Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj holky, dneska nad tím cely den premyslim, tak se chci zeptat, zda nejsem jediná a nebo jsem opravdu labilní 😂
Přestěhovali jsme se do nového bytu, na začátku se mi to tu strašně líbilo. Bavilo me uklízet a hezky byt načančat. Bydlíme tu už třetí měsíc a opadlo to ze me. Už se mi to tady nelíbí, tím pádem už me to nebaví pomalu ani uklízet a čančat. Ve starým bydlení jsem tuhle “nemoc” řešila tím, ze jsem třeba 2-3× přehazela nábytek jinak a zase na chvíli se mi to líbilo. 😂 už vážně nevím co s tím mám dělat a jestli jsem jediná, tak to se picnu. ![]()
A nemáš to třeba z toho, že jsi jako dítě neměla svůj klid, svoje útočiště nebo ti ho pořád někdo bořil? Neměla jsi soukromí a svoje hnízdečko?
Já ti velmi rozumím, v podstatě těžko se cítím někde doma, přitom po domově tolik toužím. O přestavbách nábytku bych mohla napsat román. Neskutečně nespokojená, což bylo dáno asi i nevyhovujícími dispozicemi bytu, tím, že mi matka pořád chodila vyjmenovávat, co všechno je u nás blbě, a taky asi i tím, že jsem nikdy neměla ten pocit bezpečí ve svém dětském pokoji, matka mne neustále kontrolovala tajně za stěnou, takže s tím domáckým pocitem bezpečí jsem byla dlouho na štíru.
Ve starém bytě pomohlo odstřihnout matku, poté jsem asi za rok si uvědomila, že bydlíme v krásném místě v přírodě, byt nic moc, ale náš… tak co…úplně ze mne opadlo to, že něco někde musí být. Ne, fakt nemusí… a mnoho toho může zůstat starého, rozbitého, dokud nebude na nové, nebo neuvidím někde musthave kousek.
A úplně pomohlo odstěhování pryč s partnerem. Ale tady to je asi tím, že se cítím v bezpečí s ním, s místem pobytu to nemá co dělat. Místo pobytu mě je vlastně jedno.
Ale tuhle nemoc léčit jedině přes tu obcesi a pocit nespokojenosti, nebezpečí, přijít na to, proč… a pak se od těch prvotních impulsů co nejvíce oprostit. ![]()
Jee, me taky vzdycky bavilo prehazovat nabytek, v novem se jeden citi nejak lip, trochu jako když dojedes na dovolenou.
Tak ho prehazuj
nebo kup ruznobatevne potahy a střídej je
Znám jednu paní, která má každý týden jinak nábytek( treba koupi i nový) a každý měsíc předělává kuchyň, kupuje jiné sedačky apod.
Tak že nejsi jediná.
@Notsofunyy nemyslím, že máš nemoc.
Spíš třeba nemáš čas nebo náladu a že tě to prostě omrzelo.
Jediné, co bych si dala pozor, jestli ti to nejak příliš nevadí. To už potom nějakou obsesí zavání.
Když mám čas a chuť, tak ráda něco doma načančám, když ne, tak ne a je mi to fuk.
Mám ráda věci pod kontrolou, ale doma se cítím dobře i bezpečně bez čančání.
Má důchod, chodí do práce a manžela, který je též v důchodu a chodí do práce. Mají 1+1 byt, tak že tolik nábytku zase nemají.
Nejsi jediná, mám to podobně. Občas pomůže přidat nové dekorace nebo menší úpravy, abys oživila prostor a měla z něj zase radost. Zkus najít nové inspirace třeba na internetu a vytvoř si příjemné koutky, které tě budou motivovat udržovat pořádek.
Je, no to se mi ulevilo. Přítel je ze me už na mrtvici 😃 jsem na mateřské s 10m dcerou, takže to možná taky tomu napomáhá 😃