Kolegyně v práci

Napsat příspěvek
Velikost písma:
31289
7.1.16 10:30

Jedním uchem tam, druhým ven, když ti přijde k počítači, že na tebe mluví, tak jí slušně říct, že máš práci a chceš se na ni soustředit. A že na drby tě neužije.
Ono jí to dojde.
Asi by to bylo otravné, ale že bych z toho měla stresy? Ty jo, to si asi nezažila stresové pracoviště ;) Tohle je fakt jen nepříjemné…
A pokud už to bude v takové intenzitě, že ti to bude ovlivňovat práci, tak jí sjeď. TO, že je o dvě generace starší neznamená, že jsi povinná poslouchat její (mimopracovní) výlevy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2248
7.1.16 10:31

Tak pokud pracuješ u PC, není nic jednoduššího, než si vzít sluchátka a milou kolegyni ignorovat. Nebo ji slušně poprosit, že se musíš opravdu soustředit… Nejde jít do jiné kanceláře třeba?

Vinit kolegyni z toho, že nemůžeš přestat kouřit je… no, zvláštní, ale já nikdy neměla pochopení pro kuřáky, o tomhle tahle diskuse není 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1112
7.1.16 10:32

Tak musíš být asertivní. „Mařenkou chcete dnes archivovat nebo dokumentaci?“ „ježišmarjá já dneška nespala a od rána říhám a bla bla bla…“ Nádech, úsměv, pevný hlas „Dobře, tak já archivuji a vy dokumentaci.“
Prostě tu komunikaci držet v rovině pracovní, pokud oba z ní utíká a nechce, tak je na tobě převzít vedení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3711
7.1.16 10:35
@Anikaa02 píše:
S přítelůem chceme miminko, takže na něm pomalu chceme začít dělat, ale ona mě opravdu neskutečně stresuje a to je jeden z důvodů proč se nemohu zbavit kouření :zed: :zed: :zed: :zed: máte nějakou radu jak tenhle stres odbourat??

Změnit práci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4331
7.1.16 10:35

Holky děkuji moc všem :) Hlavně taky za to že jsem se mohla vypovídat. No vyloženě stres to jsem přehnala, ale štve mě to a já si všechno hrozně beru a navíc je fakt že jsem si to udělala sama, protože jsem jí na začátku vlídně naslouchala, jenže to jsem ještě nic neuměla a neměla jsem tolik práce. Fakt vám všem moc děkuji. :) Ste zlaté :) a hned jak přestanu s hulením a začneme se snažit dám vedět… určitě kolem těhu budu mít milion dotazů :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
72725
7.1.16 12:49
@Anikaa02 píše:
Ahoj holky, založila jsem tuto diskuzi spíše pro společné pobavení a vzájemné uklidninění s těmi co prožívají to samé.

Jistě to znáte jsou kolegyně se kterými si sednete s některými ne, to je v pořádko, ale má někdo zkušenost s osamocenou protivnou kolegyní, které je 60… tuhle zkušenost mám totiž já… je naprosto nesnesitelná.

Už při nástupu mi bylo jasné že by ohl být problém když mě je 22 a jí 60 ( neíc žije sama takže totální katastrofa )

S přítelůem chceme miminko, takže na něm pomalu chceme začít dělat, ale ona mě opravdu neskutečně stresuje a to je jeden z důvodů proč se nemohu zbavit kouření :zed: :zed: :zed: :zed: máte nějakou radu jak tenhle stres odbourat??

vykašli se na ni, přestaň ji vnímat.. že kvůli tomu nemůžeš odbourat kouření je pouhá výmluva.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14972
7.1.16 18:31
@Anikaa02 píše:
Ahoj holky, založila jsem tuto diskuzi spíše pro společné pobavení a vzájemné uklidninění s těmi co prožívají to samé.

