Kde spí váš partner?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2239
26.6.09 16:30

Ahoj,

na oddelenem spani nevidim nic zvlastniho, ale ze spi uplne nekde jinde je uz divne.

Ja se pred rokem odstehovala na gauc do obyvaku. Vadilo mi jak manzel hreje, kdyz se na me nalepi a taky casto miva v posteli pocitac a pracuje. U toho proste neusnu. Ted se mi spi krasne a rano prihupkaji decka, ja jen pustim pohadky a pospavam dal.

Radu teda nemam. Myslim, ze jsi vsechno zkousela. Maximalne bych zkusila dohodu, ze u tebe bude dokud neusnes a pak se muze odplizit.

Terik

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
26.6.09 16:38
radúna píše:
LauraS., já nevím, jestli Tě spíš nerozhodím…Ale takhle se choval jeden můj kamarád, který si až po 8-letém manželství s dvěma dětmi přiznal, že je homosexuál… 8O . Má dva syny, hodnou ženu, ale nějak mu pořád něco chybělo. Zjistil, že je gay, přiznal to nejdřív doma, pak se svěřil rodičům.
Já nevím, snad to ale není váš případ. Co sex? Máte v pohodě?

Snad ne. Sex je v pohode, jak jsem psala - na to prijde. Ale pak zase zmizi. Tak myslim, ze ne. Doufam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
26.6.09 17:37

Verim, ze spani zvlast ma i sve vyhody. On ale clovek asi vzdy chce, co nemuze mit. Mozna by me take stval, kdyby spal vedle me :wink: Tak se na to zkusim divat z te pozitivni stranky. Zbyva jen najit vyhody na tom, ze odchazi uz v 8 vecer, tzn. ze vlastne spolu nemame nic do cineni bez pritomnosti deti. Ze bych si na ty vecery nasla nejakeho jineho? Vzdyt on si toho ani nevsimne :lol:
Terik, ta dohoda by v tomto pripade byla takove donuceni. Ja drive i zkousela za nim do toho pokoje sem tam prijit, ale z toho nebyl nadseny. On proste chce svuj klid. Jenze ja potrebuju partnera i na vic, nez jen pro deti.
Prijde mi to neresitelne. Kazdy z nas ma vylozene jine potreby. Nekdy me - jako ted - proste prepadne takovy smutek, kdyz si predstavim, ze takhle proste budu zit vecne.

Co v privese dela? Co vim, tak lezi u televize. Jinak tam ani moc moznosti neni.

A ta poradna neni spatny napad!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.6.09 17:50

Tak me prijde „normalni“, kdyz spi partneri spolu v jedny posteli. Chvili po porodu muj manzel spaval v obyvaku. Nejdriv mi to nevadilo, ba naopak. Mala casto plakala, tak jsem chapala, ze se potrebuje vyspat do prace. Ale po par tydnech/mesicich, kdyz uz mala spavala v pohode, mi bylo zatracene smutno. Chtela jsem zpet sveho muze ve spolecene loznici-ve spolecne posteli! :-) Promluvila jsem s nim a od te doby usiname zase spolu.
Ja si proste myslim, ze kdyz se dva lidi miluji a jsou spolu stastny, meli by mit i spolecnou loznici. Usinat vedle sebe, probouzet se vedle sebe. To je muj nazor. Pokud to nekomu vyhovuje jinak, prosim.:-)

Lauro - byt tebou, tak bych s nim promluvila a jasne mu rekla, ze bys byla hrozne rada, aby spal s tebou a NIKAM NEODCHAZEL. Ze te to moc trapi atd.. Snad pochopi…
Drzim palce, Jana.

  • Citovat
  • Upravit
15674
26.6.09 17:59

Tak u nás je to naopak, z ložnice jsem poprvé odešla já. Mám hodně slabé spaní, probudí mě i otevření dveří, navíc manžel chodí spát hodně pozdě a spí dost nahlas. Zezačátku jsem se snažila si na to zvyknout, ale fakt to nešlo. Bylo mi z toho nedobře, připadala jsem si hrozně špatně v tom smyslu, že „nechci“ spát s manželem. Ale po několika nocích, kdy jsem toho moc nenaspala, jsem jednou prostě uprostřed noci odešla do obýváku. Manžel má naopak velmi tvrdé spaní, takže si toho ani nevšiml (vždycky jsem vstávala dřív než on) a já si připadala zase blbě, že mu něco tajím. Nechtěla jsem tajit, ale nechtěla jsem mu to ani říct, protože jsem věděla, že by mu to bylo líto, že se kvůli němu nevyspím. Několik dní jsem v noci odcházela spát do obýváku a manžel to netušil. Až se pak jednou vzbudil, a tak na to přišel. Vysvětlili jsme si to, líto mu to bylo, ale pochopil, že takhle je to lepší pro oba z nás. Když jsem pak byla těhotná, tak jsem už rovnou chodila spát jinam, protože když jsem se v noci probudila, už jsem měla problémy usnout. Někdy jsme samozřejmě usnuli oba spolu a já se třeba vzbudila až ráno (to bylo většinou v případě, že jsem byla hodně unavená). Když se narodila Anežka, tak jsme zezačátku spávali spolu, protože Anežka se budila tak často, že bylo jedno, jestli mě budí ona nebo manžel. Později jsem poslala manžela spát vedle, aby se aspoň on vyspal, protože Anežka je od malička nespavé dítě a v noci toho moc nenaspala. A manžel musel fungovat v práci. Teď je to tak, že většinou spím já v ložnici a manžel s Anežkou, protože se často stává, že když ji uspává, tak usne dřív než ona. Já ráno vstávám v pět do práce, takže večer odpadám mnohem dřív než naše dítě. Je mi líto, že to tak je, ale rozhodně je to lepší, než kdybych měla být nevyspaná a protivná (ne že bych takhle nikdy nebyla :oops: )

