Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
mám tři letého chlapečka (satana).
Upřímně si nevím rady, jak na něj vždycky byl zlobivější, ale poslední dobou to opravdu graduje a já už nemám sílu a ani nervy. Doma mám ještě batole 15m taky chlapečka, takže na staršího už není tolik času, teď už zase je chodíme ven, tam je to trochu lepší. Než se ale vypravíme ven, ráno posnídáme, prevleceme se, já něco uklidím, tak je to katastrofa a já bych to dítě nejraději přerazila vejpůl a poslala na Mars.
Je drzý začal brutálně domlouvat a zkoušet, nepomáhá ani domluva, ani dát na zadek. Jsem už opravdu bezradná, snažím se být hodně důsledná, stejně tak tatínek, ten povol
Škoda každé rány, která padne vedle, ale pokud se nesjednotite s otcem kluka je každá rada marná.
Na prvním místě vyřeš otce kluka.
Jinak kluk se chová úměrně svemu věku, zkouší a posouvá hranice.
@Trojlístek
To by chodil fakt fialový, kdybych mu mela dat na zadek pokaždé, když něco provede. ![]()
On je fakt sakra temperament a já na to nemám nerv. No tatínek se s nim nesere, když se něco nelíbí, vezme ho na ramena a jdou domu…
Jestli jsi to chtela vyresit danim na zadek a ono to nezabralo, tak to delas spatne. Dala jsi mu malo a nevyvolalo to v nem ten pravy strach z tebe, aby pro priste poslechl. Zrejme necitil tu pravou, velkou bolest pri mlaceni, tak aby se te opravdu z hloubi duse bal a poslouchal ze strachu. Musis mu dat tak, ze te to dite zacne trochu nesnaset, udela si od tebe odstup, nebude te brat uz tolik jako matku, ale spis jako dozorce s pralyzerem misto ruky. Tak hodne stesti priste 🙈 😪.
Klasická tříletá puberta, taky mě u prvního dítěte zaskočila
Stanovit pevné hranice a nad zbytkem se povznést. Je to žádoucí vývojová fáze a hodně teď záleží, jak se k ní s partnerem postavíte a zda ji zvládnete. Pokud ano, za pár měsíců bude klid, pokud ne, budeš už navždycky mít doma „nevychované dítě“ ![]()
@Anonymní píše:
@Trojlístek
To by chodil fakt fialový, kdybych mu mela dat na zadek pokaždé, když něco provede.
On je fakt sakra temperament a já na to nemám nerv. No tatínek se s nim nesere, když se něco nelíbí, vezme ho na ramena a jdou domu…
A co myslíš tím „něco provede“? Dej příklad.
@Aneta.Berg Četla si pořádně, co jsem tam psala? Že se to snažím předně řešit domluvou? Tak co tedy s tím, když nedat na zadek? Poraď, povídej, někoho odsoudit je velmi lehké
@Anonymní píše:
@Trojlístek
To by chodil fakt fialový, kdybych mu mela dat na zadek pokaždé, když něco provede.
On je fakt sakra temperament a já na to nemám nerv. No tatínek se s nim nesere, když se něco nelíbí, vezme ho na ramena a jdou domu…
Aha, takže tatínek ho vlastně za nevhodné chování odmění, tím že ho povozí na ramenou, bravo ![]()
Mám doma dítě, co velmi špatně snáší jakékoliv změny. Pomáhá, když předem ví, co bude a pravidelný režim. Cítí se pak jistější a funguje líp.
@Anonymní píše:
@Aneta.Berg Četla si pořádně, co jsem tam psala? Že se to snažím předně řešit domluvou? Tak co tedy s tím, když nedat na zadek? Poraď, povídej, někoho odsoudit je velmi lehké
Ja se k detem vzdy pristupuji s laskou, s respektem, jednam s nimi hodne uprimne a toto vsechno delam systematicky a konstatne. Kdyz me pak zacnou necim prudit, tak ze jsem z toho fakt nestastna, tak jim to moje nestesti davam primerene jejich veku najevo. A oni z lasky tu vec v 99,99%, delat prestanou…a delaji to z jedineho duvodu - z lasky, nechteji me nestastnou, ale spokojenou, protoze s takovou mamou je legrace, pohoda, klidek.
