuta vazne, musel by to byt fakt machr. Premyslim i nad psychoterapii pro sebe, ale brzdi me obava, ze pokud si zacnu vic verit, uz nebudu chtit zit s nekym kdo me nerespektuje…
Mate radu?

Odpověď: Uteč, dokud je čas. :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14723
12.9.18 23:00
@Anonymní píše:
Diky. Tak ted mi spadla brada. Takhle jsem nad tim nepremyslela.
Nemas taky radu, co s tim?

Co s tím? Třeba jsi mu podrážděně řekla, že může jít do hospody za 15 minut. Je to něco smrtelně hrozného, neúnosného? Kdybys byla pořádná mrcha, tak do hospody nešel vůbec a šla jsi tam Ty.
Je pravděpodobné, že bys měla jakoukoliv podrážděnou reakci, kdyby měl slušný standart chování? Každý je ovlivněn tím, v čem žije.
Ty už jsi přecitlivělá na reakce typu odejdu zase z domu a budu mimo dosah rodiny, budu se bavit sám. Máš toho všeho na sebe dost, a proto takto, z pocitu, že opovrhuje tím, co pro rodinu děláš, a je mu to málo a ještě máš chodit na plný úvazek do práce. To by se hošánek musel více zapojit do domácích prací a péče o děti. Systematicky na minimálně 2 hodiny denně.

Copak on se zabývá tím, jakým způsobem na Tebe promluví? Není mu to náhodou zcela jedno?

Hledej chyby u sebe, ale nepřecházej ty jeho. Napiš si je všechny na papír a dej s ním řeč, zda je ochoten se vychovat dodatečně, když to doma asi moc nezvládli.

Co s tím? Měla by v tom být nějaká pravda. Je skutečně pravda, že on sečteno za celý rok, čte častěji, když nebude skoro půl roku doma? Pochybuji.
Hospoda by těch pár minut počkala, místo toho, aby pochopil myšlenku toho, co mu říkáš, že Tě tedy evidentně asi naštval, tak nebude pochválen,
bude zase uražen? Vždyť to je pravda, pivo počká.
Máte averzi jeden na druhého, řeší se to těžko. Sebevědomí a psychický stav Ti pomůže napravit dobrý psycholog, jeho pochybuji, že něco změní.
Ale co na tyto lidi platí, je postavení se jim čelem. Oni nesnesou slabochy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36554
12.9.18 23:06
@Anonymní píše:
Diky. Tak ted mi spadla brada. Takhle jsem nad tim nepremyslela.
Nemas taky radu, co s tim?

Nemám. :mrgreen:

I když jednu radu přeci jen mám, nenech si radit od zahořklých ženských, co si do tvého muže, kterého vůbec neznají, projektují své ex a chtějí mu to pěkně vytmavit (Určitě tě podvádí/má jinou/stejně by byl hrubý, i kdybys na něj byla milá/rozveď se s ním) :cert:

Pro začátek bych přemýšlela o tom, jak spolu komunikujeme. Protože podle toho popisu, ty jeho projevy, co se ti nelíbily, byly vždycky až reakce na něco od tebe (Nemohls říct patnáct minut? Co to děláš s tou konvicí?)

Ale co s tím úplně nevím, připadá mi, že v určité fázi vztahu, se lidi prostě snadno začnou „prudit“ a startují na první našlápnutí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14723
12.9.18 23:32

Hlavně bys mu měla jasně říct, jaké jsou meze a které nebude překračovat. Musíte být schopni dohody a diskuse. Nebuď slabá a nerozhodná. Říká se, že na toho, kdo řve místo mluvení, se má reagovat ztišeným hlasem. Můžeš to zkusit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová