Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@arinecka píše:
No ty jo, a co s tím pak dělá? Tohle bych nedala. Za chvilku budeš mít těch skříní deset
Táta měl kumbál, tam jsme mu nechodili. Binec tam měl neuvěřitelný a když jsme to po jeho odchodu na věčnost vyklízeli, tak jsem kolikrát ani nevěděla co to mělo být a k čemu to mělo sloužit.
Holky máte pravdu, není to ideální.. Aktuálně stavíme dům, hned vedle stávajícího, tak teď tady ještě máme stavební materiál, který nesmí navlhnout, tak nesmí být venku a garáž je plná.. Tohle mi nevadí, je to otázka pár měsíců, než se prestehujeme a pak je má vize domy od sebe oddělit, novostavbu mít výhradně na bydlení a stávající dům s garáží a částí pozemku mu nechat na jeho skladovací potřeby. Ze současné situace jsem už poucenA, takže budeme mít každý vlastní (uzamykatelnou) pracovnu, on bude mít ještě navíc svůj vlastní velký pokoj na své potřeby (cca 30 m2).
U nás to sbírání ve velkém začalo bohužel až po dětech, kdy začal podnikat.. Když byl zaměstnaný, tak jel ráno v civilu do práce, tam se prevlekl do monterek, po práci si dal sprchu a přijel čistý domů.. Firma jim zajišťovala praní monterek, měli tam veškeré nářadí, náhradní díly apod., o nic se nestaral, nic z pravé domů netahal.. Teď, když dělá na sebe, tak tahá vše domů ![]()
@Pidulka1991 píše:
@Beckyttine5 ty vole, jestli si to neuklizi, tak to nepotřebuje. U nas na vesnici jednou za čas si můžeme objednat kontejner, všechno bych mu vyhazela. To jsem taky bordelarka, ale mam to stejně jako @zrcadlo, manžel na rád návštěvy![]()
Podle mě v tom má takový bordel, že ani neví, jestli to, co zrovna potřebuje, ma nebo ne, a než by to nasel, tak je rychlejší to koupit nové.. ale jo, je to řešení- dát mu vždy krabici věci, ať si to probere, dát mu na to třeba měsíc čas a pak to vyhodit..
U nás je ale ještě problem, partner rád skladuje objemnejsi věci, které sama neunesu, těch je pak obtížné se zbavit..
@arinecka píše:
No ty jo, a co s tím pak dělá? Tohle bych nedala. Za chvilku budeš mít těch skříní deset
To má pán nejspíš duševní poruchu
@Anna766 píše:
Táta měl kumbál, tam jsme mu nechodili. Binec tam měl neuvěřitelný a když jsme to po jeho odchodu na věčnost vyklízeli, tak jsem kolikrát ani nevěděla co to mělo být a k čemu to mělo sloužit.
Tohle dělá spousta chlapů, hromadí každý šroubek, matičku… Nikdy to nepoužije, ale hlavně že to má.
@Austrike píše:
To má pán nejspíš duševní poruchu
Já bych mu to postupně začala vyhazovat, vždytˇani nemůže vědět, co všechno má.
@Piper11 bordel místnost je na prd. To by v ní musel žít. Stejně jednou za čas tam musíš vlitnout a posbírat nádobí, oblečení, atd…a stejně klidně ty ponožky nechá v chodbě u dveří.
@Piper11 @Beckyttine5 holky, cítím s vámi.
Mám doma totéž ![]()
Nemáme tedy dům, žijeme v bytě, ale kdybychom měli, s gustem a lehkostí jemu vlastní by dokázal zabordelit i dům ![]()
@Piper11 píše:
Ahoj, už nevím jak dál. Manžel je hrozný prase, starám se o dítě, vařím mu a do toho uklízím ten mrdnik co udělá a nedočkám se ani slova vděku, naopak. Dostávám pomalu vynadano že mu presouvam věci a on je pak nemůže najít. Já osobně prostě nedokážu žít v bordelu, ale zároveň je hrozně ubíjející ho udržovat bez sebemenšího náznaku pomoci
nebo vděku od protějšku. Jestli jste na tom některá stejně, prosím o radu jak se s tím vnitřně smířit, případně jak přimět chlapa to skutečně vidět a přimět Ho s tím něco dělat. Dekuji
My jsme to vyřešili tím, že má manžel svoji místnost a v ní všechny svoje věci. Svoji koupelnu i toaletu.
Když má moc stresu a nemá čas (= když se mu nechce), tak nádobí, potraviny a obaly od jídla (které je potřeba vytřídit) dává na jednu část pracovní plochy u kuchyňské linky. Taky má koš na špinavé prádlo na chodbě před jeho pracovnou (ono by ho asi zabilo udělat pár kroků k pračce). Pak ještě dává naše společné věci, které si „nepamatuje“ odkud vzal do plastového boxu…
Není to naštěstí nějaký extrémní bordelář a před dětma se snaží.
Musíte si domluvit pro oba dva přijatelný a udržitelný kompromis.
U vás by to chtělo krabici nebo skříň na jeho věci, které mu upadnou z ruky. Židli/křeslo přes které si bude dávat ještě nositelné oblečení… Taky je potřeba se spolu domluvit na jeho pravidelných domácích pracích.
Jo a v manželově pracovně je taky pohodlná velká postel, na které provozujeme manželský život (děti máme v ložnici). Když jsem mu říkala, že se nedokážu v tom chaosu uvolnit a naladit se… přeorganizoval si tam nábytek, dal barevné LED světla (jakože romantika) a oddělil postel, gaučík, stoleček a telku závěsem.
Co manželčiny oči nevidí…
😄
@Beckyttine5 píše:
Jinak já osobně se snažím to moc neřešit a přehlížet, ale někdy mě to už štve, to přiznávám..
Takže obvykle po něm neuklizim, drobné věci dávám do krabiček, zbytek hazu na jednu kopu a tu neřeším.. Jediné, co u nás pomáhá, je planovana návštěva mé rodiny- to po sobě uklízí, aby před nimi nevypadal jako moc velký bordelar.. Bohužel před návštěvou jeho rodiny či kamarádů a známých to už neřeši..
@Beckyttine5 píše:
Jinak sama radu moc nemám.. On se nezmění, takže buď se s tím smířis nebo se rozvedes..
Vyčlenit mu místo nepomáhá- já obětovala velkou garáž, přes 50 m2, s tím, že tam chci mít jen kolo a sekačku na trávu zbytek ať si využívá na své věci..za rok už byla sekačka venku, nebylo pro ni místo a já se na kolo nedostala, protože bylo zaházene bordelem a nedalo se k němu dostat.. Pak jsem mu velkoryse věnovala půlku pracovny, byly tam dva pracovni stoly, že budeme mít každý vlastní.. Chodil pak pracovat na můj stul, protože svůj měl zabordeleny, nyní už jsou mé věci zahazene těmi jeho.. Různé šroubky i součástky jsou i různě v kuchyňské lince, zabral kromě kuchyně i obývák a ložnici, zatím nepronikl do dětského a psího pokoje, uvidíme časem..
Mamka mi radila, ať sbírám jeho věci po bytě a dávám mu je do Krabičky, že si to pak pretridi.. koupila jsem Krabičky, pak další a větší.. Pak jsem na ty KRABIČKY pořídila skříň a ta je už plná těchto krabiček, aktuálně plníme druhou skříň..
Jen technická poznámka, tohle není bordelář. To je hromadič, tzv Diogenův syndrom. S věkem se to zhoršuje. Pozor na to.
@Pajka2020 píše:
My jsme to vyřešili tím, že má manžel svoji místnost a v ní všechny svoje věci. Svoji koupelnu i toaletu.
Když má moc stresu a nemá čas (= když se mu nechce), tak nádobí, potraviny a obaly od jídla (které je potřeba vytřídit) dává na jednu část pracovní plochy u kuchyňské linky. Taky má koš na špinavé prádlo na chodbě před jeho pracovnou (ono by ho asi zabilo udělat pár kroků k pračce). Pak ještě dává naše společné věci, které si „nepamatuje“ odkud vzal do plastového boxu…
Není to naštěstí nějaký extrémní bordelář a před dětma se snaží.Musíte si domluvit pro oba dva přijatelný a udržitelný kompromis.
U vás by to chtělo krabici nebo skříň na jeho věci, které mu upadnou z ruky. Židli/křeslo přes které si bude dávat ještě nositelné oblečení… Taky je potřeba se spolu domluvit na jeho pravidelných domácích pracích.
Jo a v manželově pracovně je taky pohodlná velká postel, na které provozujeme manželský život (děti máme v ložnici). Když jsem mu říkala, že se nedokážu v tom chaosu uvolnit a naladit se… přeorganizoval si tam nábytek, dal barevné LED světla (jakože romantika) a oddělil postel, gaučík, stoleček a telku závěsem.Co manželčiny oči nevidí…
😄
Tyjo, to máte pěkně vymakaný
dobrý
u nás v 1+1 ale něco takového nejde
já fakt nevím, co s tím. Občas máme na toto téma rozhovor, chvíli se snaží, ale do svou měsíců je vše zas tak, jako předtím ![]()
Přihodím pohled z druhé strany
Pokud je chlap kutil, tak logicky hromadí „užitečné“ věci, protože nikdy nevíte, co se může hodit
Také předpokládám, že pokud je chlap kutil, tak má svoji dílnu se skladem, pracovnu, nebo alespoň svůj koutek s pracovním stolem. A pokud to vezmu podle sebe, tak současná přítelkyně se naučila (přestože se mnou nastálo nebydlí), že vše, co jí v obytné části překáží, protože mi to někde upadlo z ruky (rozumněj položil jsem to tam a nevadí to tam, protože já přeci vím, kde to leží), přenese do dílny a položí mi to na hlavní z pracovních stolů. A já ji za to mám rád, protože to ani nevyhodila, ani nenacpala někam do některé krabice, kde už bych to v životě nenašel, jako mi to dělala bývalá žena. To by totiž vedlo jen k tomu, že bych si danou věc pořídil znovu a znovu, zatímco by nám přibývalo plných krabic a skříní
A protože je přítelkyně chytrá a praktická žena, často dostávám jako dárek různé organizéry, nástěnné šuplíčky a další super dárky, které dokáži ocenit a které vedou k tomu, že moje pracovní prostory nevypadají jak smetiště
Samozřejmě by to nefungovalo bez toho, kdybych nebyl ochotný připustit, že jsou věci, které opravdu už nikdy nevyužiji a skutečně jim bude lépe v popelnici, nebo ve sběrném dvoře.
Takže rada na závěr zní (copyright Halina
), nikdy neuklízejte chlapovo věci stylem „co není vidět, to je uklizené“. Naopak, ať to má co nejvíce na očích a to někde, kde ho to donutí si to sám uklidit, protože mu to bude samotnému překážet. A že chlapům nevadí nepořádek? Sám ocením, když je obývák pěkný a urovnaný, jen mám „mraky důležitějších věcí na práci“, než uklízet obývák a ty kleště z konferenčního stolku si přece odnesu, není třeba mi to stále říkat. Neodnesu, v dílně mám několikery další, ale když se „samy“ přemístí do dílny na pracovní stůl, tak už si svůj šuplík najdou ![]()
@rmot píše:
Přihodím pohled z druhé stranyPokud je chlap kutil, tak logicky hromadí „užitečné“ věci, protože nikdy nevíte, co se může hodit
Také předpokládám, že pokud je chlap kutil, tak má svoji dílnu se skladem, pracovnu, nebo alespoň svůj koutek s pracovním stolem. A pokud to vezmu podle sebe, tak současná přítelkyně se naučila (přestože se mnou nastálo nebydlí), že vše, co jí v obytné části překáží, protože mi to někde upadlo z ruky (rozumněj položil jsem to tam a nevadí to tam, protože já přeci vím, kde to leží), přenese do dílny a položí mi to na hlavní z pracovních stolů. A já ji za to mám rád, protože to ani nevyhodila, ani nenacpala někam do některé krabice, kde už bych to v životě nenašel, jako mi to dělala bývalá žena. To by totiž vedlo jen k tomu, že bych si danou věc pořídil znovu a znovu, zatímco by nám přibývalo plných krabic a skříní
A protože je přítelkyně chytrá a praktická žena, často dostávám jako dárek různé organizéry, nástěnné šuplíčky a další super dárky, které dokáži ocenit a které vedou k tomu, že moje pracovní prostory nevypadají jak smetiště
Samozřejmě by to nefungovalo bez toho, kdybych nebyl ochotný připustit, že jsou věci, které opravdu už nikdy nevyužiji a skutečně jim bude lépe v popelnici, nebo ve sběrném dvoře.
Takže rada na závěr zní (copyright Halina), nikdy neuklízejte chlapovo věci stylem „co není vidět, to je uklizené“. Naopak, ať to má co nejvíce na očích a to někde, kde ho to donutí si to sám uklidit, protože mu to bude samotnému překážet. A že chlapům nevadí nepořádek? Sám ocením, když je obývák pěkný a urovnaný, jen mám „mraky důležitějších věcí na práci“, než uklízet obývák a ty kleště z konferenčního stolku si přece odnesu, není třeba mi to stále říkat. Neodnesu, v dílně mám několikery další, ale když se „samy“ přemístí do dílny na pracovní stůl, tak už si svůj šuplík najdou
Já mám taky mraky důležitějších věcí na práci než uklízet obývák. Ale nechci tam zároveň shnít v bordelu ![]()
Taky mám doma bordeláře a co víc, děti jsou po něm
pořád jen sbírám oblečení, nádobí, nářadí, klíče, boty, kapesníky… do pracovny nechodím, pokoje dětí neuklízím. ALE…prostě vybouchnu, nadávám
dětem to občas vše nahrnu na hromadu a když už to nejde jinak musí posílat fotky na watsapp, než jdou ven. Včera měl syn na návštěvě kámoše, tak jsem si říkala, jestli by do toho chlívu pozval holku a myslím, že snad i jo. ![]()
@Anna766 píše:
Tak pokud ta práce trvá půl roku, jak je u kutilů zvykem, tak tu uklízecí partnerku dost chápu.
Píšu, že to stihne uklidit za 30 minut ![]()