Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, s manželem jsme 4 roky, z toho rok a půl manželé. Máme spolu 14ti měsíčního syna. Už zhruba půl roku řešíme doma krizi. Manžel se mnou nepotřebuje komunikovat, často odchází z domu a když přijde z práce domů, do deseti minut už sedá k PC a tam je až do doby než jde spát. Pokud přijde z práce a malý je ještě vzhůru tak si s ním asi tak hodinku pohraje a jinak je to stejné. Co se týče syna, tak malého miluje. Ale city ke mně mu jaksi ochladly, tak to vnímám já. Bylo kvůli tomu u nás dusno, protože jsem se třeba ptala, proč se mnou nechce být, proč je radši u Pc.Ale on mi jen říkal, že se mnou klidně bude povídat, ale odpovídal mi jen od toho počítače zády ke mně. O víkendech s námi nechce jezdit nikde na výlety, radši si zbalil tašku a šel si zacvičit. Je tedy velký sportovec, na sportu bych řekla dost závislý. Jámu nikdy tyto koníčky nezakazovala.Ale taky bych byla ráda, kdyby občas CHTĚL být i se mnou a s malým(no s tím byl vždycky víc než se mnou). Bral si ho třeba ven a když jsem řekla, že můžeme jít všichni, tak mi řekl, né, ty zůstaň, můžeš si odpočinout a pak se vystřídáme, odpoledne půjdeš zase ty s malým. Prostě je to začarovaný kruh. Říká mi, že se mnou nepotřebuje být, protže se hádáme a tak že ho to demotivuje. Ale když se snažím já, tak on mou společnost odmítá. Došlo to až tak daleko, že jsem se před 14ti dny odstěhovala i s malým k rodičům. Nepodnikl nic. Ani mi to nerozmlouval, ani nevolal.Byla jsem z toho dost nešťastná a pořád doufala, že si uvědomí, koho ztratil a bude nás chtít zpátky. On má ale hroznou hrdost, je taková povaha. A tak stále bydlíme u našich, muž si chodí pro malého asi tak jednou za tři dny, občas si píšeme sms. Dokonce už mi psal, jak je mu smutno a jestli se nepůjdu projít. Pak bylo jedno „rande“, kde mi řekl, že is uvědomil, jak je mu doma smutno, že by mě chtěl obejmout a že na mě myslí. Držel mě za ruku, líbali jsme se a bylo to celkově moc fajn, jako na začátku našeho vztahu. Ale jaksi čekám, kdy bude mluvit o tom, aby jsme se vrátili a on nic…Jsem z toho dost smutná a zmatená
připadá mi, jako by se mu doma bez nás žilo dobře. Nikdo v noci nebrečí, nemusí k malému vstávat se mnou. Ráno ho nikdo nebudí (chodí do práce až odpoledne)..večer může sedět u PC. Nevím jak dál, tady u rodičů už je to dost nekomfortní, málo místa a navíc, není to to „naše“. Ale sama se vrátit nechci. Protože, už jsem mu první dny napsala dopis a on mě jaksi nenavrhl tak se vrať. Původcem toho, že jsem odešla byla jeho matka, bylo mi řečeno: „měla bys jít“ a on u toho stál a nic neřekl. Takže je ted pod mou úroveň tam přijít. čekám, že se bude nějak snažit. Ach jo, jsem z toho už nešťastná. Pořád ho miluju, i když to nebylo zrovna doma růžové… Děkuju za rady.
Nešťastná manželka
Držel mě za ruku, líbali jsme se a bylo to celkově moc fajn, jako na začátku našeho vztahu. Ale jaksi čekám, kdy bude mluvit o tom, aby jsme se vrátili a on nic…
On o tom mluvil, sice to neřekl přímo, ale už to že i přes svou hrdost tě pozvlal na rande říká že o vás stojí.
@Elfka3 pokud se vracet nechceš, tak to nedělej. z popisovaného necítím ani náznak toho, že by o návrat stál
dej si čas, neuspěchej to, uvidíš, co bude dál…
No, nezavidim… ![]()
hlavne nepristup na to, ze budete chodit „na rande“ a on pak sam domu. to mi prijde, ze by mu tak vyhovovalo. jednou za cas si na par hodin vzit dite a poblbnout, jednou zacas zajit na rande. a zbytek pekne v klidku u pocitace…
chapu, ze to muzi byt extremne tezke, ale asi bych zkusila pritlacit jeste vic na pilu - bud novy zacatek nebo rozchod/rozvod - vyreseni bydleni, financi, vyzivneho na tebe, alimentu. mozna, ze se takoveho definitivniho konce zalekne a zkusi na tom zapracovat. ale musis samozrejme pocitat i s tim, ze bude pro ten rozchod.
ale pokud by to tak opravdu bylo, tak je asi lepsi neprodluzovat agonii ![]()
@thuon píše:
Držel mě za ruku, líbali jsme se a bylo to celkově moc fajn, jako na začátku našeho vztahu. Ale jaksi čekám, kdy bude mluvit o tom, aby jsme se vrátili a on nic…On o tom mluvil, sice to neřekl přímo, ale už to že i přes svou hrdost tě pozvlal na rande říká že o vás stojí.
no, nebo mu proste doma u pocitace zabylo smutno a mel chut si povyrazit ![]()
ja nevim, mi prijde, ze kdyz chlap o nekoho stoji, tak to da njevo jasnejsim zpusobem. zvlast pokud jde o manzelku, ktera se od nej odstehuje. to bych cekala, ze teda zapoji vsechny zbrane, jak ji dostat zpatky a ne ze ji po 2 tydnech pozve na rande…
Nebylo tady tohle tema tak pred tydnem??
Nebo mam Deja vu ![]()
btw a myslela jsem že nováčci nesmějí zakládat témata, nebo už to neplatí?
Mě přijde, že ti to vlastně řekl, jenže jeho hrdost mu nedovolí, tak na to jde hroznou oklikou. Vždyť ti říkal, že je mu smutno, že by tě chtěl obejmout…to jsou signály. Mohla ses toho chytit a zkusit to z něj vytáhnout. Věřím, že pokud opravdu chce, aby jste se vrátili, tak to zase nadhodí a je jen na tobě, jestli ten signál chytneš a zpracuješ tak, aby jsi to z něj dostala. Nebo můžeš čekat, že překousne svoji povahu a zeptá se rovnou. Ale to by ses taky nemusela dočkat vůbec, když je mu to silně proti srsti
Ty ho znáš líp, tak určitě víš, jestli je něčeho takového schopný nebo to z něj nikdy nevymáčkneš.
Já už tohle přesně slovo od slova taky cetla:-D minulý týden.
Asi tu budu muset sedět častěji, abych pak neodpovídala na nějakou ozvěnu z minulého týdne ![]()
@Katchus píše:
@quinny
Já mám taky Deja vuasi zpomalený mozek či co
tak to jsme uz 3, protoze ja tohle cetla taky pred tydnem..
Asi nejaky sotek na emiminu…
![]()
Hm to jsou ty akce jakože já něco udělám na truc a budu čekat, že jemu to dojde a zachová se tak jak já bych si přála
a ono to ve finále dopadne uplně jinak. Neměla jsi odcházet, když sis nebyla jistá tím, že chceš žít bez něj. Teď si holt musíš vylízat co sis nadrobila a ne hrdě čekat, že on bude škemrat ať se vrátíte to se taky nemusíš dočkat.