Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdo je důležitější?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.4.23 13:25
@Ahep píše:
K nekterym prispevkum, kde pisete, ze uplne nejvys na piedestalu, mate vase deti - tak to ale neni uplne dobre, jelikoz deti si za par let pujdou svou vlastni cestou, budou mit svuj zivot a vy zustanete a zestarnete preci se svym partnerem, manzelem. A pokud ti chlapi citi, ze je mate vladtne v pate, pak se jim ani neni co divit, kdyz si driv ci pozdeji najdou nekoho, kde najdou tu lasku, zajem, pochopeni a opustene zenske se pak jen hrozne divi a nemohou prijit svemu ex na jmeno, ale de fakto si za to mohou samy. A zustanou pak samy a na ocet.Pisu z vl. zkusenosti, kdy po ss odesly deti na studie do jinych mest, domu se zacly vracet pak uz jen na vikend a po studiich zapustily koreny uz v jinych mestech a my jsme si s manzelem zustali sami sobe navzajem a jak jsme za to radi, ze to tak je. S detma se uz vidime nepravidelne, cca 1× mesicne, nekdy ani to ne, casteji si zavolame; a mit proste vedle sebe partaka pro zivot je moc fajn, ale tak ho musite brat i predtim, byt nejen dobrymi rodici, ale predevsim skvelymi navzajem spolupracujicimi partnery a pak to tak nejak i vyjde samo, ze ty deti nebudou pro vas vsespasne a jedine na svete.
Vnímám to úplně stejně, ačkoliv u mě se dá namítnout, že já ještě s partnerem dítě nemám, ale moc se mi Váš pohled líbí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tuhy_LU
11.4.23 13:43
Nejdůležitější je partner. Toho jsem si vybrala i s jeho dobrými i zlymi vlastnostmi. Ten vyber ukazuje i to, jaká jsem ja.
Z tohoto nejdůležitějšího pouta máme děti. Společně je vychovavame a když jsou dospělé, odpoutaji se a půjdou za svoji novou rodinou.
Moji rodiče jsou moje kořeny, diky nim jsem taková, jaká jsem. Ale nejsem na nich závislá.
Takže nejblíže mám partnera pak své děti pak rodiče pak sourozence (už ale nežije, byl o hodně starsi tak jsme si nebyli tak moc blízcí) a pak teprve ty ostatní.
- Citovat
- Upravit
11.4.23 13:56
@Nora2 píše:
Vnímám to úplně stejně, ačkoliv u mě se dá namítnout, že já ještě s partnerem dítě nemám, ale moc se mi Váš pohled líbí.
Dekuji.
Ja uz to mam zase zasebou, narozdil od vas, takze se na to mohu uz divat i z teto perspektivy: nejdriv jsme byli jen my 2, pak nam vstoupily do zivota nase deti-nekdy tomu rikam, ze nam byly vlastne zapujceny, abychom je vymazlili a vychovavali zase dal pro jejich dalsi vlastni samostatny zivot.
A ptacata po cca 20 letech uplne spolecneho zivota vyhradne v jedne domacnosti, roztahla kridla a vyletla z rodneho hnizda a se svymi partnery uz si vybudovali hnizdo nove, do ktereho nas obcas pozvou na navstevu. 
A opet, stejne jako na tom zacatku jsme zustali spolu-zase jen my dva, bohatsi o x vrasek, o x desetileti, o x kg 
,ale radi se snad mame jeste vic a diky veku si snad sebe navzsjem i vic vazime, nez ve 20 ,protoze uz mnohem vic chapeme, ze tu nejsme navzdy. 
A tak je to spravne, tak to ma byt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 14:11
Ani jedno. Nejdůležitější jsou pro mě moje děti, pak mamka. Vyškrtnout bych nedokázala ani jednoho z nich. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 14:20
Já souhlasím, že nejdulezitejsi by měl být partner, ale nevnímám to tak. Nemůžu si pomoct, děti jsou pro mě víc. Ale najmladší je ještě mimino, tak to je asi přirozené…
Jinak 1. Děti 2. Manžel, těsně za ním 3. Rodiče a prarodiče 4. Sourozenci 5. Tchánovci, vzdalenejsi pokrevní příbuzní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 15:04
@Nora2 píše:
Vnímám to úplně stejně, ačkoliv u mě se dá namítnout, že já ještě s partnerem dítě nemám, ale moc se mi Váš pohled líbí.
Též ještě dítě nemáme, ale takto to vnímám úplně stejně. @Ahep to vystihla přesně a jsem ráda, že je nás víc, co to takhle vnímá. Mám pár kamarádek, které upřednostňují děti a ti jejich chlapi… Škoda mluvit. Jsou tam jen jako oplodňovatelé a vydělávači peněz prostě hnus… I na těch jejich vztazích jde vidět, že se to začíná podepisovat. V podstatě jsou spolu jen kvůli těm dětem a je u některých víc než jasné, že jakmile děti odejdou, tak odejde i ten vztah.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 15:04
@Tuhy_LU píše:
Nejdůležitější je partner. Toho jsem si vybrala i s jeho dobrými i zlymi vlastnostmi. Ten vyber ukazuje i to, jaká jsem ja.
Z tohoto nejdůležitějšího pouta máme děti. Společně je vychovavame a když jsou dospělé, odpoutaji se a půjdou za svoji novou rodinou.
Moji rodiče jsou moje kořeny, diky nim jsem taková, jaká jsem. Ale nejsem na nich závislá.
Takže nejblíže mám partnera pak své děti pak rodiče pak sourozence (už ale nežije, byl o hodně starsi tak jsme si nebyli tak moc blízcí) a pak teprve ty ostatní.
Nádherně napsané… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.4.23 16:42
@Badboda píše:
Souhlasím, už jsem to tu v nějaké diskuzi psala. Na prvním místě je vždy partner. Je to tak. Ale chápu, že zde pro ortodoxní matky je to blábol ani si o tom nic nezjistí. Dítě miluji, podřídím mu svůj čas, péči, zajistím co potřebuje. Jsem si ale vědoma, že jednou bude žít svůj život, odejde a bude to jak píšeš.
Nikdy bych třeba nedovolila aby mi dítě mluvilo do výběru partnera, ovšem za předpokladu, že se k němu partner bude chovat slušně a bude mít k němu vztah.
U mě i u partnera jsou na prvním místě děti a to už na celý život. Chlapa nebo ženskou můžu kdykoliv vyměnit .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Badboda
11.4.23 18:46
@Bytsamsebou píše:
U mě i u partnera jsou na prvním místě děti a to už na celý život. Chlapa nebo ženskou můžu kdykoliv vyměnit
Na celý život jo? Co budeš dělat až v 15 dítě půjde na internát a bude jezdit na víkend domů, kdy bude mit svůj program? Ve 20ti( třeba) bude chtít poznat svět, s vidinou, že ho uvidíš 1× za půl roku..to mu zakážeš?
A tvým partnerem bych teda nechtěla být, když máš přístup, že ho můžeš kdykoliv vyměnit..Ty svého partnera nemiluješ nebo jak?
- Citovat
- Upravit
11.4.23 18:53
@Badboda píše:
Na celý život jo? Co budeš dělat až v 15 dítě půjde na internát a bude jezdit na víkend domů, kdy bude mit svůj program? Ve 20ti( třeba) bude chtít poznat svět, s vidinou, že ho uvidíš 1× za půl roku..to mu zakážeš?
A tvým partnerem bych teda nechtěla být, když máš přístup, že ho můžeš kdykoliv vyměnit..Ty svého partnera nemiluješ nebo jak?
Proč bych něco dítěti zakazovat, nebo ho jako musela vidět každý den? 
Vždy tu budu pro něj kdykoliv, ať je kdekoliv, s kýmkoliv. To u chlapa neplatí. Miluju ho moc, i on mě, ale jsme realisté a růžové brýle jsme sundali tak ve 20-ti letech 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.23 14:54
@Badboda Ale vztah matka - dítě a žena - partner jsou diametrálně odlišné. To se porovnávat nedá. A pokud je žena normální, tak tyhle dva vztahy vždycky umí vyvážit. Samozřejmě když má doma novorozeně, je jasné na první příčce a bere ji většinu času. Ale jakmile se život po porodu ustálí, mělo by to být zase vyvážené. Ne že odstrčil manžela až kdovíkam. A totéž je původní a,,nová" rodina. Úplně něco jiného. Ptát se, kdo je důležitější nebo přednější má logiku jako se ptát, zdá mám raději jablka nebo žlutou bundu. Je to nesmysl.
Jo a mimochodem, i vlastní dítě může ublížit tak, že nakonec rodičům nezbývá než ho odstřihnout. I když to musí být neskutečně těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.23 17:26
Já si zase neumím představit, nemít děti na prvním místě. A nemyslím si, že to hned musí znamenat opičí lásku a zanedbávání partnera, což mi tak z některých příspěvků vyznívá Vždycky to budou moje děti, určitým způsobem součást mě samé, nevím, co by se muselo stát, abych je odstřihla (samozřejmě i to se stává). Svého muže miluju, neumím si představit být bez něj, každopádně není to taková ta bezpodmínečná láska jako k dítěti - lidé se mohou odcizit, ublížit si, změnit se, zamilovat se jinde…Jsem s ním a miluju ho, proto jaký je, dobrovolně jsem si ho takového vybrala. Svoje dítě miluju, ať je jaké je, a vždycky budu, ikdyž se osamostatní a bude si žít svůj život. Což by u manžela asi neplatilo, že Určitě není správně upozadňovat partnera a mít dítě jako středobod života, ale to už je podle mě o nějakém vyváženém fungování v rodině. Navíc si myslím, že mateřská láska, láska k partnerovi (a k rodičům), je každá úplně jiná a všechny tyto vztahy jsou vzájemně propojené, důležité. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.23 17:31
@Badboda to znamená, že když se moje dítě osamostatní a nebude stále se mnou, je to důvod přestat ho milovat? Bude v tu chvíli méně mým dítětem? A to, že se reálně dospělý lidé odcizují, rozchází a ne všichni spolu vydrží do smrti (asi tak byla myšlena ta případná výměna?) znamená, že partnera člověk dostatečně nemiluje?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.23 17:57
@koblizek31 souhlas. Nechápu, že si tady některé uživatelky myslí, že když mám dítě, jde láska k manželovi automaticky do pr.dele .
Kdybych se v boji o život měla rozhodnout, zda zachráním své dítě, nebo manžela, určitě volím své dítě.
Ano, v budoucnu mě mé dítě může vymazat ze svého života, ale to samé i můj manžel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.4.23 18:45
@Bytsamsebou taky to tak vidím. Vím, že s manželem je pro nás naše dítě na prvním místě, pro oba, ale to vůbec nevylučuje naši vzájemnou lásku - spíš naoapak, mám pocit, že nás to spíš stmeluje. Jinak tyhle přirovnání jsou sice šílený, ale souhlasím. A stejně to bych očekávala (a chtěla) od manžela, že zachrání dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
