Kdo překonal nevěru

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
10.7.20 22:19
@Anonymní píše: Čas, poradna, psychoterapie, čas, čas, čas.
Pravda je ta, že už mu pak nemůžeš nikdy věřit. A kdybys ho milovala a nemohla mu věřit, tak se utrápíš, zblázníš se z toho. Takže hledáš mechanismy, jak si pomoci. A jediná možnost je odstřihnout se emocionálně.
Zezačátku jsem se o to snažila a nešlo to, bylo tam pořád hodně emocí, láska se mísila s nenávistí, bolestí, sebelítostí.
Dodnes to občas vyplave a popadne mě vztek. Ale už tam není ta bolest, to je strašně důležité, lepší vztek než bolest.
Kdyby se teď rozhodl odejít, tak pokud se rozumně domluvíme, nechám ho jít. Dokonce často přemýšlím že bych šla já, ale není to tak jednoduché, děti ještě celkem malé (na ZŠ), majetky… A ten vztah je teď v klidu, máme plány do budoucna, on obrátil o 100%, snaží se. Ale jsem připravená a vím že stačí málo a půjdu, pokud to on podělá a on to ví taky a ví, že neblafuju. Jemu jde o víc než mě, on by ztratil víc než já.

brutálně ti závidím to, kde emočně jsi, já to vím 3 měsíce a 11 dnů. Zatím mám pocit, že mě ta bolest zabije

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:23
@Anonymní píše:
brutálně ti závidím to, kde emočně jsi, já to vím 3 měsíce a 11 dnů. Zatím mám pocit, že mě ta bolest zabije

To je strašně málo. Je mi to moc líto, ale to prostě bude bolet dlouho. Škoda že jsme obě anonymní. Třeba bydlíš někde poblíž a mohla bych ti být k dispozici, jen se vypovídat, prostě to před někým všecko vyblít, někdy to pomůže.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:32
@Anonymní píše: Čas, poradna, psychoterapie, čas, čas, čas.
Pravda je ta, že už mu pak nemůžeš nikdy věřit. A kdybys ho milovala a nemohla mu věřit, tak se utrápíš, zblázníš se z toho. Takže hledáš mechanismy, jak si pomoci. A jediná možnost je odstřihnout se emocionálně.
Zezačátku jsem se o to snažila a nešlo to, bylo tam pořád hodně emocí, láska se mísila s nenávistí, bolestí, sebelítostí.
Dodnes to občas vyplave a popadne mě vztek. Ale už tam není ta bolest, to je strašně důležité, lepší vztek než bolest.
Kdyby se teď rozhodl odejít, tak pokud se rozumně domluvíme, nechám ho jít. Dokonce často přemýšlím že bych šla já, ale není to tak jednoduché, děti ještě celkem malé (na ZŠ), majetky… A ten vztah je teď v klidu, máme plány do budoucna, on obrátil o 100%, snaží se. Ale jsem připravená a vím že stačí málo a půjdu, pokud to on podělá a on to ví taky a ví, že neblafuju. Jemu jde o víc než mě, on by ztratil víc než já.

Ty jo, jak kdybych to psala já.
Nevím tedy jak dlouho to víš a jak dlouho to trvalo.
Já to vím od Velikonoc a podle všeho co jsem zjistila, to bylo jen jednou a navíc před rokem, takže je to asi vše jednodušší. Ale bolelo to hrozně. Ani jsem si nikdy nepředstavovala jaka ta bolest může být.
Blbý je, že je to kolegyně.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:42
@Anonymní píše:
Ty jo, jak kdybych to psala já.
Nevím tedy jak dlouho to víš a jak dlouho to trvalo.
Já to vím od Velikonoc a podle všeho co jsem zjistila, to bylo jen jednou a navíc před rokem, takže je to asi vše jednodušší. Ale bolelo to hrozně. Ani jsem si nikdy nepředstavovala jaka ta bolest může být.
Blbý je, že je to kolegyně.

Supeer, u nás taky kolegyně, podřízená :lol:. A byl to podle mě paralelní vztah. Nevím jak dlouho trval, on se nikdy nepřiznal. Podle mě tak cca rok, dva, ale z toho bylo asi nějakou dobu nějaké platonické sbližování??? Já vlastně dodnes nevím nic konkrétního, pouze nepřímé důkazy, ale on by se z toho vymluvil i kdybych je načapala přímo u toho :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 22:55
@Anonymní píše:
Supeer, u nás taky kolegyně, podřízená :lol:. A byl to podle mě paralelní vztah. Nevím jak dlouho trval, on se nikdy nepřiznal. Podle mě tak cca rok, dva, ale z toho bylo asi nějakou dobu nějaké platonické sbližování??? Já vlastně dodnes nevím nic konkrétního, pouze nepřímé důkazy, ale on by se z toho vymluvil i kdybych je načapala přímo u toho :mrgreen:

Tak jasně, když si chceš pořádně zkomplikovat život, tak vojeď kolegyni.
Manžel naštěstí dost komunikuje.Ja potřebuju znát podrobnosti :zed:
Takže je znám a navíc jsem vyzpovídala i jí. A ví, že znám její matku, tak pokud by,,nespolupracovala,,,tak to prasknu.
Navíc je ze mě mstivá potvora. Nikdy jsem taková nebyla a vůbec se mi to nelíbí.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.7.20 23:11
@Anonymní píše:
Tak jasně, když si chceš pořádně zkomplikovat život, tak vojeď kolegyni.
Manžel naštěstí dost komunikuje.Ja potřebuju znát podrobnosti :zed:
Takže je znám a navíc jsem vyzpovídala i jí. A ví, že znám její matku, tak pokud by,,nespolupracovala,,,tak to prasknu.
Navíc je ze mě mstivá potvora. Nikdy jsem taková nebyla a vůbec se mi to nelíbí.

Jak jsi na to po roce přišla, jestli se muzu zeptat?
Na druhou stanu jestli to byla jednorázovka a nebyly v tom city, tak je to ta lepší varianta.

  • Citovat
  • Upravit
5752
11.7.20 07:15
@Anonymní píše: Čas, poradna, psychoterapie, čas, čas, čas.
Pravda je ta, že už mu pak nemůžeš nikdy věřit. A kdybys ho milovala a nemohla mu věřit, tak se utrápíš, zblázníš se z toho. Takže hledáš mechanismy, jak si pomoci. A jediná možnost je odstřihnout se emocionálně.
Zezačátku jsem se o to snažila a nešlo to, bylo tam pořád hodně emocí, láska se mísila s nenávistí, bolestí, sebelítostí.
Dodnes to občas vyplave a popadne mě vztek. Ale už tam není ta bolest, to je strašně důležité, lepší vztek než bolest.
Kdyby se teď rozhodl odejít, tak pokud se rozumně domluvíme, nechám ho jít. Dokonce často přemýšlím že bych šla já, ale není to tak jednoduché, děti ještě celkem malé (na ZŠ), majetky… A ten vztah je teď v klidu, máme plány do budoucna, on obrátil o 100%, snaží se. Ale jsem připravená a vím že stačí málo a půjdu, pokud to on podělá a on to ví taky a ví, že neblafuju. Jemu jde o víc než mě, on by ztratil víc než já.

