Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nová známost – žádost o radu (nechápu co se semnou děje)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.7.26 12:44
Možná jsi zažil nějakou situaci, která byla i v minulosti a následovalo po ní něco nepříjemného. Jen si neuvědomuješ, že to je déjà vu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 12:49
Může na tebe doléhat stres z „pohody“. Takové to, když se člověk má dobře a uvědomí si, že se má dobře. Pak se totiž do mysli vkrade myšlenka, že to dobře se může nejak posrat, protože není běžné, aby se člověk měl dlouhodobě jenom dobře. Je to prostě strach z budoucnosti. Zkus méně přemýšlet a víc prožívat okamžiky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 13:34
Tak to těžko říct. To může mít víc příčin. Napadá mě, že lidé, kteří jsou zvyklí na to, že vztahy nevychází a bolí, se leknou toho, když to funguje a pak mají tendenci se vysabotovat. Podvědomě je jim příjemnější varianta, že to zase nevyjde, protože tu znají. Potom je tu taky možnost, že problém je v tom, že to začíná být vážné. Někteří lidé umí být skvěle uvolnění, dokud o nic nejde. Ale jakmile to začne vypadat na vážný vztah, tak jim na tom najednou začne hodně záležet. To mají často ti, co ve vztahu performují. Tj. mají pocit, že musejí hrát nějakou roli, aby si druhého udrželi a nejsou v tom vztahu sami sebou. Ti mívají často pocit, že jdou na kobereček k šéfovi nebo k profesorovi na zkoušku. Protože oni defacto jdou. Přehodí se do módu „musím to dělat správně, jinak by mě mohla přestat chtít“… No a samozřejmě je vždycky na stole i varianta, že vaše podvědomí má pocit, že tohle nebude ono a že tam něco nesedí a proto jste takhle přecvakl… Každopádně by bylo fajn dopátrat se toho, co přesně vás znerózňuje. Čeho se obáváte? Nějakého vašeho možného selhání? Nějakého jejího požadavku? Možnosti odmítnutí? Že se to nakonec stejně podělá a nevyjde to? Nebo že to vyjde a vás bude třeba za pár let čekat skutečný závazek v podobě svatby, dětí atd.?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 15:39
Já si upřímně trochu myslím, že ve tvém podvědomí se odehrává to, že ona není ta pravá - mohlo se stát něco, co si ani vědomě nepřipouštíš, jen tvé tělo na reflexní a hormonální úrovni reaguje takhle, jak reaguje - zkrátka není pro tebe ta pravá, srdce už to ví, jen hlava ještě neprozřela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.7.26 16:05
Podle mně se děje to, že si se strašně zamiloval a si z toho " hotový". Emocionální horská dráha, hormonální bouře, chemický koktejl, stres z lásky, motýlky v břiše, závratě. Všeho do času, netrvá to kdovíhak dlouho, pak přijde útlum. Pozor, možná i depka.
Jo jo, budeš na to ještě vzpomínat…užij si to, ne každý protějšek tohle umí v člověku vyvolat. 
- Citovat
- Upravit
4.7.26 17:18
Nepises o sexu, takze na nej jestenedoslo? Asi mas strach, ze nebudes dobry? Nebo proste to, ze to je vaznejsi… pokud nejdelsi vztah trval pul roku, v podstate to vztah nebyl, takze asi nejistota noveho…? mozna?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 17:40
@Anonymní píše: Více
No těžko říct, ale možná máš podvědomý strach z toho, že by to tentokrát vyjít mohlo…
Jenže ty se ještě nechceš vázat a raději bys uvítal volnější vztah, který se nebude vyvíjet ve vážnější… 
A je celkem i trochu zvláštní, že ve tvém věku jsi neměl delší vztah, než jen půl roku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 17:44
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 18:11
@Černá Madonna píše: Více
to je hodně zvláštní, a pro mě jako tu jeho holku by to byl velký red flag
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.26 18:17
@stinga píše: Více
Njn, mně to tak fakt přijde, že když teď vidí, že se všechno zdárně vyvíjí, tak má zároveň i strach z vážného vztahu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.7.26 19:50
AUTOR PŘÍSPĚVKU
Děkuji všem za vaše rady / tipy poznatky. Svým způsobem máte asi všichni trochu pravdu. Trochu jsem se prospal, prošel se abych si utřídil myšlenky a dospěl jsem zhruba k následujícímu:
- Do mého života náhodou vkročil někdo kdo vlastně nic neudělal a přesto se dostal nějak blíž než bych si pomyslel a aniž bych si toho nějak všiml. To mě asi trochu zaskočilo / překvapilo a trochu z toho mám i strach.
