Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, už nevím jak dál. Manžel je hrozný prase, starám se o dítě, vařím mu a do toho uklízím ten mrdnik co udělá a nedočkám se ani slova vděku, naopak. Dostávám pomalu vynadano že mu presouvam věci a on je pak nemůže najít. Já osobně prostě nedokážu žít v bordelu, ale zároveň je hrozně ubíjející ho udržovat bez sebemenšího náznaku pomoci
nebo vděku od protějšku. Jestli jste na tom některá stejně, prosím o radu jak se s tím vnitřně smířit, případně jak přimět chlapa to skutečně vidět a přimět Ho s tím něco dělat. Dekuji ![]()
Máte prostor na to, aby někde měl mrdník se svejma věcma, kam mu prostě nebudeš chodit a zbytek bytu se bude aktivně snažit nebordelit?
@Ou to bohužel nemám. Taky jsem si říkala že mít místnost na víc, tak ho tam s bordelem odkazu, ať si tam klidně smrka do záclon ![]()
A na to jsi nepřišla před svatbou a dítětem? U nás je to obráceně, mně bordel nevadí, resp. přijde jednou za čas mánie a uklidím důkladně, ale pohozené triko nebo dva dny odložená sklenice se zbytkem vody mě prostě netankuje (vadí mi jen špinavé umyvadlo a wc, to drhnu často). Manžel ráno neodejde bez umytí hrníčku od ranního kafe. Ale věděli jsme to o sobě už před svatbou, on věděl, že neshniju, jen mám ty hranice mnohem dál. Taky ví, že před návštěvou zase uklidím, takže když už to u nás začíná být kritické, jemně se mě zeptá, jestli neplánuju nějakou návštěvu u nás doma ![]()
Děti budou bohužel asi po mně ![]()
Hele, tohle násilím nepřetlučeš ani u dětí (já jako malá nesnášela kecy typu „jsi holčička, měla bys ten svetřík mít hezky srovnaný“), natož abys chtěla vychovávat dospělého jedince.
Domluvte se na pravidlech (nic nebude hnít ani plesnivět, budete mít třeba velkou zavírací krabici, kam mu budeš věci odkládat před návštěvou apod., a když bude plná, on si to přebere). Ale tlačit na něj každý den je fakt blbost, vede to akorát ke šprajcu a naštvání.
Edit: Jo a ještě k tomu vděku. Jestli to má být vděk, že odneseš hrnek o 3h dřív, než by to udělal on, nebo že mu žehlíš trička, která on používá třeba do dílny a žehlit je nepotřebuje, tak se ho asi nedočkách. Já třeba vím, že doma neshnijeme, že vždycky míra bordelu dojde do stádia, kdy už to začne vadit i mně a něco s tím udělám. Že mám tu hranici mnohem dál než manžel, není charakterová vada, a nevím, proč bych mu měla být vděčná za to, že něco udělá dřív, já ho k tomu nenutím. Jestli očekáváš vděk, tak mu tím v podstatě říkáš, že ty máš tu jedinou pravdu a normu chování, a on je rozbitý kus, který tu normu není schopen dodržovat. To mi moc jako partnerství nepřijde ![]()
@zrcadlo píše:
A na to jsi nepřišla před svatbou a dítětem? U nás je to obráceně, mně bordel nevadí, resp. přijde jednou za čas mánie a uklidím důkladně, ale pohozené triko nebo dva dny odložená sklenice se zbytkem vody mě prostě netankuje (vadí mi jen špinavé umyvadlo a wc, to drhnu často). Manžel ráno neodejde bez umytí hrníčku od ranního kafe. Ale věděli jsme to o sobě už před svatbou, on věděl, že neshniju, jen mám ty hranice mnohem dál. Taky ví, že před návštěvou zase uklidím, takže když už to u nás začíná být kritické, jemně se mě zeptá, jestli neplánuju nějakou návštěvu u nás doma
Děti budou bohužel asi po mně
Hele, tohle násilím nepřetlučeš ani u dětí (já jako malá nesnášela kecy typu „jsi holčička, měla bys ten svetřík mít hezky srovnaný“), natož abys chtěla vychovávat dospělého jedince.
