Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No u nás nevera prebehla, aj keď zrejme nie tá fyzická v pravom zmysle slova. V manželstve sme tri roky. Bola to taká láska na prvý prvý šup. Ja som od neho o 16 rokov mladšia ale vek sme nikdy neriešili. Neskutočne sme si sadli, názorovo, užívanie voľného času, tým že bol starší chcel už kľud, harmóniu. A to mne vyhovuje. Dovolenky trávime výlučne vo dvojici. on sa nechce nikomu prispôsobovať, mne vadia ľudia. Nemal problém ani s deťmi. Keďže sa nám nedarilo, nemal problém somnou zájsť aj do centra asistovanej reprodukcie, dať si vyšetriť spermie a podstúpiť všetky tie peripetie umelého oplodnenie (To je na dlho, kto nezažil nepochopí aká je to ťažká životná skúška a aj skúška vzťahu). Bol ideálny manžel. Všetko bolo také skvelé, až mi to bolo niekedy podozrivé. Až to raz prišlo. Stála som raz večer pri jeho telefóne keď mu prišla správa v znení "cmuk dobru noc a pod…“ A až tu prišlo, prvé naštrbenie vzťahu, číslo som si zapísala. Odosielatel bol uvedený pod mužským menom. aj som hneď na čislo volala a ozvala sa mi žena. Samozrejme že som to s ním konfrotovala, ale nemalo to význam. zapieral o život. Nikdy telefón predomnou neskýval, keď mu niekto volal, vždy mi povedal kto mu volal, vacsinou to bolo kvoli práci. Písala potom ešte pár krát. V jednej správe písala že ho miluje A to už bolo teda silné kafé. Riadne som prelustrovala telefón, správy ktoré písal on tam síce neboli, len tie odnej, všimla som si že s ňou viackrát volal a boli to pomerne dlhé hovory. zistila som že je to naša suseda. Viem o tom že s ňou dakedy žil, ale to len chvíľu a bolo to asi pred 18 rokmi. Ona žije v normálnom manželstve (s mužov sa už raz rozviedli a potom sa znova zobrali, majú 3 deti). A ja som bola taká hlúpa a znížila som sa na to, že som jej napísala správu, nech sa láskavo stiahne, nakoľko je to môj muž a ja si hájim čo je moje, a jej to asi pomaly myslí, keď nevie čo je to ženatý. Celú túto záležitosť sme v domácnosti prebrali tak že sme ju neprebrali. Povedala som, že o všetkom viem a dokážem to nateraz prekusnút ale pod podmienkou, že ju vymaže, zablokuje, preruší akýkoľvek kontakt a keď zistím že ju čo len raz kontaktoval tak odneho odídem. Na ten jeho pohľad asi nikdy nezabudnem. Povedal že so všetkým súhlasí. Je to už viac ako 2 roky, čo sa táto príhoda stala, ale ja na to stále nedokážem zabudnúť. Je pravda že náš vzťah je taký ako predtým, ak nie lepší. Ale je tam stále to ale… Vlastne sme si nič nevysvetlili ani nič neprediskutovali a ja nechcem opäť otvárať rany. Trošku ľutujem že som nechcela vysvetlenie hneď na začiatku a vyriešila som všetko jednou vetou. Neviem čo medzi nimi bolo a čo nebolo lebo ja som žiadne podozrenie nemala. Okrem tých správ absolútne nič. Z práce chodí vačšinou domov presne, nikdy nie neskoro, vždy spí doma. Tak naozaj neviem či by mal príležitosť ma podviesť. S kamarátmi do krčmy nechodí, chodíme vačšinou spolu.
A toto všetko ma prenasleduje doteraz. Taká blbosť a ako dokáže narušiť doterajší skvelý vzťah. Nikdy sme sa už o tom nerozprávali a túto tému už ani nikdy neotvárali, ale ja som teda v pozore pri každom pípnutí telefónu. Neviem čo sa medzi nimi stalo nestalo. Ale mňa to poznačilo poriadne. žena nenapíše že niekoho miluje len tak pre nič za nič.
@akavi píše:
Já to chápu. Je mi to přijde takový nemorální. Jen si tak vyzobávat, co se mi hodí a neřešit, jestli to někomu ubližuje. Ale asi jsem jiná.
Manžel kvůli tomu u mě hodně klesnul. Zvlášť, když neměl nedostatek sexu (nic jiného asi u štětky hledat nemohl) a v tomhle ohledu si ani nemohl stěžovat na nedostate nějakých praktik (OK, třeba piss nebo tyhle věci jsme neprovozovali, ale to ani ty, které kontaktoval a nikdy mi nesdělil, že by toužil po něčem jiném). Prostě si chtěl zaskákat na JINÉ ženě, protože CHCE. A co by si to odpíral? Kvůli mě a tomu, že mi to ublížilo? To mě asi zklamalo nejvíc. Kromě toho, jak mi nestydatě lhal do očí, dělal scény před dětmi a nazval mě magorem, protože prostě některé věci prožívám jinak.
Ano, je to deb**, ale na to jsi už přišla taky.
Je to přesně ta situace, kdy si nevážil toho co má, považoval to za samozřejmé
A najednou jen čumí co všechno pos***.
Co mu chybělo - možností je moc…
Všechno z toho a nebo úplně něco jiného…
Proč ti lhal - protože jde o hodně, protože ví, že kdyby řekl pravdu, tak je konec, protože mu na zachování vztahu záleží. Vlastně mu nic jiného než lhát ani nezbývalo.
@Josef_t píše:
Ano, je to deb**, ale na to jsi už přišla taky.Je to přesně ta situace, kdy si nevážil toho co má, považoval to za samozřejmé
A najednou jen čumí co všechno pos***.Co mu chybělo - možností je moc…
- Potřeboval mít převahu, navrch - nad tebou ji nemá…
- Komplex z přicházející „menší výkonnosti“, z toho, že měl málo partnerek
- Chtěl ti vrátit domnělou nebo skutečnou křivdu (třeba jsi se moc smála se sousedem)
- Nějaká „skvrna na duši“ lehká holka co se mu vysmála, něco viděl při sledování filmu pro dospělé a nešlo mu to z hlavy.
Proč ti lhal - protože jde o hodně, protože ví, že kdyby řekl pravdu, tak je konec, protože mu na zachování vztahu záleží. Vlastně mu nic jiného než lhát ani nezbývalo.
Všechno z toho a nebo úplně něco jiného…
Chápu, proč lhal. Nechápu, proč v tom pokračocal. Mohl se toho vzdát hned po prvním „odhalení“. Pokračoval v tom. A zase lhal. Takovému člověku už se nedá věřit ani dobrý den. Jako blbce ze mě dělat nemusel. Když už jsem teda? měla nezvratný důkazy, tak mi tvrdit, jak mu někdo musel nabourat Google účet a podobny trapárny.
Teď tak pořád přemýšlím… Napadá mě. Po jaké době, jste měly pocit, že je to mezi vámi jakoby upřímné. Nevím, jak to popsat. Ale třeba mě hodně vadí, že manželovi třeba volá kamarád a já vidim, že telefonát se ubírá tím stylem, že nechce predemnou mluvit. Že je mi jasné, že se dotyčný na něco ptá, asi ohledně hadí situace a on odpovídá vyhýbavě. Přijde mi to hrozně divné, nepříjemné. Dřív jsme před sebou mluvili o všem, telefonovali… Měly jste to podobně? ![]()
@Anonymní píše:ano měla a stále mám. Dřív jsem telefonáty nijak neřešila, od doby co zahnul, což je skoro dva roky, jsem tak nějak ve střehu, ne tak jako ze začátku, ale ten červíček nejistoty hlodá stále. Myslím si, že toho už se úplně nezbavíme nikdy. Copak to jde?
Teď tak pořád přemýšlím… Napadá mě. Po jaké době, jste měly pocit, že je to mezi vámi jakoby upřímné. Nevím, jak to popsat. Ale třeba mě hodně vadí, že manželovi třeba volá kamarád a já vidim, že telefonát se ubírá tím stylem, že nechce predemnou mluvit. Že je mi jasné, že se dotyčný na něco ptá, asi ohledně hadí situace a on odpovídá vyhýbavě. Přijde mi to hrozně divné, nepříjemné. Dřív jsme před sebou mluvili o všem, telefonovali… Měly jste to podobně?
Prekonal a neprekonal. U nas proste nejsou moc podminky na rozchod. Ani ja ani zena bysme sami s detma nejspis nevyzili, resp vyzili ale mnohem hur nez spolu..navic mame deti dost jako prioritu. Coz vlastne vede jak k nevere tak k tomu, ze ji musime ustat.
Nejdriv podvedla zena me, odpoustel nebo spis hazel za hlavu, jsem trikrat, z toho dvakrat stejnyho cloveka. Posledni dva roky resime ze jsem nekoho potkal ja. Ted vlastne uz potreti a doufam ze naposled. Taky se jednalo porad o tutez osobu.
![]()
Jako ja osobne to te me zena podvedla neberu nak desne tragicky a nikdy jsem nebral, ani pred vlastni neverou.
@Josef_t píše:
Máš pravdu… jen ten scénář má často ještě pokračování…
Milenec/milenka je pro radost a na partnera zůstanou jen ty starosti a nepříjemné věci.
Věčně ho nebaví být tím podrážděným, protivnějším, unavenějším a tak jeden den se to v něm zlomí.
Milenka se oklepe, milenec o vztah stejně nikdy nestál, nevěrník se chce vrátit někam do původního vztahu, ale tam už s ním nikdo nepočítá.
Podváděný partner taky časem začne hledat spřízněnou duši, ale už to má jiný základ, nehledá nějaké rozptýlení, ale partnera
Jo, tak tohle bylo na zacatku moji nevery. To ze jsem zjistil ze ona misto co by pracovala na nasem vztahu, tam pro me byly jen rypaky a hromosvid na starosti a vesela byla zase stejne jinde. Takze muj vychozi stav byl ze.jsem mel pocit ze ona na me kasle a ja si hkedam nekoho, kdo me bude mit rad a koho budu mit pro sebe
![]()
@Anonymní píše:
Teď tak pořád přemýšlím… Napadá mě. Po jaké době, jste měly pocit, že je to mezi vámi jakoby upřímné. Nevím, jak to popsat. Ale třeba mě hodně vadí, že manželovi třeba volá kamarád a já vidim, že telefonát se ubírá tím stylem, že nechce predemnou mluvit. Že je mi jasné, že se dotyčný na něco ptá, asi ohledně hadí situace a on odpovídá vyhýbavě. Přijde mi to hrozně divné, nepříjemné. Dřív jsme před sebou mluvili o všem, telefonovali… Měly jste to podobně?
Dodnes po 2.5 letech není. Ale je to i z mojí strany. Kdyby to bylo upřímné, musela bych někdy brečet a řešit před ním svoje strachy. A to už nechci. Nebudu se duševně otevírat člověku, kterému je můj duševní život jedno.
Ale už zase jsem schopná neřešit, jestli v tom pokračuje. Mám to tak, že když to bude chtít dělat, tak tomu ničím nezabráním.
@akavi píše:
Dodnes po 2.5 letech není. Ale je to i z mojí strany. Kdyby to bylo upřímné, musela bych někdy brečet a řešit před ním svoje strachy. A to už nechci. Nebudu se duševně otevírat člověku, kterému je můj duševní život jedno.
Ale už zase jsem schopná neřešit, jestli v tom pokračuje. Mám to tak, že když to bude chtít dělat, tak tomu ničím nezabráním.
Mně ani tak nejde o to, že bych měla strach, že volá s ní. Spíš mi přijde, že se naše světy hrozně oddělili. Nikdy jsme před sebou nic netajili, telofoboval predemnou s kámošem i, spolu jsme se tomu smáli a pod. Teď vidím, tě je to celé divné. On když mluví s kámošem, tak šeptá, abych půlku věci neslyšela 🙄 Nepotřebuji šmirovat, ale je to nepříjemné. Vím, že řeší neco, co nemám slyšet…
@Anonymní píše:
Mně ani tak nejde o to, že bych měla strach, že volá s ní. Spíš mi přijde, že se naše světy hrozně oddělili. Nikdy jsme před sebou nic netajili, telofoboval predemnou s kámošem i, spolu jsme se tomu smáli a pod. Teď vidím, tě je to celé divné. On když mluví s kámošem, tak šeptá, abych půlku věci neslyšela 🙄 Nepotřebuji šmirovat, ale je to nepříjemné. Vím, že řeší neco, co nemám slyšet…
Ano. To je to odcizení. Ale může to být i tím, že se třeba bojí, že by sis vyložila něco jinak než je.
Můj muž takhle přestal sám jezdit na motorce. Jen z toho důvodu, že jeho kámoš na té motorce jezdil za prostitutkama (kdysi dávno to přede mnou spolu řešili v hospodě). No a já jsem mu v záchvatu vzteku položila otázku, jestli to dělá teda taky, když jezdí sám (bylo to potom, co jsem mu našla, že prostitutky vyhledává na netu a volá jim). Od té doby se seknul a na motorce prakticky nejezdí. Nikdy jsem mu neřekla, že nemůže, je mi to teď i tak nějak líto, že nejezdí, měl to jeden z mála koníčků. Ale on to prostě bere tak, že si budu myslet, že jel za nějakou štětkou, tak mi jako nebude dávat důvod si to myslet. Přitom já nic takového po něm nechci.
