Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Radši se neptej, protože ve výsledku ti každý řekne něco jiného a pak budeš akorát pořád vynervovaná, co zas přijde v tom kterém věku.
Nechápu třeba, proč tady všichni straší pubertou. Mojí náctiletí jsou relativně pohodoví a normálně se dokážeme domluvit ![]()
U nas jsou ty 4 roky spíš obdobím klidu. Za mě zatím nejhorší období je kojenec. Řve, nespí, nic neumí. Pak 2 až 3 roky, období vzdoru. Pak 6 až 7 let, to nevím, co je, ale naše děti se v tu dobu mění na zlobivce první třídy. No a pak už se asi jen čeká na pubertu, tam ještě nejsme, ale určitě to bude super jízda. On má kazdej věk něco. A každý dítě je jiný. Ty tebou zmiňovaný 4 roky byly u našich 2 děti super. Třetí do toho dorůstá teď a doufám, že po vzoru bratrů se taky srovná. Aspoň než ji bude 6 a začne to zase
kluci jedou jak přes kopírák, tak uvidíme, co holka.
@Bellino já ti to potvrdim, 4letá poslední měsíc, jak kdyby se proměnila v batole a škodí
strčí třeba ruku do čaje, jí jak prasátko celkově a patlá, napadají ji naprosté kraviny..jinak je úžasná, ale nápady má teď jako 1-2letá..čekám, kdy to přejde
![]()
@Alušáček píše:
Asi jak které dítě, mě naopak věk 4-10 přijde fajn, děti jsou ještě roztomilé, dětské, ale už rozumnější, sikovnejsi atd. Každý věk má něco do sebe, žádný věk mi u mých děti nevadil.
Presne.
Nejhorsi je 1,5 - 2,5 obdobi vzdoru, kdy je to same „ja ja ja, ne ne ne“ a pritom jeste „bezmozek“.
Ja necetla prispevky, ale dceri jsou 4 a je to super
uz si muzem normalne povidat, hrat spolecenske hry, spoustu veci chape, zajimaji ji, vydrzi na hodinovem divadelnim predstaveni atd..jestli nastavaji nejake problemy, zkus zmenit pristup
mrkni na ziju dovychovat na fb…nekdy, kdyz zacnou deti „zlobit“ muze to ukazovat na ztratu duvery mezi rodici a ditetem…
@Torryy píše:
Mám 3 letého, ale kolem toho 4.-5 roku, klukům jde na horu tedtosteron a je to prý těžké. S holkama je to zas v pohodě, alw holky jsou celkově takový přirozeně hodnější, klidnější.
A zárověn prý extrémně emocionální… Zajímavé…
![]()
@Torryy píše:
Mám 3 letého, ale kolem toho 4.-5 roku, klukům jde na horu tedtosteron a je to prý těžké. S holkama je to zas v pohodě, alw holky jsou celkově takový přirozeně hodnější, klidnější.
To jsi vzala kde
? Jinak s nejstarsi dcerou zatim do 2r, se synem od 26m tak do 3.5r a s nejmladsi dcerou nedovedu rici, ta je takova nejvic easy-going (ale rozhodne ne klidna), ac ta ma porad neco, jen toho neni nad hlavu. A samozrejme se netesim na pubertu.
Tak ty čtyři ročky až devět let úplná krása. Výchovně pohoda. Nejhorší bylo devět měsíců a pak 1,5-2,5 třeskutý období vzdoru, že i puberta je proti tomu idyla. Nástupem do školky se naopak zklidnila a byla hrozně hodná, líbilo se jí tam a měla ráda i ostatní děti.
Jsem šťastná za vše, co děti umí a vnímají. Naučily mne spoustu věcí
![]()
Neznám kritické období, ačkoliv ne vždy bylo vše snadné. Vše má svůj čas a tím se řídím.
Ono si nevyberes, vzdy ky bude neco a bude to v jistem ohledu na budku a v jinem ohledu v tom samém věku pohodička
za me je nejdulezitejsi klidny a pozitivni pristup a hlavne se z niceho nehroutit ![]()
Pro me bylo narocne obdobi okolo roku, dvou, porad ho musel clovek hlidat, aby odnekud nespadl, nekam si nezavrel ruku, nestrcil do pusy co nemá, prostě 24/7. Spoustu veci chtel sam, pritom to nezvládal a sceny z toho.
Ted je mu 11 a rekla bych, ze je to vic o nervy. Moji péči uz tolik nepotřebuje, v 90% je samostatná jednotka (oblekani, jidlo, chození ven, pul dne ve skole, puldne po kamaradech, treninkach, u mobilu nebo u pocitace), ale zase co se mu neřekne petkrat, to nezaregistruje, mrzi me, ze kolikrat musim zvednout hlas, aby pochopil, ze to s umytim nádobí nebo třeba odložením telefonu a pripravou do postele myslím vážně
nebo se nekde zakeca/zapomene snizenou hlasitost na tel. a ja nerv, kde lítá
jestli potkal kamarada nebo ho přejelo auto nebo sletel z kola nebo co ja vim.
Ale zase se s nim v pohode pokeca, je to vlastně skvělej kluk
i kdyz to ma vsechno tak trochu na párku.
No a uvidime za tri roky co bude v pubertě…
Příspěvek upraven 24.04.23 v 22:49
Tak bude to určité různé
já vnímala jako nejhorší věk mezi rokem a cca rokem a půl
prootže už dávno před rokem mi běhali, rozum veskrze žádný a tak bylo nutno naprosto brutálně hlídat každý krok
plus jako bonus se mi po roce budili na „kojení“ klidně i desetkrát i víc za noc takže trvalé nevyspání a peklo…
zlepšilo se to až pokaždé až po odstavení, kdy začali spát celou noc a já opět začala žít a vnímat svět…a postupně jim taky došel rozum a už neběhali jako šílenci bez mozku
tvl, už to asi fakt nikdy nechci zažít
mmch běhání fakt typu, že letím a nepřemýšlím, vběhnutí na schody, kamkoliv…já pak viděla u známých dítě co neběhalo a šlo opatrně, pomalu ZA RUČIČKU
![]()
jeeeee
tak to to nebylo, u nás se běhalo
@kocourGarfield píše:
Hodnotit něco ve 4 letech je brzo… za 15 let se zepteja odpověz,
hele, určitě, nicméně za sebe, fakt po těch 15 i 18 letech…jednoznačně ten rok až rok a půl
jen si na to vzpomenu a jdou na mě mdloby, u nás to byl nonstop zápřah opravdu celý den a celou noc, dítě jen běhalo a pak jako bonus v noci nespalo
vše ostatní, co následovalo pak už bylo jen pohoda, doutníček a nožky nahóóóře ![]()
/ ve srovnání s šíleným běhajícím batoletem, bezmozkem, snažícím se od rána zabít/
Dcera má 7 let a zatím mi nepřišlo kritcké nic… je to s ní pohoda.
@Hobitka píše:
To jsi vzala kde![]()
![]()
? Jinak s nejstarsi dcerou zatim do 2r, se synem od 26m tak do 3.5r a s nejmladsi dcerou nedovedu rici, ta je takova nejvic easy-going (ale rozhodne ne klidna), ac ta ma porad neco, jen toho neni nad hlavu. A samozrejme se netesim na pubertu.
No, soudě dle sebe. Já byla zlatý dítě.
A tak nějak obecně mi přijde, že ty holčičky tolik nedivočej a maj větší zájem o lidi.