Třeba ti nechce říct důvod svých odchodů spát pryč z podobného důvodu jako tenkrát já manželovi :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8
26.6.09 18:24

Jani - ja mu to tak rekla. Ale on na to v podstate nic nerika. Jen zesmutni a tak nejak pokrci rameny. Jednou rikal, ze mi tim ublizovat rozhodne nechce. A ze nevi proc.
hkac - u nas jsem taky ja ten, ktery ma lehke spani. Proto me take rusi treba ta televize. Partner zato spi jak poleno, na nic nereaguje - ani na brecici dite nebo budik. Opravdu na nic. Tak nemyslim, ze bych ho necim mohla rusit. Nic me nenapada :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15674
26.6.09 18:35

Třeba mu vadí, že ruší on tebe.. Já nemyslím, že co dělá je dobře, jen jsem chtěla napsat, jak to bylo u nás. Je velká škoda, že nechce říct důvod. Mě manžel dokáže nejvíc naštvat, když na otázku odpovídá slovem nevím (třeba když je nemocný a já se ho ráno zeptám, jestli mu je líp).. Tak držím pěstičky, ať to brzy a dobře vyřešíte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11359
26.6.09 19:57

Ahojky, všechny tady píšete, že máte oddělené ložnice, to mi nepříde tak divný, ale něco jinýho je, když se manžel sebere v osum večer a „odprdelí“ se někamjinam. To by mě teda taky štvalo. :roll:

Muj manžel chodí zase pozdě večer domu, protože je s kamarádama, taky nic ideálního. Už sem mu to trochu zatrhla a určila sem večerku v deset, jinak, že volám jeho mamince, ať si ho vezme zpátky. :lol:
No a třeba dneska už je doma a to se vrátil už odpoledne a vzal kluka do bazénu. :lol: :lol: :wink:

Hele tak se párkrát večer seber než on odejde do svého brlohu a řekni, že neva, že jdeš pryč, a že může zůstat, že ho nebudeš rušit a zajdi si třeba s kámoškama na vínko.
A kdyby se ptal proč tak často někam chodíš, tak mu řekni, že tě nebaví zůstávat po večerech sama a tak sis našla společnost. :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1264
26.6.09 20:19

Zkladatelko-
to je zvlastni,vypada to ze je mu to vazne lito,ale asi si nemuze pomoc a jeho vlastni pohodli je mu prednejsi :( Nebo za tim bude opravdu neco uplne jineho,ja bych patrala dal…

Jinak ja souhlasim s posledni Anonymni,prekvapuje me kolik zen je spokojeno s tim ze od narozeni ditete spi ony s ditetem a manzel jinde-kde uz zustane na porad.. 8O ?
A to jsme spolu s malou na sebe az nezdrave fixovane(mame rodinu a pratele daleko a jsme jen spolu..)
Mame rocni dceru,bylo obdobi kdy byla nemocna,manzel spal parkrat v obyvaku abych si ji mohla vzit do postele na celou noc..ale i normalne spi mala s nami tak tretinu noci.

Manzel spi jinde kdyz je nemocny on, dcera, usne u TV,nebo prijde z prace pozdeji a ma jeste praci na PC(chodi skoro obden kolem pulnoci)..ale jsou to narazovky,manzela tedy take nic nevzbudi,vidim to jako vyhodu,ani nevi ze malou kojim nebo ze zaknoura,ani kdyz ji odsavam vysavacem nos :roll: …za to se inhed podvedomne probere kdyz se pritulim :wink:

Jsme spolu 14 let a prislo by mi jako velka trhlina vztahu kdyby jsme vedle sebe neumeli uz spat,tulit se a td :oops:ale asi to citi kazdy jinak :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7584
26.6.09 20:20

A to není špatnej nápad. Chodíš sem tam mezi lidi? S kamarádkama? Pohlídá?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
891
26.6.09 21:40

Zakladatelko, spíš mně přijde, že bys nějak potřebovala vyřešit ty oddělené večery, že pouhé oddělené spaní není ten největší problém. Zajít s kámoškama na vínko je sice fajn, ale nejde to provozovat každý večer. Taky mě napadá ta poradna, třeba z něj vypadne, proč hned po usnutí dětí mizí. Nebo to možná ani sám pořádně neví nebo neumí vyjádřit a oni by ho nějak navedli, aby si lépe uvědomil svoje pocity… Já bych ho hned nepodezřívala z ničeho, chlapi to mají s pozorovaním svých pocitů jinak :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5527
26.6.09 21:54