Domluvte se na pravidlech (nic nebude hnít ani plesnivět, budete mít třeba velkou zavírací krabici, kam mu budeš věci odkládat před návštěvou apod., a když bude plná, on si to přebere). Ale tlačit na něj každý den je fakt blbost, vede to akorát ke šprajcu a naštvání.Edit: Jo a ještě k tomu vděku. Jestli to má být vděk, že odneseš hrnek o 3h dřív, než by to udělal on, nebo že mu žehlíš trička, která on používá třeba do dílny a žehlit je nepotřebuje, tak se ho asi nedočkách. Já třeba vím, že doma neshnijeme, že vždycky míra bordelu dojde do stádia, kdy už to začne vadit i mně a něco s tím udělám. Že mám tu hranici mnohem dál než manžel, není charakterová vada, a nevím, proč bych mu měla být vděčná za to, že něco udělá dřív, já ho k tomu nenutím. Jestli očekáváš vděk, tak mu tím v podstatě říkáš, že ty máš tu jedinou pravdu a normu chování, a on je rozbitý kus, který tu normu není schopen dodržovat. To mi moc jako partnerství nepřijde
Chápu, jak to zakladatelka myslí, mám doma podobný exemplář
Že by po sobě někdy něco uklidil se čekat nedá, já třeba spala s dětmi měsíc mimo ložnici, aby ho nebudily a v posteli i kolem byla hromada odpadků, špinavého i čistého prádla a špinavého nádobí, za měsíc nebyl schopný to po sobě uklidit..takže za mě- pokud to po něm ta žena uklízí, tak by tam vděk být měl, neměl by to brat jako samozřejmost!
Jinak sama radu moc nemám.. On se nezmění, takže buď se s tím smířis nebo se rozvedes..
Vyčlenit mu místo nepomáhá- já obětovala velkou garáž, přes 50 m2, s tím, že tam chci mít jen kolo a sekačku na trávu zbytek ať si využívá na své věci..za rok už byla sekačka venku, nebylo pro ni místo a já se na kolo nedostala, protože bylo zaházene bordelem a nedalo se k němu dostat.. Pak jsem mu velkoryse věnovala půlku pracovny, byly tam dva pracovni stoly, že budeme mít každý vlastní.. Chodil pak pracovat na můj stul, protože svůj měl zabordeleny, nyní už jsou mé věci zahazene těmi jeho.. Různé šroubky i součástky jsou i různě v kuchyňské lince, zabral kromě kuchyně i obývák a ložnici, zatím nepronikl do dětského a psího pokoje, uvidíme časem.. ![]()
Mamka mi radila, ať sbírám jeho věci po bytě a dávám mu je do Krabičky, že si to pak pretridi.. koupila jsem Krabičky, pak další a větší.. Pak jsem na ty KRABIČKY pořídila skříň a ta je už plná těchto krabiček, aktuálně plníme druhou skříň..
Jinak já osobně se snažím to moc neřešit a přehlížet, ale někdy mě to už štve, to přiznávám..
Takže obvykle po něm neuklizim, drobné věci dávám do krabiček, zbytek hazu na jednu kopu a tu neřeším.. Jediné, co u nás pomáhá, je planovana návštěva mé rodiny- to po sobě uklízí, aby před nimi nevypadal jako moc velký bordelar.. Bohužel před návštěvou jeho rodiny či kamarádů a známých to už neřeši..
@Piper11 s manželkou řešíme to stejný. Já mám ten práh bordelu o hodně dál než ona, ale spíš tak, že ona je posunuta na režimu extrémního pořádku. Příklady: při každém zvednutí z gauče by se měl ideálně porovnat, nezájem že se jdu jen napít a zase si půjdu sednout. Nebo si položím nářadí na stůl a jdu ještě pro něco do dílny či něco poresit a za půl hodiny nebo hodinu je to nářadí, který potřebuju, prostě pryč uklizený, že to na tom stole nemá co dělat. Jako občas mě to šíleně vytočí
„k*urva teď tu byl ten šroubovák, tady jsem si ho položil“ „no evidentně jsi jej nepotřeboval, když jej pokladas“ to je logika a pak pokračuje"už to máš aspoň hotový?" „Měl bych kdyby mi pořád někdo během práce neuklizel nářadí!“
@Beckyttine5 ty vole, jestli si to neuklizi, tak to nepotřebuje. U nas na vesnici jednou za čas si můžeme objednat kontejner, všechno bych mu vyhazela. To jsem taky bordelarka, ale mam to stejně jako @zrcadlo, manžel na rád návštěvy
![]()
Zdá se to jako banalita, ale nesoulad v potřebě pořádku je problém. Můj chlap má moc věcí, kupuje často nové a staré nevyhodí. Má svoji pracovnu, takže ty jeho krámy má tam, což je trochu úleva, radši tam nechodím, vadí mi i ten pohled na skladiště. Ale jak tu již padlo, postupně se roztahuje po celém baráku. Je to náročný, dobrý u nás je, že čistotu jsme oba ctíme. Nastav si co nejrychleji hranice. Jo, ještě jsem si vzpomněla na sestru, tu partner pořádku naučil, byla něco jak můj manžel, ale bylo ji tenkrát 18, do určitého věku se dá člověk změnit.
@Beckyttine5 píše:
Chápu, jak to zakladatelka myslí, mám doma podobný exemplářŽe by po sobě někdy něco uklidil se čekat nedá, já třeba spala s dětmi měsíc mimo ložnici, aby ho nebudily a v posteli i kolem byla hromada odpadků, špinavého i čistého prádla a špinavého nádobí, za měsíc nebyl schopný to po sobě uklidit..takže za mě- pokud to po něm ta žena uklízí, tak by tam vděk být měl, neměl by to brat jako samozřejmost!
