Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Maminky, už jsem zoufala. Syn 4 roky, pořád neumí barvy, učíme se je ale snad pořád.. když řeknu ukaž zelenou tak nic, když řeknu ukaž barvu trávy hned ví. Ale když se ho zeptám jak se barva jmenuje nemůže si vzpomenout, neví.. už vážně nevím co dělat aby si to zapamatoval.
Už může být přehlceny a pod tlakem. Nebaví ho to, protože nevidí význam.
Nechala bych barvy v životě, ale netrápila tím jeho. Takže bych popisovala „Dneska jsem ti připravila žluté tričko a zelené kraťasy“… Ale víc nic.
Za čas bych se k tomu vrátila. Ale aspoň pár měsíců pauza.
Náš syn uměl barvy až v 5 letech. Už jsme mysleli, že bude barvoslepý. Ale ne, jen to nepotřeboval k životu.
Je to mimořádně chytrý kluk. Nikdo se teď neptá, kdy se naučil barvy. ![]()
Na tohle jsou super brčka, kelímky a talíře plastové v Ikee. Učila jsem je na tomhle. Pak se paleta barev rozšířila na pastelkách a gelových propiskách.
@Eff01 Komentujte věci běžného života okolí sebe, jak píše @Billi
Zapoj dítě do jednoduchých denních činností typu „podej mi prosím ten modrý kýbl“, „chceš raději ti zelené nebo modré tričko“.
Hrajte stolní hry, ve většině her pro děti tohoto věku je nějaky edukativni prvek na „barvy“.
@Eff01 zkus misto ukaz zelenou barvu otevrit gumidky a rict, muzes si vzit zeleny bonbon ![]()
Pokud ukáže jak vypadá tráva. Tak tu barvu vidí, pozvána.
Jestli opravdu nutné potřebuješ aby říkal vysloveně barvy.
zkusila bych používat vždycky jednu barvu a s tou pracovat, málovat, oblíkat, hledat v obchodě. Ukazovat na auta na parkovišti.
@zuzanka003 píše:
Já učila na lentilkach. Když věděl mohl sníst.
jo, lentilky jsou super edukační pomůcka,
dcera za nic nechtěla čurat a kadit do nočníku, měla už 2 roky a 7 měsíců, nic nepomáhalo, ovšem 1 lentilka za čurání a 2 lentilky za kadění - do týdne úspěch ![]()
Já učila syna na autech venku. Chodili jsme domů od zastávky MHD asi 300 metrů a říkala jsem „to je žluté auto a to zas červené a tohle modré“ a jak to bylo každý den, tak to říkal sám a byl rád, když se objevilo jiné.
Pan čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku… Do zblbnutí, dennodenně, hrozně ho to bavilo, nás už méně, ale svůj úkol to splnilo. ![]()
Ve městě jsme koukali z okna a říkali si barvy aut. Teď syna baví Čáp ztratil čepičku… Pozná a pojmenuje růžovou, fialovou a tyrkysovou, ale plete modrou a žlutou. Chce to čas