Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někdo do normálního vztahu se hledá těžko.
Můžou za to ženy, které dost nevhodně vychovávají chlapy a vůbec všeobecná tolerance vůči mužským nedostatkům.
Většina mužů má se závazky a zodpovědností problém.
Tobě bych radila, abys vzala rozum do hrsti a řídila se mozkem a ne jiskřičkami.
Ty můžou přijít časem právě ve chvíli, kdy zjistíš, že máš protějšek sakra za co respektovat.
A hlavně si dej rozumné požadavky. Čím by tě měl partner obohacovat, inspirovat?
Nedovedu si představit, co tím myslíš.
Přijde mi jako prvotřídní výmluva, jak si to udělat jednodušší, místo toho, aby člověk přemýšlel rozumně.
Moje zkušenost je nehledat. Tak se nachází ty nejlepší
Pokud nespěcháš, jak píšeš, tak zapracuj na tom, abys byla spokojená tak jak jsi. Vyrovnaní samostatní lidi působí na ostatní úplně jinak, než ti, co hledají a tak nějak to pak přitahuje ty správné.
@Guinka píše:
Moje zkušenost je nehledat. Tak se nachází ty nejlepšíPokud nespěcháš, jak píšeš, tak zapracuj na tom, abys byla spokojená tak jak jsi. Vyrovnaní samostatní lidi působí na ostatní úplně jinak, než ti, co hledají a tak nějak to pak přitahuje ty správné.
@Anonymní píše:
Ahoj, holky, ráda bych se s Vámi podělila o mé momentální rozpoložení a vyslechla si případné názory. Nutno podotknout, že to nemám pořád v hlavě, spíš je to takové zamyšlení, které mě čas od času trápí, no, jsme jenom lidi. Nicméně se nejedná o nic vážného!:)
Jde mi o to, že jsem už dva roky „sama“. Nejdříve to bylo super, že jo. Dala jsem si čas na zotavení od starého několikaletého vztahu, který byl super, ale skončil v pravý čas…láska vyprchala, snažili jsme se na tom zapracovat, ale výsledek byl neúspěšný.
Od té doby jsem si během prošla třemi pseudovztahy, které byli opravdu jenom o sexu (z druhé strany) anebo jsem si přišla s dotyčným víc sama, než kdyby to tak bylo oficiálně. Nutno podotknout, že každý z nich byl úplně jiný typ člověka a žádní alfa samci, na sériový výběr stejných partnerů netrpím - nebo mi to tak alespoň zatím nepřijde, společného jmenovatele nenacházím. Jen jde prostě vždy o někoho plus minus rok dva kolem 30, ze začátku se tváří, jak mají zájem, ale jakmile se řekne slovo vztah nebo to začne smrdět závazkem, vycouvají. Dost jsem se díky nim naučila a ve výsledku jsme za tyhle zkušenosti vděčná, nicméně, šrám na srdci to vždycky udělá hlubší a hlubší, i když se to snažím netahat s sebou do něčeho budoucího a a ke každému přistupuji s čistým štítem.
Pak se čas od času objeví někdo, kdo by o mně opravdu stál. Jenže…chybí tam ta jiskřička v srdci. Ne že bych věřila na lásku na první pohled a s těmi výše zmíněnými to taky nebylo hned napoprvé, ale ač jsou milý a fajn a vím, ež bych se je naučila milovat, přijde mi to vůči nim nefér nabízet jim něco víc.
Dalším okruhem jsou kamarádi, kteří se mnou velice rádi tráví čas, rádi mě vidí a vím, že by se to v cosi mohlo z mé strany přeměnit - ale ač chodíme ven často, jsou vůči mě jak imunní - o svých vtazích přede mnou nemluví, bavíme se na dost osobní rovině (emoce atd.), ale je tam jistá mez, kterou nepřekročí. Nikdy se nepokusí o nic víc.
