Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Maminky jedináčků, jste tady?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.7.23 11:25
Já jsem jedinacek a nepřipadám si rozmazlená, sobecká… upřímně, nikdy jsem už sourozence nechtěla a ani mi nevadilo, že nikdy nepřišel 😀
Jsem samostatná, spoléham sama na sebe a mám dvě výborné přítelkyně, které jsou jako mé sestry 😀 😍
No, navíc je fajn být jedinackem, rodiče se Vám pořádně věnují a nemají výčitky, že se vašemu sourozenci věnovali více než vám..
Ani se s nikým nehádáte při dědění…znám hodně případů, kdy dědictví vyvolalo spory a nenávist, která už nikdy neodejde…Toť můj názor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 11:54
Já myslím, že i pro rodiče i pro dítě je lepší mít alespoň ty 2 děti, pokud to jde. Samozřejmě záleží i na konkrétních dětech i rodičích, někdo je nespolečenský a dítě tím trpí, někdo naopak a dítě má i tak dost sociálních interakcí i bez sourozence. Často slýchám od rodičů jedináčků, jak sourozenec chybí při hrách a pod, že dítě musí neustále zabavovat, hledat mu kamarády na dovolené atd. Taky vzájemná motivace a zdravá soutěživost mezi sourozenci je něco velmi cenného.
Ale pokud je si rodič jistý, že je druhé dítě nad jeho síly, tak samozřejmě je nejlepší respektovat svoje limity. Pak je potřeba se dívat i do dospělosti toho dítěte, jestli na něj nebudu příliš upnutá a nebudu mu kazit manželství, nebo život obecně, svým nadměrným zájmem. Výhoda je, že dítě je jediný dědic, ale zase ta zodpovědnost za stárnoucí rodiče je pak jen na jednom člověku, to moc těžké.
Já jsem po rozvodu velmi ocenila podporu mých sourozenců, neumím si představit, co bych bez nich dělala. Moje bolest se mohla rozdělit mezi více lidí, nemusela jsem zatěžovat jen jednoho nebo jen rodiče. Stejně tak, když se stalo něco rodičům, vždy jsme se mohli o starosti/pomoc podělit a zastoupit se.
Když se jednou rozhodneš mít jen jedno dítě, nelituj. Děláš, co považuješ za nejlepší, víc udělat nemůžeš. Já jsem ze 3 dětí, taky mám 3 a byly chvíle, kdy to bylo opravdu náročné a vyžaduje to opravdu kvalitního partnera, aby člověk zvládnul vše bez újmy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 12:20
@safina píše:
Já myslím, že i pro rodiče i pro dítě je lepší mít alespoň ty 2 děti, pokud to jde. Samozřejmě záleží i na konkrétních dětech i rodičích, někdo je nespolečenský a dítě tím trpí, někdo naopak a dítě má i tak dost sociálních interakcí i bez sourozence. Často slýchám od rodičů jedináčků, jak sourozenec chybí při hrách a pod, že dítě musí neustále zabavovat, hledat mu kamarády na dovolené atd. Taky vzájemná motivace a zdravá soutěživost mezi sourozenci je něco velmi cenného.
To je taky takové hezké klišé, my si marně snažili půjčit další dítě jen z důvodu lacinějších rodinných vstupů 
Dítko se zvládalo zaměstnat od mala samo, já nejsem věčně obletující a animující matka. „Já se nudím“ jsem dost často slyšela od různých sourozeneckých konstelací, od svého dítěte jen v pubertě na návštěvě u prarodičů na vesnici 
Zdravou soutěživostí myslíš bitky a hádky? Já ty vzorně hrající si sourozence, nepožadující animaci od dospělých, zatím nepotkala, vždy jsme si s chlapem řekli, díkybohu za rozumného jedináčka 
Asi jsme se špatně dívali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 12:21
@vejilka Chapu, moji rodice to maji stejne, nebo to tak aspon rikaji, ze az budou nemohouci, chteli by prijemne zarizeni, kde jim pomohou hezky dozit, s primerene castymi navstevami pribuznych, ale kdo vi, jak to bude az budou opravdu stari a treba uz ani mentalne nebudou uplne v poradku. Ono nejde ani tak o pracnost te pece, ale o to, ze kdyz to pak neudelam ja, neudela to nikdo a to je docela velka zatez.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 12:28
@Kasandra159 píše:
To je taky takové hezké klišé, my si marně snažili půjčit další dítě jen z důvodu lacinějších rodinných vstupů
Nevím, proč se ti zdá, že je to klišé. Mám to od kamarádek, co mají jedináčka. Moje švagrová si naopak půjčovala moji nejmladší, aby měla od své dcery klid. Děti si vyhrají celé hodiny spolu a rodič má čas na domácí práce/svou práci/odpočinek. Hádky jsou jen občas, dobrý rodič to umí vyřešit.