To je přesně ono. Kdyby teď chtěl jít, tak už ho zadržovat nebudu, i když by to mně i dětem pekelně zkomplikovalo život. Tak se to dostalo daleko od stavu „miluju tě až za hrob“. Stojí jim tohle za to? Pitomý zastrčení penisu do jiné vagíny a oni kvůli tomu riskujou to, co roky budovali.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5752
11.7.20 07:17
@Anonymní píše:
Supeer, u nás taky kolegyně, podřízená :lol:. A byl to podle mě paralelní vztah. Nevím jak dlouho trval, on se nikdy nepřiznal. Podle mě tak cca rok, dva, ale z toho bylo asi nějakou dobu nějaké platonické sbližování??? Já vlastně dodnes nevím nic konkrétního, pouze nepřímé důkazy, ale on by se z toho vymluvil i kdybych je načapala přímo u toho :mrgreen:

To je jasný, zakopnul a upadnul přímo jí do rozkroku. Ty se aspoň přinejhorším můžeš zeptat kolegyně, můj chodil za štětkama a ty mi stejně nic neřeknou. Teda pardon, jen volal, nechodil, nemám na to důkaz.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11923
11.7.20 07:19

Holky, je mi to moc líto.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.20 07:20

Pravda, nejhorší vědomí je, že se do ní zamiloval. Že mně řekl, že mě má rád, ale asi tam není miluju tě, ale jí má plnou hlavu. Vrací se mi, jak mi řekl, že celých dlouhých hodně přes dvacet let ji nedostal z hlavy. Nejhorší je, že k ní měl nebo stále má, co já vím, city, že někoho jiného oslovoval lásko moje milovaná. Od té doby, co si s ní šuknul, mně takhle neřekl. Já ještě ani nedošla do fáze, že bych řešila samotný šuk, zatím řeším tu emoční rovinu, že člověk, který je mi vším, miluje někoho jiného a mě asi ne. Zblázním se z toho. Naštěstí u nás jsou od sebe daleko, ona už ho neuvidí ( a trpí a pro mě je to satisfakce). On si je vědom toho, o co by přišel a nemyslím, že by to riskoval. Ale nevím, jak to zvládnu já. Místo aby se to lepšilo, tak je to horší. Škoda že jsme všichni anonymní.

  • Citovat
  • Upravit
5752
11.7.20 07:39
@Anonymní píše:
Pravda, nejhorší vědomí je, že se do ní zamiloval. Že mně řekl, že mě má rád, ale asi tam není miluju tě, ale jí má plnou hlavu. Vrací se mi, jak mi řekl, že celých dlouhých hodně přes dvacet let ji nedostal z hlavy. Nejhorší je, že k ní měl nebo stále má, co já vím, city, že někoho jiného oslovoval lásko moje milovaná. Od té doby, co si s ní šuknul, mně takhle neřekl. Já ještě ani nedošla do fáze, že bych řešila samotný šuk, zatím řeším tu emoční rovinu, že člověk, který je mi vším, miluje někoho jiného a mě asi ne. Zblázním se z toho. Naštěstí u nás jsou od sebe daleko, ona už ho neuvidí ( a trpí a pro mě je to satisfakce). On si je vědom toho, o co by přišel a nemyslím, že by to riskoval. Ale nevím, jak to zvládnu já. Místo aby se to lepšilo, tak je to horší. Škoda že jsme všichni anonymní.

Tak kdyby ji tak miloval, tak s ní bude i přes všechny závazky, ne? Asi to nebude tak horký.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.20 07:45

