Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím holky, vím že tématů tady bude hodně, ale chtěla bych tak obecně, kdy se vám děti rozmluvily.. myslím tím kdy si dítě řeklo co chce, co vidí, co ho trápí..
My máme dva roky a moc se jí nechce
řekne akorát pár slabik a něco si žvatlá.. ale že by řekla třeba mami mám žízen, mami chci čůrat atd, to už jsi říkám že se snad ani nedočkám.. tatínek je z toho už smutný a tak mě napadlo založit takové téma, abych veděla že na tom nejsme sami
Vím, že je to pak rychlovka… ale já jí čtu, zpíváme si ( tedá já zpívám
) říkáme se básničky,říkánky, chodíme mezi děti a stejně nic…
Já říkala tatínkovi, že at je rád, pak bude nadávat at je chvíli potichu
![]()
Tak se se mnou podělte jak jsou na tom vaše děti…
Kolem dvou let se to začalo hodně lámat. Přijde mi, že jak oslavila druhé narozeniny, tak potom každý den přišla s novým slovem. Ve třech letech už mluvila, ale hlásky jako r, ř neumí doteď.
Konečně si řekne co chce, ale aby to bylo srozumitelně i pro cizí to teda ne a ve větách ani omylem. Buď v klidu, to přijde. Taky to nehrotím, se jim nechce no ![]()
bud v klidu, nam je 27mesicu, krome par slov a zvatlani, kteremu nikdo nerozumi jsme na tom obdobne
co chce, uměl vcelku vyjádřit už velmi brzy, někdy po roce, co neuměl říct, to ukázal nebo znakoval. okolo roka a půl už říka CI HAM, CI EE BOBO, NECI PINKAT… Ve dvou letech už řekl co chce, jak to chce, jak to nechce, proč to nechce. Někdy si říkám, zlaté časy, kdy to neuměl, snědl, co dostal. Teď si vymyslí, že nechce malou lžičku, ale velkou, k tomu nůž, nechce chleba nakrájet, ale celej, namazat máslem víc a pořádně rozmazat. ![]()
Ahoj, našemu chlapečkovi jsou 2 roky a jeden měsíc, a jsme na tom stejně jako vy. Řekne jen táta a auto. Jinak mluví pořád ale takovou japonštinou , které my nerozumíme. Když chce pití, tak jen mi donese lahvičku a dá miji. Když něco po mě chce , tak mě chytne za ruku a tahne mě. Taky se už nemůžu dočkat až mi jednou řekne mami papu a tak.
motomoni píše:
Ahoj, našemu chlapečkovi jsou 2 roky a jeden měsíc, a jsme na tom stejně jako vy. Řekne jen táta a auto. Jinak mluví pořád ale takovou japonštinou , které my nerozumíme. Když chce pití, tak jen mi donese lahvičku a dá miji. Když něco po mě chce , tak mě chytne za ruku a tahne mě. Taky se už nemůžu dočkat až mi jednou řekne mami papu a tak.
jo jo přesně když něco chce, chytne za ruku a jdeme, pak jen ukáže a zamrčí…
MišelkaX píše:motomoni píše:jo jo přesně když něco chce, chytne za ruku a jdeme, pak jen ukáže a zamrčí…
Ahoj, našemu chlapečkovi jsou 2 roky a jeden měsíc, a jsme na tom stejně jako vy. Řekne jen táta a auto. Jinak mluví pořád ale takovou japonštinou , které my nerozumíme. Když chce pití, tak jen mi donese lahvičku a dá miji. Když něco po mě chce , tak mě chytne za ruku a tahne mě. Taky se už nemůžu dočkat až mi jednou řekne mami papu a tak.
Dceři jsou dva roky a tři měsíce a rozkecala se až poslední měsíc. Ale hrozně patlá, nejraději říká „t“, takže třeba „touta“= koupat a podobně. Naštěstí se to postupně zlepšuje.