Hlavně jsem psala, že záleží na konkrétním dítěti, některé sociální interakce ani nepotřebuje, nebo je to za trest (pere se, bije děti), nebo se o svoje kamarády postará samo. Ale to je spíš výjimka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 12:31
https://www.emimino.cz/…ankovani/12/?…
Každý by měl mít tolik dětí, kolik opravdu zvládne ve všech směrech života.
Zklamat tě může jedináček, stejně jako prostřední dítě atd. Litovat můžeš, protože lidé vždycky chtějí (nebo závidí) to co nemají. Kdo má dětí více, rád by si zkusil jaké to je s jedním a naopak Můžeš mít více dětí, které se nemaj rády, ale taky nemusíš, můžou se milovat a být nerozluční.
Pracujeme s tím, jaké karty nám život rozdal a pokud se někdo necítí „přibrat si další karty“ tak nemusí… a není třeba nad tím přemýšlet nebo litovat. Prostě pracujeme s tím co máme a děláme to co nejlépe (někdo s jedním, někdo s více dětma)
Příspěvek upraven 10.07.23 v 18:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 12:35
Ano, máme jedno dítě, bylo v plánu i druhé, ale kvůli určitým věcem (nebudu rozpisovat) už další nebude. Ale za jedno jsem ráda. Mám i čas se věnovat svým věcem, svojí práci, syn je parťák, se kterým se dá blbnout, chodit na dovolené a do přírody, taková to jedno dítě, žádné dítě je blábol, až bolí. Už jsme si na to tak nějak zvykli a jedno nám stačí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pitaya1
10.7.23 12:46
@safina píše:
Já myslím, že i pro rodiče i pro dítě je lepší mít alespoň ty 2 děti, pokud to jde. Samozřejmě záleží i na konkrétních dětech i rodičích, někdo je nespolečenský a dítě tím trpí, někdo naopak a dítě má i tak dost sociálních interakcí i bez sourozence. Často slýchám od rodičů jedináčků, jak sourozenec chybí při hrách a pod, že dítě musí neustále zabavovat, hledat mu kamarády na dovolené atd. Taky vzájemná motivace a zdravá soutěživost mezi sourozenci je něco velmi cenného.
Ale pokud je si rodič jistý, že je druhé dítě nad jeho síly, tak samozřejmě je nejlepší respektovat svoje limity. Pak je potřeba se dívat i do dospělosti toho dítěte, jestli na něj nebudu příliš upnutá a nebudu mu kazit manželství, nebo život obecně, svým nadměrným zájmem. Výhoda je, že dítě je jediný dědic, ale zase ta zodpovědnost za stárnoucí rodiče je pak jen na jednom člověku, to moc těžké.
Já jsem po rozvodu velmi ocenila podporu mých sourozenců, neumím si představit, co bych bez nich dělala. Moje bolest se mohla rozdělit mezi více lidí, nemusela jsem zatěžovat jen jednoho nebo jen rodiče. Stejně tak, když se stalo něco rodičům, vždy jsme se mohli o starosti/pomoc podělit a zastoupit se.
Když se jednou rozhodneš mít jen jedno dítě, nelituj. Děláš, co považuješ za nejlepší, víc udělat nemůžeš. Já jsem ze 3 dětí, taky mám 3 a byly chvíle, kdy to bylo opravdu náročné a vyžaduje to opravdu kvalitního partnera, aby člověk zvládnul vše bez újmy.
Stejně tak se nemusí spolu zabavit dvě děti. Budou kit třeba spolu neustále rozvoje, co budou muset rodiče řešit.