@akavi píše:
Dodnes po 2.5 letech není. Ale je to i z mojí strany. Kdyby to bylo upřímné, musela bych někdy brečet a řešit před ním svoje strachy. A to už nechci. Nebudu se duševně otevírat člověku, kterému je můj duševní život jedno.
Ale už zase jsem schopná neřešit, jestli v tom pokračuje. Mám to tak, že když to bude chtít dělat, tak tomu ničím nezabráním.
Mám to úplně stejně. Naivně jsem si myslela, že nevěře můžu zabránit a ejhle ona se odehrávala přímo před mýma očima. Teď už je mi to jedno…neřeším, pokud mě bude chtít být zase nevěrný bude. A je to vlastně strašně osvobozující tohleto přijmout.
@Anonymní píše:
Mám to úplně stejně. Naivně jsem si myslela, že nevěře můžu zabránit a ejhle ona se odehrávala přímo před mýma očima. Teď už je mi to jedno…neřeším, pokud mě bude chtít být zase nevěrný bude. A je to vlastně strašně osvobozující tohleto přijmout.
Ničemu takovýmu nezabráníš. Když tomu člověku samotnýmu ze sebe není blbě, tak to prostě udělá. A přesně - je to osvobozující. Akorát bych o tom teda nemusela vědět.
@Mauša5218 píše:
ano měla a stále mám. Dřív jsem telefonáty nijak neřešila, od doby co zahnul, což je skoro dva roky, jsem tak nějak ve střehu, ne tak jako ze začátku, ale ten červíček nejistoty hlodá stále. Myslím si, že toho už se úplně nezbavíme nikdy. Copak to jde?
Mám to podobně. Jakmile se začne chovat nějak trochu nestandardně, jsem okamžitě ve střehu. Mám pocit, že je mezi námi od té doby propast, už si nejsme tak blízcí. Jak píše akavi, proč se duševně otvírat někomu, kdo mi dokázal zasadit takovou ránu. Řešíme jen věci kolem domácnosti, syna a to, co je opravdu nutné. Začala jsem si žít víc pro sebe, částečně jsem se od něj citově odpoutala, kdyby to chtěl náhodou zopakovat, aby to už tolik nebolelo. Ten vztah už je bohužel založený na jiných hodnotách, než je důvěra, protože ta už tu není, i kdyby se snažil sebevíc. Ne, že bych nechtěla, ale nejde to.
@akavi píše:
Chápu, proč lhal. Nechápu, proč v tom pokračocal. Mohl se toho vzdát hned po prvním „odhalení“. Pokračoval v tom. A zase lhal. Takovému člověku už se nedá věřit ani dobrý den. Jako blbce ze mě dělat nemusel. Když už jsem teda? měla nezvratný důkazy, tak mi tvrdit, jak mu někdo musel nabourat Google účet a podobny trapárny.
Protože platí nejméně jedna z těch možností co jsem napsal…
Když se dřív provedl průšvih nefungovalo to tak, že se vyzpovídal, trochu pomodlil a bylo to dobré. Dostal nějaké pokání a většinou to byla pěkná „makačka“ ![]()
Něco jako jít na svatou horu, bosý ve sněhu…
Připrav mu něco podobného co musí splnit, co bude náročné a po čem se dočká odpuštění ![]()
@Anonymní píše:
Jo, tak tohle bylo na zacatku moji nevery. To ze jsem zjistil ze ona misto co by pracovala na nasem vztahu, tam pro me byly jen rypaky a hromosvid na starosti a vesela byla zase stejne jinde. Takze muj vychozi stav byl ze.jsem mel pocit ze ona na me kasle a ja si hkedam nekoho, kdo me bude mit rad a koho budu mit pro sebe![]()
Netuším jestli někdy najdete cestu zpátky. Asi už jste si vzájemně moc ublížili. Asi jediná cesta je začít znovu, ale i to je těžké.
Jinak to pro ni musel být šok, zjištění tvojí nevěry - ona si v hlavě asi přemítala, že kdyby jsi si taky někoho našel, bylo by to pro ni jednodušší, al ve finále je ten pocit úplně jiný.
Ženské to mají od určitého věku mnohem těžší, ono najít si milence, jen tak bez závazků je jednoduché - na erotické seznamce dostane první nabídky už pár minut po registraci. Ale najít chlapa do života je úplně něco jiného - ti jsou rychle rozebraní.