Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželství vs. podpatky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
29.6.09 08:45
Manželství vs. podpatky
Holky, píšu něco pro pobavení. Včera jsem byla v šoku, ale s odstupem času se bavím tím, co se mi včera stalo:
Byla jsem s manželem ve Zlíně a on navrhl, že bychom mohli jít něco koupit. Říkám: „Super, dochází nám jídlo pro Haničku i plínky…“, on na to: „měl jsem na mysli spíš nějaké oblečení a tak.“ Příjemně mě šokoval a okamžitě jsem souhlasila s tím, že jsem se těšila, jak nakoupíme nějaké oblečení na naši letní dovolenou, botičky atd… ALe ouha!
Vlezli jsme k Baťovi a hned jsme zamířili k pánským botám. Vybrali jsme pěkné pro manžela, pak se mu líbily ještě jedny, ale neměli velikost, takže odcházel pouze s jedněmi 
Já jsem zamířila k dámským. On mě nenásledoval a mířil si to k pokladně. Strašně moc se mi zalíbily červené pantoflíčky na mírném podpatku (vzhledem k těhotenství a následné péči o dítě jsem si už dva roky nekoupila žádné pěkné boty, tak jsem myslela, že si udělám radost.) On na mě vrhl vražedný pohled, tak jsem boty okamžitě vrátila do regálu, ač vnitřně nesmířena s tím, co dělám. Manžel mezi tím zaplatil, aniž by se mě zeptal, jestli jsem si vybrala i já. Před obchodem jsem se ho zeptala, jak se mu ty botičky líbily. No, a už se dostávám k jádru toho, co mě tak šokovalo. Řekl, že červené boty jsou pro kurvy a podpatky jsem mohla nosit, když jsem byla svobodná. Teď jsem vdaná žena, tak na podpatky MUSÍM zapomenout. Holky, já jsem si připadala jako někde v Íránu a čekala jsem, kdy mi řekne, že si mám zahalit i hlavu. Jen tak na okraj - nohy neukazuju kvůli křečovým žilám, výstřih bych mohla, ale ten mi on okamžitě zapne. Takže si dovedete představit, jak mi asi je, když nemůžu vypadat ani trošku k světu 
No, a teď konečně žádost o radu, co mám dělat. Od té doby jsem s ním nepromluvila. Zkrátka se cítím strašně ponížená (vařit, prát a uklízet, to jo, ale aby mi koupil jednou za rok pěkné boty, za to mu nestojím. Hlavně, že on si pro sebe koupil).
Takže co byste dělaly vy?
1. Chtěla jsem demonstrativně včera vyhodit všechny boty na podpatku nebo s červeným nádechm, které mám ještě z dob, kdy jsem byla svobodná, a vytáhnout ty nejošklivější tenisky a sandále, které bych pak schválně nosila, i když bych si připadala jak debil.
2. Přemýšlím, že si ty boty na podpatku a co nejčervenější koupím. A koupím si jich několik. A hodně vysoké a hodně křiklavé, aby věděl, že mi nebude nic v tomto směru přikazovat.
Holky, co byste dělaly na mém místě vy? Nechci to nechat dojít tak daleko, že já se budu motat u plotny a on se bude oblíkat jak ze žurnálu a „být pořád v práci“, což znamená být mimo domov a dělat bůhví co.
Já mu to přeju a chci, aby byl pěkně oblečený. Proč nechce to stejné i on pro mě? Je normální říct, že vdaná žena nemá nárok nosit podpatky? Není to nějak ujeté?
Jen tak pro doplnění - vdaná jsem rok a půl, Haničce je rok, s manželem jsme se znali před svatbou jen rok, takže se není čemu divit, že mě pořád něčím překvapuje.
Co se týče mé vizáže - byla jsem zvyklá jako svobodná na oblečení ani kosmetice nešetřit a hodně jsem si dopřávala. Ted kupuju věci hlavně pro malou a na sebe nemyslím. Zhubla jsem 20 kg, takže nic ze svého původního šatníku nemůžu použít a když si občas něco koupím, tak je to max u Vietnamců nebo ve výprodejích v Tescu. A to jen proto, abych neměla pocit, že utrácím JEHO peníze, když já jsem na mateřské a nevydělávám. Asi jsem blbá a čekám, že mi to tady řeknete. A jsem na to i připravená.
Omlouvám se za román, ale já jsem si potřebovala ulevit. Však to znáte 
Tak co byste dělaly na mém místě vy? Nechci to s ním nijak probírat. Chci udělat nějaké provokativní gesto. Co myslíte? Díky za rady a připomínky a přeji krásný den!!!!! 
