Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak jsme se s nim bavila a pry se mnou klidne pujde dvakrat tydne neco podnikat (plavani a jine aktivity), pokud nebude muset tak uklizet
ono se asi moc nezmeni, stejne neuklizel, psala jsem to tady, ale pokud se odpouta od pocitace, tak budu stastna a snad nebudu tak resit kraviny okolo uklidu. Vecer se podivam, co bysme tak mohli prav. delat, tesim se
tak snad to dobre dopadne, muz vypadal, ze se mu to taky libi. Tak dam pozdeji vedet:)
Ahoj,
já jsem taky zklamaná z chování svého muže. Když se narodila dcerka, pomáhal úplně se vším. I v noci vstával. Po šestinedělí jeho pomoci ubývalo, ale je fakt, že kdykoliv mu řeknu, udělá co potřebuju, ale už ne sám od sebe. Pravda je, že má dost fyzicky i časově náročnou práci. Takže toho po něm moc nechci, krom toho, že si s dcerkou hraje, mi pomáhá snad jen s koupáním. Dneska jsem se ale vytočila. Měla se u nás dnes ráno stavit babička, moje. Manžel to věděl, úplně nadšený nebyl, protože má zrovna směnu, kdy jde do práce až ve 12 hodin, tak se těšil jak se vyspí. Dohodli jsme se, že vstane o půl deváté, protože babička přijde v devět. Na půl devátou jsem nachystala snídani, uvařila kafe, šla ho probudit. Prý bude ještě spát ať to babičce nějak vysvětlím - že v noci třeba často vstával a teď to dospává. A nařídil si budíka na desátou, s tím, že se musí vyspat. Strašně mi to vadí, ani nevím proč - možná proto, že vstávám v 6 ráno a všechno tu dělám sama, a asi mu i závidím to jeho vyspávání. Chci aby byl do práce odpočatý, jen nesnáším ten pocit, že tu jsem na všechno sama. Další věc je, že o návštěvě věděl, souhlasil s ní, a přesto do jedné do rána koukal na televizi a pak šel teprve spát.
@Shyka podle mě řešíš malichernosti.. jestli maká na směny, tak ho prostě nech vyspat. A pokud to jde, dohodněte se, kdy nechá vyspat on Tebe, pak mu nebudeš závidět
Hele, já sama za sebe, někdy jsem tak utahaná, že nejsem schopná vstát, ani když musím, tohle se prostě plánovat nedá..
@Shyka Čekala jsi, že vypne zajímavý film s myšlenkou Zítra přijde babička, musím bej vyspalej?
Buď ráda, že máš pracovitého člověka a dopřej mu odpočinek, když fyzicky pracuje.Co by ty ženský od chlapů chtěly, to je někdy k nevíře.
Ahojky, můj muž mi pomáhal po porodu asi dva týdny po porodu tak, že nakoupil nebo umyl nádobí. Nejvíc pomáhal, když u nás byla moje mamka. Jednou týdně vzal malou na procházku. Narodila se na jaře. V létě už na něj bylo moc horko, takže ji ven nebral, v září pak jednou. Na podzim a v zimě už bylo moc zima. Pořád mi přednáší, co vše dělám špatně, ale že by něco udělal on, tak to ne. Stále ještě studuju, moc by se mi hodilo, kdyby malou pohlídal dvakrát v týdnu večer, kdy už s ní není žádná práce, ale kde že. Přece když osm hodin denně maká, má právo na odpočinek. Sem tam umyje nádobí, o ostatním jen mluví. Když řeknu, že bych si taky chtěla odpočinout, řekne, že já jsem na „dovolené“ a nemám nárok odpočívat, že jsem placená za to, že se 24h denně starám o dítě
Prostě buď si dupneš a sem tam ho necháš s mimčem o samotě a někam vyrazíš a nebo to uděláš jako já. Naučíš se všechno zvládat sama, dítě se s tebou spojí v jedinou bytost a už ti to ani nepřijde. Když usne, budeš se věnovat domácím pracem. Obrníš se proti dementním poznámkám o nepořádku a naučíš se zjednodušovat si každodenní úkoly. Hodně štěstí ![]()
Musím souhlasit s @martina.se a @hanka.br. . Můj muž sice nechodí na noční, ale po příchodu z práce ještě dělá doma. Kolikrát fakt až do noci. Ani náhodou by mě nenapadlo chtít po něm, aby kvůli mojí návštěvě (navíc babička to určitě pochopí a jde za tebou a ne za ním) byl nedospalý. Že se večer díval na televizi - třeba byl přetažený, potřeboval se zklidnit, aby mohl usnout.
Navíc mě by nenapadlo chtít po chlapovi, aby se mnou v noci vstával k miminku (ale chápu, že někteří chlapi to dělají dobrovolně a rádi). Chodí do práce, musí se tam soustředit. Já se můžu dospat přes den, nebo o víkendu, když si ráno vezme děti na starost (pokud zrovna nepracuje).