Jistě to znáte jsou kolegyně se kterými si sednete s některými ne, to je v pořádko, ale má někdo zkušenost s osamocenou protivnou kolegyní, které je 60… tuhle zkušenost mám totiž já… je naprosto nesnesitelná.

Už při nástupu mi bylo jasné že by ohl být problém když mě je 22 a jí 60 (neíc žije sama takže totální katastrofa )

S přítelůem chceme miminko, takže na něm pomalu chceme začít dělat, ale ona mě opravdu neskutečně stresuje a to je jeden z důvodů proč se nemohu zbavit kouření :zed: :zed: :zed: :zed: máte nějakou radu jak tenhle stres odbourat??

katastrofa, žije sama. Taky ti jednou bude 60 a třeba budeš taky žít sama :mavam: Já mám kolegyně od 27-60 a vycházím se všema.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.3.16 08:22

Dobré ráno, oživuji diskuzi.. a prosím anonym, některé kamarádky a kolegyně sem chodí..
Takže, můj problém se týká - jak jinak, než kolegyně. Jsme spolu v kanceláři cca 2 roky, zpočátku bylo všechno fajn, aspoň mi to tak připadalo. Byla jsem fakt ráda, že sedím právě s ní, protože jsme si v hodně věcech rozuměly, prostě téměř zázrak. Pracuji na jednom nejmenovaném úřadě a když jsem před 3 lety nastupovala, bylo fakt těžké se s někým alespoň skamarádit-všechno je tady už rozkastované, všichni jsou tady roky a nikoho nového mezi sebe moc nechtějí a já nejsem typ, který se vyžvaňuje u kafe a je sluníčkový jako většina tady. Prostě téměř nikdo není moje krevní skupina, samozřejmě se bavíme, v rámci práce, ale nic bližšího. Takže jsem byla fakt ráda, že jsem konečně narazila na někoho „normálního“.Bohužel postupem času, jsem začala zjišťovat, že tak normální není-byly to detaily a teď to vyvrcholilo-aspoň pro mě. Máme totiž obě dělat úř. zkoušky a někdy na podzim jsme si řekly, že spolu vypracujeme otázky a domluvíme se na termínu. Ona byla teď 2 týdny nemocná a náhodou jsem se dozvěděla (od jiných kolegyň),že ÚZ dělá už za pár týdnů a přihlásila se na ně tudíž někdy začátkem roku. Já vím, že je to asi prkotina, asi se tomu většina z vás zasměje, ale mě se to prostě hrozně dotklo. Opravdu jsem si já pitomá myslela, že jsme kamarádky. Cítím se hrozně, že jsem opět naletěla, asi holt dělám něco špatně. Vůbec nevím, jak se k ní mám chovat.Je mi jasné, že jakmile o tom začnu já, nedopadne to dobře-jedu na první našlápnutí a nepochybně bych jí řekla věci, které by se pak nedaly vzít zpátky. Na druhou stranu ze sebe taky nechci nechat dělat bl**e.Tak nevím, jak dál..jak se chovat, když jsem uvnitř tak strašně naštvaná nebo spíš mě to mrzí. Včera už dorazila z nemocenské a já byla jako přejetá, měla jsem sto chutí se sebrat a jít domů, což samozřejmě nejde.Ona je naopak happy a v pohodě a to už musí vědět, že se to ke mě doneslo, ale prostě dělá jakoby nic. A to je jen jedna z věcí, která se ke mě donesly, ty ostatní jsou v podobném duchu.Jak byste se zachovaly vy? Asi to moc řeším, ale uvítám jakýkoliv komentář..Díky

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
30.3.16 08:29

..ještě jsme chtěla dodat, že nemám problém s tím, že se rozhodla například ty ÚZ dělat sama a třeba i dřív, než jsme se dohodly..jde mi jen o to, že mi to mohla říct..stejně jako další věci, o kterých se dozvídám zpětně. Přitom jsou to ve své podstatě prkotiny a vůbec nechápu, co je na tom tajného, když to vědí skoro všichni kromě mě, a to sedí 2 metry ode mě a každý den poslouchám, jak jsem nejlepší kolegyně na světě :lol:.A to je vše..díky za přečtení románu..