Můžu se uzpívat, uříkankovat a učíst a mám pocit, že to žádný efekt nemá ![]()
Neboj, i my cekame, ze nas prcek bude mluvit az ve skole…
![]()
Ne, sranda… Neboj, i ja verim, ze se to zlomi, ze jednoho krasneho dne proste promluvi… myslim, ze deti, co nemluvi takhle brzo, tak ty si proste vsechno prezvykavaji v hlavince a pak proste jednoho dne prekvapi…
![]()
Ahoj Mišel
. Mája taky téměř nemluví. Maximálně dvouslabičná slova (to je teď vlastně novinka, že k jednoslabičným slovům, nebo víceslabičným se stejnými slabikami, přidala dvojslabičná, kde je každá slabika jiná). Rozumí všemu i si o všechno „řekne“, akorát k tomu slova nepotřebuje
.
Poslední týden ale pozoruju, že slova přibývají mnohem rychleji (třeba dnes už 3 nová slova). Doktorka se na preventivce v 18m ptala jen na to, jestli slova přibývají, bylo jí jedno, kolik jich používá. Rozhodně nespojuje.
Anežka na tom byla podobně, do dvou let neřekla prakticky nic, pak najednou zlom a začala rovnou ve větách. Od té doby mluví dobře, hodně a pořád
. Takže já celkem i oceňuju, že moje šance doma dostat se ke slovu, zatím není nulová úplně (jen skoro nulová
).
Dnešní novinka je třeba to, že tu neustále chodí do kolečka a říká „koo koo“ a za chvilku řekne „bá“ a sedne si (kolo kolo mlýnský..). Minulý týden jsme začaly chodit na cvičení rodičů s dětmi a tohle se jí tam líbilo ze všeho nejvíc, že to teď často chce po Anežce
.
MišelkaX píše:motomoni píše:jo jo přesně když něco chce, chytne za ruku a jdeme, pak jen ukáže a zamrčí…
Ahoj, našemu chlapečkovi jsou 2 roky a jeden měsíc, a jsme na tom stejně jako vy. Řekne jen táta a auto. Jinak mluví pořád ale takovou japonštinou , které my nerozumíme. Když chce pití, tak jen mi donese lahvičku a dá miji. Když něco po mě chce , tak mě chytne za ruku a tahne mě. Taky se už nemůžu dočkat až mi jednou řekne mami papu a tak.
jj, my mame uplne to same… Promin, asi to bude znit blbe, ale jsem rada, ze nejsme sami…
![]()
mě se taky uleví, když něco podobného čtu
že v tom nejsme sami
Ahojky, náš také nijak zvlášť česky nemluví, na jazyky moc nejsem, tak nevím, co se za řeč naučil, ale čj to není
Paradoxně ovládá „r“, takže řve éro, voda je pro něj rara. Zvládne ham, bumbu, dudu, slon-son. Pár dalších „nezbytných“ slabik. Nicméně pokud je odpoledne s tátou venku, tak přijde, sedne si na gauč a začne mi „vykládat“, vydrží dlouho, rozhazuje rukama, mění intonaci - asi vykládá zážitky, fakt netuším, já sedím, čumím, naslouchám, pokládám otázky, on zase odpovídá
Jednou mě pozorovala moje máma a myslela, že mu fakt rozumím ![]()
MišelkaX píše:
Zdravím holky, vím že tématů tady bude hodně, ale chtěla bych tak obecně, kdy se vám děti rozmluvily.. myslím tím kdy si dítě řeklo co chce, co vidí, co ho trápí..
My máme dva roky a moc se jí nechceřekne akorát pár slabik a něco si žvatlá.. ale že by řekla třeba mami mám žízen, mami chci čůrat atd, to už jsi říkám že se snad ani nedočkám.. tatínek je z toho už smutný a tak mě napadlo založit takové téma, abych veděla že na tom nejsme sami
Vím, že je to pak rychlovka… ale já jí čtu, zpíváme si ( tedá já zpívám
) říkáme se básničky,říkánky, chodíme mezi děti a stejně nic…
Já říkala tatínkovi, že at je rád, pak bude nadávat at je chvíli potichu
![]()
Tak se se mnou podělte jak jsou na tom vaše děti…
Do dvou let to bylo pé místo pes, mý místo myš apodobně. Těsně před druhými narozeninami najednou začal říkat pec místo pes a myč místo myš a já to brala jako ohromný pokrok. Pak se to zlomilo jako zázrakem těsně po druhých narozeninách. Sice ne čistě, ale začal mluvit rovnou ve větách. Prostě holt kumuloval slovní zásobu.
Ale dodnes strašně patlá, jsou mu tři roky ![]()