Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Líbí se mi kolega v práci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.12.15 00:05
Jdi za hlasem sve vaginy. Je treba utisit zavcasu. Pak to cvachta stale hlasiteji… Mohlo by to rusit kolegy od prace…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
19.12.15 05:08
@pe-terka píše:
Tvůj to tady někdy četl? vidíš, tak mýho to ještě ani nezačlo bavit, emiminem pohrdá. Ale když nám malá pomačkala klávesnici a ovladač na telku a tady se mi dostalo odborných rad co s tím, vzal ho jakž takž na milost.
Tak to ten můj má na tenhle server názor tak podobný 
Já si ale nechávám prohlížeč otevřený, takže občas zahlédne, co se tady řeší. To ho akorát utvrzuje v tom, že kraviny
- Citovat
- Upravit
Tunrida
19.12.15 05:09
@pe-terka píše:
počkej v létě, až zas naběhnou řemeslníci! Bude s emiminem ámen
Já se obávám, že v létě nebudu mít čas ani na ty řemeslník 
- Citovat
- Upravit
19.12.15 09:25
Mám pocit, jakoby jsi tohle už někdy zažila, že v tom trošku umíš chodit. Nejsi zamilovaná, ty prostě chceš sex. Proč ne, že? Je to tvoje volba a tvoje svědomí.
Uvědom si ale, že se taky můžeš pěkně ztrapnit. Můžeš se mu hodně líbit, ale může mít své zásady. Odmítne tě a jak moc se při tom budeš cítit hloupě se asi odvíjí od míry jak moc budeš vlezlá a jak moc se nabídneš. Pak ho budeš denně potkávat a bude ti to kazit náladu. Cesta do pekel. Proč? Kvůli sexu? Jestli to fakt tak moc potřebuješ a doma ti to z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje, jdi na seznamku, tam je takových chlapů mraky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.1.16 09:47
Pravda
Ahoj myslim ze to je pravda pred tremi mesici jsem nastoupila do prace sef si me oblibil, ze je na me spoleh tak jsem si to nejak myslela jsme vdana a mam deti nastoupila jsem po materske do prace. Zacalo takove laskovani dokonece me chytl za ruce proste to uni oblbnout branim se tomu ale nejak to nejde nechci prijit o praci. Proste chci i nechci cchapete?
@Uzo píše:
Mám pocit, jakoby jsi tohle už někdy zažila, že v tom trošku umíš chodit. Nejsi zamilovaná, ty prostě chceš sex. Proč ne, že? Je to tvoje volba a tvoje svědomí.Uvědom si ale, že se taky můžeš pěkně ztrapnit. Můžeš se mu hodně líbit, ale může mít své zásady. Odmítne tě a jak moc se při tom budeš cítit hloupě se asi odvíjí od míry jak moc budeš vlezlá a jak moc se nabídneš. Pak ho budeš denně potkávat a bude ti to kazit náladu. Cesta do pekel. Proč? Kvůli sexu? Jestli to fakt tak moc potřebuješ a doma ti to z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje, jdi na seznamku, tam je takových chlapů mraky.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.1.16 18:01
No tady je zas moralistů a pak si člověk přečte, že 50% lidí a víc je nevěrných 
Zakladatelka v tom má jasno, chce úlet, ne rozvracet manželství, tak ji nechte, snad ví, co dělá. Já jsem ve stejné situaci, mám v práci „friend with benefits“ a žádná tragédie se nestala, nicméně můj muž to ví, jelikož na věrnosti jsme náš vztah nikdy nestavěli.
Zakladatelko, doporučuji vylákat kolegu někam mimo práci, na pivo, do kina, nějakou akci, obávám se, že v práci to nejde. A pak se nenápadně zeptat, jak na tom je. Začala bych nějakým obecným pokecem o vztazích, jaké ženy se mu líbí a pod, pak dát lehce najevo zájem, že ti třeba připomíná oblíbeného herce a pod.
Pokud dá jasně najevo, že je zadaný a nechce podvádět, šla bych od toho, v tomto je potřeba férovost. Pokud je ochotný k nezávaznému úletu, proč ne. Ale bacha, nebalila bych romantiky, panice a podobné typy, co mají sklony k zamilování, bohužel se tu může nepěkně zkomplikovat. Jen typy, co mají jasno v tom, že půjde o nezávazný sex.
Mimochodem, pokud za sebe víte, že to neustojíte, zamilujete se atd., rozhodně nedoporučuju! Jedna věc jsou úlety, pardon, ale jsme pořád zvířátka a opravdu ne monogamní, druhá věc je plánovité rozvracení vztahů.