Mně taky přijde, že řešíš blbosti. No tak zaspal návštěvu babičky… Buď ráda, že ti pomůže s tím, o co ho požádáš, kolik je takových chlapů, kteří by na to řekli jen to, že jsi doma na mateřské, on musí makat, tak ať doma děláš všechno ty. Organizuj volný čas prckovi, ne manžovi ![]()
@Shyka jo, je to asi jak jsi psala. Závidíš mu spánek. Já tomu svému taky záviděla. Záviděla jsem, že v noci „neslyšel“ děti, že jsem musela vstávat já. Že ráno mohl déle spát, protože obě děti byli mamánci a dokud jsem nevstala já, ječeli u něj. Mohl se večer dívat na pěkné pořady, protože v noci a ráno nemusel vstávat. Zaviděla jsem mu pracovní dobu, že si vstane kolem osmé, na devátou do práce a kvůli tomu se vrací pozdě, takže péče o děti byla na mě. Prostě mateřská mi totálně zatemnila mozek a všechno, co se odehrávalo, jsem viděla jako naschvál ze strany muže. Holka, vůbec to tak není. Stačí se na to podívat z jeho strany. Chodí na směny. Kdyby si šel lehnout v devět a ne v jednu, patrně by ani neusnul. Pracuje těžce, tudíž ten odpočinek mu náleží. Je to blbé přirovnání, ale pravdou je, že mi jsme doma non-stop, takže si můžeme do jisté míry řídit situace, kdy se cítíme unavenější…zajistíme bezpečnost potomka a jdem si udělat kafe, nebo pustíme pohádku a na chvilku si odfrkneme, když nám to doma padá na hlavu, jdeme na pokec ke kámošce, která má taky děti.
Tááák a teď si vezmi, jak to vidí chlap. A nevím jak ten tvůj, ale ten můj mi to nikdy o ústa neomlátil, že si můžu v podstatě dělat co chci, jít na kafčo s kámoškou kdy chci, jít ven, kdy mám náladu, kdykoliv si moct zajít třeba do cukrárny… Já vím, děti. Ty nám ty plány většinou upravují, ale i tak to ber z té lepší stránky, jinak se do konce rodičáku zblázníš a rovedeš ![]()
@Kakika přesně tak, napsala jsi to moc hezky, do puntíku souhlasím…
@Shyka ale ty přece nejsi na všechno sama… máš hodného a pracovitého muže, který se o vás postará a pomůže ti, když si o to řekneš… a že jednou chtěl spát, když chtěla přijít babička, to určitě není nic tak strašného… kdybys byla na jeho místě, asi bys chtěla spát stejně a kvůli jeho babičce bys nevstávala v šest, abys byla v plné polní nachystaná… podle mně řešíš zbytečnosti…
@Anonymni píše:
Ahoj,
jsem trošku smutná z chování mého manžela, který nejen že mi nepomáhá s dcerou ( 4. měsíce ), ale co mi hlavně vadí, je to, že je na mě poslední dobou dost protivný. Když mu řeknu že bych si někdy chtěla odpočinout, tak mi odpoví, že on taky. Nechci po něm celodenní hlídání, to ani nejde, protože plně kojím, ale aspoň povozit v kočárku jednou týdně, abych mohla v klidu poklidit a měla bych i třeba chvilku na sebe. O ranní-noční výpomoci ani nemluvím.
Navíc musím s dcerou na manželovo přání navštěvovat jeho matku ( nejde o to, že bych k ní nezašla, ale vadí mi tam chodit sama a nuceně )Alena
Nevím co radily holky, nečetla jsem (tak ani nevím jestli jsi se rozepsala o pracovní době muže atd.)
Napadá mne mu prostě občas dítě nechat a na hodinku dvě vypadnout (klidně zajet nakoupit, jít cvičit…). A ohledně vození v kočárku a jeho matky - řekni babičce, ať chodí ona k vám, nabal malou do kočáru - získáš čas na odpočinek (i 30 minut je k nezaplacení)a babička si užije vnučku. Soucítím, mi taky kočár nikdo nevozil, chlap od rána do večera v práci (on teda v rámci možností pomáhá a hlídá), a fakt mi kolikrát pomohlo vypadnou (i něco zařídit - prostě do dětí
) a abych se nezbláznila začala jsem chodit do školy (hlídají většinou prarodiče), člověk se tááák odreaguje
. ![]()
Příspěvek upraven 09.09.13 v 09:43
@Shyka
Myslím, že holky mají pravdu - řešíš malichernosti. Napadlo Tě, že bys na tom mohla být mnohem hůř? Že by třeba manžel přišel domů se jen vyspat a převlíct? Já to tak mám, můj muž je v práci šestnáct hodin denně a já ho prakticky nevidím. O dítě se starám výhradně sama, všechny domácí práce taky a navíc i ty, které by se daly nazvat „mužskými“ pracemi (práce na baráku jako štípání dříví, sekány trávy…). Co bych dala za to, abych měla chlapa, který udělá to, co mu řeknu!
Buď ráda, že máš takového muže.
@Shyka Ja bych posunula babicku na pozdeji, musela prijit zrovna v 9? Pak by to byl kompromis.
@Shyka moc to řešíš… upřímně řečeno - když si jdu po obědě lehnout, protože jsem v noci blbě spala, a přijedou manželovi rodiče, tudíž musím vstát, tak bych v tu chvíli vraždila
a občas svěřím dítě tchýni, řeknu, že jdu dělat něco do patra, zalezu do dětského pokoje a dospím se
takže tvého muže naprosto chápu ![]()
Jinak jsem zjistila, ze kdyz si reknu o manzelovi, je to chlap, on ten bordel nevidi a nemuze za to, tak se pres to prenesu
a casteji ted jdeme treba ven, aych nemusela resit to, ze on sedi u pocitace a ja uklizim. Zatim to celkem jde.
P. S. Ja tu driv prispivala.