Holky, já žasnu, kolik vás tu je, které jste rády za oddělené spaní. U nás je to tak, že malá spí v postýlce v ložnici, manžel na gauči v obýváku a já pendluju mezi ložnicí a obývákem několikrát za noc - tj. nakojím malou na letišti, přendám do postýlky, jdu spát na gauč k manželovi, pak zase kojím v ložnici… a tak několikrát za noc. Po roce jsem si uvědomila, že se furt s někým jen dělím o postel a nemám svoji vlastní. Teda vlastně mám letiště, ale tam nechci být sama. Ale manžel odmítá jít za mnou do ložnice.
Momentálně už jsem z toho začala být tak na nervy (a hlavně na záda), že jsem se rozhodla to vyřešit tak, že si koupím postel do dětského pokojíčku a budu spát tam. Takže budeme každý zvlášť. Vadí mi to a zakladatelku diskuze chápu a rozumím jí. Zároveň pevně doufám, že si zvyknu a objevím kouzlo osamoceného spaní stejně jako většina z vás tady…
Zakladatelko, upřímně - pochybuju, že ti důvod někdy sdělí. Zkrátka asi chce spát sám. Taky za tím hledám pořád něco víc, ale ono v tom asi nic víc nebude. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
26.6.09 22:00

teda já taky zírám kolik z Vás rády spí samy. Bylo by mi strašně smutno :-(((
LauraS.- já si myslím, že budeš muset přitvrdit, chlapi jsou takový nechápavci, on si neuvědomuje, jak je ti smutno. Prostě se spolu někam zavřete a donuť ho ať řekne pravý důvod proč to dělá, řekni mu, že uneseš všechno, co ti řekne, že jsi připravená na všechno a prostě to budeš muset z něj dostat. Myslím, že ti nikdo jinej neřekne, jak to opravdu je, než on. Určitě to normální není. Tady nejde o to, že máte oddělené ložnice, ale oddělené životy… Teda samotnou by mě to zajímalo, proč to dělá. Já jsem takovej společenskej tvor, takže pořád musím něco mlít a večery sama doma - asi by mi hráblo…

Malika

  • Citovat
  • Upravit
644
26.6.09 22:07

Ahojky, já teda taky koukám, kolik lidí společně nespí v jedné posteli.
Já jsem s manželem začala chodit před 6 lety, po roce jsme spolu začali bydlet a od té doby jsem sama spala jen jednu noc v porodnici a jednu noc, kdy jsem odjela s kamarádkou pryč.
Já jsem asi v ložnici ten rušivý element - musím mít puštěnou televizi. Za každou cenu, jinak neusnu.
Ale mám kamarádku, která má s manželem také oddělené spaní a také si to nemůže vynachválit, tak každý to má prostě jinak.

Zakladatelce se ale nedivím, že jí toto trápí. Opravdu je rozdíl, pokud polu lidi spí odděleně po dohodě, nebo kvůli tomu, že se jeden sbalí a jde pryč.
Já osobně bych asi manžela atakovala otázkami proč?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15319
26.6.09 23:50

Já spím taky jinde, protože se vyspím tak o hoďku až dvě dýl a můžu pak líp fungovat, jinak by mě ráno budil manželův budík a už bych nezabrala, malej zas prospí celou noc jen když jsem s ním, jinak vstává v pět ráno, takže dva pádný důvody, začátek odděleného spaní byl kvůli dceři, která se budila po hodině a půl a v noci třeba hoďku dvě brečela, tak aby se manžel vyspal do práce, spával jinde než my dvě. Po narození malého to máme rozdělené, manžel má chůvičku na dceru, která spí ve svém pokoji, sám spí v ložnici a já s malým v druhém pokojíčku. Ale moooc se těším, až se zas sejdeme v ložnici. :lol:
Takže mi přijde normální oddělené spaní při malých dětech nebo proto, že jeden děsně chrápe, nastěhoval si do ložnice televizi apod. a druhej to nesnese a nemůže spát.
Ale oddělené spaní tak, že to není ani v bytě či domě, ale úplně jinde a ještě ke všemu nejde jen o spaní, ale o společné večery, to mi přijde zvláštní. Oddělené spaní ano. Oddělené životy ne. Já bych mu řekla, že vím, že o tom nechce mluvit ani to řešit, ale já takto žít nechci a chci to konečně vyřešit, protože to není život spolu ani vedle sebe, ale „bez sebe“, prostě každej zvlášť a nebýt dětí, tak jste dva, co se občas potkají v jednom bytě… Takže pokud to nechce řešit přímo s tebou a na rovinu, tak přes prostředníka, jak navrhují holky - poradna. Ať klidně sám vybere, kam půjdete. Ale dala bych mu dead line do kdy má vybrat. :wink:
Snad vám to dopadne podle tvých představ.
 Eva

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová