Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Mollify83 píše:
Já si myslím, že pokud jsi vyzkoušela vše možné a toto je jediné co funguje, tak to špatné není. Nechat vyřvat není varianta, to je předpotopní názor minule generace - ale za nich to tak prostě bylo, takže nic proti. Děti i návyky se mění. Já vždycky zkoušela jestli to nepůjde jinak, když mi něco nevyhovovalo, např. starší syn měl období, kdy nechtěl spát v postýlce (přes den to byl kočár, večer naše postel), ale třeba vždy po týdnu jsem zkusila zda postýlka nevyjde. Když hrozil hysterák, vzala jsem pryč. A po pár týdnech zase změna, najednou tam zase zůstal. A co se tyče pláče když odejdeš - začne lézt a bude klid???? nenech se rozhodit a dělej vše jak vyhovuje tobě a synovi![]()
To mi hlavně říká starší generace..že jsem ho pěkně naučila…a budu otrok..spousta maminek dá dítě do postýlky…ještě navíc třeba do svého pokoje a miminko spí…ale než ho to naučili, nechali rvat…to já nedokážu..
Já to mam se svoji 5 měsíční holčičkou stejne jako zakladatelka ![]()
V noci teda spi se mnou v posteli,resp.mam ji v hnizdecku, které mam vedle sebe, usiname u prsa…nevim, ale pro me jsou to tak krasne chvíle, které bych nevymenila a rozhodne si tím pádem jako otrok určitě nepripadam ![]()
Taky mi driv sem tam někdo neřekl at si ji takhle neucim usinat jen u prsa a pod., ale vždycky se mi osvědčilo spoléhat sama na sebe, jak to cítím ja a na ostatní se vyprdnout ![]()
Mela sem to podobne u prvniho syna… a byla jsem taky dost casto unavena a litovala sebe sama, jaky to mam tezky zivot a kontaktni mimino… castecne me z toho vylecilo druhe a uplne pak treti dite
Kdyz ted mam doma jen to jedno mimino, tak je uvareno, domacnost se blyska a ja upravena a odpocata cekam na manzela, kam si jen s tim miminem vyrazime, protoze se s nim da delat uplne vsecko - od restaurace, pres vystavu az po termaly
Pokud v nejblizsich 3 letech neplanujes dalsi dite a nevadi ti, ze jsi casto unavena, tak to tak klidne delej dal…
Dělej to, tak jak cítíte sama, vůbec neposlouchej okolí. Ty jsi maminka, víš, co tvé dítě potřebuje.
Já mám obě děti v posteli. Dceru jsem odnosila v šátku a Manduce, v kočárek by se vozila až teď, co jsou jí skoro 4 roky a opravdu to není maminčin mazánek. Chodí do školky, má kamarády, byla beze mne týden, když jsem byla v porodnici a ani náznak stýskání. Prostě je úplně samostatná a všechno chce dělat sama. Teď už posledních pár dní chce i sama dobrovolné spát ve své posteli sama v pokojíčku. Pokud syn potřebuje tvou blízkost a kojit se, tak mu to dopřej ![]()
Nekde jsem kdysi cetla, ze deti jsou jako hrusky…kdyz dozrajou, odpadnou:) takze kdyz dite potrebuje potrebuje nosit tak ho nos. Az bude „odnoseno“, uz te nebude potrebovat.
Kazde dite je jine, nektere to nepotrebuji nektere proste vice. Pokud te potrebuje tak cim vic ho nechas brecet, tim to bude horsi.
A pokud se bojis uspavani na rukach, tak se neboj. Proste az bude starsi, tak to nejak vypline. Nejsem zastance vyrvavani, jsem spis pro Koncept kontinua (mimochodem si to precti).
Hlavne neposlouchej ostatni!!! Kazde dite je jine. Uzivej si uspsvani a noseni je to to nejkrasnejsi!!!
No, já nezastávám názor, že se má dítě nechat vyřvat, ale teda nenosila bych ho. To jsem totiž dělala s první dcerou, ona si tak moc zvykla na pohled ze zhora, že jsem byla na silných lécích cca 3/4 roku-když byla malá, tak se to dalo, ale jak rostla -prostě to záda nedala.
Druhou jsem tahala všude sebou, když jsem byla v kuchyni, seděla ve vajíčku s hračkou a já si s ní při vaření povídala a dělala na ni blbosti, když sjem šla do obýváku, plácla jsem s ní na zem -kolem hračky sedla k ní a třeba párovala ponožky, když došlo na větší úklid, zase jsem na ni hodně mluvila a koukala na ni víc než na prach, ale ona měla pocit, kontaktu a neřvala, já ji nemusela nosit a sem tam jsem taky něco udělala. Větší úklid jsem pak dělala večer když spala, nebo když přišel manžel.
@Anonymní píše:
To mi hlavně říká starší generace..že jsem ho pěkně naučila…a budu otrok..spousta maminek dá dítě do postýlky…ještě navíc třeba do svého pokoje a miminko spí…ale než ho to naučili, nechali rvat…to já nedokážu..
Hele první syn spal od narození sám u sebe v pokoji, usínal sám bez problémů. V roce šmik a mazec - hysteráky, odpor k postýlce a složit období kdy jsme hledali varianty jak přežit. No dodnes je to tak, ze usne u nás v posteli a já ho přenáším. A bylo fuk, ze jsme nikdy nijak neuspávali. Ani velká postel nepomohla. Druhý syn zatím spí taky sám v pokojíčku bez mého přičinění, ale za měsíc mu bude rok, tak jsem zvědavá
takže ono je to fakt hrozne individuální, ano nikdy jsem nechtěla naučit děti žádnému složitému uspávání, jenže jak mi syn převedl, on tomu stejně velí ![]()
@Anonymní píše:
Toho se desim nejvíc, až bude mít více kg..už teď se občas pronese????
Jo to věřím..
hele kočárek bych neřešila - chodila bych na kratší procházky, popř. sebou vozila tu manducu a přendala v případě potřeby, taky se to může samo upravit změnou kočárku (třeba ho bude bavit koukat ven). Usínání na ruce bych omezovala, vybrečet bych tedy nenechávala, ale zkusila zavést jiný rituál (u nás třeba zabral ten usínáček, jakmile ho dcera dostala do ruky věděla, že se jde spát). No a že si z tebe dělá dudlík je opravdu věc názorů..někomu to nevadí, já vzhledem k tomu, že později měla dcera tendenci kousat, tak jsem prso prostě vzala a třeba jí četla, když nechtěla usnout. Ale kamarádka měla syna připojeného klidně celou noc a vůbec jí to nevadilo ![]()
@Anonymní píše:
To mi hlavně říká starší generace..že jsem ho pěkně naučila…a budu otrok..spousta maminek dá dítě do postýlky…ještě navíc třeba do svého pokoje a miminko spí…ale než ho to naučili, nechali rvat…to já nedokážu..
A to jsi viděla?
Toho se desim nejvíc, až bude mít více kg..už teď se občas pronese????