Tohle je fakt smutný číst. To je taková česká klasika - pořídit si dvě děti blízko sebe, aby přece byli “ parťáci” a absolutně si nic nezjistit o vývoji dítěte, jak mentálně fungujou v určitým věku, jak jim správně stanovovat hranice, jak jim do života přivést sourozence a pak to dítě akorát mlátí a řvou na něj, protože to dítě se nechova podle jejich představ.
@Aneta.Berg píše:
Ja se k detem vzdy pristupuji s laskou, s respektem, jednam s nimi hodne uprimne a toto vsechno delam systematicky a konstatne. Kdyz me pak zacnou necim prudit, tak ze jsem z toho fakt nestastna, tak jim to moje nestesti davam primerene jejich veku najevo. A oni z lasky tu vec v 99,99%, delat prestanou…a delaji to z jedineho duvodu - z lasky, nechteji me nestastnou, ale spokojenou, protoze s takovou mamou je legrace, pohoda, klidek.
Přesně tak. Dítě, který má zdravou a správnou vazbu s rodičem chce dělat rodičům radost. A takovým dítětem se pak úplně krásně spolupracuje.
@unuděná
Ty jo toho je fakt hodně, třeba pořád mojá brášku, ale jakože moc mojá shodí ho na zem třeba, když se chce postavit. Nedá mu chvilinku klid a ani pokoj. ![]()
Je to malý lump a záškvara v jednom… psovi třeba nechce dat pokoj i když mu vysvětluji, že se to psovi nelíbí a může ho kousnout pokračuje a pomůže buď obrácena psychologie a nebo když se zvednu, ale já nechci aby se mě bal
já mám být tím bezpečným přístavem, ale tím řvaním, to moc nejde.. nebo třeba včera se vyčůral na podlahu do kuchyně a pak se v tom rochnil mezitím, co jsem obědvala a za tohle na ten zadek prostě dostal. Jindy mi vezme pastu na zuby a celou mi ji vydyndá do umyvadla, když nedosáhne vezme si židli… myslí mu to až moc…
Každopádně děkuji za uklidnění, že to přejde a bude lépe 🙏🏻
Na mě je toho prostě moc a on je fakt střela… ![]()
Muzu se jen zeptat, proc nechavas male dite usnout v jidelni zidlicce? To musi byt fakt extra pohodlny spanek. Podle me mas obecne problem s tim, vycitit detske potreby a byt ve spravnou dobu na spravnem miste.
Ahoj maminky,


mám tři letého chlapečka (satana).
Upřímně si nevím rady, jak na něj vždycky byl zlobivější, ale poslední dobou to opravdu graduje a já už nemám sílu a ani nervy. Doma mám ještě batole 15m taky chlapečka, takže na staršího už není tolik času, teď už zase je chodíme ven, tam je to trochu lepší. Než se ale vypravíme ven, ráno posnídáme, prevleceme se, já něco uklidím, tak je to katastrofa a já bych to dítě nejraději přerazila vejpůl a poslala na Mars.
Je drzý začal brutálně domlouvat a zkoušet, nepomáhá ani domluva, ani dát na zadek. Jsem už opravdu bezradná, snažím se být hodně důsledná, stejně tak tatínek, ten povolí trochu více, než povolím já. V určitých aspektech chování, mi přijde velmi zvláštní, špatně snáší změny, občas se chová tak, že má úplně svůj svět a mě vůbec, ale vůbec nevnímá
Prosím jak na sakra temperamentní osobnost? Má to zřejmě po mě…
Přiznám se že hrozne často, ač šíleně nerada zvednu hlas, protože už mi tečou nervy, třeba zrovna před chvíli mladší usnul v jídelní zidlicce a ten do něj musel tak dlouho dloubat, dokud ho nevzbudil. Mladší samozřejmě už nespí, citi ze mě zlost, proč mě sakra neposlechne? I když prosím říkám to fakt hezky vysvětluji, nemůžu to dítě přece jen mlátit, to by chodil fialový a modrý
Prosím ze to bude lepší a je to jen období prosím 🙏🏻
Příspěvek upraven 16.06.23 v 10:47