Promiň, ale tohle mi prijde vyloženě odporný. V tomto bych žít nemohla
@Piper11 pokusila bych se to zarazit dřív, než se dostaneš do stadia viz výše. Alespoň základní pravidla. Špínu do kose na prádlo, nádobí minimálně do dřezu, když není schopen do myčky, odpadky do koše a ten koš vynést, když vidí, ze je plný to jsou snad základní hygienické návyky a klidně bych kvůli nim dělala doma dusno. Zase věci typu nářadí, knížky apod bych nehrotila, to není špína sama o sobě. Nicméně určitě bych si na to nezvykala nebo se z nej ve staří fakt zblaznis
@Beckyttine5 píše:
Chápu, jak to zakladatelka myslí, mám doma podobný exemplářŽe by po sobě někdy něco uklidil se čekat nedá, já třeba spala s dětmi měsíc mimo ložnici, aby ho nebudily a v posteli i kolem byla hromada odpadků, špinavého i čistého prádla a špinavého nádobí, za měsíc nebyl schopný to po sobě uklidit..takže za mě- pokud to po něm ta žena uklízí, tak by tam vděk být měl, neměl by to brat jako samozřejmost!
To se nezlob, ale tohle bych nedala ani já. Mám ten práh dost nízko, ale toto? A ještě ti zaplňuje barák krámy a bordelem, kde se dá? A až ti ucpe i obývák a ložnici svým bordelem, tak bude skladovat v ložnici? Tohle bych dávno zarazila. Udržovat pořádek v rozumné míře v bytě, a zapojit i jeho, nejsem služka. A jeho krámy jen a pouze v garáži, s tím, že tento kout zde zůstane pro mé kolo a sekačku. Nechápu. Žít s prasetem v baráku?
@Cenarius píše:
@Piper11 s manželkou řešíme to stejný. Já mám ten práh bordelu o hodně dál než ona, ale spíš tak, že ona je posunuta na režimu extrémního pořádku. Příklady: při každém zvednutí z gauče by se měl ideálně porovnat, nezájem že se jdu jen napít a zase si půjdu sednout. Nebo si položím nářadí na stůl a jdu ještě pro něco do dílny či něco poresit a za půl hodiny nebo hodinu je to nářadí, který potřebuju, prostě pryč uklizený, že to na tom stole nemá co dělat. Jako občas mě to šíleně vytočí„k*urva teď tu byl ten šroubovák, tady jsem si ho položil“ „no evidentně jsi jej nepotřeboval, když jej pokladas“ to je logika a pak pokračuje"už to máš aspoň hotový?" „Měl bych kdyby mi pořád někdo během práce neuklizel nářadí!“
Tak pokud ta práce trvá půl roku, jak je u kutilů zvykem, tak tu uklízecí partnerku dost chápu.
@Beckyttine5 píše:
Chápu, jak to zakladatelka myslí, mám doma podobný exemplářŽe by po sobě někdy něco uklidil se čekat nedá, já třeba spala s dětmi měsíc mimo ložnici, aby ho nebudily a v posteli i kolem byla hromada odpadků, špinavého i čistého prádla a špinavého nádobí, za měsíc nebyl schopný to po sobě uklidit..takže za mě- pokud to po něm ta žena uklízí, tak by tam vděk být měl, neměl by to brat jako samozřejmost!
Já jsem bordelář, co úklid neřeší, ale tohle bych ječela. Moje hranice je odpad do koše, špinavé oblečení do koupelny a špinavé nádobí do myčky a rozhodně to nejsem ochotná dělat za někoho jiného.
@Beckyttine5 píše:
Jinak sama radu moc nemám.. On se nezmění, takže buď se s tím smířis nebo se rozvedes..
Vyčlenit mu místo nepomáhá- já obětovala velkou garáž, přes 50 m2, s tím, že tam chci mít jen kolo a sekačku na trávu zbytek ať si využívá na své věci..za rok už byla sekačka venku, nebylo pro ni místo a já se na kolo nedostala, protože bylo zaházene bordelem a nedalo se k němu dostat.. Pak jsem mu velkoryse věnovala půlku pracovny, byly tam dva pracovni stoly, že budeme mít každý vlastní.. Chodil pak pracovat na můj stul, protože svůj měl zabordeleny, nyní už jsou mé věci zahazene těmi jeho.. Různé šroubky i součástky jsou i různě v kuchyňské lince, zabral kromě kuchyně i obývák a ložnici, zatím nepronikl do dětského a psího pokoje, uvidíme časem..
Mamka mi radila, ať sbírám jeho věci po bytě a dávám mu je do Krabičky, že si to pak pretridi.. koupila jsem Krabičky, pak další a větší.. Pak jsem na ty KRABIČKY pořídila skříň a ta je už plná těchto krabiček, aktuálně plníme druhou skříň..
No ty jo, a co s tím pak dělá? Tohle bych nedala. Za chvilku budeš mít těch skříní deset ![]()