Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A to jako doteď nebyl zvyklý doma nic dělat, že je tak na větvi, když musí vynést odpadky? Napadlo ho, že by tu večeři mohl udělat on? Pokud je takhle blbě naučený, tak potom ano, moc dobře sis nevybrala…
@Michelle_M píše: Více
Právě že s domácnosti pomáhal ted toho po něm chci bohužel víc -samozřejmě ze me to mrzi že mimo práci funguje hodně i doma. Zároveň toho ale nedělá přehnane a nějak dlouhodobě, cca posledních 14 dni proste vynáší odpadky pokud nějak hodne smrdí, smaži jídla, nebo děla nějaké další činnosti které jsou vic aromatické.
Bála bych se co teprve přijde po porodu.
Ale na druhou stranu, když si vzpomenu na sebe v těhotenství, tak bych si zpětně dala facku
(to jsem si uvědomila až po porodu, bez hormonů)
@Anonymní píše: Více
Navykni ho na to, co ma denne delat.
Ze ti je blbě.
Jak daleko v těhotenství jsi? Jak moc velke mas emoční vykyvy? A nemate problem s penezi? Praci zvladas?
@Krákora997 píše: Více
Pouze 8. Týden. Samozřejmě citlivá a protivná určitě jsem ale spíš jsem hodně unavená než abych dělala nějaké velké scény. Ano, ale i tak si myslím ze zajet do obchodu pro jídlo není něco co by se mělo takhle vyčítat-proste blbé dvě stovky. Jak kdy -občas mi je dobre tak zvládám ale těch posledních 14 dni je dost náročných
@Anonymní píše: Více
Mrzi te ze nimo praci fu funguje hodne i doma? A proc jako? To je snad normalni ne? Nebo je normalni chodit do prace a doma nic? Taky jsi to tak mela?? Asi ne ze? Jsi tehotna, kazda zena fo snasi jinak, a pro oba je to vslky napor, ale logicky vetsi pro tebe. Takze trocha empatie a ohleduplnosti by mu fakt neuskodila. At se kouka srovnat, az se dite narodi, tak to bude mnohem tezsi.
@arinecka píše: Více
Já to chápu. Pri každém jeho výlevu se mu snažím vysvětlit ze to ted proste je náročný a ze to mam fakt těžší než on..to tak proste je at se to líbí chlapům nebo ne a ze od nej potrebuju trochu empatie jenže on jak kdyby neslyšel proste začne ze on to ma těžký kdyz dělá veci i za me a ze kdyz se naštve protoze tohle nebo tamto tak se proste nemam divit
No, hlavne az bude miminko, bude toho pravdepodobne muset delat jeste vic, muze se stat, ze nejaky cas bude muset pecovat o domacnost jen on nebo bude muset pecovat o miminko podle potreb miminka, nikoliv delat si sve veci, jak byl do ted zvykly. Jedine, co by me napadlo na jeho obhajobu je, ze si asi nedovede predstavit, jak ti muze byt spatne pripadne, jak moc muzes byt unavena - kdyz tehotenstvi jeste neni ani videt, tak je to pro ty chlapy zatim nehmatatelne Nicmene to, ze to rikas, by melo stacit. Moc dobre svetlo to na nej nevrha.
@Anonymní píše: Více
Tak to zni desne. Je o tom takovy ten „vtip“ jak zena na pozadi rodi a chlap si stezuje, ze si musel objednat pizzu, protoze se nekomu dnes nechtelo varit.
Určitě bych si nenechala nadávat a vůbec ne sprostě. Ty chodíš do práce? Mela bys kam jít, kdybyste se rozešli? Normální chlap je těhotné ženě oporou. Jak bude zvládat tvé šestinedělí a nevyspání po tom, co se dítě narodi?
Jestli dělá scény jak malý spratek kvůli vynesení smetí, zcela reálně bych se bála, co bude dál. Zakladatelko, zkus s ním promluvit-bez výčitek, předhazování, kdo toho má víc apod. Prostě se vám teď život změní, povinností bude víc pro oba (i výdajů, dvě stovky za benzín jsou v tom kontextu fakt úsměvné).
A v neposlední řadě bych se snažila zabezpečit pro případ rozchodu. Bez strašení. Protože jestli má dost z vynesení koše navíc, čeká ho nemilé prozření.
Když bude relativně v klidu, tak bych si s ním co nejdřív promluvila o tom, že toho v budoucnu bude dělat ještě výrazně více a zda je připraven to zvládnout.
Ježkovy voči, to je jouda. Ano, čekat dítě je obrovská životní změna, každý může reagovat přecitlivěle, ale tenhle se chová jak pitomec. Jak se ti trochu uleví a budeš schopná s ním mluvit racionálně bez emocí, tak na to zaveď řeč. Že je toho na tebe moc, když je ti zle a že za chvíli s vámi bude někdo další, kdo bude potřebovat celou pozornost. Že budeš minimálně šest týdnů po porodu v režimu odpočívat, spát, jíst, kojit, přebalovat. A jakou má představu, co budeš dělat a co bude dělat on. Můžete mít spavé mimčo, kdy bude vše ok, ale můžete mít uřvanečka, ze kterého budete oba dva padat na hubu první rok, dva. Je na čase dospět, ne očekávat servis jako od maminky. Bude otcem, ať si to uvědomí, nebo taky můžete jít od sebe a bude platit alimenty a může se vrátit k mamince. Hlavně se zajisti ty, odkládej si z výplaty, pokud ještě chodíš do práce, vymysli veškeré záložní plány, v případě rozchodu bude otec platit nejen na dítě, ale první dva roky tuším i na tebe. Drž se ![]()
Čekáme dite. Muž se na něj těšil ale poslední dobou je extrémně protivný. Chapu ze moje hormony nejsou ideální, ani muj stav kdy je mi každý den špatně a musím pořád vymyslet co jíst co ne a některé věci nechávám na něm protože se mi z toho dělá hodně špatně-z pachú (např smažení-,vynesení některých odpadků ). Jenže at dělám co dělám porad je to špatně, nedokáže mi věci rict v klidu proste vybouchne a začne nadávat na me, na svet a z jedné věci se stane monolog jak je cely svet příšerný. Nevim co delat. Na miminko jsem se těšila..i on ani nejsem na konci prvního trimestru a uz mi obcas mluvil na brisko a podobně jenže v poslední době se bojím zda jsem si nevybrala špatně. Těšila jsem se na tehotenstvi, na podporu co mi slíbil a ted kazdy den vlastně jen placu. Štvou ho i maličkosti. Poprosím ho zda bychom mohli zajet do obchodu pro banán a něco z čeho bych nezvracela..jedeme a pak mi začne nadávat ze kvuli mě musel projet naftu a utratit peníze. Nadává jak neni uklizeno, jak se dělá jídlo pozdě nez jsme zvykli a ze budeme večeřet kdo vi kdy (kdyz v čas kdy dělávame jindy večeři ležím protoze jsem příšerně unavena a je mi špatně od žaludku ) atd. Nevim mozna to jsou hormony ale zároveň si říkám pokud se chova takhle v mem citlivém období jak se bude chovat dal? Jak mi bude moct byt oporou pri porodu, v šestinedělí kdy budu potřebovat se vubec rozchodit. Je dost možné ze přeháním tak mi to prosím řeknete. Nebo to neni v poradku? Chapu ze pro oba je to kolotoč emocí, stresu, únavy, strachu ale stojím si za tim ze by pri sobe měli stát a řešit problémy alespon trosku s respektem k druhému. Jsem hodne unavena od rána bych jen spala, cely dny je mi špatně od žaludku nic moc jsem nesnědla protože se mi ze všeho dělá špatně a prala bych si alespoň trošku pochopení, něhy. Místo toho poslouchám nadávky, sprosté slova a vyčítáni ze nic nedělám a když dělám tak špatně.