Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Maminky jedináčků, jste tady?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Pitaya1
9.7.23 16:11
Mám jedinacka, bude mu 13 a nelituju. Je to přesně jak píšeš… pohodové dítě, skvělý parťák. Nemusím doma poslouchat zabomysi války o blbosti, dohady mezi sourozenci. Navíc mi přijde, že s jedním dítětem se líp cestuje… nemá se s kým podporovat v tom, že ho bolí nožičky, že ho něco nebaví atd.
- Citovat
- Upravit
9.7.23 16:19
Já jsem maminka jedináčka. Ten náš jedináček je teda momentálně batole, ale taky jsme se s manželem rozhodli pro jedno. Rozhodli jsme se rozumově, srdcem bychom chtěli ještě jedno. Ale všechno hraje proti dvěma potomkům - moje zdraví, nás vyšší věk, problémy s otěhotněním už dřív, které stále trvají, už jsme unavení, máme méně trpělivosti než dřív… Ráda tady teda taky najdu podporu, protože mě občas zamrzí, že u jednoho zůstane…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
9.7.23 16:24
Jsem máma 14ti-leteho jedinacka, druhé dítě jsem nikdy nechtela. Sourozence dítěti nadělil jeho otec a částečně já (muj soucasny manžel má taky dítě z předchozího vztahu).
Je to můj parťák, občas jezdíme někam jen spolu.
Nikdy jsem nelitovala.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.7.23 16:29
Mám jedináčka a nikdy jsem nelitovala. nebylo to plánované, prostě to tak vyšlo. když to porovnám s vícedětnými rodinami z mého okolí, tak ten klid s jedním dítětem je k nezaplacení. na věčný řev a boje jsem nikdy neměla nervy. taky to vyřešilo moje obavy, źe bych třeba nebyla spravedlivá a měla jedno dítě raději než ostatní. nevím, jak tohle mají a zvládají ostatní rodiče, moji to z mého pohledu nezvládli, dělali velké rozdíly a já to oblíbené dítě nebyla.
- Citovat
- Upravit
9.7.23 17:01
Mám jedináčka a nelituju. Když chci, můžu si vypůjčit další na celé odpoledne a jsem ráda, že večer je zas doma jen jedno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.23 17:05
Mám také jedináčka.
Nechci riskovat, že zůstanu sama s více postiženými dětmi, které budou mít každé jiného tatínka. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.23 17:06
Mám 11letou dceru. Od jejího narození se cítím naprosto naplněná a úplná. Další dítě jsem nikdy nechtěla a jsem s jedináčkem naprosto spokojená. S dcerou máme krásný vztah, jsme si blízké, dělá mi samou radost. S jedním je to pohoda, všechno je jednodušší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.23 17:23
Taky mám jedináčka a druhé určitě nebude. Chci dát vše jen jemu a mám i vyzkoušený život jako samoživitelka. Dvě děti bych nedala a ani nechci mít 2 různé tatínky… takže tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.23 17:43
Já lituju, že jsem místo dvou dětí neměla tři. No, teď to již nepůjde. Jedináčka bych nechtěla ani náhodou. Ono to na těch dětech je pak vidět, třeba až v dospělosti. Vidím to kolem sebe, sebestřední, sobečtí, nemyslí na druhé, jen na sebe. Samozřejmě v různé míře, ale je to tam skoro vždycky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenka76
9.7.23 17:46
Ja mam jedinacka a nelituji. Jsem ted cerstva samozivitelka je to rozhodne lepsi. Doma byl vzdycky klid, pohoda…na vylety teda beru dite pujceny, ktery pak vratim s radosti.😀
- Citovat
- Upravit
9.7.23 18:37
@Da12 píše:
Já lituju, že jsem místo dvou dětí neměla tři. No, teď to již nepůjde. Jedináčka bych nechtěla ani náhodou. Ono to na těch dětech je pak vidět, třeba až v dospělosti. Vidím to kolem sebe, sebestřední, sobečtí, nemyslí na druhé, jen na sebe. Samozřejmě v různé míře, ale je to tam skoro vždycky.
Asi sis spletla diskuzi, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.7.23 18:39
Moje tchyně je jedináček. Její matka druhé mít prý nemohla a litovala. Dnes je už hodně stará, leží, nepostará se o sebe, nezvedne se, nicméně plně při smyslech. Tchyně se o ni musela plně starat, nicméně pak sama těžce onemocněla a pratchyně musela do ldn, kde bylo jediné místo v celém městě. Tak tam teď chřadne 
. Tchyně mi je líto, sourozenec jí v životě chybí jako sůl. Jasně, má nás, ale prostě sourozenec je sourozenec. Tvým důvodům ale rozumím, já mám přesně z tohoto důvodu děti rok po sobě, abych měla děti s prakticky stejnými potřebami. Na tvém místě bych asi zůstala z jedináčka. Zas to má i své výhody.
- Citovat
- Upravit
9.7.23 18:49
@Da12 píše:
Já lituju, že jsem místo dvou dětí neměla tři. No, teď to již nepůjde. Jedináčka bych nechtěla ani náhodou. Ono to na těch dětech je pak vidět, třeba až v dospělosti. Vidím to kolem sebe, sebestřední, sobečtí, nemyslí na druhé, jen na sebe. Samozřejmě v různé míře, ale je to tam skoro vždycky.
Bla bla bla. A ještě jsou lakomí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.7.23 19:37
@Anonymní píše:
Moje tchyně je jedináček. Její matka druhé mít prý nemohla a litovala. Dnes je už hodně stará, leží, nepostará se o sebe, nezvedne se, nicméně plně při smyslech. Tchyně se o ni musela plně starat, nicméně pak sama těžce onemocněla a pratchyně musela do ldn, kde bylo jediné místo v celém městě. Tak tam teď chřadne
Tak moje babi měla dvě děti a teď má jedno. Dcera, moje máma, už je roky na onom světě. Ani dvě děti ti nezaručí, že se o tebe ve stáří postarají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Krásný den, omlouvám se za anonym, ale chodí zde příbuzenstvo, tak bych ráda zůstala v anonymitě
Mám 4 a půl roku staré dítě. Na jednu stranu bych si ještě jedno přála, ale na druhou jsou zde určitě zdravotní problémy z mé strany (které sice nesouvisí přímo s možností či rizikem početí, ale prostě tady jsou), pak také se hrozně bojím, že bych nezvládla péči o dvě děti a zvířata doma, že bych byla špatná máma, že bych na nic neměla čas, když už teď jsme v režimu, kdy můžeme cestovat, dělat prakticky vše, protože dítě už je hodně samostatné.
Jsou tady maminky, které se z nějakého důvodu rozhodly mít jedináčka? Nelitovaly jste potom? Vím, že tohle je hozná věta, ale v mém případě rozhodně platí jedno dítě, žádné dítě, protože od malička jsem měla opravdu pohodu. Žádné vážné nemoci, pohodové dítě, školka v pohodě…tak je mi jasné, že napodruhé by se mi to vrátilo i s úroky.
Prostě se přiznám bez mučení, ale asi si sama za sebe a ze svého pohodlí na druhé netroufám a jen se bojím, abych jednou nelitovala třeba…
Děkuji za postřehy.