Je mi 26 a na sňatky z rozumu jsem ještě mladá, po rodině zatím netoužím, i když bych jí jednou chtěla mít, ale to všechno chce čas, věřím ale, že se jakým správňákem bych moc dlouho nečekala, mladá jsem teď, avšak v téhle rovině zatím opravdu neuvažuju. A nároků na vztah taky moc nemám (a na druhou stranu chci tak moc) - hledám někoho, kdo by mě obohatil, inspiroval, respektoval, kdo by byl hrdý na to, že je právě se mnou - a samozřejmě obráceně. Zbytek je druhořadý.
Co změnit, holky? Kde dělám chybu? Nutno podotknout, že jsme docela aktivní, jsem ráda mezi lidma, ale umím i proválet víkend zajímá mě hodně věcí, umím být za dámu i za holku do deště a na cesty…i přes hromadu nešvarů bych vypíchla svoji vyrovnanost a dost velkou toleranci - aniž bych šla přes svoje já.
Děkuji za případné reakce!
Otázkou je co od vztahu vyžaduješ a co do něj dáváš. Z vlastní zkušenosti chlapa vidím problém, právě v tom, že už přistupuji od začátku možná do vztahu více skepticky, ale zkušenost je zkušenost a tu nelze vymazat.
Proto třeba za sebe doufám v takovou, která mé pochybnosti dokáže úplně vymazat. Možná je problém, že přistupuješ k novému vztahu stejně. ![]()
@Sany80s píše:
Někdo do normálního vztahu se hledá těžko.
Můžou za to ženy, které dost nevhodně vychovávají chlapy a vůbec všeobecná tolerance vůči mužským nedostatkům.
Většina mužů má se závazky a zodpovědností problém.
Tobě bych radila, abys vzala rozum do hrsti a řídila se mozkem a ne jiskřičkami.
Ty můžou přijít časem právě ve chvíli, kdy zjistíš, že máš protějšek sakra za co respektovat.
A hlavně si dej rozumné požadavky. Čím by tě měl partner obohacovat, inspirovat?
Nedovedu si představit, co tím myslíš.
Přijde mi jako prvotřídní výmluva, jak si to udělat jednodušší, místo toho, aby člověk přemýšlel rozumně.
Musím říct, že jsem tady dlouho nečetla tolik pravd v jednom příspěvku. Opravdu chlapečci se tu často vychovávají jako svaté bytosti, kterým jsou odpouštěny naprosto absurdní věci s dovětek: Je to prostě chlap. Hlavně, že chtěj rodinu. Zbytek obstará ženská Čest výjimkám.
Další velký souhlas, že ta opravdová láska přijde až ve chvíli, kdy zjistíš, že máš toho druhého sakra za co respektovat. To že někdo umí citovat Vergilia v originále může být sice pro někoho inspirativní, ale mnohem víc ocením, že se o mne manžel postará když jsem nemocná nebo mne podpoří ve chvíli kdy mám pocit, že jde všechno do háje.
A velmi dobrá otázka je také to, v čem přesně tě má tedy partner obohacovat a inspirovat, má to být raketový inženýr, vrcholný politik, špičkový sportovec a nebo tě inspiruje jako mě třeba to, že se s partnerem dobře komunikuje, je přístupný domluvě, těší se na rodinu a děti a má rád naprosto obyčejný život, který chce prožít se mnou.
Zakladatelka by měla hledat někoho nenormálního, co to je normalní? většina, stereotyp, nuda? normání jsou ti, které potkala doposud. ![]()
Příspěvek upraven 05.06.17 v 17:00
@Aragua píše:
Musím říct, že jsem tady dlouho nečetla tolik pravd v jednom příspěvku. Opravdu chlapečci se tu často vychovávají jako svaté bytosti, kterým jsou odpouštěny naprosto absurdní věci s dovětek: Je to prostě chlap. Hlavně, že chtěj rodinu. Zbytek obstará ženská Čest výjimkám.
Další velký souhlas, že ta opravdová láska přijde až ve chvíli, kdy zjistíš, že máš toho druhého sakra za co respektovat. To že někdo umí citovat Vergilia v originále může být sice pro někoho inspirativní, ale mnohem víc ocením, že se o mne manžel postará když jsem nemocná nebo mne podpoří ve chvíli kdy mám pocit, že jde všechno do háje.
A velmi dobrá otázka je také to, v čem přesně tě má tedy partner obohacovat a inspirovat, má to být raketový inženýr, vrcholný politik, špičkový sportovec a nebo tě inspiruje jako mě třeba to, že se s partnerem dobře komunikuje, je přístupný domluvě, těší se na rodinu a děti a má rád naprosto obyčejný život, který chce prožít se mnou.
Ty máš o nás mužích pěkné mínění, to se musí nechat. Kdo ti šlápnul na kuří oko? Tohle se dá totiž stejně říct o vás ženách.
Mnoho žen, vidí v chlapovi právě akorát toho dárce spermií a bankomat v jednom. ![]()
Vztah má být oboustranně prospěšný svazek! Pokud si myslíte, že každý chlap, touží pouze po tom mít rodinu s někým s kým si třeba jinak nerozumí, tak jste na omylu. Chlap prostě netouží po tom být co nejdříve na druhé koleji, protože na té první je dítě. Do té doby než si to neuvědomíte, budete pořád tápad v bludném kruhu a remcat na vaše protějšky.
Je totiž něco jiného mít děti s ženou která je muži alespoň morální podporou v tom co dělá (je jedno co to je). Má s ním podobný pohled na život a rozumí si i jinde než v posteli. A něco jiného je mít dítě s takovou u které je od počátku jasné že zoufale hledá dárce spermií. A nad vším do oplodnění zavírá oči, protože cíl je důležitější než cesta.
Takových bohužel chlap po třicítce vidí minimálně 9/10. Nedivte se proto, že se do vztahů nijak moc nehrneme. My totiž máme rádi jistotu s kým si tu rodinu zakládáme!
@TSHB2 Potrefená husa? Jinak já teda spíše střílela do vlastních řad. Jsou to právě ženy, které omlouvají své muže bezduchou frází: Je to jen chlap. Chlastá, běhá za ženskýma, nechodí do práce, utrácí velké částky za automaty…u tohohle všeho už jsem zde viděla omluvu: Je to jen chlap. Je to prostoduché hlavně od těch žen, které to takto omlouvají a s podobnými muži zůstávají a pořizují si děti.
A jinak souhlas s tebou v tý části, kde píšeš, že sou hrozný ženský co hledaj jen dárce, to potom opět končí u těch výmluv: Je to jen chlap.
Kde najít super chlapa? Nejlepší je přestat hledat
Já jsem našla toho pravého, když je se srovnala s tím, že asi zůstanu sama, srovnala jsem si v hlavě i v duši spustu věcí a smířila sama se sebou. A do měsíce byl tu, za rok a něco jsem byla těhotná a za 3 roky už jsmebyli čtyři ![]()
Ale musím taky poctivě přiznat, že se mi zezačátku moc nelíbil a nestála jsem o něj. A až jsem ho trošku poznala blíž, tak mi došlo, jak je to skvělý chlap.
@alviola píše:
Kde najít super chlapa? Nejlepší je přestat hledatJá jsem našla toho pravého, když je se srovnala s tím, že asi zůstanu sama, srovnala jsem si v hlavě i v duši spustu věcí a smířila sama se sebou. A do měsíce byl tu, za rok a něco jsem byla těhotná a za 3 roky už jsmebyli čtyři
Ale musím taky poctivě přiznat, že se mi zezačátku moc nelíbil a nestála jsem o něj. A až jsem ho trošku poznala blíž, tak mi došlo, jak je to skvělý chlap.
To si ty?
Někde sem tohle už zažil…
Zakladatelko, myslím, že neexistuje žádná univerzální odpověď, kde hledat muže - to by nás tam stály zástupy.