P.S.: Jen pro představu - tady jsou ty botky http://www.bata.cz/artikl/75612
Jo, kdybych chěla něco takového: http://www.podpatky.net/…o_heels2.jpg , tak se mu nedivím, ale mně ty červené od Bati nepřipadají zas až tak „kure*ské“. Nebo vám jo? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymni
29.6.09 09:01
Lulje,
to jsou náhodou krásný botky!!! Já bych je teda nenosila, protože se na podpadku přizabíjím, ale co by za to dal můj manžel, kdybych si jednou takové koupila Ten by byl štěstím bez sebe, přestože by byl zase o fous menší, než já
No, takže ten můj je v tomto asi pravý opak a Tvého muže naprosto nechápu. Vždyť by mu mělo dělat dobře, že o sebe jeho žena dbá, že se líbí a že na mateřské nezpustla. Můj muž je vždycky pyšný, když někdo naznačí, že mi to sluší a tak, ale je to taky proto, že není moc žárlivý.
Myslím, že v tomhle žárlivost hraje velkou roli. Tvůj manžel Tě prostě chce mít pro sebe, jemu ses podepsala, takže co maj koukat jiní? Co se máš komu líbit? Já si na tohle pamatuju u jednoho bývalého přítele. Ten mi zakazoval se malovat, nosit sukně atd. a to jsem ani nebyla jeho žena. Taky to tam šlo jednoduše vyřešit, prostě nazdar a najdi si jinou, které to nebude vadit.
U vás je to složitější, jste manželé, ale ne tak dlouho, aby sis nemohla ještě zavčasu trochu ujasnit pravidla hry. No, neznám Tvého manžela, ale pokud se ho nebojíš a umíš se proti němu postavit, tak bych asi na Tvém místě zakoupila nějaké podobné botky, třeba ne červené, nebo na nižším podpadku, aby viděl, že Ti to v nich sluší. Zároveň bych si došla ke kadeřníkovi a pěkně se oblékla a hlavně mu řekla, že takhle se cítíš zase jako žena a ne jako hospodyně a kuchařka. Ty od Bati bych asi na truc nekupovala, mohl by si myslet, že mu to děláš naschvál. No nevím, záleží na tom, jak si myslíš, že by ten Tvůj reagoval.
No, snad jsem trochu pomohla.
Nepřihlášená Medúza
- Citovat
- Upravit
29.6.09 09:08
Ahoj,tak já to nechápu,proč jsi si ty boty nesměla koupit.Jsou hezké a hlavně co je na tom,že jsou červené a na podpatku?To máš jako chodit v gumákách,to by se tvému manželovi líbilo víc?
Já jsem hodně výbušné povahy,takže bych ještě v tom obchodu ty boty vzala a omlátila mu je o hlavu a stejně bych si je koupila.Vůbec by mě nezajímalo,jaký má na to můj manžel názor.Nejsem jeho děcko,aby mě říkal,co mám nosit a co ne.
A to,že nevyděláváš peníze a jsi na mateřské je snad i jeho zásluha,ne?Vychováváš taky jeho děti,nejsou jen tvoje.
Nemyslím tím nic špatného proti tobě,jen jsem si představila,že by mi tohle udělal můj manžel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:08
Tak už jsem přihlášená 
Nebo bych mu dopředu řekla, že si ty boty jdeš koupit, protože se Ti prostě moc líbily, a uvidíš, co Ti řekne. Třeba se k tomu s odstupem času postaví trochu jinak, nebo trochu obšírněji popíše, co si o tom myslí. I když toho bych se možná trochu bála, můžou vyplout najevo další podivné názory 
A pokud budeš ohdohlaná i pak s ním mluvit, tak mu prostě řekni, jak to vidíš ty, a že nehodláš zbytek života chodit oblečená jako starý chlap na houbách. Přeci jsi mladá a manželství a děti neznamenají konec 
Jo a ten názor o tom, že když nevyděláváš, nesmíš si nic koupit, je z čí hlavy??? Vždyť doma zastaneš takové práce!!! Ale za tu se neplatí, takže omezení jedinci to vidí jako poflakování bez výdělku. Chjo. 
M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:11
Ahoj, příjde mi to teda dost sobecký. Je přece normální, že se chceš hezky oblékat, líbit a měl by být rád i manžel, že o sebe dbáš a nevypadáš jako „šmudla“. Teda tak je to u nás a příjde mi to prostě normální. A vím, že můj manžel je rád, když mi to sluší a líbím se i ostatním.
Boty na podpatku jsem teda já nenosila nikdy, neumím v nich chodit a necítím se v nich dobře. A přece ženská, která se pěkně ustrojí, namaluje, učeše..tak není hnedka kurva 
. To se mě teda nelíbí.
A já jsem takovej provokativní typ, že bych si je na „just“ koupila a ukázala mu, že teda tohle se mě nelíbí..vzal si tě takovou , jakou tě poznal, zamiloval se do tebe a tak bys měla zůstat stejná.
