Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ptám se čisté ze zvědavosti, protože jsme teď řešili nějaký konflikt.
Je pro vás důležitější vaše vybraná rodina tudíž partner, děti nebo rodina nevybraná jako prarodiče, rodiče, sourozenci.
Koho by pro vás bylo jednodušší vyskytnout, pokud by byl zlý.
Já osobně byla vždy hrozně upnuta na svou nevybranou rodinu, ale poslední dobou zjišťuji, jaké jsou v ní problémy a snažím se od ní co nejvíce oddělit a vážím si více své vybrané.
@Nora2 píše:
Ptám se čisté ze zvědavosti, protože jsme teď řešili nějaký konflikt.
Je pro vás důležitější vaše vybraná rodina tudíž partner, děti nebo rodina nevybraná jako prarodiče, rodiče, sourozenci.
Koho by pro vás bylo jednodušší vyskytnout, pokud by byl zlý.
Já osobně byla vždy hrozně upnuta na svou nevybranou rodinu, ale poslední dobou zjišťuji, jaké jsou v ní problémy a snažím se od ní co nejvíce oddělit a vážím si více své vybrané.
Nejdůležitější jsou pro mě samozřejmě děti. Dál dle vzájemného chování.
@Nora2 píše:
Ptám se čisté ze zvědavosti, protože jsme teď řešili nějaký konflikt.
Je pro vás důležitější vaše vybraná rodina tudíž partner, děti nebo rodina nevybraná jako prarodiče, rodiče, sourozenci.
Koho by pro vás bylo jednodušší vyskytnout, pokud by byl zlý.
Já osobně byla vždy hrozně upnuta na svou nevybranou rodinu, ale poslední dobou zjišťuji, jaké jsou v ní problémy a snažím se od ní co nejvíce oddělit a vážím si více své vybrané.
Důležití jsou pro mě jednotlivci, ne celé rodiny.
Zlého člověka bych vyškrtla bez ohledu na to, kam patří.
Moje rodina, i když mužova je po mě taky důležitá. V rodině muže jsou všichni takoví noblesnější, urozenější, jeho matka taková vznešená královna. Většinou všichni moc milí, kromě jeho sestřenice, ta mě nemusí.
Tak u zlého člověka je snad jedno, odkud je. Toho bych zrušila vždycky. Přece si nenechám ubližovat. Nechápu dotaz. Jakože od bratra bych si ubližovat nenechala, a od manžela jo?
Tomu dotazu taky úplně nerozumím. Když je někdo zlý, v životě ho eliminuju ať to bude manžel nebo matka ne?
Jediný, koho bych asi nedokázala odepsat, jsou vlastní děti (bezpodmínečná láska k nim). Pro mě jsou důležité obě rodiny, včetně té přivdané, takže se snažím mít se všemi hezké vztahy ![]()
Moje rodina = já, chlap, deti
to je pro ke nadevše. Do úzké rodiny Radim ještě rodiče, máme velmi pěkné vztahy, vycházíme si vstříc. Zbytek už beru jako příbuzné (vím o nich, stýkame se, ale ten vztah není tak intenzivni) ![]()
Bez nevybrané rodiny byste nikdy nemohla mít tu vybranou, je to propojené, nelze to oddělovat, i když se tak mnohdy děje. Člověk by měl umět přijmout vše, co mu osud předloží a naučit se s tím žít.
@Nora2 píše:
Ptám se čisté ze zvědavosti, protože jsme teď řešili nějaký konflikt.
Je pro vás důležitější vaše vybraná rodina tudíž partner, děti nebo rodina nevybraná jako prarodiče, rodiče, sourozenci.
Koho by pro vás bylo jednodušší vyskytnout, pokud by byl zlý.
Já osobně byla vždy hrozně upnuta na svou nevybranou rodinu, ale poslední dobou zjišťuji, jaké jsou v ní problémy a snažím se od ní co nejvíce oddělit a vážím si více své vybrané.
Na prvním místě jsou naše děti. Nedovedu si představit, že bych před nimi upřednostnila kohokoli
Mám ségru a manžela na stejně důležitý pozici, žádný potíže nedělají
Ale jsou vždycky až za dětmi.
Rozhodně můj manžel a moje děti. On mi narozdíl od vlastní původní rodiny pomohl i v těch nejhorších zkouskach v životě, takže není vočem.
@Klopotkova píše:
Moje rodina, i když mužova je po mě taky důležitá. V rodině muže jsou všichni takoví noblesnější, urozenější, jeho matka taková vznešená královna. Většinou všichni moc milí, kromě jeho sestřenice, ta mě nemusí.
No…ve tvé sociální bublině bych o vznešenosti moc nehovorila, respektive, u vás získává úplně jiný rozměr…
K nekterym prispevkum, kde pisete, ze uplne nejvys na piedestalu, mate vase deti - tak to ale neni uplne dobre, jelikoz deti si za par let pujdou svou vlastni cestou, budou mit svuj zivot a vy zustanete a zestarnete preci se svym partnerem, manzelem. A pokud ti chlapi citi, ze je mate vladtne v pate, pak se jim ani neni co divit, kdyz si driv ci pozdeji najdou nekoho, kde najdou tu lasku, zajem, pochopeni a opustene zenske se pak jen hrozne divi a nemohou prijit svemu ex na jmeno, ale de fakto si za to mohou samy. A zustanou pak samy a na ocet.
Pisu z vl. zkusenosti, kdy po ss odesly deti na studie do jinych mest, domu se zacly vracet pak uz jen na vikend a po studiich zapustily koreny uz v jinych mestech a my jsme si s manzelem zustali sami sobe navzajem a jak jsme za to radi, ze to tak je. S detma se uz vidime nepravidelne, cca 1× mesicne, nekdy ani to ne, casteji si zavolame; a mit proste vedle sebe partaka pro zivot je moc fajn, ale tak ho musite brat i predtim, byt nejen dobrymi rodici, ale predevsim skvelymi navzajem spolupracujicimi partnery a pak to tak nejak i vyjde samo, ze ty deti nebudou pro vas vsespasne a jedine na svete.
@Ahep píše:
K nekterym prispevkum, kde pisete, ze uplne nejvys na piedestalu, mate vase deti - tak to ale neni uplne dobre, jelikoz deti si za par let pujdou svou vlastni cestou, budou mit svuj zivot a vy zustanete a zestarnete preci se svym partnerem, manzelem. A pokud ti chlapi citi, ze je mate vladtne v pate, pak se jim ani neni co divit, kdyz si driv ci pozdeji najdou nekoho, kde najdou tu lasku, zajem, pochopeni a opustene zenske se pak jen hrozne divi a nemohou prijit svemu ex na jmeno, ale de fakto si za to mohou samy. A zustanou pak samy a na ocet.Pisu z vl. zkusenosti, kdy po ss odesly deti na studie do jinych mest, domu se zacly vracet pak uz jen na vikend a po studiich zapustily koreny uz v jinych mestech a my jsme si s manzelem zustali sami sobe navzajem a jak jsme za to radi, ze to tak je. S detma se uz vidime nepravidelne, cca 1× mesicne, nekdy ani to ne, casteji si zavolame; a mit proste vedle sebe partaka pro zivot je moc fajn, ale tak ho musite brat i predtim, byt nejen dobrymi rodici, ale predevsim skvelymi navzajem spolupracujicimi partnery a pak to tak nejak i vyjde samo, ze ty deti nebudou pro vas vsespasne a jedine na svete.
Souhlasím, už jsem to tu v nějaké diskuzi psala. Na prvním místě je vždy partner. Je to tak. Ale chápu, že zde pro ortodoxní matky je to blábol ani si o tom nic nezjistí. Dítě miluji, podřídím mu svůj čas, péči, zajistím co potřebuje. Jsem si ale vědoma, že jednou bude žít svůj život, odejde a bude to jak píšeš.
Nikdy bych třeba nedovolila aby mi dítě mluvilo do výběru partnera, ovšem za předpokladu, že se k němu partner bude chovat slušně a bude mít k němu vztah.