- Citovat
- Upravit
Sonarka
2.1.16 18:24
@Anonymní píše:
No tady je zas moralistů a pak si člověk přečte, že 50% lidí a víc je nevěrnýchZakladatelko, doporučuji vylákat kolegu někam mimo práci, na pivo, do kina, nějakou akci, obávám se, že v práci to nejde. A pak se nenápadně zeptat, jak na tom je. Začala bych nějakým obecným pokecem o vztazích, jaké ženy se mu líbí a pod, pak dát lehce najevo zájem, že ti třeba připomíná oblíbeného herce a pod.
Mimochodem, pokud za sebe víte, že to neustojíte, zamilujete se atd., rozhodně nedoporučuju! Jedna věc jsou úlety, pardon, ale jsme pořád zvířátka a opravdu ne monogamní, druhá věc je plánovité rozvracení vztahů.
Pokud dá jasně najevo, že je zadaný a nechce podvádět, šla bych od toho, v tomto je potřeba férovost. Pokud je ochotný k nezávaznému úletu, proč ne. Ale bacha, nebalila bych romantiky, panice a podobné typy, co mají sklony k zamilování, bohužel se tu může nepěkně zkomplikovat. Jen typy, co mají jasno v tom, že půjde o nezávazný sex.
Nj jenže to člověk bohužel dopředu neví, zda se zamiluje nebo ne…já bych do toho nešla vůbec, proč jako, takové komplikace si člověk může ušetřit a téměř vždy se alespoň jeden zamiluje a jak z toho pak ven? Nejsem žádná moralistka, sama jsem byla nevěrná a momentálně mám milence na sex, ale kdybych před tím rokem a něco, věděla co všechno tímhle ˇúletemˇ spustím a jakým martýriem si projdu, tak do toho v životě nejdu, mohla jsem si tak ušetřit spoustu trápení a mohla jsem teď mít spokojenou rodinu…takže já bych rozhodně nikomu neradila: Jo běž do toho, pokud to ukočíruješ, bude to v pohodě…a pod…protože ono to v pohodě nebude. Ale na to si musí každý přijít sám.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.2.17 16:10
Ahoj, snad mi někdo poradíte. Už rok se mi líbí kolega v práci. Já jsem vdaná, on ženatý. Nic se nestalo a ani jeden z nás se o nic nepokusil. A mě rozum říká - ruce dál. A ani neplánuju, že bych se o něco víc pokusila. Takže ve vší počestnosti. Ale já úplně cítím, jak je to na mě vidět. Potkáme se jedenkrát, dvakrát denně na chodbě. Řekneme si ahoj. 1×, 2× měsíčně spolu něco řešíme, ale to je na pár vět nebo telefonátů. O osobních věcech se nebavíme. No občas udělá nějakou narážku. Ale to on dělá na všechny ženský ve firmě. A řekne to tak, že to všechny bereme z legrace. Prostě všechny od 20-to do 60-ti jsme je ho berušky a zlatíčka. Ale od něj to vůbec není oplzlý.
Má strašně nádhernej hlas. A je prostě sympaťák. Ale ten hlas je neskutečný. A já se vždycky začnu chovat jako zblázněná puberťačka. Jsem nervózní, rudnu, zmatené prudké pohyby atd atd. No prostě tak, že to pozná i natvrdlý chlap, že se mi líbí. A já nevím, co s tím. Jak to udělat, aby to nebylo tak strašně poznat?
Bohužel se vždycky potkáme někde na chodbě nebo najednou vyjde z nějakých dveří. A já nikdy nevím kdy to bude. Nemůžu se na to připravit. Je to vždy, když to nejméně čekám. Co s tím? Abych se nechovala tak trapně?
- Citovat
- Upravit
7.2.17 16:22
Třeba by ti pomohlo, když si uvědomíš, že on se tak chová ke všem ženám ve firmě od 20-60 ti let, jak sama píšeš, a všechny jsou jeho „berušky a zlatíčka“, takže bych si to na tvém místě nebrala tak osobně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sonarka
7.2.17 16:33
@Anonymní píše:
Ahoj, snad mi někdo poradíte. Už rok se mi líbí kolega v práci. Já jsem vdaná, on ženatý. Nic se nestalo a ani jeden z nás se o nic nepokusil. A mě rozum říká - ruce dál. A ani neplánuju, že bych se o něco víc pokusila. Takže ve vší počestnosti. Ale já úplně cítím, jak je to na mě vidět. Potkáme se jedenkrát, dvakrát denně na chodbě. Řekneme si ahoj. 1×, 2× měsíčně spolu něco řešíme, ale to je na pár vět nebo telefonátů. O osobních věcech se nebavíme. No občas udělá nějakou narážku. Ale to on dělá na všechny ženský ve firmě. A řekne to tak, že to všechny bereme z legrace. Prostě všechny od 20-to do 60-ti jsme je ho berušky a zlatíčka. Ale od něj to vůbec není oplzlý.
Má strašně nádhernej hlas. A je prostě sympaťák. Ale ten hlas je neskutečný. A já se vždycky začnu chovat jako zblázněná puberťačka. Jsem nervózní, rudnu, zmatené prudké pohyby atd atd. No prostě tak, že to pozná i natvrdlý chlap, že se mi líbí. A já nevím, co s tím. Jak to udělat, aby to nebylo tak strašně poznat?Bohužel se vždycky potkáme někde na chodbě nebo najednou vyjde z nějakých dveří. A já nikdy nevím kdy to bude. Nemůžu se na to připravit. Je to vždy, když to nejméně čekám. Co s tím? Abych se nechovala tak trapně?
To časem přejde, měla jsem to samé s kolegou, děsná nervozita, klepala jsem se a nemohla s ním ani pořádně mluvit a bála se, že to musí poznat 
Časem to odeznělo a teď se dokážeme bavit normálně, jako kamarádi a dokonce jsme zvládli spolu ani nic nemít Jsou to jen zblázněné hormony, když hoc vidíš, adrenalin vylítne a proto jsi rozklepaná a buší ti srdce, ale za čas si tvoje tělo zvykne a přestane takhle reagovat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.2.17 01:34
Taky jsem se cca před rokem zakoukala do kolegy v práci. A měla jsem pocit, že to není jen z mé strany. Jenže jsme oba byli zadaní a tak jsem to nijak neřešila. Ale ono se to nějak stupňovalo. Spoustu vzájemných opravdu hlubokých pohledů do očí… Při náhodném doteku takové napětí, že se snad dalo i vidět… Prostě jsem v tom byla až po uši a říkala jsem si, že si jen něco namlouvám, že to tak není. V dubnu jsme měli firemní večírek, kde se něco popilo a já se s ním šla projít a svěřila jsem se mu se svými pocity. On odpověděl, že to cítí úplně stejně. Skončilo to nádherným polibkem. A jsem si jistá, že kdyby to nebyl on, kdo to utnul s tím, že jsme oba zadaní a že to bychom dělat neměli, tak já bych u líbání neskončila. Od té doby se u mě všecko změnilo. Zjistila jsem, že mého přítele mám ráda, ale jsem schopná daleko hlubšího a intenzivnějšího citu. S přítelem skoro nespím, protože pořád mám v hlavě toho kolegu a nějak se mi příčí s jedním spát a na druhého myslet. S tím kolegou spolu trávíme spoustu času, vídáme se jak v práci tak i mimo práci, na kafe, na drink, ale od té doby mezi námi nic nebylo. Občas si napíšeme pár smsek, jak po sobě toužíme (ok, já je píšu asi častěji než on), ale nic víc. Jen si spolu máme co říct a moc si rozumíme. Už si o nás povídá i naše okolí nejen v práci, jeho přítelkyně dělá scény (a já se jí nedivím), ale vlastně ani jeden nevíme co dělat. Doma mám hodného chlapa, jsme spolu 4roky, bez dětí, jsme oba nekonfliktní, dokážeme dělat kompromisy takže se fakt téměř nepohádáme. Ale nějak si spolu už nemáme moc co říct, kolikrát jsem i radši když se doma díky práci jen míjíme. Ale nedokážu být sama, potřebuju se o někoho starat, pro někoho vařit, uklízet, dělat „domov“. A on je takhle taky spokojený. Je samotář co má rád svůj klid takže mu i vyhovuje, když se seberu a jdu ven s tím kolegou (on o tom ví, že se s ním scházím kolikrát i pozdě v noci, jen neví, co k němu cítím…) Kolega to má doma celkem divoké, hádky na denním pořádku, ale já nejsem typ člověka co by mu řekl tak se na ní vykašli a budeme spolu a on zase něco takového nikdy neřekne mě. Takže po sobě budeme toužit a budeme ve vztazích, ve kterých nejsme spokojení…
- Citovat
- Upravit
12.2.17 18:24
Měla jsem ještě v prosinci vztah, který trval osm let. Už dlouho to šlo z kopce, ale nechtěla jsem si to připustit a pořád jsem asi doufala v nějaký zázrak. Že jsem během dvou let měla šest milenců nebo milostných pletek ani nemluvím. Byla jsem zoufalá.
Mezitím v létě k nám do práce nastoupil nový kolega. Už na první pohled jsem si říkala, že je to sympaťák a furt jsem se na něj musela dívat. V té době to ale bylo spíš stádium „je to sympaťák, ale nic víc ho nijak neřeším.“ Začalo se to „zhoršovat“, když se se mnou snažil přijít do řeči, kdykoliv to šlo a hlavně se na mě vždy tak krásně usmíval. Říkala jsem si, že je to nějaký zvláštní, že se tak usmívá, ale asi je to takový typ. Velmi brzy si toho ale všimli i ostatní kolegové, že se na mě skutečně víc dívá a usmívá. Pak mi začal nosit bombony. To byla fáze „je milej, zábavnej, fajn, je volný?“ A taky jsem se dostala k tomu, že jsem si přiznala, že vztah s bejvalým nemá cenu. Spadlo to ve chvíli, kdy ségry děti měly oslavu narozenin a měli jsme tam jít s bejvalým, ale ten byl předešlý den v hospodě, přišel druhý den odpoledne a takhle nažraný chtěl jít na oslavu narozenin dětí… přikázala jsem mu, aby zůstal doma, že ho tam takhle nechci. A nic si z toho nedělal. Tady jsem se rozhodla po promluvě s mojí rodinou, že se odstěhuju a koupím si vlastní byt. A začala jsem chodit za psycholožkou. Ta mi teda radila, že bych měla zůstat nějakou dobu sama.
jenže nový kolega z práce mi nenechával spát. Líbil se mi čím dál víc a víc. přerostlo to v šílenou touhu, kterou jsem snad nikdy v životě nepoznala. Vždy se našel někdo, když jsem byla volná, jestli bych s nimi nechodila a já si řekla, že proč ne, za zkoušku to stojí. Ale tohle je něco úplně jiného. Přitahuje mě to k němu jako magnet. Kdykoliv ho vidím, nejradši bych mu skočila do klína. není snad nic, co by se mi na něm nelíbilo. Zamilovala jsem se. Připadala jsem si jako puberťačka. Ani jsem nevěděla, jak někomu říct, že se mi líbí a tak. Velmi jsem znejistěla, protože on se najednou začal chovat jinak, už za mnou tak nechodil, nenosil bombony, mluvil s jinými ženami a nebo si neřekl, že na mě kašle, když jsem ještě měla status zadaná.
Každopádně jednoho dne jsme vyrazili poprvé ven, koupil si boty a já mu dělala doprovod. A pak jsme šli na pivo. No a tam jsme si dali první pusu. Líbali se a mazlili jsme se tak dlouho, že celý svět patřil jenom nám. Strašně dlouho jsem se necítila tak spokojeně, tak naplněně, tak.. skvěle. Ukázalo se, že už nějakou dobu tušil, že bych ho chtěla, ale schválně dělal, že ne a že já jemu jsem se líbila už od jeho nástupu v práci, že jsem mu připadala ze všech holek v práci ta nejkrásnější a přitom jsem s ním jako jedna z mála mluvila normálně v pohodě. A už druhý den o mě rád mluvil jako o „jeho ženě“ „miláčku, zlatíčku, sluníčku.“. Byl srozuměnej s mojí situací, že nejdřív zařídím věci kolem bytu, potom oznámím bejvalýmu, že od něho odejdu (to byla ta nejtěžší část). No od nového roku bydlím ve vlastním s novým přítelem. Nemůžu být šťastnější. Mám pocit, že lepšího muže už snad mít nemůžu.
Proč to sem píšu? Třeba je to pro ostatní taky znamení, že muž, který je ve vašem životě, nemusí být ten pravý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 23:24
Není to zase troll? zakladatelko, pokud chceš sex, měj ho, ale nebude to po všech stránkách jednodušší, když budeš mít sex s mamželem a kolegu si jen představovat na jeho místě? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 23:42
@BiohazardMichell Pokud budeš na kolegu pět stejné chvalozpěvy i za pět, deset let, dá se říct, že by to mohl být ten pravý. Přála bych ti to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
