Kdo překonal nevěru

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
8.7.20 06:29
@Anonymní píše:
Znovuobnovitelko diskuze, teď jsi plná emocí a nejsi schopna jednat racionálně. Naše rady jsou ti k ničemu, ty to teď ze sebe potřebuješ dostat.
Za nějaké 3 roky si tuto diskuzi najdi a pročti ještě jednou, uvidíš, že budeš mít jiný náhled a většině z nás dáš zapravdu.
Teď to ještě nejde, teď je v tom ta obrovská bolest, která se musí odžít a zároveň se nezbláznit. Dělej teď vše, co ti pomáhá, klidně plač, nech se od něj objímat a utěšovat, to časem přejde, uvidíš a získáš odstup.
Teď ti nepomůže nic, je dobře, že máš léky, snaž se myslet co nejvíc na sebe, i když je to těžké. Dělej si malé radosti. Vím, že teď tě netěší nic, nebaví tě život, vidíš jen černo a marnost nad marnost, obrovská sebelítost.
Pravda je jen jedna. Jednou to přejde. Nevěř že zrada nepřebolí, ten zázrak se už stokrát stal, ať se trápíš pro cokoli, život půjde dál :hug:
Marta

Dekuju :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
14537
10.7.20 00:54
@Anonymní píše: říká se ne oplácet, ale já to vnímám úplně stejně. Zatím jsem to neudělala, ale vím že by se mi vnitrne ulevilo.

Pomůže to, pokud se pokusíš najít spřízněnou duši, nebude to jen úlet s prvním pitom*** na kterého narazíš. Jestli ti kde jen o to, zajdi si na tantrickou masáž :-)

Víš co žene nevěrníky zpátky? Vědomí toho o co mohou příjít.
A je jedno jestli je to žena nebo muž - a tak než to uděláš, zvaž o co všechno můžeš přijít, že to o co se třeba oba snažíte můžeš rázem spláchnout do kanálu.

Ano, ublížíš i ty jemu když se to dozví, ale ta nedůvěra už bude oboustranná slepit potom vztah už bude hodně těžké.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14537
10.7.20 01:08
@Anonymní píše:
Josefe, neublížila jsem nikomu. S milencem to bylo od začátku racionální a jasně nastavené pravidla. Manžel o tom neví. Mrcha jsem proto, že jsem mu to vrátila, že jsem tiše doživotně netrpěla, jak bych asi měla. Sladká nevěra je z té milenecké pozice, to nezhořkne, pokud do toho nezamotáš city, ale vím, že málokdo to dokáže.
Ty k tomu pořád přistupuješ tak, že se to prolákne, že se to někdo dozví, že se zamiluješ, že ublížíš. Ne vždy to tak je, věř mi.
Co manžela k tomu vedlo asi vím, ale nebylo to nic zásadního, běžné problémy, které v životě přicházejí a dají se řešit různými způsoby, třeba tím, že se o tom mluví. Takže ne, opravdu nebudu hledat chybu u sebe. Jsem člověk s různými dobrými i špatnými vlastnostmi, nemyslím si, že bych byla méně snesitelná než ostatní.
Problém je pouze u něj, že o problémech a pocitech pak nebyl schopen mluvit se mnou a ventiloval si to u jiné.
Vím, že milenecký a trvalý vztah jsou jiné disciplíny, to mně nepovídej, zkusila jsem oboje. Jenže já nejsem taková blbka, abych do toho šla s emocemi a čekala motýly v břiše. Chtěla jsem jen trochu zase žít.
Trvalý vztah už budovat nechci. Zatím mám ten svůj už mnohomnoho letý a kdyby ten nebyl, tak nejsem cvok, abych hledala trvalý vztah. Užívala bych si radostí života včetně nezávazných vztahů (ideálně jednoho nezávazného :mrgreen: ) a věnovala se dětem a sobě.
Nemyslím si, že člověk musí být šťastný pouze ve vztahu.Marta

Manžel udělal chybu (nevážil si vztahu, zakoukal se jinde, chtěl si zvednout sebevědomí…). A ty jsi udělala stejnou!
Kdyby se to provalilo, snažila by jsi se získat důvěru zpět, nebo jsi už tak nastavena, že to chceš zkusit sama za sebe?

Otázka je jestli to vůči němu není trochu nefér, snaží se, ale stejně je mu to k ničemu :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5752
10.7.20 17:21

Přemýšlím, jak je to s tím navrácením důvěry. Odjela jsem s dětmi na dovolenou pod stan bez muže (btw. pro panikářku slušná zkouška odvahy). Už od pondělka mi volá a píše, jak se mu stýská, jak je to doma bez nás smutný, jak mě miluje, myslí na nás atd. Já si to tu s dětmi užívám a když mi tohle píše/volá, tak si jen říkám „no jo, jen kdyby ses nestyděl si domů na noc nějakou dotáhnout, tak si na nás ani nevzpomeneš“. Přitom po 14 letech je to asi milý, když tohle člověk slyší. Jen to je prostě poznamenaný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.7.20 17:26

@akavi kez by mi muj muz psal, jak se mu styska a jak me miluje. Jo, pred pul rokem mi to psal neustale. Presto uz tokal jinde. Ja myslim, ze verit se jim uz neda. Mam chut mu to vpalit 100× za den, ale drzim se. Verit mu nebudu uz nikdy. Presto mi ta slova miluju te neuveritelne chybi.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 17:42

Manžel mi píše a říká stále, že mě miluje.
Ale já si vždy pomyslím, že mě miloval i loni, když pí…chal jinou. Alespoň mi to říkal.
To potom ta slova nemají takovou váhu a přijdou mi směšná.
To, že mě miluje a stýská se mu, říkal i pár hodin po…

  • Citovat
  • Upravit
2941
10.7.20 18:38

To skoro vypadá, jako by utvrzovali o svojí lásce, aby nebyli podezřelí 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5752
10.7.20 19:48
@e-Surfařka píše:
To skoro vypadá, jako by utvrzovali o svojí lásce, aby nebyli podezřelí 8o

Zhruba tak to vidím já.

