Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Svistice Auto je v dnešní době nutnost už všude, to bezpochyby. Chlap pracuje v průmyslové zoně našeho města(dá se to taky představit na periferii za městem),ale má netypickou pracovní dobu, dělá šestnáctky, začíná odpoledne a končí další ráno. V práci nemá možnost koupit si jídlo ani pití, těžko si to všechno potáhne v batohu na kole.MHD mu tam jede jen v návaznosti na ranní, odpolední a noční směny. S jeho netypickou se už nepočítá.
Co se týče cestování s dětmi vlakem, to jsme si ale užili. V době, kdy jsem měla dvě děti, to bylo fajn.Ty prázdniny jsme tak procestovali Moravu(různá místa, ZOO, nějaké památky) - ještě s dalšími známými s dětmi na hromadnou jízdenku. Táhli jsme každý batoh, pro dítě golfky, ale bylo to mooc fajn.Se čtyřmi dětmi bych si na to už netroufla, ruce mám jen dvě a každou chvíli hlavně na nádražích ve větších městech kolem nás prosvištěl mezinárodní rychlík. Rozdíl je ale ten, že ve městě mám dvě nádraží, jedno deset minut pěšky, druhé dvacet
Kde zevlovat s dětmi problém většinou taky nebyl, protože dětský koutek je dnes při každé nádražní restauraci, o akcích, kde se s dětmi počítá, ani nemluvě
Většinou nás nepřekvapilo ani špatné počasí, vždy bylo kam jít.
S tou MHD máš pravdu, pokud je autobus plný, kočár už nevezme. U nás ji ale matky s kočárky tak hojně nevyužívají, protože se všude dostanou pěšky(pokud jim nevadí procházky).
@Svistice píše:tak tak.my jsme žili bez auta dokud se nám nenarodilo dítě (čili nějakých 7 let), dítě věci radikálně mění
Pokud bydlíš na vesnici, tak protě je, protože ta dopravní obslužnost je ve většině případů dost děsná.
Nebydlím na vesnici, jen na periferii stotisícového města. Autobus tu jede ve špičce (tedy 6.00-8:00, 13-16:30 h) 2× za hodinu. Jinak interval hodina až hodina a půl, o víkendu i dvě hodiny. Pokud je autobus plný, už nemusí vzít kočár. Ačkoliv nesnáším závislost na autu a nemám příliš pochopení pro lidi, co mají auto jako dopravní prostředek číslo jedna, tak po narození dětí jsem byla nucená radikálně přehodnotit přístup. Bez auta bych si tu s dvěma malýma dětma ani necvakla. S většíma sice odpadne to, že se nestihneme vyprdelit včas a ujede nám bus, ale je tu zase problém nenavazování spojů na odpolední/podvečerní kroužky a tahat velké rodinné nákupy v batohu by se mi teda taky nechtělo. O tom vydat se někam na výlet ani nemluvě (na vlak to mám naší MHD tak 30 minut, na autobusové nádraží sice jen 10, ale opět je tu problém návaznosti - zevluj někde s dětmi hodinu, než jede další autobus).
@Jana206 Je to i o konkrétní lokalitě. U nás na autobusáku můžu jít tak maximálně krátit čas do Lidlu, u nádraží do dalšího supermarketu. ![]()
Těším se, až jedno ze dvou dětí nebude potřebovat odpoledne spát, nikdo nebude za dvě minuty odchod na autobus pokakaný nebo počůraný a nebude sabotovat oblékání a mladší nacpu v případě hladu do ruky rohlík nebo banán. To budeme moct kde se dá maximálně využívat MHD.
Pěšky to mám bohužel do centra za většímy nákupy a kulturou 45 minut přes místní les (rychlou chůzí dospělého člověka). Chodila jsem to tak běžně za bezdětna, občas s jedním dítětem na kočáře. Manžel takhle chodil za pěkného počasí i dopráce a z práce. Se dvěma malými dětmi už to je trochu bojovka, rozhodně ně na pravidelnou logistiku.
@Aries6 já mám v tomhle štěstí, manžel pracuje z domu a je z těch, co hodně doma funguje. Takže kolikrát já jedu jinam a on jinam nebo obleču dítě, on ho přebere, dá do auta, já se doobleču…je fakt, že co jsou holky větší a samoobslužnější, tak to funguje lépe. Zatím se mi to dobře kloubí dohromady, protože ta malá je prtě ještě jí nejsou 4 roky, takže v podstatě celý program a logistiku plánuju podle aktivit starší a že jich má, každý den něco
jak to budu řešit ale, až bude mít své aktivity i ta malá, to nevím.
Tak já jsem odmala vesničan každým coulem, ve městě bych se zbláznila. Bydlíme na malé vsi (okresní město 10 km). V obci je školka, škola (rodinná malotřídka), lékař 1 den v týdnu, ostatní dny ve vsi 3 km, velké dětské hřiště, velké multifunkční hřiště, fotbalové hřiště, nějaké sportovní oddíly, kroužky, Jednota a Vietnamci, hospoda a hlavně krásná příroda v okolí.
Dítěti netaxikařím, do školy i ze školy dojde sama, kroužky má zde v obci (nějaké v rámci družiny, ping-pong a chodí jezdit na koni). Za 1 kroužkem tedy dojíždíme do toho 10 km vzdáleného města, což je kynologické cvičiště. Tam jezdíme cvičit naše psy spolu. Kamarády má tady ve vsi, denně je u někoho nebo někdo u nás.
Auto ale mám a jezdím autem za prací a na větší nákupy, plus na to cvičiště.
Podle mého je stěžejní, jak se budeš zakladatelko dostávat do práce a děti do škol. A také, zda si vůbec budeš moci nějaké objekty k podnájmu vybírat ve tvé situaci (sama žena s třemi hlučnými dětmi a velkým psem).