- Tohle asi trochu souvisí s bodem 1 - bojím se bych to nepokazil. Ona se mi líbí, jsem s ní moc rád, užívám si její blízkost a je mi s ní hezky ale bojím se abych to celé nějak nezkazil.
Objevovalo se zde také následující téma:
Jsem už starší a přesto jsem nikdy neměl delší vztah a celkově nejsem moc vztahově zkušený = red flag.
- Ano, toto je zcela validní připomínka a je třeba ji vzít v úvahu. Je to pravda. Moc vztahů jsem neměl a ty co jsem zažil moc dlouho nevydržely. Chápu, že pro někoho můžu být red flag nebo „risk“ ale s tímto jaksi nemám moc co udělat (nemůžu si vymyslet vztahy co jsem neměl). Mě jaksi mezilidské vztahy v životě nějak minuly (ne, že by se mi ženy nelíbily) ale moc jsem jich v okolí neměl a tak nějak jsem nikdy nepotřeboval být s někým jen abych nebyl sám. Mám práci co mě baví, koníčky co mě baví, umím být sám, umím se zabavit, umím řešit problémy sám… ne, že bych se aktivně bránil partnerskému životu ale prostě jsem v okolí neměl ženy o které bych měl zájem (případně to s nimi nevyšlo) a tak jsem to bral tak, že jsem prostě nepotkal nikoho kompatibilního.
Trochu se to ve mě uklidnilo (nějaká nervozita pořád přetrvává) ale řekl bych že zmizelo takové to vnitřní sevření / panika a je mi líp.
Zároveň mě fascinuje, že ve svých letech řeším zrovna tohle a takhle. Sám před sebou si připadám jako tydýt 
- Citovat
- Upravit
4.7.26 20:24
Vy spolu nespíte??? nějak moc to hrotíš a pitváš… užívej si pohodový vztah.. možná se bojíš závazků, normálně si promluvte.. však je mladá, nikam nespěcháte, tak to celé nepokaz nějakými svými nejistotami a hledáním problémů tam, kde nejsou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den všem.
Moc nevím na koho bych se mohl obrátit nebo s kým si promluvit tak to zkusím sepsat zde a třeba by někdo z vás dokázal poskytnout nějaké cenné informace, předem děkuji asi za cokoliv.
Takže potkal jsem novou známost. Již pár měsíců se (řekl bych) poznáváme. Ze začátku jsem se vídali míň, poslední dobou častěji. Je strašně krásná (tedy aspoň mě se moc líbí), je hodná, laskavá… máme si co říct, smějeme se, jsem s ní moc rád. Rád se ji dotýkám, rád se s ní mazlím, zkrátka - jsem s ní moc rád. Cítím to stejné i od ní.
V posledních dnech se ale cítím dost zvláštně. Jsem zmatený, nervózní asi cítím i strach a nechápu nic z toho. Ten pocit bych popsal asi tak jako když bych zítra měl jít „k šéfovi na kobereček“ nebo jakoby člověk něco provedl a čekal „až to praskne“. Ale přitom se vůbec nic neděje. Všechno je v naprostém pořádku. A já z toho všeho mám totální guláš v hlavě a vůbec to nechápu. S novou známostí se teď pár dní neuvidíme a mě se na jednu stranu malinko ulevilo (jakoby spadl malinký kámen ze srdce) ale na druhou stranu za to cítím i výčitky (asi) - není to tak, že bych ji nechtěl vidět, právě naopak.
Nemohl by mi prosím někdo z vás k tomu něco říct? Já mám pocit, že jsem blázen a netuším co mám dělat
Ještě bych tedy možná doplnil nějaké info o sobě - je mi lehce přes 30, jsem spíš introvert ale nemám problém s lidmi, poslední partnerku jsem měl před cca 3 rokama (nevyšlo to) a můj nejdelší vztah trval asi půl roku
Nová partnerka je mladší než já (cca o 5-6 let) spíše emočně založená.
Pokud by bylo nutné nebo dobré doplnit nějaké další informace, není problém.
Děkuji všem za zpětnou vazbu.