Kluk si dost času zvládl a zvládl vyhrát sám. Kamarády jsem mu nikdy hledat na dovol3nych nemusela. Buď si je našel sám nebo si hrál sám. Samozřejmě si hrajeme i spolu, ale to mi přijde normální i v případě, že rodiče mají víc dětí
- Citovat
- Upravit
10.7.23 12:52
Já jsem spokojený jedináček, o sourozence jsem nikdy nestála. Až teď v dospělém věku myslím na to, že by se mi nějací sourozenci hodili kvůli péči o rodiče. Jinak mi stále nechybí
S určitou sobeckostí jedináčků tedy docela souhlasím. Jsem ochotná a schopná myslet na ostatní, mám nasycené potřeby, ale jak přijde na lámání chleba, sleduju samozřejmě předně své zájmy a zájmy svého dítěte… (ačkoli určitá sobeckost je spíš vrozená člověku celkově, nemusí to být jen jedináček)
Třeba hned můj úvodní odstaveček je sobeckosti docela plný
Já sama zvažuji i druhé dítě, ale z větším věkovým rozdílem. Bylo by to takové jedináčkovské dětství, ale v dospělosti by nebyly na různé problémy samy, až už nebude moct přijít pomoc od nás rodičů…
A mě by ještě zajímalo - RODIČE JEDINÁČKŮ (z rozhodnutí) JSTE JEDINÁČCI?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 13:21
@Payiinka píše:
Já jsem spokojený jedináček, o sourozence jsem nikdy nestála. Až teď v dospělém věku myslím na to, že by se mi nějací sourozenci hodili kvůli péči o rodiče. Jinak mi stále nechybí
S určitou sobeckostí jedináčků tedy docela souhlasím. Jsem ochotná a schopná myslet na ostatní, mám nasycené potřeby, ale jak přijde na lámání chleba, sleduju samozřejmě předně své zájmy a zájmy svého dítěte… (ačkoli určitá sobeckost je spíš vrozená člověku celkově, nemusí to být jen jedináček)
Třeba hned můj úvodní odstaveček je sobeckosti docela plný
Já sama zvažuji i druhé dítě, ale z větším věkovým rozdílem. Bylo by to takové jedináčkovské dětství, ale v dospělosti by nebyly na různé problémy samy, až už nebude moct přijít pomoc od nás rodičů…A mě by ještě zajímalo - RODIČE JEDINÁČKŮ (z rozhodnutí) JSTE JEDINÁČCI?
Ne. A hodně to moje rozhodnutí ovlivnilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 13:28
@Payiinka píše:
Já jsem spokojený jedináček, o sourozence jsem nikdy nestála. Až teď v dospělém věku myslím na to, že by se mi nějací sourozenci hodili kvůli péči o rodiče. Jinak mi stále nechybí
S určitou sobeckostí jedináčků tedy docela souhlasím. Jsem ochotná a schopná myslet na ostatní, mám nasycené potřeby, ale jak přijde na lámání chleba, sleduju samozřejmě předně své zájmy a zájmy svého dítěte… (ačkoli určitá sobeckost je spíš vrozená člověku celkově, nemusí to být jen jedináček)
Třeba hned můj úvodní odstaveček je sobeckosti docela plný
Já sama zvažuji i druhé dítě, ale z větším věkovým rozdílem. Bylo by to takové jedináčkovské dětství, ale v dospělosti by nebyly na různé problémy samy, až už nebude moct přijít pomoc od nás rodičů…A mě by ještě zajímalo - RODIČE JEDINÁČKŮ (z rozhodnutí) JSTE JEDINÁČCI?
Já to mám naopak, jsem jedináček, a díky tomu, mám dětí víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.7.23 13:30
Já jsem jedináček a jedinacka jsem nechtěla. Sourozenec mi celkem chyběl a docela jsem trpěla tou moc velkou pozornosti rodičů. Jak se zaměřovali pořád jen na mě tak jsem ani moc kamarády neměla a byla taková osamocena, a ještě furt pod drobnohledem. Mám jedinacka protože to tak osud zařídil, tak doufám že mu tohle taky neudělám. Manželovi to nevadilo že sourozence nemá. Měl kamarádů hodně a rodiče nebyli helikoptéry, takže má hezké vzpomínky na dětství a taky mu vůbec nevadí, že máme dítě jen jedno. Mě to mrzi ale tak vyrovnavam se s tím, má to i své výhody.
- Citovat
- Upravit
10.7.23 13:30
Jsem matka jedináčka, dceři bude 16. Vždy jsem chtěla víc dětí, manžel taky, ale svět to zařídil jinak. Takže sice lituji, že nemá sourozence, ale to je tak jediné, co s tím můžu dělat.
Já i muž jsme z dvou dětí a oba máme se svými sourozenci skvělý vztah. A když moji rodiče ještě žili, ale už potřebovali v něčem pomoct, tak na to nikdy nebyl ten jeden sám a měl s kým i ty svoje rodiče láskyplně pomlouvat… a i když už rodiče nejsou a brácha bydlí hodně daleko, tak je fajn vědět, že tam je a že v případě potřeby mu můžu zavolat, případně i u nich na cestách přespat.
Dcera má kamarádek hodně, dost často u nás někdo přespává, takže myslím, že zatím to neřeší. Ale nikdy nebude mít takovou citovou „zálohu“ jako mám já. Ale to neznamená, že nemůže mít skvělý a plnohodnotný život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.7.23 13:31
@boball a z jakého důvodu přesně? Máš to jako já, nebo ti chyběl sourozenec už v dětství?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