Strašně ráda bych věřila, že to je upřímný, ale prostě už to má navždy pachuť toho, že to samé říkal a přitom v ten samý čas pr.al jinou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.7.20 20:57
@akavi píše:
Zhruba tak to vidím já.Strašně ráda bych věřila, že to je upřímný, ale prostě už to má navždy pachuť toho, že to samé říkal a přitom v ten samý čas pr.al jinou.

jo, u nás vyšší level, říkal a pr.cal jinou, pak řekl, že jí má plnou hlavu a mě už asi nemiluje. Teď je se mnou, ale ani mi neříká miluju tě. Super prostě. Já ani nemám naději, že by třeba říkal upřímně miluju tě, když to ani neříká. Ani za to mu nestojím :zed: Proč se ho nedokážu vzdát? Kde je moje sebeúcta? Někde v kopě hnoje asi :zed: :zed: :zed:

  • Citovat
  • Upravit
5752
10.7.20 21:02
@Anonymní píše:
jo, u nás vyšší level, říkal a pr.cal jinou, pak řekl, že jí má plnou hlavu a mě už asi nemiluje. Teď je se mnou, ale ani mi neříká miluju tě. Super prostě. Já ani nemám naději, že by třeba říkal upřímně miluju tě, když to ani neříká. Ani za to mu nestojím :zed: Proč se ho nedokážu vzdát? Kde je moje sebeúcta? Někde v kopě hnoje asi :zed: :zed: :zed:

Ale blbost. Je to čerstvý. Já už to po něm ani nechci. Potřebuju, abychom fungovali. Ale pamatuju, že hned po tom zjištění jsem strašně potřebovala, aby mě obejmul a ujistil o své nehynoucí lásce. A o zájmu o mě jako o ženu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.7.20 21:15
@akavi píše:
Ale blbost. Je to čerstvý. Já už to po něm ani nechci. Potřebuju, abychom fungovali. Ale pamatuju, že hned po tom zjištění jsem strašně potřebovala, aby mě obejmul a ujistil o své nehynoucí lásce. A o zájmu o mě jako o ženu.

Měla jsem to samé. Místo, abych řvala nebo mu jednu vlepila nebo nevím co, tak jsem potřebovala aby mě pořád objímal a miloval se se mnou.
Teď ho beru jak cizího a sex je super.
Trochu se v sobě nevyznám.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 21:16
@akavi píše:
Ale blbost. Je to čerstvý. Já už to po něm ani nechci. Potřebuju, abychom fungovali. Ale pamatuju, že hned po tom zjištění jsem strašně potřebovala, aby mě obejmul a ujistil o své nehynoucí lásce. A o zájmu o mě jako o ženu.

Jo, já mám pocit, že mi na ničem jiném nezáleží, jen na jeho objetí a na jeho nehynoucí lásce. Fungovat fungujeme perfektně, ale mně tohle nestačí.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 21:51
@Anonymní píše:
Měla jsem to samé. Místo, abych řvala nebo mu jednu vlepila nebo nevím co, tak jsem potřebovala aby mě pořád objímal a miloval se se mnou.
Teď ho beru jak cizího a sex je super.
Trochu se v sobě nevyznám.

To je zvláštní, jak je to všude stejné. Nejvíc jsem ho milovala a potřebovala po provalení. Objímat, ujišťovat o lásce…
Teď už ho nemiluju. Sex je super, ale je to jak s cizím, přesně jak píšeš. Zajímalo by mě, jaký to bude mít další vývoj.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:04
@Anonymní píše:
To je zvláštní, jak je to všude stejné. Nejvíc jsem ho milovala a potřebovala po provalení. Objímat, ujišťovat o lásce…
Teď už ho nemiluju. Sex je super, ale je to jak s cizím, přesně jak píšeš. Zajímalo by mě, jaký to bude mít další vývoj.

a jak došlo k tomu, že ho už nemiluješ? Jak se stalo, že ta láska přešla? Kdy k tomu došlo? Chtěla bych být ve fázi, kdy ho nemiluju.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:14
@Anonymní píše:
a jak došlo k tomu, že ho už nemiluješ? Jak se stalo, že ta láska přešla? Kdy k tomu došlo? Chtěla bych být ve fázi, kdy ho nemiluju.
Čas, poradna, psychoterapie, čas, čas, čas.
Pravda je ta, že už mu pak nemůžeš nikdy věřit. A kdybys ho milovala a nemohla mu věřit, tak se utrápíš, zblázníš se z toho. Takže hledáš mechanismy, jak si pomoci. A jediná možnost je odstřihnout se emocionálně.
Zezačátku jsem se o to snažila a nešlo to, bylo tam pořád hodně emocí, láska se mísila s nenávistí, bolestí, sebelítostí.
Dodnes to občas vyplave a popadne mě vztek. Ale už tam není ta bolest, to je strašně důležité, lepší vztek než bolest.
Kdyby se teď rozhodl odejít, tak pokud se rozumně domluvíme, nechám ho jít. Dokonce často přemýšlím že bych šla já, ale není to tak jednoduché, děti ještě celkem malé (na ZŠ), majetky… A ten vztah je teď v klidu, máme plány do budoucna, on obrátil o 100%, snaží se. Ale jsem připravená a vím že stačí málo a půjdu, pokud to on podělá a on to ví taky a ví, že neblafuju. Jemu jde o víc než mě, on by ztratil víc než já.
  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová