Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli mas kam jit, a financne to zvladnes, rekni mu jasne ultimatum…bud pervitin nebo ty a deti..
Poslední dobou se to tu rojí tím že manžel občas něco fetne a ženská neví, tak nevím příprava na další článek? ![]()
@ka2ka píše: Víceže, několikátá diskuse. Taky to vidím jako účelové diskuse. Ale pokud je to pravda, jsou ty ženský praštěný, když jim nevadí, že je zfetovaný v bytě, kde žijí děti.
To jako vážně? Nikdy bych nebyla s partnerem, co bere pervitin či jiné drogy.
Sama píšeš, že se partner nechce změnit a sám léčit. Z toho nekouká nic dobrého. Pryč, jinak to v budoucnu odneseš mnohem hůř, mimo jiné i finančně. A pokud máte nedejbože děti, dala bych si sakra majzla na styk s otcem do budoucna, pokud hrozí, že by mohl být pod vlivem.
Nemela jsem partnera, ale mela jsem divoké kamarády. Většina z nich jsou chvili na odvykacce pak zas berou, pak na odvykacce..furt dokola. 2 přešli na heroin, 1 uz je po smrti, druhy na ulici, jak smrtka vypada.
Ono to neni jen tak “obcas si dat”. Pokud ještě neni fyzicky závislý, tak hned přestat a ty s detma pryč, než se da do kupy. Pokud je, tak neni o čem. Pryc a nevracet se. V takové společnosti být nechceš a už vůbec bys tomu neměla vystavovat deti.
@Anonymní píše: Více
Nechceš ho očernit? Hm, on si v klidu fetuje, vše je na tobě, a ty přemýšlíš co dál? Ještě když se chlap léčit nechce? Nekompromisně nůž na krk. Rodina - pervitin. Občas si říkám, co ty ženy vede k tomu udržet rodinu zakaždou cenu, i když je jasný, že ten druhý pro to nehne ani palcem u nohy.
@arinecka píše: Více
Děkuji, tohle je přesně ten pohled, který člověk potřebuje slyšet, i když je těžký.
@Anonymní píše: Více
Nejakou terapii jste zkouseli? Vim, ze je tezky rozbit rodinu, sebrat jim tatu, ale takovyho tatu co fetuje pro sve deti prece nechces…Dal bych mu posledni moznost, ultimatum, pokud se nechyti za nos a nepujde na leceni, je konec. V tomhle bohuzel musis byt tvrda.
@Andelskej_Satan píše: Více
Byl u adiktologa, už tam nešel, že to nepotřebuje a nemá s tím problém. Samozřejmě lže že nebere, vím, kdy je celý den pryč, třeba jednou za dva týdny a vrátí se večer. Už vím, která bije.
Dobrý den,
už delší dobu přemýšlím, jestli jsem se nedostala do bodu, kdy si jen nechci přiznat, že moje manželství už nefunguje. Proto bych ráda znala názory žen, které si prošly něčím podobným.
S manželem jsme spolu dlouho a máme rodinu. Poslední roky mám pocit, že jsem na všechno sama. Starosti o domácnost i děti jsou hlavně na mně a psychicky mě to velmi vyčerpává.
Nejtěžší je pro mě ale to, že manžel bere občas pervitin. Nechci ho očerňovat, ale mám pocit, že už to změnilo jeho osobnost. Často je úplně mimo, jako by duchem nebyl doma. Nic ho nebaví, o nic nemá zájem, s rodinou moc nefunguje a připadá mi, že se od nás citově vzdálil. Když se snažím o tom mluvit, většinou se nic nezmění nebo jen na krátkou dobu.
Roky jsem doufala, že se to zlepší, podporovala jsem ho a snažila se rodinu udržet. Dnes už ale cítím hlavně únavu. Někdy si dokonce říkám, že kdyby odešel, možná bych cítila větší úlevu než smutek. A to mě samotnou hodně trápí.
Má některá z vás zkušenost se životem po boku člověka závislého na pervitinu? Má takový vztah šanci, pokud se partner sám nechce opravdu léčit a změnit? Jak jste poznaly, že už je čas myslet hlavně na sebe a děti?
Budu moc vděčná za vaše zkušenosti a děkuji všem, kdo odpoví s respektem.