Protože pokud to necháš zajít daleko, tak se to bude jen zhoršovat a ty budeš trpět…a to mi věř. Měla jsem jednoho takového přítele v 18ti…bylo z toho skoro 2 roky domácího násilí. 
, pak se z toho člověk těžko dostává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:12
Se tu směji, ale věřím že tobě do smíchu není.
Doma to nemám, chlap mi do oblečení a ani obouvání nemluví a výstřihy a sukně dokonce chválí. Prý pak aspoň všichni ví že má doma hezkou ženskou.
Možná bys mohla zahrát na tuhle notu - jako že jsi jeho tak musíš být hezká ať mu ostatní závidí. (Ježiš to zní hrozně za majetek tě fakt nemám.)
Jinak já bych se normálně dala do diskuse s manželem proč si myslí, že podpatky vdané ženy nenosí (třeba se dozvíš pár zajímavých věcí, ale i důvod tohodle „pořekadla“?) a budeš moct normálně argumentovat. Určitě příklad pár vdaných z vašich známých co podpatky nosí najdeš.
Ad peníze - co tahle kapesné - pro oba? Pro všechny tři? Mohla by sis všechno koupit a o nic se neprosit. vždyť dostáváš rodičák nééé tak ten je tvůj. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
29.6.09 09:17
Tak u nás je to přesně naopak - manža by dal nevím co, abych takové boty nosila. Přiznám se, že mně se moc nelíbí - jednak mám averzi k červené barvě a mám radši „elegantnější“ botky. Záleží k čemu bys je nosila…
Takovéhle botky si kupuju „do postele“ - když chci manžela vzrušit prádlem a jemu se k tomu hodně líbí boty na podpatku.
Měli byste si o tom s manželem promluvit - jestli byl problém v tom, že jemu se prostě jenom tyhle nelíbily nebo je problém jinde. Omezování typu, že jsem vdaná a teď budu nosit to, co se jemu líbí, bych si teda rozhodně nenechala líbit… Samozřejmě si vezmu občas to co se mu líbí, abych mu občas radost, ale rozhodně bych se do toho nenechala nikdy nutit.
- Citovat
- Upravit
Anonymni
29.6.09 09:18
ahoj tak v prve rade ty boty co sis vybrala jsou hezke a NORMALNI,ne zadny pro lehke devy
A pokud si nechas poroucet a poslechnes ho tak jak se budes citit?Jako slipka co nesmi nic!Akorat varit uklizet,starat se o deti a HLAVNE manzela.Ale co ty,mej se taky rada a nenech se zahnat do kouta.Ty boty vazne nejsou spatny.Rekla bych ze je tvuj manzel pekne zarlivej…Ale prece nechce mit doma strasidlo zahalene od hlavy az k pate,nebo jo???Katka
- Citovat
- Upravit
29.6.09 09:19
Ačkoliv tento druh bot není můj šálek kávy, tak na něm neshledávám nic pro kurvy teda…
Podpatky manželovi vůůůbec nevadí, do zbytku mi zrovna tak nemluví, ani barvy, ačkoliv já jsem konzerva a u mě jede jen bílá a černá
Manželovi asi trošku zatměl mozek či co, měl by se vzpamatovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:23
Holky, čtete mi myšlenky a přesně tohle jsem potřebovala slyšet. MOOOOC DĚKUJU!!!!!
TeĎ teda ale fakt váhám, jestli si pro ty boty ještě dneska skáknout někam tady v Brně, nebo demonstrativně obout ty gumáky.
Pořád nad tím přemýšlím.
Opravdu se mu takové boty nelíbí?
Nebo nechce utrácet peníze za mě?
Nebo si myslí, že jsou zbytečné, že k plotně je stejně neobuju?
Nebo co ho vede k tomu, aby mi nemohl koupit blbé boty za litr, o kterých ví, že se mi moc líbí?
Je to jen nějaká póza? Když se krásně obleču a namaluju, tak se rozplývá nad tím, jak moc mi to sluší… ale když já si teď nemám co oblíct (tím, jak jsem hodně zhubla) … ale to sem nepatří.
Vzpomínám na to, jak když jsem přišla do jiného stavu, tak mi řekl, že si mám dávat bacha, ať nepřiberu a po porodu že by byl rád, kdybych zhubla 15 kg (z té původní váhy). Když jsme se seznámili, měla jsem 75kg. Zhubla jsem na 68. V 9. měsíci těhu jsem měla 74 a po porodu jsem zhubla na 55. Co by ještě chtěl? Já to fakt nechápu. Jo, a měřím 171cm. Je to tak, jak píšete - místo toho, aby byl rád, že nejsem jak sud a že i po porodu o sebe dbám, tak se chová jak hovado.
