Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@HornyHippo píše: Více
Jo syn útočí zvykackama, pujcim ti, ale dáš mi k tomu balík žvýkaček ![]()
Půjčit ve finále nepotřebuje nikdo ![]()
@Menton píše: Více
Slo mi o to, aby dite pochopilo slozene uroceni, ne aby mělo hodně peněz.
@HornyHippo píše: VíceŘešili. Nicméně uz na úvodní schůzce bylo řečeno, že škola neručí za věci, co nejsou zamčený ve skříňce, takže ano, krádež ze zamčený skříňky se řešit bude, za peníze, co maj volně v tašce, mobily a další cennosti škola ručit nemůže.
@Krákora997 píše: Více
Jo to on docela chápe, jak úroky z úvěru, tak úroky z příjmů
@Anonymní píše: Více
Nenech se tímhle zastrašit, říkají to všude. Co se týká telefonu tam je to trošku sporné, a záleží jestli mohou telefon o přestávkách používat, pokud jo, tak se škola nemůže jen tak vyvázat z odpovědnosti prohlášením že za nezamčené věci neručí. Vždy se řeší, zda byl důvod aby předmět byl místě.
Peníze a konkrétně malé částky na svačinu, zvláště pokud ve škole mají bufet nebo automat je ale úplně jiný případ. Je to stejné jako by mu ukradl někdo sadu pravítek, penál nebo kalkulačku. Škola je povinná to řešit vždy, a zároveň vždy musí nahradit škodu.
@Anonymní píše: Více
To se ti něco ztratí ve škole a ty to nebudeš řešit? To jako vážně?
Tak to máte dobrou školu ![]()
Asi bych si šla s vedením promluvit.
Co to naučí ostatní, můžeme si od každého vzít= ukrást co chceme, jelikož to nikdo neřeší…
@Menton píše: Více
Ty jsi fakt prdla, psala jsem, že jsem to řešila, si dneska sedíš na vedeni? A ano, pera a všechno možný se řeší taky, my například blbý kružítko, který mu vzala spolužačka a on kvůli tomu dostal poznámku, protože neměl pomůcky. No potom ho vrátila.
@Bytsamsebou píše: Více
Tak my jsme to zjistili az doma, ale nadšení policie kvůli stovce si umím představit
jako když na druhý škole jezdí kvůli dítěte v druhé třídě a rekli jim ať uz je nevolaj
ale to OT a nemá cenu to tady plevelit.
@Anonymní píše: Více
Ano, i kvůli stovce se volali do školy policajti a nebudeš tomu věřit, ale stovka a zloděj i se našel.
Mně to přijde dobrý nápad. Právě proto, aby dítě tu hodnotu peněz poznalo. Zkušenost nemám, syn jde teď taky do první třídy. Přišlo by mi ok na týden klidně i víc (50, 60 Kč), za 30 Kč mi přijde, že si nic nekoupí.
Kolik se mu má vrátit, by si dokázal spočítat. Už teď dostane nárově sumu a sám si jde něco koupit (takže ví, že věc 2×30 stojí 60 Kč a kolik mu vrátí z 200). Stejně tak by si to spočítal přes desítku. To ne další věc, co bych zvážila-nicméně právě na naučení počítání mi to přijde fajn.
Mi to zatím neplánujeme, ale popřemýšlím o tom. Takže díky za téma.
Chtěla jsem dávat 10 Kč týdně, protože ve škole mají „bufík“ a v něm bonbon za 2 kc, rýžový chlebíček za 7 kc, párek v rohlíku za 30 kc, přesně jak z učebnice matiky ![]()
Aby si tam mohla dvakrát za týden dojít, pro ten zážitek. A tu matiku.
Nicméně věčně na to zapomínám a dítě se nehlásí, takže jsme to vlastně do praxe neuvedli.
Dcera dostávala kapesné poslední rok ve školce. Ta frekvence 1× týdně je akorát, delší interval už byl moc abstraktní. Částka 30kč mi přijde taky adekvátní. U dcery jsme k tomu došli po incidentu ve školce, kdy kradla dětem odložené sladkosti v šatně a učitelka ji chytla přímo u toho. Pro ní bylo nejpodstatnější, že si mohla vybrat sama - jestli lízátko nebo sušenku nebo si to o týden odloží a koupí si něco většího. S počtama si nechala poradit a pak už se s mincema velmi rychle naučila i přechod přes desítku. Byla to pro ni mnohem větší motivace než příklady z tabule do desítky.
. Takže já s tím mám zkušenost dobrou.
Dávala jsem od první třídy. Nejmladšímu dávám od 5 let, ale umí sčítat a chápe přechod přes 10. Má 20 Kč na týden. A tedy objem peněz chápe. Normálně ho od mala učíme co si může pořídit, hospodařit. Navíc vidí, že i jeho sourozenci mají kapesné- Těm to tedy samozřejmě chodí na účet a systém jejich financování je už postavený jinak vzhledem k věku.
Nevim cim mu to ničím, moc dobře ví, co jsou peníze a jak s nima hospodařit, proto je taky má nasetreny, není malej, chce si koupit třeba hru na počítač, ví kolik stojí, vi kolik má, vi kolik potřebuje, vi co pro to udělat.. Dokáže si sám spočítat a rozhodnout se, jestli je tohle věc, do který chce svy nasporeny peníze investovat, jestli je to částka, kterou chce za hru dát atd. Upřímně, dokud si ty peníze nevydela někde na brigádě, stejně mu kapesny, který dostane jen tak za nic, nic nedá.