Nicméně pokud budeš chtít, napiš SZ, ať tady neplevelíme diskuzi a můžeme pokecat, popsala jsi totiž v podstatě i můj příběh. ![]()
Já si myslím, že to je opravdu velice těžké. Spousta lidi nenajde zdravý partnerský vztah celý život.
Hlavní problém vidim v tom, že chlapi nemají důvod se vázat. Nejideálnější je, pokud se chlap zaháčkuje po dvacítce z blbosti. Má holku rád a nepřemýšlí nad tím. Ale dnešní třicátníci nemají důvod se ženit. Mají práci, celou výplatu pro sebe, na pivo na koničky. Bydlí u maminky (nebo v nájmu) a maminka jim o víkendu uvaří, uklidí a vypere. A nějaká blbka se na sex vždycky najde. Proč by se ti chlapi vázali, jim nic nechybí. S časem si můžou dělat, co chtějí s penězi taky.
Dřív se chlap musel oženit, když chtěl sex. A byl tlačen společností, aby založil rodinu. Tohle všechno je pryč. Dřív šel chlap do práce, peníze se vrazili do rodiny a bydlení. Dnes ti chlapi studují, jezdí na exotické dovolené, pořizují si rychlý auta. A místo kutilství se věnují adrenalinovým koníčkům.
Taky jsem optimista.
Člověk by na to neměl tlačit a měl by mít oči do kořán. A nemít předsudky. Nikdy nevíme, co v lidech je. Takže jim dávat šanci a třeba nás překvapí.
@TSHB2 píše:
Ty máš o nás mužích pěkné mínění, to se musí nechat. Kdo ti šlápnul na kuří oko? Tohle se dá totiž stejně říct o vás ženách.Mnoho žen, vidí v chlapovi právě akorát toho dárce spermií a bankomat v jednom.
Vztah má být oboustranně prospěšný svazek! Pokud si myslíte, že každý chlap, touží pouze po tom mít rodinu s někým s kým si třeba jinak nerozumí, tak jste na omylu. Chlap prostě netouží po tom být co nejdříve na druhé koleji, protože na té první je dítě. Do té doby než si to neuvědomíte, budete pořád tápad v bludném kruhu a remcat na vaše protějšky.Je totiž něco jiného mít děti s ženou která je muži alespoň morální podporou v tom co dělá (je jedno co to je). Má s ním podobný pohled na život a rozumí si i jinde než v posteli. A něco jiného je mít dítě s takovou u které je od počátku jasné že zoufale hledá dárce spermií. A nad vším do oplodnění zavírá oči, protože cíl je důležitější než cesta.
Takových bohužel chlap po třicítce vidí minimálně 9/10. Nedivte se proto, že se do vztahů nijak moc nehrneme. My totiž máme rádi jistotu s kým si tu rodinu zakládáme!
a v čem ty vidíš ten prospěch, který čekáš od ženy?
@alviola píše:
Kde najít super chlapa? Nejlepší je přestat hledatJá jsem našla toho pravého, když je se srovnala s tím, že asi zůstanu sama, srovnala jsem si v hlavě i v duši spustu věcí a smířila sama se sebou. A do měsíce byl tu, za rok a něco jsem byla těhotná a za 3 roky už jsmebyli čtyři
Ale musím taky poctivě přiznat, že se mi zezačátku moc nelíbil a nestála jsem o něj. A až jsem ho trošku poznala blíž, tak mi došlo, jak je to skvělý chlap.
dost častoto tak býva..když to člověk vzdá, tak se někdo objeví
@TSHB2
Musím to potvrdit, byť nejsem muž. Ale jak mi manžel řekl, zůstal sám, protože z holek, se kterými se potkal, už na dálku čišelo, že jim ujíždí chlap a jde jim jenom o to za každou někoho (kohokoliv) urvat a zahnízdit. A od těch teda po jednom rande zdrhal. A to je prosím vyloženě rodidnný typ a děti miluje.