To jsem trošku odbočila.
pořád přemýšlím, jestli k tomu Baťovi zajet
Co byste udělaly na mém místě? Mám prostě potřebu to ještě dneska řešit. Přece se nedám! Když mu hned teď v počátcích našeho manželství dám najevo, že se mnou může zacházet jak s kusem hadru, tak později bude pozdě na to to nějak řešit. Chci mu dát nějak sllušně najevo, že až takto se podřizovat nebudu. Dělám dobře? Jo. Určitě jo. To byla jen řečnická otázka na závěr
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:24
Tak tedy, bych vyletěla z kůže, kdyby mi toto řekl! Botky jsou krásné, být tebou, tak si je stejně koupím a nosím mu je před xichtem! A ty černé kozačky, hmmm, jsou nádherné
Ale asi vážně, sednout si a promluvit si. Že je sice pěkné, že on se hezky obléká, ale i ty na rodičáku na to máš právo, myslet na sebe a nejen na dceru a na něj a že se můžeš hezky oblékat. Po pravdě, mně by hrozně vadilo, kdyby mi přítel kecal do toho, co si obléknout můžu a co ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:25
Hele a to ti neprijde divny, ze on si koupi co chce a tebe ve vyberu omezuje? Nemusi se mu libit co tobe, ale rozhodne by to mel RESPEKTOVAT Omlouvat jeho jednani zarlivosti a nechat to byt je podle me chyba, ON ma problem a TY jsi ta, ktera to odskace. O boty tu az zas tak nejde, spis by me desil ten pristup 
Ja bych to neresila nijak demonstrativne, ale hned pri pristi prilezitosti uz bych se nenechala takhle odbyt a dala mu nekompromisne najevo, ze takhle teda NE.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:26
Jeď k Baťovi a kup si je A k tomu nějakou pěknou sukni a halenku, ať zírá.
Jako chápu, kdyby to bylo kvůli penězům, ale říct, že boty na podpatku nosí kurvy je celkem síla a naprosto šílený důvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:26
Meduza píše:
Tak už jsem přihlášená
Medúz, mám strach, že mě prostě chtěl jen vyprovokovat a když mu dneska řeknu, že si je půjdu koupit, tak neodpoví, nebo řekne, ať si dělám, co chci. Nebude to nijak dál komentovat. Nechci s ním víc o těch blbých botách mluvit (nehledě na to, že s ním od včerejška nemluvím - nějak nevím o čem a ani nemám chuť). Chci prostě jen něco udělat. Koupit je? Nebo udělat ze sebe toho „starého chlapa na houbách“????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.6.09 09:27
Lulje,
taky jsme se s manželem brali po krátké známosti a některé poměrně zá:,–(ní věci řešili až v manželství - je to 10 let, jsme teď opravdu v pohodě a tak si myslím, že poměrně úspěšně. U nás tedy nešlo o oblékání, ale třeba o to, že manža měl představu, že manželka nemá co bez něj někam s dítětem - dětmi jezdit (když jsme rodina, tak jen spolu, a když se mu tam nechce nebo nelíbí, tak se tam nepojede) nebo o koníčkách.
Těžko dát jednoznačný recept - mně se osvědčila taková cesta klidného odporu s minimem negativních emocí - stanovila jsem si vnitřní mantinely, co budu považovat za normální, co za únosné a co už za neúnosné omezení, pak jsem si do určité míry dělala svoje s tím, že to je přece naprosto normální a nechala manžu, ať se vydusí. Časem si zvykl, a dnes, jak říkám, naprostá pohoda. Je tedy hodně náročné nepustit si moc k tělu, když je ten chlap naštvaný a nenechat se strhnout k ukřivděnosti a trucakcím, tvářila jsem se pokud možno příjemně a spokojeně, na slovní námitky mávla rukou, nebo alespoň tak jako že se nic neděje, všechno je přece normální. Každopádně do toho jít s chladnou hlavou. Diskuse a „vysvětlování pocitů“ bylo naprosto k ničemu, nějaké akce „naschvál“ by obávám se vůbec nepochopil, chlapi to mají v hlavě jinak.
Já jsem měla tedy vždycky tu výhodu, že jsem měla vlastní peníze (pracovala jsem i při RD doma na ŽL) a neutrácela na tyhle věci „ty jeho“ - samozřejmě je to striktně právně nesmysl, peníze to jsou společné, ale v praxi to tak bohužel nefunguje a chlapa, který je hluboce přesvědčený, že když si to vydělá, může o tom rozhodovat, těžko přehádáš. Možná by to chtělo nějakou úpravu hospodaření (pokud jsem pochopila, byla jsi v tom obchodě odkázána na to, že ti ty boty zaplatí) - abys měla nějaké vlastní kapesné a mohla si s ním naložit podle vlastního uvážení. Role oběti (všechno jen pro dítě) nebývá nejlepší cesta.
Každopádně tě čeká asi větší nebo menší boj, tak držím palce.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