Holky, tak jsem si to tu se zájmem procetla a musím rict, že je mi lito, čím procházíte. :( A je to hrozně smutný, že kvůli sobeckosti jednoho se prevrati zivot naruby hlavně tomu druhému, který je v tom nevinně. Je prece jen možné, aby to šlo překonat uplne a bez sramu? Ptám se proto, že znam i druhý případ - paralelní vztah, kde to trvalo vic nez par měsíců, a ti dva to presli, nebo se aspon tak tváří, ale nevim proč, přestože to není moje vec, poměrně me to stve. Nevím proč, ale prostě si myslím, že taková prasarna by dotyčnému nemela byt tak v pohode prominuta. Protože dotyčný se teď směje všem do ksichtu. Samé tutununu, přitom by měl dostat spis do své nenasytne drzky. :poblion: Jenže nekomu staci vzdusne zamky. :cert: Přitom dotyčná je krasna, chytrá, vzdělaná, mila, postara se o domacnost, deti, postava na 1* a nevernik pravý opak. :poblion:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
11.7.20 08:01
@Anonymní píše:
Pravda, nejhorší vědomí je, že se do ní zamiloval. Že mně řekl, že mě má rád, ale asi tam není miluju tě, ale jí má plnou hlavu. Vrací se mi, jak mi řekl, že celých dlouhých hodně přes dvacet let ji nedostal z hlavy. Nejhorší je, že k ní měl nebo stále má, co já vím, city, že někoho jiného oslovoval lásko moje milovaná. Od té doby, co si s ní šuknul, mně takhle neřekl. Já ještě ani nedošla do fáze, že bych řešila samotný šuk, zatím řeším tu emoční rovinu, že člověk, který je mi vším, miluje někoho jiného a mě asi ne. Zblázním se z toho. Naštěstí u nás jsou od sebe daleko, ona už ho neuvidí ( a trpí a pro mě je to satisfakce). On si je vědom toho, o co by přišel a nemyslím, že by to riskoval. Ale nevím, jak to zvládnu já. Místo aby se to lepšilo, tak je to horší. Škoda že jsme všichni anonymní.

Jak můžeš vědět že už ho neuvidí? Ona nemůže přijet někam poblíž k vám a dát si s ním někde schůzku?
A co nějaké rodinné oslavy? Tam se taky nepotkají?
Jinak ta vzdálenost by tomu ukončení určitě mohla pomoct, ale nemyslím si, že by hned takto utnuli kontakt, zvlát když měl tu drzost ti říct všecko to, co ti řekl. Ty přece nemůžeš mít jistotu, jestli si nevolají nebo nepíší, když on je v práci, ne? Nebo jestli se nesejdou někde na půli cesty???
Jinak souhlasím s tím, že emoční nevěra je daleko horší než ta fyzická, že to vědomí, že měl někoho rád víc než tebe je mnohem bolestnější, než když pouze zasunul. Tyto typy nevěr se podle mě odpouštějí nejhůře a nejvíc bolí.
Mně teď nevěra ve formě fyzického zásunu bez toho „souznění duší“ připadá jako úplná brnkačka :mrgreen:
U nás je nejhorší to, že všecko bylo popřeno a okecáno, za ruku jsem je u toho nechytla, kolegyně taky popřela, neb ona je vdaná a spořádaná žena a já teda vlastně nemám co řešit.
Ale ten paralelní vztah tam byl, o tom jsem přesvědčená a bylo tam i to svěřování se a souznění, porozumění, tam se utíkalo do náruče, když byly doma problémy.

  • Citovat
  • Upravit
5752
11.7.20 08:39

Ohledně toho zamilování - chápu, že to bolí asi hodně, ale pro mě by to byl i omluvitelný důvod, proč se někde jinde angažoval (prostě chemie, motýlci v břiše, souznění duší) a proč zblbnul. Co nechápu je to, že při frekvenci sex 5 - 7 x týdně jde za prostitutkou. Včera mi vykládal, jak se těší, až budeme moct být zase chvilku „sami“, až přijedeme domů a „pomilujeme se“. A mně v hlavě jen jelo, jestli za ten týden u nějaké zase byl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.7.20 08:53
@Anonymní píše:
Jak jsi na to po roce přišla, jestli se muzu zeptat?
Na druhou stanu jestli to byla jednorázovka a nebyly v tom city, tak je to ta lepší varianta.

Asi to je lepší varianta, ale tak stejně je to na prd.
Navíc je to kolegyně, jsou pořád spolu. I když vím, že nic není, že to bylo jen jednou.
Ale příjemné to není.
Provařila to sama ona dáma. Karanténa, hodně vína a asi měla splín a potřebovala se nějak vykecat, tak manželovi napsala SMS. Že je dobré, že se to stalo jen jednou a že je ráda, že nezničila naši krásnou rodinu.
Smůla byla, že mi zrovna manžel v mobilu něco ukazoval.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová