Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Ahoj, jsem na dně, už je to nějaký den, co umístili manžela do psychiatrie s diagnozou- psychoza se schizofrenií… Prý tím trpí rok ale nepoznala jsem na něm nikdy nic, jen ty klasické příznaky, ale nic zásadního. Teď už vím, že si myslí, že do něj vstoupil Bůha vidí věci strašně negativně. Všechno si dává do negativních souvislostí
Byla jsem zatím na jedné návštěvě a zbytek dne pak probrečela, vůbec jsem ho nepoznávala, když se ale uklidnil, říkal racionální věci typu: že ví, že mu tady pomůžou a že se z toho dostane, ale že to chce čas, taky že nás (máme dítě) moc miluje… Je schopen takový člověk říkat pravdu? Jde mi o to, že během poslední doby nebyl zrovna přívětivý a milý (ano už to chápu, bylo to tou nemocí) ale teď když je na lécích, je reálné že to myslí vážně? Já už totiž nevím, čemu mám vlastně věřit… V týdnu se za ním chystám znovu, jenže nevím o čem se s ním mám vůbec bavit, chtěla bych mu svou návštěvu přinést pozitivní myšlení, ale ať už jsem si pročetla nespočet informací o této nemoci, stejně nevím co mu říkat, aby si to nepřebíral z té druhé stránky… Máte někdo zkušenosti? díky
Bohužel mam zkusenost od velmi blizke osoby s psychozou.To se jakztakz da.Ale nedokážu si k tomu představit schyzofrenii.Drzim moc palce,budes je potřebovat ![]()
To se takhle neda urcit. Kazdy pripad schizofrenie je jiny. Musis na to prijit sama z jeho chovani a tak.
Pokud bude brát léky, mělo by to být ok. Ty začátky, než si to sedne, jsou hodně těžký. Věř tomu, co říká, když má světlý chvilky. Je to pro něj v tu chvíli hodně těžký, protože si uvědomuje svoji nemoc. Řekni mu, že se to spolu pokusíte zvládnout, že jsi tady pro něj, aby měl motivaci se léčit. Promluv si o tom s jeho psychiatrem, vysvětlí ti, jak se k němu chovat.
Urcite je velice pozitivni fakt, ze si to uvedomuje. Strasna spousta psychotiku zije v domneni, ze jim nic neni.
@Janli to jsem mu přesně říkala, že tady jsem pro něj, že to spolu zvládneme, že to chce jen čas a budeme zase šťastná rodina, na všechno mi kývl řekl že až se uzdraví, tak si někam zajedeme a že pro něho strašně moc znamenanáme… Jenže háček je v tom, že cca dva měsíce nazpět se oháněl rozvodem a že jo to se mnou už nebaví, že jsem strašná, že jo se*tu ( byl pořád podrážděný a vytrácelo go kde co) a teď mi zase říká pravý opak a že mu to řekl Bůh-že rodina je nejvíc na světě. Tak nevím jestli to co říká, říká sám za sebe nebo jen že mu to řekl Bůh… To je fakt šílený ![]()
Já vím
. Teď to neřeš. Dřív z něho mluvila nemoc. Zatím to nech plynout a buď trpělivá. Výsledek léčby ti nikdo nezaručí, ale on má motivaci to zvládnout. Budeš to muset zvládat chvilku za vás oba. Teď je to hodně čerstvý a težký, ale časem se to poddá.
@Anonymní píše:
@Janli to jsem mu přesně říkala, že tady jsem pro něj, že to spolu zvládneme, že to chce jen čas a budeme zase šťastná rodina, na všechno mi kývl řekl že až se uzdraví, tak si někam zajedeme a že pro něho strašně moc znamenanáme… Jenže háček je v tom, že cca dva měsíce nazpět se oháněl rozvodem a že jo to se mnou už nebaví, že jsem strašná, že jo se*tu ( byl pořád podrážděný a vytrácelo go kde co) a teď mi zase říká pravý opak a že mu to řekl Bůh-že rodina je nejvíc na světě. Tak nevím jestli to co říká, říká sám za sebe nebo jen že mu to řekl Bůh… To je fakt šílený
Manžel kolegyně má „pouze“ deprese a než se začal léčit, mluvila o tom, že jsou zralí na rozvod. Je to těžké. Vůbec nezávidím. Já bych se zeptala doktora, jak to vidí. Ale počítala bych i s tím, že se to nespraví nikdy. Je to hrozná nemoc.
@Emimin7 v tom domnění žil celý ten rok, dokonce to bral tak že je něco víc když má „schopnosti“ ale vygradovalo to tím, že mu něco říkalo, že dneska je jeho poslední den, takže nebýt zásahu tchýně, která mu promluvila do duše, dopadlo by to hůř, než jen psychiatrií ![]()
@Anonymní píše:
@Emimin7 v tom domnění žil celý ten rok, dokonce to bral tak že je něco víc když má „schopnosti“ ale vygradovalo to tím, že mu něco říkalo, že dneska je jeho poslední den, takže nebýt zásahu tchýně, která mu promluvila do duše, dopadlo by to hůř, než jen psychiatrií
Hele, ted to nema smysl moc zkoumat, protoze se leci chvili. Chce to trochu casu, az si lecba sedne. A napr. u kamarada jsem zazil extremni zlepseni a mohl se vratit zpet do zivota. Nevis, treba se to take tak zlepsi.
@Russet s doktorem budu mluvit zítra, ale žádné převratné zprávy neočekávám, je tam teprve pár dnů…
@Emimin7 vím že to je brzo, ale spíš to potřebuju i ventilovat, je mi z toho hodně špatně…
@Anonymní píše:
@Russet s doktorem budu mluvit zítra, ale žádné převratné zprávy neočekávám, je tam teprve pár dnů…
Ach jo. To je pořádná facka od života
Zas dneska jsou už léky, co dovedou zázraky, tak proč nedoufat v lepší situaci.
Ahoj, jsem na dně, už je to nějaký den, co umístili manžela do psychiatrie s diagnozou- psychoza se schizofrenií… Prý tím trpí rok ale nepoznala jsem na něm nikdy nic, jen ty klasické příznaky, ale nic zásadního. Teď už vím, že si myslí, že do něj vstoupil Bůh
a vidí věci strašně negativně. Všechno si dává do negativních souvislostí
Byla jsem zatím na jedné návštěvě a zbytek dne pak probrečela, vůbec jsem ho nepoznávala, když se ale uklidnil, říkal racionální věci typu: že ví, že mu tady pomůžou a že se z toho dostane, ale že to chce čas, taky že nás (máme dítě) moc miluje… Je schopen takový člověk říkat pravdu? Jde mi o to, že během poslední doby nebyl zrovna přívětivý a milý (ano už to chápu, bylo to tou nemocí) ale teď když je na lécích, je reálné že to myslí vážně? Já už totiž nevím, čemu mám vlastně věřit… V týdnu se za ním chystám znovu, jenže nevím o čem se s ním mám vůbec bavit, chtěla bych mu svou návštěvu přinést pozitivní myšlení, ale ať už jsem si pročetla nespočet informací o této nemoci, stejně nevím co mu říkat, aby si to nepřebíral z té druhé stránky… Máte někdo zkušenosti? díky 