  • Citovat
  • Upravit
levante
30.3.16 08:38

No, mě by se to taky dotklo. Já jsem ale ten typ člověka, že bych ji to řekla. Vpálila bych jí to hned při příchodu z nemocenské :lol: A už bych se s ní nebavila…teda bavila, ale jen pracovně, nic soukromého…takové ženské nesnáším :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
20777
30.3.16 08:43

Třeba měla strach ti to říct, protože měla správný pocit, že by ti tím ublížila? Napadá mě jen takové řešení, jakoby to zahrát do autu. Nedat vědět, že se zlobíš, ale normálně jí říct, že o tom všem víš a že nechápeš, proč ti to neřekla, že to přece nevadí, že se nakonec rozhodla dělat zkoušky sama. Tím pádem bych se s ní bavila dál (v rámci zachování dobrých vztahů v práci), ale asi bych už ji nepovažovala za někoho, na koho se dá úplně spolehnout.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9918
30.3.16 09:00

Resis prkotiny, zkratka neni takova, jak se jevila. Ale to preci nevadi, holt s ni neres diskretni veci. Ta zkouska by me nenakrkla vubec, naopak priste bych spolehala jen na sebe. Pises JSME SI REKLI, ja se zeptam, kdo s tim prisel prvni? Jestli ona, chapu tvoji nastvanost, ale aspon vis, jaka je. Jestli ty, tak asi neni typ, ktery dokaze rict vse na rovinu a proste souhlasila

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1703
30.3.16 09:42

A nedošlo k nedorozumění? bych se jí normálně zeptala, jestli je pravda, že jde dřív a nijak bych se v tom nepitvala. Brala bych jako výhodu, že ti třeba řekne, co tam bylo apod. Jestli je to jediná věc, která tě na ní zklamala, tak to fakt neřeš. Kvůli tomuto bych se opravdu nehádala a nedělala si zle na pracovišti…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.3.16 10:31

..dík za komentáře..pravdu máte tak nějak všechny :) Já vím, že v principu je to blbost, řešit tohle, ale není to jediná taková „blbost“,kterou přede mnou z fakt, pro mě, neznámých důvodů tutlá - jsou to prkotiny, ale právě proto to nechápu, proč to ví půl úřadu a se mnou dřepí v kanclu, hraje si na nejlepší kamarádku a neřekne to.. Hádat se rozhodně nehodlám, na to nemám kapacitu, jen mě to mrzí..
Jinak nedorozumění to není, řekl mi to přímo náš šéf v domnění, že to samozřejmě vím..Vím, že jsou na světě horší věci, vím, že většina z vás má horší starosti, jen mě to teď tak dokonale otrávilo, že bych se nejradši sebrala a přetáhla si PC do sklepa, jen abych se na ni nemusela dívat :lol:

  • Citovat
  • Upravit
20777
30.3.16 10:56

Hele, úplně tě chápu. Tím spíš bych to jakoby přešla, aby byl na pracovišti klid, ale prostě bych jí už nevěřila. Bavila bych se s ní dál, klidně i částečně kamarádila, ale prostě už tak napůl spíš jen kvůli tomu, že na pracovišti je lepší být s ostatními v rámci možností zadobře. Ale tím by to pro mě skončilo. Já taky nejsem taková, že bych komukoliv cokoliv dávala sežrat, ale ani nejsem splachovací. Hranice nastavila ona sama, zařídila bych se podle toho a i když to nebudeš okázale dávat najevo, jistě ji to časem dojde i tak a postupně přirozeně ty vztahy ochladnou. Její pění ód nějak přežiješ :lol: A holt si v duchu mysli něco o przadku :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat