Máma mě psychicky vysává

381
7.1.20 11:33

Máma mě psychicky vysává

Ahoj všem, řeším v sobě následující problém. I když jsem (subjektivně souzeno) poměrně pozitivní a nekonfliktní člověk, kdykoli mě moje máma kontaktuje nebo se vidíme, je mi značně úzko. Úplně se mi to všechno uvnitř sevře. Je to poměrně hodně negativní člověk a cítím, že mě psychicky neuvěřitelně vysává. Celý život. Zahlcuje mě svými problémy, které jsou ale pokaždé jiné a upřímně nikterak vážně.
Od útlého dětství do cca 20 let si ze mě dělala terapeutku a cítila jsem se spíše jako její matka než dcera. Vzhledem k tomu, že je neustále plná svých (většinou negativních) emocí, nikdy tu pro mě vlastně nebyla. Nikdy jsem ani od ní necítila mateřskou lásku.
Nyní, v mých 25 letech, bojuji s tím, že mám výčitky, když se vůči ní vymezuji. Citlivě jsem jí vysvětlila, že už mě nebaví být její terapeutka, že už mám vlastní život a už mě nebaví na sebe přejímat její problémy, které řešíme pokaždé, když jsme spolu nějakým způsobem v kontaktu. Většinou se urazí, odejde, nebo položí telefon a za pár dní to začíná celé na novo, jako by se nic nestalo.
Nevím, jak se k tomu postavit citlivě, ale zároveň asertivně. Jak s ní komunikovat. Jaký si stanovit limit na četnost setkávání.
Za jakékoli názory, tipy, postřehy budu vděčná.
Krásný den!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
363
7.1.20 11:44

@Sofia_Sofia Takovou mámu nemám, ale mám takovou babičku a celé dětství jsem měla před očima, jak se s tím potýkala moje máma. Nemyslím, že to někdy zvládla, takže bohužel nemám úspěšný „recept.“ Tak spětně bych ale řekla, že je velmi důležité si nastavit model, který tě nedeptá (nebo deptá nejméně) a na jeho dodržování trvat. Jaký to je, to už můžeš vědět jen ty. Např. návštěva jednou týdně, ne víc (to jen tak střílím). U nás byl vždy ten problém, že se kontakt omezil, ale brzo se to vrátilo do původního stavu a máma byla zase svou mámou „zavalená“.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1343
7.1.20 12:16

Taky mám takovou matku, taky je mi 25. Osobní kontakt máme omezený na minimum, vždy jak přijede nebo my jedeme k nim tak trpím. Ale snažím se to přežít, párkrát za týden ji napíšu, když to graduje konverzaci utnu. Prostě je to moje matka… Mnohem víc si rozumím s tchyni

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.1.20 13:50

Mam podobnou zkušenost.. Mama na me přenáší svoje problemy, ktere sou furt stejne když ji nabizim řešení. Tak se ji nelibi zacne me napadat ze chci jen majetem ze me na ni nezalezi apod. Jedinna moznost jak zit v klidu je komunikovat minimalne a doufat ze neodnesu jeji prusery.

  • Citovat
  • Upravit
5901
7.1.20 14:04

Také máme podobného člena rodiny. Osobně to řeším tak, že jakmile zase začne, tak změním téma na něco pozitivního a nedám mu šanci pokračovat v tom svém negativnu. Nedá se to ale moc dlouho vydržet, proto je dobré omezit kontakt na minimum. S nějakými lidmi se prostě vyjít nedá. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8.1.20 10:47
:dance: :dance: :dance: :dance:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová