Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S partnerem jsme spolu 10 let a mame 2 deti. Je tam ale jedna vec, ktera me dost mrzi. Partner zacal ani ne po roce znamosti spat mimo loznici. Ze zacatku v obyvaku na valende, pozdeji si zaridil dokonce vlastni pokoj. Posledni dobou jsme dospeli do stadia, kdy prespava v obytnem privesu vedle domu. Za ta leta jsem jiz nekolikrat zkousela s nim na toto tema mluvit. Na nejakou dobu pak pozde v noci chodi do loznice, pak cim dale tim pozdeji, mene casteji a nez se nadeju, spi zase trvale nekde jinde. Drive takhle „mizel“ i pres den, ale to jsem byla „tvrdsi“, jelikoz slo o kontakt k detem. Dnes jsme ve stavu, kdy on sice pres den travi cas v dome s nama, ale okamzite, co deti jdou spat mizi do „sveho“. Takze vecer co vecer jsem s detmi v podstate sama doma. Strasne mi chybi partner, s kterym bych se po vecerech mohla bavit, ke kteremu bych se mohla v noci pritulit. Se sexem problem nema, to on klidne prijde, ale pak „si jde zakourit“ a uz se nevrati. Ja to proste nechapu. Asi to nikdy nezmenim, ale zit takhle „sama“ jsem si nepredstavovala. Ale zase rozchazet se s partnerem, ktery se o deti dobre stara a deti ho miluji, jen kvuli tomu, ze matka je smutna a citi se osamele???
Ja nevim. Znate takovy pripad? Jak na to mam reagovat???
A řekl ti, co je důvodem, že chce mít svoje spaní? Rušíte se nějak v noci? Chrápeš ty nebo on? Nebo máte odlišné biorytmy?
janine24 píše:
A řekl ti, co je důvodem, že chce mít svoje spaní? Rušíte se nějak v noci? Chrápeš ty nebo on? Nebo máte odlišné biorytmy?
Presne, ja bych patrala po duvodech PROC s tebou v loznici byt nechce pres noc… Co dela sam po vecerech v privesu???
Tak my máme taky oddělené ložnice a klidně se přiznám, že nic lepšího neznám
Po večerech pracujeme oba, takže čas na sebe si vyšetříme přes den a absolutně bez problémů.
Jediný problém jsou dovolené, kde spíme spolu a nějak už nejsme zvyklí
![]()
Ne, nikdy mi to nevysvetlil. Proste se jakekoli odpovedi strasne vyhyba a pak radsi tech par dni spi v loznici. Ted uz ale ani to ne. Naposledy mi odpovedel, ze nevi proc. Ja nechrapu
on jen trosinku. Ale v jednom mas pravdu - rad usina u televize. Me to rusi, ale snazila jsem se to prekousnout a nechala jsem ho ji dat i do loznice. Presto nezustal. Dalsi rozdil je, ze je kurak a v loznici kourit nesmi. V jeho pokoji mohl, tak to asi bylo pohodlnejsi. Ale v privesu take ne, tak nevim.
Teda nevím, usínání u TV chápu, ale když je i v ložnici, tím to asi nebude. Snažila bych se z něj ten důvod dostat. Ať už je to cokoli. Třeba bys to mohla změnit - aby usínal dříve nebo později než ty, aby bylo tepleji nebo chladněji v místnosti, prostě něco, co mu vadí.
LauraS., já nevím, jestli Tě spíš nerozhodím…Ale takhle se choval jeden můj kamarád, který si až po 8-letém manželství s dvěma dětmi přiznal, že je homosexuál…
. Má dva syny, hodnou ženu, ale nějak mu pořád něco chybělo. Zjistil, že je gay, přiznal to nejdřív doma, pak se svěřil rodičům.
Já nevím, snad to ale není váš případ. Co sex? Máte v pohodě?
Tak samozřejmě, může to být i homosexualita. Ale zrovna tak psychický problémy, deprese, problémy v práci, cokoli, co mu brání být s tebou a sdílet s tebou svoje myšlenky. Jestli má potíž se otevřeně projevit a říct, kde je důvod, tak na to sama asi nemusíš přijít ani za sto let…
Taky mame oddelene spani a neni nic lepsiho.Partner se „odstehoval“ pri mem tehotenstvi,mela jsem citlive spani,on se furt v posteli hemzil a me to budilo a co spim sama tak si to nemuzu vynachvalit.
Mame dva byty takze bud spi tam nebo u me a male v obyvaku a oboum nam to tak vyhovuje.
Zajďte do poradny a proberte to tam, oni to z něj už dostanou. Vypadá jako dobrý chlap, to musíš vědět ty, tak je škoda si ničit vztah nějakým problémem, který se dá řešit, ale on o něm nedokáže mluvit, stydí se třeba. My si s partnerem jsme hodně blízký, říkáme si v podstatě všechno, ale jak se jedná o nějaký intimní hodně osobní věci, tak to z něj musím dolovat, prostě se stydí - ať už šlo o něco, co mu na mě vadilo nebo třeba o krvácení z konečníku, nechtěl o tom mluvit, jak jsem nakousla správný téma, tak už to bylo venku a už se rozpovídal… Asi fakt potřebuje pomoct, může tam chodit ze začátku i sám nebo střídavě s tebou a něčeho se třeba doberete. Hodně štěstí
Tak to já ti závidim
.Mě trvalo skoro 5 let než jsem ho z postele dotala a to až když senarodil malej.Takže tet spí v obýváku na zemi a aý se přestěhujem do domečku bude mít vlastní pokoj.Já spim v posteli z malim,jiného chlapa v posteli nesnesu a nijak to náš vztah nenarušilo,spíš naopak
No tak obývání dvou bytů už mi přijde trošku dost. Ale vlastní pokoj je můj sen. ![]()
Ale chápu, že tě to trápí. No jo, budeš to z něj muset dostat. Sama bych doma taky bejt nechtěla. Ale na spaní jo. Mě všechno vzbudí a sama se hodně vrtím a nerada jiný rušim. A tak.
To zas manžel by moc rád usínal v obětí. A já ho při spaní nepustím ani za půlku postele. ![]()
Ali pokud si dvema byty narazela na me tak je to tim ze mame kazdy svuj byt a ani jeden se sveho nechce zbavit takze tak ![]()
Já myslím, že je dost velký rozdíl, jestli někdo spí odděleně po vzájemné dohodě nebo bez udání důvodu. Chápu, že je to někdy výhodné, někdy jediné možné, aby se partner vyspal pořádně, ale musí to tak chtít oba. Pokud ano a vyhovuje, proč ne. Zakladatelka má podle mýho trochu jinou situaci.
Tami: Ale jo. Já vím, že každý podle svého gusta.
Mě by bylo líto těch peněz:-)