Kurz cukrářky s hendikepem. Jít do toho?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
No zrovna cukrářka potřebuje motoriku docela dost a pokud to neděláš na sebe (což u tebe s fobií asi nehrozí) tak je to fakt dřina za málo peněz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V kostce si představuji jinak 
.
Cukrařina je hlavně náročná. Máš soc. fobii, jak s tím chceš pracovat v provozu? Lidem se nevyhneš. Asi nemáš dost peněz, ať si uděláš svoji provozovnu a splníš normy. Co si myslím a vidím ve svém okolí, že má smysl, tak je švadlena. Máme blízko sebe paní, která zašívá, látá atd. Máš vidět, jak ji lidi denně nosí věci, ať je popraví. A dělá to doma. Přivydělává si takhle ve starobním důchodu. Aj by možná chtěla přestat, ale není za ní v okolí žádná náhrada. Tak ji všichni furt otravujeme, ať nám něco popraví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní-lehké to nemáš, ale cukrařina opravdu potřebuje zručnost, švadlena zní pěkně nebo mě napadlo, když máš strach z lidí, co třeba práce v útulku? Tam sice také zaměstnanci jsou, to budou všude, ale u těch pejsků by to mohlo být fajn? Pokud nemáš fobii ze psů? Hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Co knihovna? Mas rada knihy, kolektivy tam nejsou velke.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kelsey píše: Vícešvadlena ještě víc, přece jen ta cukrářka nemusí nutně dělat marcipánové panáčky atd.
ale máš pravdu, na hov.no je obojí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem vyucena cukrářka a dělala jsem řemeslo 3roky, dřina za málo peněz, takže za mě ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak pokud nejsi zručná ani výřečná, tak to bude těžké, navic bez vzdělání se zaměřením, ale to už víš sama. Zkusit leda útulky, knihovny, ale na taková místa i za málo peněz bývá dost zájemců, možná nějaká účetní, ale jestli nezvládas nějaký stres, tak to taky nic moc. S certifikátem můžeš zkusit individuální doučování např. Jazyků, dělá to spolužačka z gymplu a před maturitama má teď natriskano. Potom uz manuální činnosti, nedaleko nás má vyrobnu třeba oxalis, občas hledají,.menší kolektiv a pracuješ na směsích čajů, michas a balis. Nemáš v okolí něco podobného? Cukrárna, švadleny, to je o jemné motorice a kreativitě, ve velkovyrobne je to pak nuda, ale zkusit to můžeš, dělá tak sestřenice, nezdobí, dělá korpusy a krémy pořád dokola.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zahradnictví. Jo a soc. fobik musí mezi lidi a trénovat. Časem to totiž otupí. Jinak se zbytečně zahrabe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
V té knihovně by byla denně v kontaktu s lidmi a ne vždy příjemnými, takže to se obavám, že pro zakladatelku nebude ono.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ritterqa píše: Více
do knihovny hlavně musí mít knihovnickou školu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Děkuji za reakce. Pardon, trochu jsme se rozepsala. Tušila jsem, že jsem mimo. Útulek je moc dobrý nápad.
Ale co dál? Je vůbec šance, abych absolvovala nějaký kurz s takovými zdrav. problémy?
Jen s maturitou, bez nějakého odbornějšího zaměření jsem pro zaměstnavatele nezajímavá.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, nechci vás zdržovat elaborátem, proto napíšu vše v kostce. Dlouhou dobu si hledám neúspěšně práci, nejsem průbojná, ale opravdu vůbec, pohovory nezvládám (za celou dobu jsem byla jen na 3 pohovorech), hledám si podřadné pozice, na víc si nevěřím. Navíc mám jeden nevyléčitelný hendikep, který mi zhoršuje hrubou i jemnou motoriku. Nezvládám stres a lidi (soc. fobie) a prakticky veškerá činnost mi hendikep ještě mnohonásobně zhorší a tím i motoriku a celkové fungování. Z častého pobytu mezi lidmi jsem vyřízená a pokud si nedám pár dní bez lidí, pak běžně onemocním.
Na důchod nedosáhnu, bojím se i studovat (mám jen gympl), myslím, že bych to už nezvládla a nevím, co se sebou dál. Bude to znít trapně a hloupě, ale ve svém věku nevím, jakým směrem se ubírat, abych měla uplatnění na trhu práce. Vždy mě to táhlo do kuchyně, pekáren (to jsem musela zavrhnout - noční směny a velký stres), klidně i úklid, sklady, mám ráda sebevzdělávání, biologii člověka, přírodu, umění, hodně čtu, ale nejsme vůbec výřečná. Jsem zručná a trpělivá, nebojím se fyzické práce. Jazyky mi nejdou. Nezvládám řízení dopr. prostředků, noční směny, velké kolektivy a nadměrný stres. Obvykle mi trvá až rok, než si zvyknu na nové pracovní prostředí a kolektiv…
Našla jsem si rekval. kurz cukrářky, který by mohl být proplacen ÚP, i když bych cca 10k projezdila. V rámci kurzu musím splnit i hodiny praxe a nevím, jestli jsem s výběrem nešlápla vedle, navíc prý ani cukrařina není dobře placená. Na druhou stranu mě to láká, ale nevím, jestli se mé naivní představy nerozcházejí s realitou.
Vím, že si to musím rozhodnout sama, jen bych chtěla vědět, jestli nejsem úplně mimo.
Mohli byste, prosím, poradit, co s takovým člověkem, který je dost nepoužitelný a neví, kam se upíchnout? A roky letí…